Blafoun přečtené 181

Cesta 2008, Cormac McCarthy

Pozor Spoiler! Jakožto milovník post-apo jsem se na toto těšil, ale velké zklamání. Za boha nemůžu přijít na to o čem a k čemu ta kniha vlastně je. Příběh o ničem, od začátku do konce pořád jen to samé dokola. O postavách nic, o tom co se stalo a proč nic. Proč vlastně postavy přežívají, když stejně není pro co žít a ani z čeho? Text psán jak telegraf, holé úsečné věty o pár slovech, přímá řeč neoznačená v textu, strohá bez obsahu, pořád stejné obraty. Střídání témat, minulost, sny, myšlenky, nesourodé, zmatené, člověk neví co je co. Ta kniha je úplně prázdná, nevidím důvod proč číst, nic co by zůstalo v hlavě víc než den. Asi to mělo působit na city, ale sorry nic, možná trochu loučení na konci. Jediné co trochu působilo je to, jak materialisticky a v jakém blahobytu si žijeme a že to co řešíme jako problémy, je jen nepodstatná malichernost. Naše civilizace se pravděpodobně zahubí stejně jako jiné vyspělé civilizace v minulosti, ale na to aby to člověk věděl není třeba číst tuto knihu, ale stačí se koukat okolo sebe.... celý text

Umrlčí cesta 2016, Peter May

Co byste dělali, kdyby jste se jednoho dne probrali na pláži jak vyvržený vorvaň a nevěděli kdo a kde jste? Jediné co v tu chvíli máte je špatný pocit z něčeho co se asi stalo. Půjdete na policii nebo budete pátrat na vlastní pěst? Hlavní hrdina zvolil druhou cestu.... Napínavé a tajemné, zvědavost se čtenáře drží celou knihu. Příběh postupně vyplouvá na povrch, je příjemně dávkován až do finále na konci knihy. Postav je relativně málo a jsou celkem ploché (v podstatě se o nich nic moc nedozvíte), ale není to potřeba a nechybělo mi to. :-)... celý text

Pýthiiny rady 2015, Erik Axl Sund

Tak tu máme konec trilogie, v zásadě jsem vše již napsal u prvních dvou dílů, takže to bude krátké. Příběh se ještě trochu rozšíří, vše se postupně propojí (jak realita, tak minulost). Napínavé to zůstává i když už je jasné kdo co udělal. Jen ten konec mi přijde malinko odfláknutý, ale to je jen můj osobní pocit. :-)... celý text

Hladový oheň 2014, Erik Axl Sund

Pokračování Vraní dívky postupně krok za krokem doplňuje skládačku celého příběhu. Mám trochu pocit jako kdybych skládal jedno velké puzzle, jednou zapadne dílek tady jindy o kus vedle a postupně se obraz vynořuje. Na konci první knížky jsem si říkal, vždyť už je to celkem jasné, tak na co ještě další dvě knihy? No jo, jenže ono je to zase trochu jinak. :-) Drsných momentů z oblasti pedofilie ubylo a děj je víc zaměřen právě na doplňování příběhu. Autoři nic záměrně netají a příběh je odkrýván postupně spolu s vyšetřovateli, indicií je spousta, ale ani tak si člověk nemůže říct, už to mám a jsem si jistý. :-) Ne každý autor toto umí...... celý text

