Yarwen
komentáře u knih
Rázová vlna
František Kotleta (p)
Holohlavci, čubky, fanatismus, upalování či stahování z kůže zaživa - zdá se vám to utopické vzhledem k době, ve které se nacházíme? Doba se posouvá, ale lidská podstata se nemění. Stačí pár přesvědčivých filutů, kteří zfanatizují stádo ovcí, a další se pak přidají jen proto, aby táhli s většinou, bez ohledu na morální principy. Autorovi se podařilo skvěle odkrýt, čeho je lidstvo schopno - ať už po té špatné, ale zaplať pánbůh i po té dobré stránce. Vypadá to, že se Brno stane hlavním městem Evropy - uvidíme možná v dalším díle. Za mě vysokých 87%.
Renegát
Tomáš Bartoš
Zajisté jeden z nejlepších dílů s výbornou a propracovanou zápletkou. Ke konci knihy krapet chaotické, na druhé straně, zmrtvýchvstání pro mnohé určitě oblíbené postavy směruje můj palec nahoru - oddělení Bytewské vypadá jak po náletu, tak snad se oživená postava vrátí tento tým posílit... (72%)
Čtyřlístek na Divokém západě
Jaroslav Němeček
Autoři zvolili v tomto čísle docela atraktivní prostředí Divokého západu a příběh se jim vydařil. Pochvala ode mě míří i za text o mladém plavčíkovi, nebo za vtipný příběh Svetříka a Flika. A pak zbývají ty části, které celé číslo táhnou dolů - vtipy, Huryjáš a především Pidivízek, který je čiročirý odpad - je mi záhadou, jak může autor na několika obrázcích nasekat tolik hloupých logických kiksů.
Čtyřlístek v tajemném hradě
Jaroslav Němeček
Třetí číslo Čtyřlístku a první skutečně vydařený příběh, kde vůbec nevadí, že se Bobík s Pinďou objeví až na poslední stránce. Chválím i přístup z pohledu antropomorfního, tzn. nahrazování lidských postav zvířecími. V pozdějších číslech tady máme naši zvířecí čtveřici, zatímco všechny ostatní postavy jsou lidské, a jako bonbónek navrch ještě v těchto příbězích vystupují zvířata jako zvířata (např. Myšpulínovi běhá po laboratoři kocour) - což logiku převrací hned několikrát. V tomhle čísle vystupují i zbylé postavy jako zvířecí, což dává větší smysl.
Tajemný hrad je za mě čtyřhvězdičkový, ovšem doprovodné komixy i příběhy jsou buď podprůměrné, nebo zcela špatné a stahují celé toto číslo dolů ke dvou hvězdám.
Poločas rozpadu
František Kotleta (p)
Náš plukovník Michálek se stává šéfem brněnské oblasti, která má šanci se stát aspoň trochu normálním místem ve zdevastovaném světě. Nicméně ne každý po normálním světě touží a najdou se i mnozí, kteří ho chtějí definitivně zničit.
Toť zápletka, kniha jede ve stejně syrovém stylu jako úvodní díl, je plná dobrého nekorektního humoru, napětí a přestřelek. Celkově velmi povedené a za ten vtip dávám nakonec i čtvrtou hvězdu. Možná tuto knihu, která si nebere servítky a zobrazuje lidskou zhovadilost velmi reálně, za jednu či dvě generace zakážou, aby to někoho neuráželo.:)
Čtyřlístek mezi piráty
Jaroslav Němeček
Druhé číslo už zaznamenává kvalitativní posun nahoru, hlavní příběh Čtyřlístku má smysluplnější děj, byť je stále podprůměrný. Bohužel toto se nedá říct o komiksech, které toto číslo doprovázejí - některé bych se nebál označit za stupidní. Nahoru tak kvalitu vytahuje psaný příběh z Etiopie (ale spíš pro starší děti) a nadchla mě rovněž stránka o filumenistice, tedy sběratelství zápalkových nálepek. To je dávná historie, ale tenkrát to byla pro mého tátu docela zábava. (34%)
Magické střípky
Andrzej Sapkowski
Kniha z části obsahující podobné povídky jako v souboru Tandaradei!, čímž jsem si některé texty připomněl a u některých si uvědomil, že jsem na ně již dočista zapomněl.:) Mé komentáře jsou u jednotlivých povídek, průměr hodnocení mi ukazuje 56%, což odpovídá třem hvězdám. Vyzdvihl bych především povídku Muzikanti a rovněž Zlaté odpoledne, na které z osobních důvodů nebudu moci do konce života zapomenout.
