bosorka@
přečtené 119
Něžná je noc
1976,
Francis Scott Fitzgerald
Ono je tak jednoduché takoveto lidi odsoudit. Ale Fitzgerald odsuzuje hluboce a zajímavě, lépe než většina jiných autorů. Také je trýznivé a poučné sledovat hlavní postavy, které se topí ve vlastní situaci bez možnosti se z ní vymanit. Společným jmenovatelem jsou peníze, což svádí ke zjednodušení, ale autor je mistr v rozpracování a pochopení sdělení, že tak jednoduché to zas není. Autor sám je ztělesněním Ameriky. Ale i Ameriky velkých klasických filmu MGM, jako Velká země nebo Africká kralovna. Člověk u FSF automaticky musí srovnávat s díly Tennesseeho Williamse který je daleko lepší autor, opravdovější psycholog a dokáže zasáhnout ještě daleko hlouběji.... celý text
Tahle rána plná ryb
2023,
Lorena Salazar Masso
Indiánsky psaná kniha o uprimnosti v mateřství a pralese, vypovídající o Kolumbii syrovou poezií. Hodně mě sedí vypraveccino nazirani na svět a její způsob psaní. Příběh krásně drží pohromadě a vše má své místo a čas. Střet v setkavani moderního a přirozeného světa je jako obvykle pro ten druhy fatální. Mám moc ráda inteligentni ženské psaní tohoto typu. Má tu moc vyvolat emoce a činit svět vrelejsim místem skrze vlastní laskavost moudrost, vytrvalost a vnitřní silu. Na konci autorka malinko vykrádá Tarkovskeho, ale není to nejak samoucelne, ten krvavy kostel poměrně nezbytně zapadá do celého kontextu.... celý text
V kořenech světla ryby
2004,
José Ángel Valente
Diviš kdesi marně touží rozdrtit svět úderem absolutní básně. Valente je této nesplnitelné touze snad nejblíž.
Neděle odpoledne
2022,
Viktorie Hanišová
V. Hanisovou čtu ráda. Sedí mi její mentalita a způsob vyprávění i to, jak píše o svých postavách. Je to vždy napínavé psychologické drama. Civilní a naturalisticky pohled na lidské vztahy. Chování hrdinů velkoryse ospravedlnuje jejich minulost.... celý text
Temný cypřiš
1999,
Agatha Christie
Moje oblíbená od autorky. Také tu dejem a jmenem hl. postavy odkazuje na D. Sayersovou, Podivné namluvy lorda Petra. Zajímavé je, že pres všechna tahle pouzivana romantická klišé, jsou obě autorky tak kvalitní a čtené.... celý text
Jean Santeuil
2009,
Marcel Proust
Krásná, hluboká záležitost. Autor má basnikovu vnímavost i cit pro prozaickou popisnost. Z díla je patrné, že Proust je výjimečný autor. Místy svou analýzou situací a vnitřních hnutí připomíná Kafkovu mentalitu. Na rozdíl od Kafky je ovšem jeho děj podstatně méně paranoidní a více upřednostňuje krásu krajiny , světa a mezilidských vztahů. Jeho styl je humanisticko-filozofický, osobitý a nezaměnitelný.... celý text
Život a dílo skladatele Foltýna
1940,
Karel Čapek
Čapek je génius a geniální psycholog. Těžko to popsat. Smrt v Benátkách dokonale vystihuje temnou stránku umění ve smyslu sebevražedné posedlosti uměleckým objektem jakožto archetypem /Bergmann Hodina vlka/. Čapek stejně mistrně popisuje úskalí umění jakožto falešné povrchní posedlosti umělce sám sebou a pouhým povrchním odleskem umeleckosti. Pro umělce je to velká výzva k opravdovosti a poctivosti, k odhození naivity k přijetí temných stran a nelibivosti. K řemeslu. K obyčejnosti. K lidskosti. K boji s démony. A taky k upřímnosti k sobě. K pokoře. Dokonalost je Fata morgana umění.... celý text
Věřit v šelmy
2022,
Nastassja Martin
Zajímavá věc. Hodně mne nadchla. To jakym způsobem autorka myto, filozofo, psycho či analyticky nazira svět, je mi absolutně blízké a srozumitelné. Líbí se mi její nenasilny zpusob propojení akademického myšlení s tím pravěkých. Mnoho jiných by řešilo takové trauma klasicky lékařem a antidepresivy. Tady je nastinen způsob postavit se démonům čelem a sám, podobně jako medvědovi. Množství různých i hodne hlubinnych reflexí je v tomto případě adekvátní situaci. A toto nenadálé, výjimečné postavení autorky, tedy ze muze uvažovat tolik o sobe a jedne situaci stále dokola v různých niternych konotacich aniž by to bylo vzhledem k závažnosti události zbytečné tlachani, je využito téměř beze zbytku. Mimo to oceňuji rovinu vědomí, která je schopná si poctivě ale pozitivně obracet na první pohled tak výrazně negativní událost.... celý text
Antonia a její dcery
2020,
Marlena de Blasi
Marlena de Blasi si mne svým způsobem psaní získala natolik, že si postupně čtu všechny její knihy. To většinou nedělám. Často se mi u autora líbí jen jedna nebo dvě jeho knihy a ostatní naopak vůbec ne. Typickým příkladem je Urban nebo Topol nebo Sorokin, Eco, Hájíček. Výjimkou je možná Pelevin, Sayers, Jung, Celan, Zafón. Marlena píše, viděno mým světem, téměř nebo úplně brakovou literaturu. Přesto mne okouzlila svým ženským projevem, upřímností, schopností opravdu vyprávět příběhy, srdečností, nadhledem a detaily či propojením zvolených témat. Je to svým způsobem vždy napínavé a hluboké. Laskavý a moudrý odpočinek od ponurého a egoistického "mužského" způsobu psaní. Přitom, když se podívám na autorčin vzhled.. nekoupila bych si od ní asi ani rohlík.. :)) Působí na mne jako falešná věštkyně která navíc zrovna utekla od cirkusu.... celý text