Vraní dívka 2014, Erik Axl Sund

Zajímalo vás někdy, proč se z lidí stávají zrůdy? Proč je to většinou přičítáno těžkému dětství nebo vlivu rodičů? Proč takoví lidé páchají nepochopitelné zlo, za které bývají často potrestání "jen" zavřením do blázince a ne do vězení s tím, že za to vlastně sami nemůžou? Tato kniha vás donutí přemýšlet, možná trochu změní pohled na věc a některé otázky zodpoví.... Je pravda že první cca 2/3 může kniha působit rozvláčně, ale to spíš proto, že hodně lidí čeká akčnější thriller. Těch je na trhu spousta, ne všechny za něco stojí a spíš mívám pocit, že jde autorům často jen o to aby něco naškrábali a dostali zaplaceno. Ano, je tu popisováno násilí na dětech, jestli detailně, to už je na posouzení každého. Osobně mě na knize zaujala spíše psychologie násilníků a jejich obětí, pro normálního člověka je těžko pochopitelné co se jim může honit hlavou (a přiznávám, nikdy jsem o tom moc nepřemýšlel). Přijde mi, že to autoři podali dost přesvědčivě a tuto stránku člověka budu díky knize už asi vždycky vnímat trochu jinak než dosud. Bez této části knihy, pro některé nudné či rozvleklé, by to byla zase jen detektivka, jedna z mnoha. Nepopírám, že jsem se také občas trochu ztrácel, ale je to dáno hlavně nezvyklými a těžko zapamatovatelnými jmény/názvy, střídáním současnosti a minulosti a taky tím, že některé pasáže vychází z myšlenek chorých mozků. Je to temné, mrazivé, hodně k zamyšlení, není to tuctová kriminálka na jedno odpoledne a co je na tom nejděsivější, že je to zcela reálné. Po světě takto narušených lidí chodí spousta. Je mi upřímně líto dětí, které musí vytrpět od vlastních rodičů či blízkých takově věci, že jim to zničí celý život. Na koho jiného by měly spoléhat, že je ochrání před zlem, když ne na své nejbližší?... celý text

Hadrový panák 2017, Daniel Cole

Na prvotinu se mi to jeví jako hodně povedené. Drobnosti k vytknutí by se jistě našly, ale nic zásadního. Děj připoutá hned od začátku a příjemně se odvíjí, nezaznamenal jsem pasáže, že bych se nudil. Postavy Wofa, Baxterové a Edmundse jsou mi sympatické. Není to žádný drasťák, po kterém by nešlo usnout, ale napětí nechybí, občas pobaví příjemný humor. Fanoušci moderních a "módních" komerčních thrillerů psaných pro peníze se mnou asi souhlasit nebudou, ale co, každý může mít svůj názor. :-) Pro mě lepší než vychvalovaný Nesbo, který to píše hlavně pro sebe a ne pro čtenáře. :-) Jen konec mi přišel malinko uspěchaný a nedotažený, ale předpokládám, že je to příprava na pokračování....... celý text

Spasitel 2012, Jo Nesbø

Kniha je podle stejného schématu jako všechny předchozí. Překombinovaný děj, neskutečné náhody a všechny podstatné informace autor záměrně tají až do konce, kde je prostřednictvím Harryho s velkou slávou uvolní a čtenář se konečně dozví jak to celé bylo. Autor si tímto způsobem udržuje pozornost, bohužel číst knihu jen ze zvědavosti jak to na konci celé dopadne mě nebaví. Postrádám napětí a indicie abych byl vtažen do děje a přemýšlel nad řešením společně s hlavní postavou. Snaha vyvolat napětí způsobem, kdy situace graduje např. v očekávání výstřelu... ozve se rána... (střih na jinou situaci)... ale jen do bubnu :-), by možná fungovalo jednou nebo dvakrát, ale ne na každé páté stránce. Harry sice tentokrát tolik nechlastal, ale jinak vše při starém, styl bezdomovce, soukromý život v troskách a když už někdo v jeho okolí za něco stojí tak umře. Vážně marně hledám co se mi na Nesbových knížkách má líbit. Celkově to akorát vyvolává pocit frustrace, napětí mizivé, děj překombinovaný uměle natahovaný aniž by se čtenář něco důležitého dozvěděl, na konci fanfára a předhozený výsledek stylu "To jsem to ale celé pěkně vymyslel, co?". Doufal jsem, že se autor trochu vyvine a s ním i styl psaní a hlavní postava, ale nic. Nemám chuť číst další knihu, nejspíš by to ještě odnesla Beáta a Ráchel s Olegem, Moller už je taky odepsaný a nikdo jiný už tam nestojí za řeč. Pochybuji, že se k tomuhle "módnímu" autorovi někdy vrátím, je tolik knih na výběr tak proč číst něco takového? Pro mě zklamání a pouze nafouknutá bublina, ale komu se to líbí tomu to neberu. :-)... celý text