Čtyřlístek
Jaroslav Němeček
Na základce jsme občas snili o tom, jak asi vypadalo úplně to první číslo, ale nikdo ho nikdy neviděl. Nu, teď jsem se k němu dostal a zjistil, že jsem o nic nepřišel. Vlastně nejde ani o příběh - celé je to ve stupidním stylu Bum! Prásk! Bác!, jakoby byl za vzor Tom a Jerry. Nevadí mi, že plešatá Fifinka vypadá jako vnučka dědy Myšpulína, ani že Bobík s Pinďou žijí jako dva gayové ve srubu u Třeskoprsk, tenkrát se Čtyřlístek ještě hledal - vadí mi jen to, že toto číslo je prostě špatné, a byť se jedná o prapočátek mého oblíbeného komixu dětství, nemohu v hodnocení přidat, protože ani další komixy se k průměru nepřiblíží, úroveň má snad jen povídka určená spíše pro starší čtenáře, ale tam se zas popisuje lov na moje nejoblíbenější zvíře. Takže to je na jednu hvězdu, a to ještě jen o fous. (11%)
Staré pověsti české
Alois Jirásek
Řekl bych, že takhle knížka by měla být základem vzdělání každého Čecha. Pověsti starých dob připomínají, že si naše vlast sáhla kolikráte na dno, jakož se i vyhřívala na vrcholu slávy, závěrečné proroctví už jsou však trochu úsměvná a spíš pomáhala ve svých dobách k víře, že bude líp. Téhle knize vysázím rovnou 82%.
Veselé příběhy Čtyřlístku: 1982-1984
Ljuba Štíplová
Příběhy Čtyřlístku z doby, kdy koupit jeden výtisk bylo velmi obtížné, a tak většinou kolovaly po třídě, když ho rodiče od některého ze spolužáků dokázali sehnat a spolužák byl ochoten se o něj podělit... Zároveň to byla doba, kdy Čtyřlístek byl na vrcholu své kvality, porevoluční příběhy už mi drobet připadaly, že u nich zvítězila kvantita nad kvalitou.
Báječné příběhy Čtyřlístku: 1979-1982
Ljuba Štíplová
Příběhy Čtyřlístku z let 1979 až 1982 - některé jsou slabší, jiné nadprůměrné, ovšem v závěru jejich kvalita stoupá a směřuje ke svému vrcholu, za který považuji polovinu 80. let. Takhle kniha je též báječnou příležitostí, jak dostat ke knize i menší děti.
Prérie
James Fenimore Cooper
Tak jsem dočetl poslední díl vynikající pentalogie, která, byť je napsaná tak dávno, stále je skvělá jak svým vyprávěním, tak kvalitou svého jazyka. Pátý díl napsal Cooper tuším jako třetí v pořadí a týká se posledních dnů našeho oblíbeného hrdiny, ať už mu chceme říkat Jelenobijce, Sokolí oko, Stopař, Kožená punčocha či Traper. Daleko na západ od děje prvního dílu se opět dočkáme boje s/mezi Indiány, tentokrát to už však nebudou Delawaři, Mohykáni nebo Huróni (či Tuskarovové anebo Mohawkové), nýbrž Pawneeové (v českém jazyce se používá Póniové) a Siouxové. Krásná kniha, která v sobě obsahuje pár kapek moudrosti o lidské spravedlnosti, chtivosti, odvaze, čestnosti i zákeřnosti a zbabělosti. Dávám knize vysokých 76% a věřte, že vím za co.
Není Pinďa jako Pinďa
Josef Lamka
Držím v rukou poslední číslo Čtyřlístku, které nám rodiče kupovali po 12 let. Mohu hodnotit, že 90. léta přinesla Čtyřlístku vyšší kvantitu, ale na úkor kvality, byť nijak zásadně. Staré, zřejmě krapet lepší doprovodné komiksy nahradily nové, tu více či méně úspěšné, nicméně zásadní je, že své malé čtenáře si tento časopis stále nachází, a to již po několik generací. V tomto čísle si v povedeném příběhu Klofáč s Tlamáčem zkusí, jaké je to být malí, v Třeskoprskách se nám zase rozmnožuje (bez dvojsmyslu) Pinďa, ostatní příběhy už jsou trochu slabší - Rexík v trochu zmatené akčňárně zasahuje proti mafii a Sedmikráskov se mi vůbec nelíbil - kresby jsou velmi nepřehledné a nakreslené postavy tak neforemné, že mnohdy není jasné, zda je v popředí ruka, noha nebo jiná část těla. Celkově za dvě hvězdy.
Pachatel neznámý
Ljuba Štíplová
Držím v rukou po dvou letech další číslo Čtyřlístku a mohu hodnotit. Ústup z 80. let je patrný - větší kvantita vydání se žel bohu odrazila na kvalitě samotného Čtyřlístku, o doprovodných komiksech nemluvně. V tomto čísle přesáhl průměr pouze trpaslík Karajda - autorce Faltové sice znatelně dochází nápady - nejdříve utípla slibný komiks o Jáchymovi a jeho šotkovi, napodruhé o psím komisaři, nyní se etabluje v Karajdovi, u kterého cesta do televizní obrazovky není až tak odlišná od cesty do Tajemství knihy. Přesto si jakousi kvalitu drží, což je dobrá zpráva. To už nelze říct o Čtyřlístku, který přešel na nový font, dětem ale nedává úplně dobrý příklad v osobní hygieně (nebo se také koupete ve spodním prádle?). Rexík (snad drak nebo ještěr, možná Tyranosaurus?) neví, zda se přidat na stranu dobra či zla, a příběh o dračím strašení (Klofáč a Lamáč), ve kterém se setry Kröhnovy jaksi nedomluvily, zda bude drak infantilně šišlat nebo ne, je již vyloženě špatný. V konečné součtu si tak toto číslo nezaslouží více než dvě hvězdy.
