Aghatte přečtené 1833

Tři malá prasátka 2023, Alex Smith (p)

Jsem ráda, že to mám za sebou. Při konečné bilanci zjišťuji, že si absolutně nedokážu vybavit předchozí díly, a ani jedno jméno a souvislost mi nic neříkají. To, co mělo konečně dát smysl a zapadnout do sebe, zapadlo v zapomnění. Nechápu, jak osobu vyhublou na kost a shrbenou mohl považovat za muže a ještě se s “ním” složitě prát, když údajně pomalu neudělala ani krok na atrofovaných svalech. Mama, papu a ječení a obří hovínka už ztrácejí na půvabu, A nesmrtelný Honza opět unikl jen o vlásek. Zrada z vlastních řad je tak ohrané klišé, že by mě překvapilo, kdyby to tam nebylo. Knihu přečtete a nikdy více se k ní nevrátíte.... celý text

Pouta z pavučin 2016, Markéta Harasimová
odpad!

Tolik vztyčených mužství jsem neviděla za celý svůj život, a to jsem nežila v klášteře Dokonce i chudák ženská, co našla mrtvolu, byla krásně tvarovaná, až jsem se bála, že někdo z těch svaloušů, půjde hledat pod deku, pod kterou se v šoku choulila, její jistě vlhké místečko Proboha, proč? Papír snese vše, já ne.... celý text

Prokletí Mabiny farmy 2023, Matthew J. Costello

Houbařka 2018, Viktorie Hanišová

"Sníme si buchtu, vypijeme čaj, posedíme, poklábosíme.... ". Tato věta mě úplně dostala. Autorka je prostě geniální. Řve to do celého světa, ale nikde nic. Pocit naprostého zmaru. Těžká deprese. Reportážní styl bez špetky emocí. Jediný pokus o útěk byl klasifikován jako psychotická ataka. Nač brát léky, když to není nemoc. To Ti nikdo nevyléčí. Kdo by se divil, že takový osud není životaschopný. Není to hezké čtení, ale je to potřeba psát a číst. Na podobných knihách mě nejvíce zajímá úplně jiná linka. Popis každodenního života bez moderních blbostí, bez peněz a bez tlaků reklamy a okolí. Co si dala k večeři, jak za pár drobných si koupí něco z košíku s prošlým zbožím, jak má stoleté zásoby ve spižírně a v zimním období je ráda likviduje. Jak si ohřeje vodu na kamnech a jak si váží tepla a slunce. V době, kdy jsou plná nákupní střediska, reklamy říkají "KUP!" a doručení a vrácení máš zdarma. Kdy všichni mají umělé nehty, umělé řasy, jsou otetovaní, mají členství v klubech, chodí na kosmetiku, ke kadeřnici, kde vypláznete za sestřih 1800 a nikomu to nepřijde divné... Klimatizujeme a solarizujeme se, investujeme do chytrých domácností, kdy za nás světlo rozsvítí mobil. Kdy někdo má na očích stíny za 800 a sluneční brýle za 2000... Pak život holky ve starých botách mě vážně "baví" ( nejsem nelida, je to jen další pohled ), i když to neznamená, že musíme být napřed zneužiti, abychom přestali konzumovat.... celý text

Růže a slzy 2003, Markéta Harasimová

Silné téma, ale to zpracováni. Některé blbosti mě doslova vytáčejí. Kolega ( lékař) najde v noci nahatou promrzlou ženu s novorozenětem, dá jí deku a odjede? A druhý den to vypráví v práci. Magor ji mydlí, všichni to vědí a nikdo nic? Zůstane sama zavřená dva dny, a nikdo ji nehledá, nemá telefon a nikomu to není podezřelé. Potká Erika pár dní po porodu, náhodou venku, sama bez dítěte, a on po ní hned vyjede, začne se sápat na její výstřih Na jedné stránce se z Heleny stane Tereza, a Tadeáš ji objala. Helena nevěděla, co chce, chlapa, prachy, pozornost, dárky, večeře, běžný manželský život ji nudil. Psáno školním slohem, a dialogy opět působí uměle a trapně. Nakonec jeden z jejích obdivovatelů povzdychne, chudák holka, proč zrovna ona má takovou smůlu. Domácí násilí, psychoteror, urážky, bití, ponižování, vražda, tomu se říká smůla. Fakt trapné.... celý text