Pentagram 2011, Jo Nesbø

Když si vaříte brambory a padne vám při míchání ze stropu do hrnce nějaký bordel, nemusí to být vždycky pavouk... ani nic co by stálo za ochutnání. :-D Vše začíná nálezem mrtvoly mladé ženy, vyšetřování se ujímá dvojice HH a TW a lov na vraha může začít. Kdo je vlastně lovec a kdo kořist? Během prvních čtyř dílů série jsem pochopil, že navzdory vysoké popularitě si z tohoto autora na zadek nesednu. Rozhodně tím nemíním, že jsou jeho příběhy špatné jen se mi jednoduše v některých aspektech příčí jeho vize hlavního hrdiny. :-) Pořád mám pocit, že si autor na HH léčí nějaké komplexy a dává mu to pěkně sežrat. Ano je to subjektivní názor a nikomu ho nenutím. ;-) K vlastní knize musím říct, že je zatím nejlepší z celé série a hodně se mi líbila. Nebylo to překombinované jak Nemesis, HH nebyl tentokrát tak moc na dně jak bývá zvykem a konec byl luxusní, přesně podle mých představ. Trochu jsem se bál, že bude spravedlnost zase dělat drahoty a budu muset doufat v další knize. Touto knihou si to u mě autor vyžehlil natolik, že už to vypadá na dočtení celé série. :-) Co mi trochu uniklo je smysl příběhu z historie zednictví a speciálních omítek na počátku knihy... ale co, bez toho se obejdu. :-)... celý text

Nemesis 2011, Jo Nesbø

S každým dalším dílem doufám, že se mi to začne líbit víc, nicméně se stále pohybuji na hranici, jestli případy s HH nepřestat číst, ale konec knihy vždycky moje váhy lehce přetlačí na pozitivní stranu. :-) Kromě toho, že mi to připadalo docela překombinované a natahované, tak mám neustále pocit, že autor má perverzní sklony srážet Harryho na kolena, hned jak se trochu oklepe. Proč musí výborný kriminalista vypadat jako bezdomovec, být alkoholik a stále tragicky přicházet o ženy, na kterých mu záleží? Není to už trochu moc? Podle mě je to ujeté. Na druhou stranu záporákovi se až neuvěřitelně daří. :-) Ještě že se aspoň objevila Beáta...... celý text

Červenka 2014, Jo Nesbø

Nakonec mám z knihy docela dobrý pocit, ale moc dobře se mi to nečetlo. V první polovině jsem se prostě ztrácel, neměl jsem chuť pořád sledovat který den, rok a kde se to zrovna odehrává, jména se mi taky pořád pletli dohromady. Úseky byly krátké a pořád se všelijak střídaly, nebyl prostor si postavy trochu zažít a zorientovat se v nich. U Harryho vše při starém, v první polovině knihy jsem uvažoval, že možná přestanu číst další knihy s touto postavou. No naštěstí se jeho osobní život aspoň trochu vyvinul, tak dám další knihu a rozhodnu se potom. :-) Kdo je vrah jsem odhalil relativně brzo, ale s těmi jmény jsem se potýkal až do konce. Doufám, že překupník zbraní bude ještě dořešen. :-)... celý text

