EmmaEmma přečtené 101
Podivné počasí v Tokiu
2019,
Hiromi Kawakami
Krásné čtení, slova plynoucí jako spadaně květy po hladině tiché řeky…. Jedna z knih, na které se nezapomíná. Jiný svět, jiné tempo, jiné příběhy, než na jaké jsme zvyklí v Evropě. Pomalejší, prostší, ale neuvěřitelně krásné, křehké a opravdové. P.S. Myslím, že knize měl zůstat její původní název. Přejmenování naprosto postrádá smysl.... celý text
Spisovatel jako povolání
2017,
Haruki Murakami
“Je to samotářská práce. Což je odpudivě klišovitý výraz, jenomže psaní- a zvláště psaní románů- je skutečně činnost velice samotářská. Občas mám pocit, jako bych seděl úplně sám na dně hlubokánské studně. Nikdo mi nepomůže, nikdo mě nepoplácá po rameni, že jsem dnes dobře pracoval. Stává se /pochopitelně v optimálním případě, / že někdo pochválí dílo, které je výsledkem té práce. Samotný proces psaní ovšem lidé z zvlášť neocení. To už je břímě, které spisovatel musí osaměle a mlčky nést “s.121... celý text
Malý princ (převyprávění)
2019,
Agnes de Lestrade
Krásná knížka! Malého prince považuji za jednu z nejkrásnějších knížek vůbec, proto jsem se trochu bála toho... na motivy známého příběhu... ale podařilo se! Nádherné ilustrace přiblíží knížku dětem, ale ani zjednodušená dějová linie textu neochudí dospělé. Pan Exupéry by se určitě nezlobil.... celý text
Komturova smrt
2018,
Haruki Murakami
Murakami mě natolik zaujal, že už delší dobu nečtu téměř nikoho jiného. Jedna kniha lepší než druhá . Vychutnala jsem si opět hodiny magického čtení. Tentokrát však zklamání v závěru. Jakoby autor už neměl čas knihu dopsat, všechny zápletky náhle chvatně uzavřel, někdy až tak, že nedopřál jejich pokračování, vysvětlení a rozuzlení ani ve fantazií čtenáře... celý text
Muži, kteří nemají ženy
2015,
Haruki Murakami
Murakami v lidské poloze, přesto i zde nadzemský Drive my car, Zamilovaný Samsa a Muži, kteří nemají ženy- to jsou mí favorité této knihy. Jednoho dne se z vás zničehonic stanou muži, kteří nemají ženy. Žádná předzvěst, žádná předtucha, ten den přijde bez varování a bez sebemenšího náznaku, ani nezatuká, dostaví se nepředvídaně. Zahnete za roh a hned vám bude jasné, že jste tam. A cesta zpět už neexistuje s.227 Při četbě mezi řádky na mě vykoukla dobře zamaskovaná obrovská láska. Láska muže k ženě. Hleďme, ženy nejsou jen chladnokrevné intrikánky. Trošku mě to, pane Murakami, mezi těmi řádky překvapilo, klobouk dolů.... celý text
První osoba jednotného čísla
2022,
Haruki Murakami
Trochu jiný Murakami. Stále výborný, ale jiný, než ten; kterého zbožňuji.
Konec světa & Hard-boiled Wonderland
2010,
Haruki Murakami
I Kdyby Murakami napsal jen tuto jedinou knihu, měl by dostat Nobelovu cenu za literaturu. Přála bych si, aby jeho tlusté knihy byly ještě obéznější. Dělá mi dobře už jen knihami zprostředkovaná jeho blízkost- blízkost jeho slov, myšlení, duše. /“Duše má své vlastní principy, podle kterých jedná. A právě to je tvé já..”s-317/ “Poté, co jsem tu píseň mnohokrát v sobě přehrál, odložím nástroj na podlahu, opřu se o zeď a zavřu oči. Ještě v sobě cítím pohyb. Připadá mi pojednou, jako bych všechno v tomhle Městě byl vlastně jen já sám. Zeď, brána, zvířata. Lesy, řeka, větrná jáma i Tůň, všechno to jsem já. Všechno to mám v sobě. ..I tahle dlouhá zima i ta bude nakonec jen kus mne samotného. Poté, co sundám z rukou harmoniku, zavře dívka oči a vezme mou ruku pevně do svých. Z očí jí tečou slzy…s.458 Stín se posadí do sněhu a zavrtí párkrát hlavou… “…musím ale nést odpovědnost za to, co jsem udělal. Tohle je totiž můj svět…” s.498... celý text
Kafka na pobřeží
2010,
Haruki Murakami
“Zeměkoule se pomalu otáčí a všichni, všichni žijeme ve snu…” I já, okouzlována Murakamim …navždy.