Smrt lehkovážné milenky 2022, Věra Fojtová

Mě to moc nebavilo, vadil mi hlavně patetický jazyk, který se do detektivky vůbec nehodí. Pro představu, například. “Zalovil ve své husté kštici, sepnul ruce na skoro chlapecké šíji. Zalomcoval několikrát hlavou, bylo to celkem zuřivé gesto. Hlava držela jako přišitá “ “Směšné a zamotané klubko citečků a srabů. “ “Na sedm pohádkových zámků. Na sedm tajemství, na sedm hladových roků “( prostě zavřela dveře). Takovýchto hysterických výkřiků je plná kniha, a to je něco, co nesnesu číst.... celý text

Hodná sestra 2022, Sally Hepworth

Krásné. Miluji Fern, Wallyho i Willow a moc jim fandím. Líbil se mi jejich svět. Probdělá noc v jejich společnosti byla úžasný čtenářský zážitek.

Unesená 2013, Mo Hayder

Průměrná detektivka, jakých už byly napsány mraky, ohraná zápletka, a vcelku nudný irevelantní balast okolo. Minimálně dvě věci zůstaly nakousnuty a už se k nim nikdo nevrátil. Nechci být konkrétní. Hrozně mi vadí, když vyšetřování je založeno na pocitech, něco mu našeptává, něco se jí nezdálo. Cítila jsem bezmoc rodičů a bezradnost vyšetřovatelů, v podstatě nepřišli skoro na nic, a pořád jsem se v hlavě posouvala dál, tak sakra dál. A oni se vždy vydali špatným směrem, než jim něco radilo se otočit. Jedna z maminek byla chytřejší než zbytek všech elitních jednotek, kteří ale o své vánoční prémie nepřijdou. Policisté jednající na vlastní pěst, neuposlechnutí rozkazů, zbytečného a nepochopitelného vystavování se smrtelnému nebezpečí, proč to musí všude být? Tuto knihu bych si nekoupila, znovu ji číst nebudu. Blechu bych zabila hned v první kapitole a tajemný Chodící muž, ten mi taky pil krev.... celý text

Ostrov černých lilií 1993, Judith Parker

Tento díl se mi podařilo sehnat jako poslední po skoro roce a půl hledáni. A zatím je jednoznačně nejlepší. Propracovaný historicko - romanticko- dramatický příběh plný mrtvol a nejasností, kdy skutečně nevíte, co z toho vyleze. Je blázen nebohá hlavní hrdinka, lidé kolem ní, způsobují to opojné vzácné černé lilie, či může za to prostředí tajemného hradu na ostrově uprostřed ničeho? Jedna z mála, kt. jsem dočítala doma a nenechala ji jen do vlaku.... celý text

Odsouzena k samotě 1992, Judith Parker

Velmi smutný a napínavý příběh, moc mě bavil, hezky napsáno, jeden z dosti povedených v této edici.