Brontosaurus Alík
Josef Lamka
Rok se s rokem sešel a já držím v rukou první číslo ročníku 1992 a nejsem z toho veselý. Nové komiksy, které pokulhávají za těmi, co už jsou pryč, a téměř braková kvalita samotného Čtyřlístku. Zde hodnotím pozitivně dva kousky - Binkyho, který hledá opici, rovněž příběh z pravěku se může dětem líbit a ukazuje jim zásady fair play. Tajuplný kufr mě už nenadchnul a autoři Čtyřlístku by se měli stydět za kiksy, které tam mají (členové naší party venku několikrát změní oblečení, jakoby se pan Němeček nedokázal rozhodnout, co mají vlastně na sobě, a pak ti záchranářští psi, kteří chvilku umějí mluvit, chvilku jenom štěkat). Suma sumárum dvě hvězdy.
Bobík superstar
Rudolf Čechura
V tomto čísle máme možnost přečíst si překrásně ilustrovanou pohádku od Renáty Fučíkové - pojednává o rytíři z doby krále Artuše, i když takhle se stát určitě nemohl. Parádní záležitost s morálním poučením tentokrát přichystal i myší příběh o Anči a Pepíkovi, kteří se potýkají s rozmazleným bratrancem, zatímco v jiném povedeném komiksu řeší náš perfektní pes případ se strašidlem. Žel bohu, máme zde i odvrácenou stranu kvalitní četby, a to je ryze brakový příběh samotného Čtyřlístku, který by si zasloužil odpad. V průměru tak vychází toto číslo na slabší tři hvězdy, bez Čtyřlístku by si zasloužilo čtyři.
Vyhrávat se nevyplácí
Josef Lamka
Úvodníky ve Čtyřlístku byly vždycky silně infantilní, to ale tvůrcům v tomto čísle nezabránilo, aby do něj dětem vtlačili reklamu a návod na vyplnění složenky. S dodatkem, že plní přání svých malých čtenářů a nabízejí některé dřívější díly i předplatné, jakkoliv ještě před dvěma roky na toto téma zvysoka házeli bobek. Je to škoda, protože všechny příběhy v tomto čísle jsou nadprůměrné, ale jednu hvězdu zde kvůli úvodníku srazím.
Dort v trezoru
Rudolf Čechura
Konkurenční prostředí dělá divy. V minulém čísle Čtyřlístek zavedl předplatné, nyní zjistil, že může vydávat i historická čísla, o které byl roky zájem - vida...:) S básničkami i křížovkami je každopádně konec, asi na to nebyly peníze, bohužel ani příběhy v toto čísle nejsou víc než přinejlepším průměrné, s výjimkou Perfektního psa, kterého je třeba vyzvednout (nahradil Jáchyma a jeho šotka, se kterými se už ve Čtyřlístku nesetkáme).
Čtyřlístek: Hodina malých duchů
Ljuba Štíplová
Pro Čtyřlístek znamenal vstup do roku 1991 opuštění socialismu a návrat k zapomenutému konkurenčnímu trhu. Sice zdražil ze 7 na 12 korun (ale konec socialismu a zreálnění cen mělo tenkrát znatelný dopad na výši inflace) a zároveň ubyla závěrečná básnička i křížovky, ale najednou bylo možné, co dříve bylo nemyslitelné - z podpultovky se stal časopis, který bylo možné si předplatit. Vida, že to jde, když se chce, nebo spíš musí! Přerod do nového období přinesl změny, které se ale neprojevily na kvalitě - i v tomto čísle se setkáme s nadprůměrnými příběhy, kde se Čtyřlístek potýká s malými duchy, Olda slaví Vánoce jako za mladých Poldových let, namísto Jáchyma a jeho šotka se zde objevuje detektivní pes. Jen závěrečná pohádka je příliš hloupá, aby mohla být dobrá, ačkoli se drze nazývá "O Chytráčkovi".
Zálesáci
Ljuba Štíplová
Předposlední číslo ročníku 1990 nejvíce boduje s příběhem Oldy a Poldy, kteří si vyčarovali Skřeťáka a nemohou se ho zbavit. Náš čtyřlístek pak vtipně zaučuje mimozemské zálesáky, kterak se chovat v přírodě - kreslíř se opět nevyhnul logickým kiksům, ale vtipnost zde vítězí - kocour Richard pomáhá stavět čuníkovi domek tak vehementně, až ho zboří, v pohádce babka přechytračí čerta a v závěrečné básničce se nedozvíme, co se stalo při obědě. Nadprůměrné číslo.