O kocourovi, který přišel na Vánoce
2009,
Cleveland Amory
Příjemné vánoční čtení; dárek pod stromeček…
Sputnik, má láska
2009,
Haruki Murakami
Murakami je pro mě vždy dobře mířenou ranou přímo do srdce. A Sputnik? Kouzlem první velké lásky, která jednou navždy definitivně zmizí a už se nikdy nevrátí. Mladší Murakami je trošku jiný, než ten současný, ale vždy zatraceně dobrý. P.S. Nečtu doslovy, nezajímá mě, co si mám myslet, abych vše správně pochopila. Čtu srdcem a to zatím pořád rozumí docela samo…... celý text
Tancuj, tancuj, tancuj
2006,
Haruki Murakami
“Tak co mám vlastně dělat ?” “Tancovat,” řekl Ovčí mužík. “Musíš tancovat, dokud ti hraje hudba. Rozumíš , co ti říkám? Tancuj. Tancuj a nepřestávej. A nepřemýšlej proč. Nesmíš uvažovat, jaký to má smysl. Smysl to totiž nemá žádný..” . . . Jak říkal Ovčí mužík, byl jsem unavený a vyděšený. A byl jsem sám. Tak jako dítě, co zabloudilo v lese. Musíš tancovat, opakoval jsem si sám nahlas… Svět reality- svět, kde už možná nikdy nebudu šťastný…” Nemám slov. Je to nejlepší Murakamiho kniha. Možná vůbec nejlepší kniha…. Moje určitě…... celý text
Hon na ovci
2016,
Haruki Murakami
Kouzlo magického realismu je také v úžasné svobodě výkladů knihy. Já Murakamiho cítím velice osobně. Jeho úzkosti, strachy i obavy jsou také mými. Mám je v sobě ukryté jako něco dříve odžitého. Jeho příběhy je jedno , že se odehrávají v Japonsku, či jinde. Hlavním místem děje je totiž moje srdce... Hon na ovci je příběhem putování do hlubokého svědomí. Možná, nejen mého... Je pohádkou bez konce. Nelze-li věřit nikomu a ničemu, je člověk nakonec nevyhnutelně konfrontován se sebou samým. /Norihiro Kató/... celý text
Spánek
2013,
Haruki Murakami
Co je vlastně skutečný život? Ten, který žijeme ve dne? Nebo ten, který žijeme ve svých snech. Ten v hmotném světě, nebo ve svém vědomí, ve své fantazii? Není četba vlastně únikem z reálného života? A co je vlastně život... a co je smrt? Nekráčí život trošku jinam, než naše sny? A můžeme s tím vůbec něco dělat? Tolik velkých otazníků na tak malém prostoru.... Knížku nelze jen tak odložit, aniž se pokusíme o odpovědi, které nenalézáme...... celý text
Útok na pekárnu
2016,
Haruki Murakami
V případě hladu bych taky vzala útokem pekárnu. Voňavé houstičky, křupavý chleba.... už se mi sbíhají sliny. Rozhodně bych koblihami neválčila.... S těmi hamburgery, manželstvím a prázdnou ledničkou si to budu ještě muset promyslet....... celý text
Kronika ptáčka na klíček (I.–III.)
2014,
Haruki Murakami
“Pták na klíček opravdu existuje. Jak vypadá, to nevím. Já jsem ho ve skutečnosti nikdy neviděl. Jenom slýchám jeho hlas. Sedne si vždycky někam poblíž na větev a natahuje po částech pružinu světa. Zpívá a tím pružinu napíná. Když nenatáhne pružinu, svět se zastaví. Tohle ale nikdo neví. Lidi na celém světě si totiž myslí, že světem hýbají nějaká mnohem ohromnější a komplikovanější obrovská zařízení. Ale v tom se mýlí. To ptáček na klíček obletuje různá místa a všude jen o kousek natáhne pružinu. Tak hýbe světem. Jednoduchou pružinou, jaký bývá v mechanických hračkách. Stačí ji jen natáhnout. Tu pružinku ale vidí jen ptáček na klíček.” S. 353 Murakami mě dostal. Zase někdo po dlouhém čase.... Nedám pokoj, dokud ho celého nepřečtu. Teprve potom asi budu schopna slov...... celý text
Podivná knihovna
2014,
Haruki Murakami
Vrátit se alespoň na okamžik do dětství, kdo by si nepřál... Škoda, že to byla jen chvilička.... Přesto hluboká , sladká i bolestná.... Dobro, zlo, láska, smrt... Které dveře v životě otevřít a které nechat zavřené?... celý text
Skřítek: Cesta do tmy
2019,
Antti Leikas
Jsem milovnicí finského podivna. Na tuto knížku jsem se těšila obzvláště, protože byla avizovaná jako finské podivno z Prahy. České reálie měly titul pro našince činit více atraktivním- Golem, magická Praha, futuristická Tatra 603. Ano, všechno to tam bylo, to je pravda, ale také něco podstatného chybělo- poetika, tajemství, něco magicky finsky podivného, něco mezi nebem a zemí... Trpaslík a jeho přítel spisovatel se stali jen hrdiny akční honičky, nepomohla ani prattchetovská zápletka o hrozícím konci všeho.. Málem jsem nedočetla.... celý text
Za letních nocí se tu nespí lehce: Antologie povídek finského severu
2019,
* antologie
Po knize jsem sáhla jako po titulu z mé milované sekce suomikumma - finské podivno. A to mě zklamalo. Tak jak cítím finské podivno já, vůbec bych tam tuto knihu nezařazovala. Řekla bych, že Je to soubor povídek současných finských autorů. Někdy i velmi , velmi dobrých. Například Hanna Hauru - Vše, co měla, Bohu odevzdala - se silným feministickým podtextem, nebo Siiri Magga- Miettunen - Zlí lidé, sugestivně líčící hrůzné válečné žážitky vnímané očima dítěte. Drsno, chladno, temno, sever. Ale málo podivno....... celý text