Tokio 2004, Mo Hayder

Naprosto přelomová kniha. Masakr v Nankingu na mě v posledním roce útočí ze všech stran. 50 let nic, a nyní se celý svět rozhodl vydat své svědectví. Autorka úchvatně propojila historická fakta a fikci do strhujícího dramatu. Nikdy nepřestanu žasnout, čeho je člověk schopen. Četla jsem před týdnem i dvě knihy o masových vrazích, byli zde vypíchnuti jako vředy společnosti mnohdy vyrůstající na již pokřiveném podhoubí. Ale nevěřím, že celá JCA byla složena z deviantů, psychopatů, pedofilů, nekrofilů a vrahů. Jak je tedy možno, že tento osvícený národ dodržující tradice a zvyky, se změnil v běsnící bandu nepředstavitelných zrůd? Kdo mi to vysvětlí? Kniha mě ubezpečila ještě v jedné mé myšlence. Člověk musí mít vášeň, cokoliv, co ho ( v dobrém ), posouvá dál. Nějaký cíl, mezník, vrchol, něco, co ho nutí každý den vstát a jít dál. Hrdinka své snažení završila po dlouhých 10 letech, na chvilku odbočila, když se zamilovala, ale hned se zase vrátila a pokračovala. Pochopila, že ani pomyslná láska, která láskou nebyla, (ale kdo by se jí divil. Po tom všem), ji nenaplní klidem. Dokud nezjistí pravdu. A pravda byla tak šílená, že i člověk přeživší NM, a věnující celý život, tedy 53 let, pomstě, pro ni neměl omluvu. A že o bolesti a ztrátě ví své. Naše civilizace se žene do záhuby. Nikdo nemá své vášně, své cíle. Vše máte na pár kliknutí. Umělé berličky v podobě chemikálií a ethanolu, různé pochybné závislosti. Člověk hledá onen pověstný klid a pocit naplnění, ale jde to moc těžko, když už všechno máme a můžeme. A je-li pravda, že se pohybujeme v kruzích a na konci jsme na začátku, tak panbu s námi. Po svědectví NM vím, že člověk je opravdu schopen všeho a peklo existuje. Děláme si ho tady sami, nikdo nemusí složitě čekat, až umře.... celý text

Vojenská káznice 2007, Sven Hassel (p)

Prvních 40 stran jsem nechápala, to má být nějaký Švejk od Němců? Všichni ožralý, jeden gag za druhým, neskutečné situace, mluva začínajíci a končící poslušně hlásím, sprostá slova, kdy drž hubu je to nejkrásnější, a hovno a prdel je součástí každé věty. Pochod oživlých mrtvol napříč nepřátelským územím ve snaze dostat se do bezpečí, a dosáhnout alespoň bazálního lékařského ošetření, to je jen pro silné nátury. Ač to protagonisté líčí jako v podstatě báječnou jízdu lemovanou potoky krve, hromadami mrtvol a vyhřezlých vnitřností, doplněnou o neskutečný smrad sraček, spáleného a hnijícího masa, pro čtenáře je to šok. Kdy lidský život má hodnotu - a to cituji- Ne větší, než hovno, který instalatér prostrčí zacpaným odpadem. Je to jízda, kdy držíte palce všem hlavním aktérům, aby se stal zázrak a v tom šíleném ohňostroji sestaveném z výbuchů, ohlušujícího řevu, v ledovém sevření všudypřitomného sněhu, v chladu a apatii vyhořelých unavených zdravotníků, za fanatického ječení nadřízených, kteří mají místo očí hákové kříže, prokličkovali až na teplá místečka někde v zázemí daleko od fronty a hrůzností války. A mohli spát až do půlky příštího roku.... celý text

Introvertka v hlučném světě 2019, Deborah Tung

KONEČNĚ mě někdo chápe. Např., jedna věc ze všech - Jak tam zvoní telefon a ona zdrhá, já ještě vypnu zvonění, ten zvuk je jako výhružný prst. Vidím se na každé stránce. Ale knihu by měli přečíst spíš lidé v mém okolí, aby pochopili i oni, že netrpím tím, že nejedu nikam na dovolenou, nebo na vernisáž, nebo na oslavu, nebo... naopak jsem blažena, když mě opomenou pozvat. A hlavně, že to není nemoc a nepotřebuji se vyléčit, když do konce dne už neuvidím ani duši, jen dobře. Já ten zpovykaný svět kolem nepotřebuji, pořád někdo trvá na tom, že to musí zlomit, a dostat mě z té ulity, ale to ( kdovíproč) potřebuje on, ne já. Já žádný problém nemám :-))... celý text