Intenzita 2009, Dean Koontz

Pozor spoilery! Tak tohle byla intenzivní jízda! Jako Deanův fanoušek smekám a skláním se ještě o něco hlouběji než obvykle. Napětí se dá krájet od začátku do konce. Neprozřetelně jsem začal tuto knihu číst jednoho večera před spaním (nedoporučuji) a přesto že jsem knihu nuceně odložil abych se trochu vyspal ....nešlo to, mozek se koupal v adrenalinu a spánek byl nemožný. Začátek byl krutý a Laury mi bylo opravdu líto (tak nějak jsem dlouho doufal, že žije), toho parchanta bych asi sejmul hned v domě Templetonových ještě než to tam dokončil, ale co bychom pak četli, že? :-) Je děsivé, jak šíleným způsobem může být člověk zvrácený bez jakékoli úcty k lidskému životu. Co se týče zvláštního jména Chyna, není třeba si s tím lámat hlavu (Etelea), nezvyklost je vysvětlena v příběhu. Za vznikem stojí Chynina pošahaná matka, takže se není čemu divit. Určitě bych knihu nevynechával proto, že by mi vadilo jméno hlavní hrdinky. Pro mě to byla foneticky "Čina" a hotovo. :-D... celý text

Manžel 2008, Dean Koontz

Super, příběh vtáhne hned od prvních stránek, čte se jedním dechem a při cestování v MHD se přejíždí stanice. :-) Co s člověkem udělá, když je zahnán do kouta a bojuje o život milované osoby? Mám rád autorův styl psaní díky němuž patří mezi mé nejoblíbenější. Trochu mě překvapil konec, mám z něho pocit nedotaženosti. Ještě by to pár stránek sneslo s vysvětlením co na to vše vlastně policie???... celý text

Krotitel 2015, Camilla Läckberg

Přemýšlím co napsat abych se moc neopakoval jako při hodnocení předchozích titulů autorky. Příběh zajímavý, promyslet ho asi muselo dát dost práce, ale tentokrát snad ještě víc překombinovaný než obvykle a poskládaný z tak neuvěřitelných náhod, že jsem to nedokázal brát moc vážně (prostě jasná fikce). Jinak klasika, průběh knihy stejný jako všechny předchozí, jen jiný děj (teda pouze co se týče kriminální zápletky). Hromada klišé, neustále se opakující situace, nesnesitelná Erika atd. A konec? Ten byl pro mě zklamání... nedořešeno jako by si autorka chtěla nechat otevřené dveře na další pokračování. Tak jak jsem byl z prvních knih nadšený, tak mě celá série postupně ubila natolik, že nevím, jestli to nebyla moje poslední kniha. Hodněkrát jsem se přistihl, že mě ten styl štve už natolik, že už pro mě čtení není oddychová aktivita.... celý text

Andělíčkářka 2014, Camilla Läckberg

Příběh se mi líbil a původně jsem dal 5*, ale nakonec jsem se rozhodl jednu hvězdu ubrat za Eriku. V téhle knize mě pěkně štvala. Dá se překousnout, že všechny knihy jsou podle stejného schématu, že se pořád opakují stejné fráze (dílek zapadl do skládačky, pocit jako by něco uniklo apod.), že se neustále pije kafe, že je tam zbytečně moc pitván osobní život hlavních postav a že autorka záměrně tají indicie aby na to čtenář náhodou nepřišel dříve než bude ona chtít (tedy až úplně na konci), ale připitomělé chování Eriky bylo tentokrát dotaženo k dokonalosti. Neustálé zasahování do případu za zády Patrika, zatajování důležitých informací, které někdy dokonce ohrožují životy a to i její a její rodiny včetně dětí, přitom už je předem jasné, že Patrik se zlobit nebude (max. chvilku aby se neřeklo) a nakonec ji políbí a je rád, že ji má a že o ní nepřišel. :-) Dívčí román jak vyšitý, myslím že to jejím knihám akorát škodí. Osobně mi přijde, že autorka do knih promítá idealizovaný/romantizovaný pohled vlastního života, náznaky jsou zřejmé. Mám její propracované příběhy rád, ale to provedení mi občas leze na nervy. Asi je to tím, že jsem s jednou přestávkou četl celé její dílo za sebou a to pak máte pocit, že čtete něco ve smyslu nekonečného "Tak jde čas". :-) Knihy je třeba číst postupně jak byly napsány, to ano, ale doporučuji je prokládat jinými autory, pak se slabší jedinci jako já vyhnou takovýmto úvahám. :-D Kdo přečetl celý tento můj příspěvek až do konce.... smekám ;-)... celý text

