derrry
přečtené 252
Pistolník
2015,
Stephen King
Vyrazila mi dech. Bez tohohle až mediativního dílu by celá série byla o ničem. Brala jsem to spíše jako filozofický traktát, kdy žádná volba není správná, ale cesta musí být zvolena a Roland neustále volí. Protože jsou i jiné světy než tento a byl/nebyl jednou jeden chlapec.... celý text
Uteč!
2020,
Dagmar Česká
Někdy člověk před sebou musí utéct, aby se našel... Být cynikem, napíšu, že jediné, co tam chybí, jsou postižené děti. Jsem cynikem, ale líbí se mi tak křehkost příběhu a propracované postavy, jejichž příběh se vyjevuje postupně. Méně flashbacků by bylo lépe, někdy byly navíc a situace se stejně vyjevovala v dialozích. Oceňuji, že kniha nesklouzla do stereotypu červené knihovny.... celý text
Korektor
2014,
Jana Kilianová
Ze života.. a bývá to ještě horší. Nejsem příznivec fyzického násilí, tak si čtu. Ale někdy by po autorech bylo fajn něco hodit. Aneb "autorská slepota je jako punk, taky nikdy nevymře". Doporučuji všem, kteří nejsou schopni přečíst internetové zpravodajství bez náběhu na infarkt. Krátké, úderné a svým způsobem i edukační.... celý text
Bludné kruhy
2001,
Wally Lamb
Pokus o velký epický román 80. let, takže tam je všechno (jakože FAKT všechno), Marlowe má pravdu. Nejlepší byla kniha v těch intimních částech o nenávisti a lásce "normálního" bratra ke svému nemocnému dvojčeti. Úplně nejsilnější byla v okamžicích, kdy se snažil přetrhnout poutu a žít sám za sebe, ale krev prostě není voda. Takže by to byla krásná novelka do 100 stran, těch skoro 600 je už moc.... celý text
Dlouhá trať
2020,
Viktorie Hanišová
To jeden čeká hutné povídky ve stylu Kingovy "Poslední příčky žebříku" a ono... nic. Prázdné, ploché a tak nějak o ničem. Na to, o jaké téma se jedná.
Chirurg
2019,
Petra Dvořáková
On to teda není sympaťák, ale když se blíží čtyřicítka... tak nějak ho chápu. Brutálně upřímné, skvěle popsané prostředí. Přečteno dvakrát a ne naposled.
Ze začátku mi to, nevím proč, připomínalo Spasitele. Ten začátek se četl hodně špatně, protože mi připadal nereálný, ale pak se to rozjelo. Sonny jako extra super kladná postava bledla ve srovnání s hloubkou pochybností a výčitek Šimona Kéfase. Ten vyvážil i trochu klišoidní děj ve stylu drsného Harryho (Eastwooda), nebo spíše Belmonda (?) a ke konci to už byla jízda na plný plyn. Stavím nad celou sérii holeovek.... celý text