Princezna Masako 2008, Ben Hills

Knihu jsem se snažila poctivě přečíst, ovšem zvolená forma mi moc nevyhovovala. Pominu-li pro mě nepochopitelné tradice ( to ale nevytýkám, ty nezměním, to je můj pohled ), vadilo mi poněkud bulvárně- vulgární pojetí autora. Chtěla jsem uvést do jiného světa, o kterém nic nevím, ne číst Nedělní Blesk. Popis svatebního roucha manžela mi přišel úžasný, fotka však byla zklamáním, jako dva kašpaři oblečeni v ubrusu. Zmíňka, že aspoň jeden z novomanželů nemá žádné sexuální zkušenosti, co si pod tím mám představit? Kdo je má a s kým, a oni sami spolu jako ne? To už tam pan chytrý nenapsal. A ty nesmyslnosti se svatebními dary! Nemají na ně, nevadí, dáme vám peníze, ať nám můžete dát kraviny za 4 miliony, které nikdo nepotřebuje. Šokovalo mě, že princezna musí být vymazána z matriky a všeho, prostě není a nebyla nic, je JEN paní svého pána. Ve středověku budiž, ale dnes, a absolventka Harvardu? Nedivím se, že je na palici, kdo by nebyl. Nemá být východní filozofie moudrá a naučná? Asi pouze pro muže, ženy jsou jen nástroj, aby rodily syny. A panbu s nimi, když je neplodná, nebo sice počne, ale je to dcera! Dnes už je nehážou ze skály, i jméno jim dají, ale postoj k ženám a postavení žen ve společnosti, to je stále těžká doba temna.... celý text

Dlouhá trať 2020, Viktorie Hanišová

Vím, že není fér srovnávat jablka a hrušky, ale po té, co jsem včera dočetla Harasimovou s dalším jejím prvoplánovaným škvárem, působí tato kniha jako osvícení. To je literatura! Není třeba to více pitvat, 231 komentářů přede mnou už asi řeklo vše. Nečtu povídky, nemám je ráda, obecně, plošně, jsou krátké a protivné. Popadla jsem v knihovně knihu jen podle autorky, schválně nečetla ani anotaci ani komentáře, a otevřela večer před spaním. Zjišťuji, že je 2:20, dočteno, a já utírám slzy. Děkuji za nevšední čtenářský zážitek. Nevěřila bych, co ještě je možno vykřesat z jazyka českého. Některá slovní spojeni, věty, pojmenovávání jsem si opakovaně vychutnávala, nikdy by mě nenapadlo takto poskládat slova. Úplně se koupu v textu. Tedy spíš asi blaženě rochním. Děkuji!... celý text

Ve znamení dvojitého ostří 1996, Anne Alexander

Přečteno ve vlaku za chvilenku. Zajímavý příběh o 14 ztracených dětech kolem 15 let. Mladá novinářka se vydá na nebezpečnou pouť, aby odhalila zvrácené tajemství jednoho podivína. Do posledního odstavce napínavé. V této edici rozhodně jedna z nejlepších, pěkně a poutavě napsáno, bez chyb a nesmyslů. Bála jsem se a zároveň mě velmi bavilo exotické prostředí řeckých ostrovů i zápletka vycházející ze starých řecký bájí. Za mě super! Tento díl má 1. :-)... celý text

Tisíc ďáblů 2022, Frank Goldammer

Těžko uvěřit, že autor je lakýrník :-) tím nechci nikoho urazit, ale u nás jdou na lakýrníka většinou mladíci, co mají problém se i podepsat. ( Bydlím bohužel vedle učiliště s tímto oborem, tudíž mám možnost sledovat tuto elitu národa v jejím volném čase, a psaní knih to rozhodně nezahrnuje, jejich slovník je spíše nepublikovatelný... ) Knihu jsem přečetla za noc, byla jsem trochu zmatená z postav a stále se měnících podezřeních. Což odráží dobu, v níž se děj odehrává. Zmatek a zmar. Válka i roky po ní, prostě příšerná, ale jedno je stále stejné, ti nahoře u moci mají plná břicha, teplo a svoje požitky, obyčejný člověk mrzne, hladoví a za trochu chleba prodá i svou duši ďáblu. To se nezměnilo, jen se vyměnily kabáty. Nacista nebo Ivan, ten kdo má moc, vraždí, mučí, znásilňuje a klidný spánek mu to nevezme. Miliony civilistů živoří, mrzne a užírá se myšlenkami, zda nezradil to či toho, zda neklesl až příliš hluboko, když řekl, udělal, pomyslel si něco nehezkého nebo ne úplně košer. Nechtějí nic jiného, než žít své obyčejné životy, bez ideologií, bez propagandy. Ze stránek čiší chlad, hlad a beznaděj, ale i zaznívají střípečky dobra, a spousta citu a lásky. Na konci jsem slzu uronila, ty děti, ach ty dětičky, je to příšerné. Autor je nejen lakýrník, ale i svobodný otec dvojčat. Má ode mne všechny hvězdy a Oskara k tomu.... celý text

