alfinha2321
přečtené 228
Na západní frontě klid
1967,
Erich Maria Remarque (p)
Ač nejsem příliš příznivec válečných děl, tak musím doznat, že se mi kniha celkem líbila. Další z řady knih, které mě (až v lehce pozdějším věku) přesvědčují, že jsou některé díla a autoři skutečně zásadní a jsou hodni toho řadit se mezi povinnou četbu. Škoda jen, že téměř nikdo to neocení v době, kdy je tato skutečně povinná, a jen o trochu větší okruh později. Skvělá připomínka toho, že ve válce, a to jedno na které straně, jsme jen a pouze lidi... Moc se mi líbil závěr (líbil je tedy trochu morbidní, ale spíš to má označit to nevtíravé vygradování).... celý text
Zaříkávač koní
2005,
Nicholas Evans
Jedna z knih, které formovaly mé mládí. Četla jsem jí stylově na koňském táboře a hluboce prožívala jak příběh ústřední dvojice, tak i linii duševně i tělesně pošramoceného mladého člověk. Navíc v prostředí pro mě kouzelném, koňském. Po nějaké době jsem pak viděla film, který je taky dobrý, ale kniha je jednoznačně lepší - zejména konec! Ať si každý říká co chce, ten kus romantického kovboje ve mně to fakt ocenil :)... celý text
Dvě dámy v tísni
2006,
Zdena Frýbová
Bohužel, to se fakt nedá. Málokterou knihu nedočtu, ale tuhle jsem odložila asi po 50 stránkách. Obecně mám problém s hlavními hrdiny, ke kterým cítím touhu... je pořádně proplesknout.... celý text
Do černého
2005,
Dick Francis (p)
Tahle kniha mi dala důležitou informaci, kde se případně podřezat lépe než na zápěstí :) Francisovky mám ráda všechny, ale tahle je jedna z top.
Drahý čas
2008,
Dick Francis (p)
Když jsme se dávali dohromady s mým nyní už manželem, vzájemně jsme si dali číst 8 knih, které nás inspirovaly. Do mého výběru spadla i tahle, už jen proto, že manžel létá a já ráda koně, takže aby se to hezky propojilo. Výběr se podařil, manžel na francisovky nezanevřel :)... celý text
Návrat diplomata
1993,
Dick Francis (p)
Pro mě absolutní top z Francisovy tvorby. Tuhle knihu miluju a ráda se k ní vracím.
Mortdecaiův záhadný případ s knírem
2015,
Kyril Bonfiglioli
Podle recenzí jsem čekala něco víc, ale kniha mi nesedla. Nemohla jsem se pořádně začíst, asi kvůli přeumělkovanému stylu, a celou jsem jí nějak nepochopila. Když se k tomu přičte můj reálný odpor ke knírkům, kdy jsem od prvních chvil měla na mysli obraz Miloušův ze Saturnina a měla jsem neskutečnou chuť hlavního hrdinu praštit palicí a násilně oholit, nemohl z knihy vzejít nějaký trvalejší zážitek a stopa v mé mysli. Sbohem, Charlie!... celý text
Podivný případ se psem
2003,
Mark Haddon
Tak jsem to tedy přečetla. Úplně mi to nesedlo, ale radno říct, že příběh je místy velice vtipný. Při čtení jsem navíc zjistila, že jsem asi autista, neboť některé situace vnímám stejně a také se setkávám s nechápajícím okolím :) ale zase tolik mi toho kniha nepřinesla, jen mě utvrdila v tom, že lidé, kteří pečují o autistické dítě, si zasluhují náš obdiv - já bych na to zřejmě trpělivost neměla. Stejně jako jsem občas ztrácela trpělivost i s touto knihou. Nejvíc tak asi dokážu pochopit roli maminky v celém příběhu.... celý text
Analfabetka, která uměla počítat
2014,
Jonas Jonasson
Udělala jsem tu chybu, že jsem si před čtením knihy nejrpve přečetla recenze - a to způsobilo mou nechuť se do ní vůbec pustit. Pak jsem se ale odhodlala, čekajíc slabší odvar Staříka. To jsem se ale hluboce spletla. Stařík se mi líbil moc, ale Analfabetka snad ještě tak o hvězdu víc (to už jsem na šesti a to tady ani bohužel není). Tenhle mix absurdity a humoru, který mi absolutně sedí, se mi až neskutečně líbí. Vážně jsem nečekala, že by mě Analfabetka až tolik chytla, ale byla jako přezrálá malina - lup a už jsem jí měla v sobě. Tenhle styl mi prostě neskutečně sedí a rozhodně to není naposledy, co jsem tuto knihu četla.... celý text
Oživovateľ
2014,
Seth Patrick
Tuhle knížku jsem s koupila za výhodnou cenu, protože se mi moc líbila anotace. Když jsem se do ní pustila, byla jsem naprosto nadšená. Bohužel ale potom to nadšení trochu opadlo, protože druhá půle je úplně jiná. A přiznám se, že mě to místy moc nebavilo. Podle mého názoru jsou tu dva podstatné mínusy - za prvé, že se kniha zaměřila v druhé půlce jinam a nerozvíjela už tolik svou první část (která byla naprosto super), za druhé ten prvoplánovitě napsaný epilog, který je rovnou něco jako reklama na druhý díl. Ten tam být tedy vážně nemusel. Celkový dojem fajn, ale asi se k této knize vracet nebudu.... celý text
To na tobě doschne
1991,
Ivan Kraus
Tak jsem se na základě doporučení dostala k téhle útlé knížečce, kterou jsem četla kdysi dávno v dětství, na kterou jsem zapomněla a až při čtení tipů na humoristické knihy matně rozpomněla. Bohužel musím konstatovat, že jsem si opět potvrdila to, co už několikrát - k filmům a knihám z dětství se člověk nemá vracet v dospělosti, pokud si chce uchovat bombastickou vzpomínku na super vtipnou nebo zajímavou knihu (nebo film - tohle se mi stalo i u Nekonečného příběhu). Protože je (alespoň pro mě) jen málo knih, které jsou tak super naspané, že přečtením v dospělosti nijak nevybledne vzpomínka na čtení v dětství. Za ta léta se mi asi změnil smysl pro humor a marně hledám knihu, co by mě rozesmála, rozřehrala na celé kolo. A ani tahle povídková knížka to nebude, je sice místy úsměvná, ale záchvaty smíchu jsem nad ní fakt neměla. Takže prosím, až si zase budu chtít příště osvěžit nějaký bombastický kulturní zážitek z dětsví, vymluvte mi to...... celý text
Práve jsem dočetla a musím říct, že se mi strašně líbila, a to jsem většinou v hodnocení knih spíše zdrženlivá. Moc se mi líbil styl, jakým to bylo napsané, forma deníkových záznamů této knize skutečně sedí. Popisy vývoje myšlenek a nápadů hlavního hrdiny byly podané srozumitelně a navíc se mi moc líbilo, jak většinou tuto popisnou pasáž na konci shodil vtipným (často i velice ironickým) komentářem. Ze začátku mě kniha naprosto strhla, což jí tedy bohužel nevydrželo až do konce, ale i přesto jí hodnotím jako velice zajímavou knihu, jednu z nejvíce top, co jsem letos četla. Na počest Marka se dnes k obědu budou servírovat brambory!... celý text
