mi-nul-o oblíbené citáty

„ Jediné vězení, že kterého nemůžeme nikdy utéct, je náš mozek, přitom zrovna mozek je to, co nám dává svobodu.“
— Brian Freeman

„ Vyletěl jsem tak vysoko, že jsem nevěděl, kudy zpátky dolů, což bývá nebezpečné. Čím výš se člověk dostane, tím déle padá.“
— Brian Freeman

„ Já nic nechci! Jen svatej klid! smál se. Radek si nebyl jistý, jestli z něj mluví moudrost nebo plíživé stárnutí. Ale musel uznat, že klid je podobně jako rozkoš taky vzácná hodnota.“
— Patrik Hartl

„ Co zůstalo za námi nebo co zůstává před námi, není zdaleka tak důležité jako to, co zůstává v nás samotných.“
— Petr Casanova

„ S ním bylo vše tak jednoduché, přirozené, žádné hádky, čekání, lži, žádná bolest. Byl pro mě perfektní. Až na jednu maličkost. Nebyl to Jakub.“
— Lucie Závacká

„ Naděje není přesvědčení, že něco dopadne dobře, nýbrž jistota, že něco má smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.“
— Václav Havel

„ Pokud v lásce cosi chybí, netušíš, co to je ani jak to má vypadat, dokud to nepotkáš - a pak už to nikdy nezapomeneš.“
— Edward Docx

„ Slovo je úder, rána pod pás v rozhořčení, hojivá mast a voda živá, ruky pohlazení. Slovo je Bůh. Počátek i konec všeho dění. Slovo je ortel. Buď kletba nebo odpuštění.“
— Lenka Vlková

„ Život se změní. Možná jen trochu, možná hodně. A někdy nestojí za jeho nápravu bojovat.“
— Jeffery Deaver

„ Právě pro tohle tě mám ráda. Protože říkáš tak neskutečné věci. Normální lidi takhle nemluví, Jacobe. Celý život jsem čekala na někoho, kdo by mi něco takového řekl. A s kým bych se necítila osamělá. Na někoho, kdo chápe. Kdo by ve mně vyvolal pocit, že nestojím sama proti celému světu. I když nejsme spolu. I když si myslím, že v Needles šoustáš s barmankou Rosalitou, až se z tebe kouří. I pak mě utěšuje, že tam někde jsi. Stačí, že jsem se dozvěděla, že jsi, a svět se pro mě změnil.“
— Tiffanie DeBartolo

„ Kdybychom byli puberťáci, mohl bych tě políbit. Ale stojím na stupínku za pultem, na košili mám cedulku se jménem a ani jeden z nás už není úplně mladý. Večerní finty dopoledne nezabírají a okny sem proniká slunko. Nemělo by být v knihkupectví šero?“
— Caroline Kepnes

„ Potíž s knihami je v tom, že mají konec. Svedou tě. Roztáhnou ti nohy a vtáhnou tě do sebe. A ty se do nich ponoříš, opustíš všechno, co máš, přetrháš vazby se skutečným světem a líbí se ti být uvnitř a pak se kniha rozplyne.“
— Caroline Kepnes

„ A ty si myslíš, že mrtví, které jsme milovali, nás někdy mohou doopravdy opustit? Myslíš, že si je nepřipomínáme jasněji než kdy jindy v okamžicích, kdy se ocitneme ve velkých nesnázích?“
— Joanne Rowling

„ "Přemýšlím, jakou sílu vlastně mají city, když je může nemocný mozek nebo malá embolie tak změnit a pokroutit. Jsou vůbec opravdové?" "Myslím, že jsou. ... Miluje tě spousta lidí. A city, které k tobě chovají, jsou opravdové. Myslím, že láska přetrvává. Láska si nás pamatuje. Láska zůstává, i když tady už nejsme. Myslím, že city jsou mnohem skutečnější než naše těla, která se mohou tak snadno pokazit."“
— Rowan Coleman

„ Člověk si vždycky najde nějaký důvod, aby mohl trpět.“
— Jarmila Loukotková

„ Vždycky dejte přednost volnému času před penězi.“
— Robert Fulghum

„ Opakem pravé lásky není nenávist, ale lhostejnost.“
— Robert Fulghum

„ Vždycky má smysl klást otázky; odpovídat ale vždycky smysl nemá.“
— Oscar Wilde

„ Ostatní lidé jsou prostě nesnesitelní. Jediná společnost, kterou člověk ještě tak snese, je on sám.“
— Oscar Wilde