Penzion 2023, Robin Morgan-Bentley

Uživatel kackahracka mi mluví z duše. Sama bych to nezhanobila lépe. Nesnáším střídání postav, nesnáším střídání časových rovin před a po. Manžel byl chudák, blbec, paroháč, trouba a kašpar. Udělaly z něj, ty dvě krávy, s tou narafičenou šaškárnou úplného pitomce, a nakonec vychovává kukačku on, no sodomagomora.... celý text

Doktorka Viktorie 2020, Markéta Harasimová

Autorka vždy zvolí hrdinku, která je bezcitná chladná mrcha, postaví ji do složité situace, a má dojit k jejímu napravení. Já jí to však nevěřím a ani nepřeju. Kniha psána školním nepřirozeným jazykem, trapné umělé dialogy, a to co v Saturninu působí komicky- tedy teta Kateřina a její přirovnáni- je zde prostě trapas. Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech ( po úmrtí), s chutí do toho půl je hotovo ( konec porady policistů), atd., prostě trapné. Každé další přirovnáni ve mně vyvolalo nevoli. A že jich tam bylo. Pachatelé vcelku průhlední, kdo už něco četl, hned mu bude jasné, jak to asi bude. A taky že bylo. Policie zde vystupuje pouze jako kulisa, když už jde o detektivku, ale nevyřeší nic. Paní svědkyně si není jistá chlapcem, ale odříká SPZ bez jediné chyby. Lékařka se dívá pod obvaz, a chválí si, žádné známky infekce. Který lékař by bez rukavic a sterilních nástrojů lezl do operační rány? Asi aby tam tu infekci zanesla, tou svou šikovnou ručkou. Rozčiluje mě, když někdo píše o věcech, o kterých nic neví, když se někdo snaží napsat detektivku a neví pak, co s tím. Rozhovory o pindícich a velikosti poprsí mě vytáčejí doběla. Rozhovory policistů, ty se máš, ty budeš jenom pitvat mrtvýho, my se s tím musíme zaobírat dále, mě nutí knihu zahodit. Rozhovory puberťáků typu škola je průda a mám megahustý... cokoliv, vole, čum, to už je opravdu nesnesitelné. Nevím, proč jsem si ji opět půjčila, asi abych mohla napsat nelichotivý komentář. Jsem zřejmě bestie, jako většina hrdinek autorky, jen nemám jejich sexy proporce, majetek, kariéru ani IQ. Asi žárlím :-))... celý text

Jak chutná strach 2021, Markéta Harasimová

Tato kniha byla zatím nejlepší od autorky, ale i tak dost bída. Umělé dialogy, dosti trapné, občas těžko uvěřitelně našroubovaný děj, nesympatická chladná a protivná hlavní hrdinka. Policie opět totálně neschopná. Nevím, proč ve všech českých knihách a filmech působí policie jako karikatura sebe samé. Prostě soudruzi od VB. A to se ani po desetiletí nemění. Kladně kvituji absenci erotických scén, které mi v jiných dílech vadily, ovšem brutálního násilí zde bylo až až . Přečteno vcelku rychle, ale spíš abych to už měla za sebou. Půjčeno z knihovny, nic, co by člověk koupil a opakovaně četl.... celý text