ZuzanaK. komentáře u knih

Dostala jsem jako upomínku na MŠ. Včera znovu přečetla. Pro prvňáka vůbec ne špatné, zvláště, pokud se mu nechce trénovat na flétnu :)

Trochu hlubší pohled na povolování veterináře, který neléčí jen zarostlý drápek koucora. Povídkky jako takové nijak literárně hodnotné. Asi pobaví více děti na prvním stupni, než dospělé, ale na ukrácení času v čekárnách či do tramvaje to ztráta času nebude. Ilustrace jsou dalším, nezanedbatelným kladem knihy.

Poučné i vtipné. Někdy zbytečně stručné, ale není to učebnice, tedy lze tento nedostatek odpustit a brát knihu pouze jako souhrn.

To vůbec není špatné! Překvapivě čtivé.

Nejspíše si budu muset posvítit na více školou adorovaných spisovatelů. Možná mají svou hodnotu, jen je třeba je číst ve správném věku (a někdy i jinou formou).

Tohle bylo o mnoho lepší, než Všechny jejich lži. Jenže ... budu vypadat jako věčný kverulant, jenže ... ač autor navšívil obě strany, jsou jeho postřehy, opět zasvěcené, nápadité, někdy vtipné, ale závěr příliš jednostranný. Rozhodně je to kniha zajímavá, poučná, popisované události (z jistého úhlu pohledu) věřím, že pravdivé v tom smyslu, že je tak autor vidí, lidé skuteční, přesto ... černobílé. Cítím z toho jednostranné zaujetí, plán obhájit svůj záměr, což může být přínosné do té míry, pokud si uvědomíme, že forma je stejná, jakou používá i protistrana.
Snad je to tak nejen správně, ale musí to tak i být, aby byla zachována "jakože" rovnováha. Celkové zhodnocení situace je pak na bystrém čtenáři samotném. Otázka je, zda je takový názor nezbytně nutný. Což, pokud jsem četla vědomě, sám autor tuto otázku klade. Jenže ač se podivuje nad tím, proč evropanům tolik tento konflikt leží na srdci, zároveň mám pocit, že by mu to tak nevadilo, pokud by byly i na druhé straně barikády. A opravdu je vnímání evropanů tak jednostranné? Jenže to už se trochu cyklíme ve výše uvedeném.

09.02.2023

Já to tedy napíšu: je to vtipné i pro dospělého (když se mu to trefí do nálady). Po řádění se synem se to do nálady trefilo.

Hmm, vlastně to nebylo až tak špatné, jak to zpočátku vypadalo, ač literární styl někdy působil až jako lepší středoškolská práce. Zrátka takové "nenadchne, neurazí".

Jak už tu bylo vícekráte zmíněno, doslovné dlouhé citace dopisů v textu byly zbytečné, když pak byly celé dopisy uvedeny (v mém případě čteny). Příběh rodiny Horákových byl silný. A mě trochu mrzí, že nebyl více zaznamenán i životní příběh rodiny sestry Věry Tůmové, která se starala o Janu Kánskou.

Knihu vybral syn pro babičku. Ze zvědavosti jsem do ní nahlédla a byla lepší, než jsem očekávala. Textově i co do obrazového doprovodu velmi povedené.
Ale proč, propána, je text v dlouhých řádcích a ještě použit malý font? Ač je to jedna z mála výtek, je to výtka významná.
Každopádně nejen pro babičky i dědečky doporučuji.

Dva, tedy Maigret: prostě Maigret se vším všudy, co k němu patří, tedy trochu protivný, trochu potměšilý, ale hlavně rozvýžný a lidský.
Pět, tedy povídky: trvalo mi, než jsem si zvykla na stylistický obrat, ale pak už to bylo zase příjemné, pohodové čtení.
Každopádně pro mne by bylo lepší, kdyby část s Maigretem a povídková část byly dvě samostatné knihy.

V návaznosti na kometnář MaxQ hlásím, že letos jsem ji četla já :)
Nehodnotila bych knihu až tak příkře, jako MaxQ, nicméně pro nižší školní věk bude kniha zkrz okulár mikroskopu nesrozumitelná a pro větší zase ne moc akční. Nicméně pár do mikrosvěta zapálených dítek by to bavit mohlo.

Pro prvňáka naprosto skvělé. Přečetl během jediného dne, večer už letěl ve "svém" letadle do postele :)

Posloucháno jako audiokniha při řízení, takže možná nepříliš soustředěným poslechem mi ta kniha ale nepřišla "strhující", jak láká anotace.
Není to špatné, ale nesdílím většinové nadšení. Snad je mou chybou, že jsem čekala spíše román na základě skutečných událostí, ale pro mne to byla kniha autorovi, kterak tvoří knihu o události pro čechoslováky tolik zajímavé, že je určena snad právě jen pro ČR a SR. Nicméně pohled z venčí je uřčitě přínosný.

V dnešní době už to pro děti nemůže tak dechberoucí jako v době vydání, protože takový radiotelefon vidí všude. Příběh pro mladší školáky je svižný, nenudí.

Na mne poněkud obtížnější styl, ale příběh plyne, popis místa a nálady je zdařilý, přesto nijak zdlouhavý.
Stejně jako Ronny nesouhlasím s anotací co se týká hlavní mužské postavy. Naopak všechny postavy i děj působí velmi realisticky, se všemi svými klady i zápory.

Kniha pro děti, při které se nenudí ani dospělí, a to především pro tu část, kdy si autorka hraje s češtinou. Příjemné překvapení.

24.03.2022

Jako dítě jsem byla unesená obrázky a chtěla mít svůj mlýn, co by mne vzal do oblak i s mým, byť černým, pejskem.

Milé pohádky pro školkové děti. Bylo načteno i jako rozhlasové pohádky Hajaja a to rozhodně pro prťata doporučuji k poslechu.

Další pohled na hledání životní cesty, cíle i pouti samotné. Klade otázky a ačkoli i nabízí několik odpovědí, zároveň nechává prostor pro ty vaše, vlastně vás spíše přiměje najít vlastní odpovědi a dojít vlastnímu pohledu, nikoli však poznání.

Posloucháno jako audiokniha (při cestě do a z práce) skvěle načtenou M. Táborským, který dodal celému dílu na síle (spolu s ranním vycházejícím sluncem nad řekou a podvečerním zapadajícím sluncem nad Hřebeny. Zkrátka se mi kniha trefila do nálady.)

Kdybych hodnotila pouze knihu jako takovou bylo by to spíše 3 a půl, ale přidávám i body za přenes.

11.03.2022

Příběhy dvou kluků, které se však ve své podstatě stále trochu opakují, až dojde k prozření, příznejme, že opakovaně bolestivému, protože otcovy řemeny. Kniha tak působí trochu zdlouhavě (pro dospělého, děti jsou s tím relativně v pohodě), ale celkový dojem je spíše kladný. Už proto, jak často je zmiňován hlad a chudoba, což je pro dnešní děti přeci jen trochu neznámá věc.