Strážce majáku 2013, Camilla Läckberg

Prvních 6 knih autorky jsem četl postupně hned za sebou. Pak jsem si musel dát pauzu viz moje hodnocení Mořské panny. :-) Přestávka pomohla, na rozjezd jsem si dal oddychovku Vražda s vůní mandlí a nyní Strážcem majáku pokračuji v Camillině díle. Kniha byla super, je poznat že styl se moc nemění a indicie jsou záměrně pozdržovány aby čtenář neobjevil vraha moc brzo (zrovna v této knize to moc nepomohlo) :-), ale jinak je příběh velmi dobře poskládaný a provázaný. Dokonce mi přišlo, že už se zde nevypilo tolik kávy jako v předchozích knihách a soukromý život Patrika a Eriky byl jen spestření a neměl tolik prostoru... příjemné. Těším se na Andělíčkářku... :-)... celý text

Vražda s vůní mandlí 2013, Camilla Läckberg

Taková pohodová rychlovka. :-) Mě to bavilo i když to nebylo moc originální. Autorka dala prostor i jiné postavě (Martinovi) stát se hlavním hrdinou příběhu a to je příjemná změna. :-)... celý text

Osvícení 1993, Stephen King

Tak nějak moc nevím jak to zhodnotit. Děj je zajímavě vymyšlený, bohužel po několikáté knize zjišťuji, že Kingův styl psaní mi úplně nesedí. V podstatě 80% je příprava a posledních 20% se něco děje. Člověk má pocit, že po tom co překousal přípravu rozvedenou do nejmenších podrobností je konec najednou strašně rychle pryč a tak nějak odfláknutý. Nechci vyloženě kritizovat rozvleklost těch prvních 80%, i tak je to celou dobu zajímavé a občas i trocha napětí, jen ten poměr by mohl být alespoň 50/50. ... nesnášel jsem postavu Jacka, nechuť postupně narůstala a od cca 60% knihy už se mi o něm ani nechtělo číst.... takže asi tak, musel jsem to napsat, hned je mi lépe :-D... celý text

Prokletí Salemu 2008, Stephen King

Tato kniha se mi velice líbila. V úvodu jsem se trochu ztrácel, začátek jsem nechápal, ale jak přišel Jerusalem's Lot už to bylo v pohodě a ke konci už člověk pochopí i ten úvod. :-) Atmosféra pěkně roste v průběhu knihy a stále udržuje čtenáře ve střehu. Nějaké slabší momenty se najdou, rozhodnutí typu "Půjdu tam i když to nemá smysl a vím že mě to bude stát život" podobně jako v béčkových filmových horrorech, ale naštěstí ne moc. :-) Celkově bylo v knize hodně postav a občas jsem se mezi nimi lehce ztrácel, ale to až tak nevadí.... příjemná upířina.... celý text

Carrie 2007, Stephen King

Horrorem bych to nenazval, ale libilo se mi to. Takové fanatické šílence jako je Margaret Whitová by měli zavírat na nějaké bezpečné místo. Ikdyž chápu záměr autora s vložkami z knih, reportáží atd. mě to rušilo.... celý text

Švábi 2013, Jo Nesbø

Přiznám se, že ani druhou knihou si to u mě autor nevylepšil. Když to tak vezmu kolem a kolem, je to to samé jako Netopýří muž. Minimálně první polovina knihy o ničem, nikdo nic neví, nic se neděje, když už se něco začne dít, někdo zbytečně umře a najde se řešení případu. Světe div se není to správné řešení, to správné se totiž najde až úplně na konci, když už to všichni zabalí a mnou si ruce, že to mají z krku, jen Harry dojde k osvícení. Měl jsem pocit, že čtu stejnou knihu jen s trochu jiným dějem a v jiné zemi, jinak jak přes kopírák. Postava Harryho mě vůbec nebere, neshledávám na něm nic sympatického. Než začnu číst další knihu v pořadí, dám si oddech s jiným autorem.... celý text