„ Neexistují žádná dobrá ani zlá znamení. Osud nevysílá posly.“
— Oscar Wilde

„ Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj.“
— Oscar Wilde

„ Necestuji nikdy bez svého deníku. Člověk má mít ve vlaku vždycky něco vzrušujícího ke čtení.“
— Oscar Wilde

„ Jediné, co mě v životě zachraňuje, je vědomí značné méněcennosti ostatních.“
— Oscar Wilde

„ …Definovat znamená omezovat…“
— Oscar Wilde

„ Bello,já nemůžu žít ve světě,kde ty neexistuješ.“
— Stephenie Meyer

„ Najednou se člověku prostě rozsvítí v hlavě. To úplně stačí. Utrhne se srdce, který zapomnělo, že je bolavý. Jdeš domů a začneš si balit kufry. Jako že něco končí a něco novýho začíná. Ve filmech je k tomu hudba.“
— Petra Hůlová

„ Začínat pořád znova je marnost. Protahovat něco, co už je skončený, taky. Ale na třetí možnost jsem zatím nepřišel.“
— Petra Hůlová

„ Často se zamilováváme ze stejných důvodů, z jakých pak všechno zkrachuje.“
— Robert Fulghum

„ Předpokládáme, že ostatní myslí stejně jako my. A z toho důvodu máme strach být uprostřed jiných sami sebou. Protože se domníváme, že nás ostatní budou soudit, dělat z nás oběť, zneužívat nás a obviňovat, jako to děláme my sami. Ještě dříve, než nás mají příležitost zavrhnout jiní, zavrhneme se sami.“
— Miguel Ángel Ruiz Macías

„ Když vám život nabízí sen naprosto za hranicemi vašich největších očekávání, není rozumné truchlit, když nadejde jeho konec.“
— Stephenie Meyer

„ Johance Zas se Ti zdálo o andělech a není s tebou kloudná řeč a rozválela jsi si pelech. Dneska mě taháš po kostelech a prosíš, ať Ti dají meč. A jestli pomůže to, sekej. A jestli pomůže to, breč. Buď tvrdá, když já jsem ten měkkej. Bláznivá... Ještě chvíli čekej, pak zemřeš. A já taky. Heč.“
— Radek Malý

„ Bylo by fajn se na tomhle světě ještě potkat. Ano, bylo by to fajn. Jako se na začátku zdají být fajn všechny slepé uličky.“
— Milena Holcová

„ Začínala být na všechny soutěže, žebříčky, hitparády alergická. A co jako?! Jsme první, ostatní jsou horší. Hurá. K čemu to? Výstavní erb lidské stupidity - Guinessova kniha rekordů. Přistihla se, že vůči lidem, kteří usilují o zápis, pociťuje čím dál větší averzi. Nic nepochopili. Osmimetrová vánočka. Proboha! S tím by tady nakrmili celou vesnici. Byla dostatečně zkušená, aby tyhle názory nevykřikovala z cimbuří. Zřetelně však pociťovala, jak je s nimi čím dál osamělejší.“
— Milena Holcová

„ Osamělost rozbíjí spíš gesta než slova. A nic neochromuje tolik jako okamžiky štěstí.“
— Milena Holcová

„ Zanedlouho jsem si ověřil, že za osobní svobodu a klid se platí samotou, daní nejtíživější.“
— Milena Holcová

„ "Vám asi nikdo nic nenalže, co?" "Většinou je mi to jedno. Nejsem investigativní." "Ale to byste jako novinářka být měla...?" "Proč? Respekt k masce je důležitější."“
— Milena Holcová

„ Život má stále svůj běh, ať už ho plníme neřestmi, prací nebo nudou. Jednoho dne se ohlédneme zpátky, a za sebou spatříme Nic. Tehdy propadneme panice, zachváceni touhou všechno změnit. Budeme chtít zaplnit tu prázdnotu za sebou, ale bude už pozdě. Nakonec mávneme rukou a umírat budeme bezejmenní.“
— Igor Indruch

„ Co když ho přitahuje především proto, že ona na šťastné konce ještě věří?“
— Michal Viewegh

„ Je skvělá, uvědomil si, když se nad ní sklonil, aby ji políbil. Jenom jestli to stačí? napadlo ho.“
— Michal Viewegh

„ Člověk je nakonec vždycky sám. Možná je užitečné začít si zvykat.“
— Michal Viewegh