xulij01
komentáře u knih
Muž, který velel mužům
Zdeněk Hrabica
Knížka zachycuje životní osudy generála Karla Klapálka (dospívání, účast v první světové válce, období mezi válkami, působení ve druhé světové válce a nastíněn je i jeho osud po ní). Knížka se spíše snaží o zachycení atmosféry dané doby, pokud čtenář očekává podrobný popis bojů, tak ten v knížce nenajde. Velký důraz je kladen na vyjádření vzájemných vztahů mezi generálem a vojáky. Na konci každé kapitoly jsou obsaženy dopisy, v kterých lidé líčí, kdy se s Klapálkem setkali a jak na ně působil (většinou se jedná o podřízené vojáky). Vesměs se všichni shodují v tom, že byl velmi přísným velitelem, a to k sobě i druhým. Každopádně dokázal vojáky perfektně vycvičit a připravit na válku, takřka všichni k němu měli naprostou důvěru a úctu.
Co mi vadilo, ty dopisy jsou si velmi podobné a není jich v knížce zrovna málo, zrovna tak je v rámci vyprávění vícekrát líčeno, že byl opravdu prototypem perfektního vojáka (trošku mi to pak už připomínalo nošení dříví do lesa, stačilo to zmínit jednou či dvakrát a věnovat prostor jiným věcem, třeba podobnějšímu líčení bitev). Jen letmo je zmíněno, že po druhé světové válce byl také obětí monstr procesů. Bohužel se taktéž nezapře doba, kdy knížka byla vydána, SSSR jako jediná kladná síla, která víceméně sama porazila Hitlera, pokrokoví a neomylní komunisté atd. Napsaná je knížka jinak vcelku čtivě. Celkově bych hodnotil 65 %.
Osvětim: Nacisté a konečné řešení
Laurence Rees
Knížka se na holokaust dívá opravdu komplexně. Autor perfektně zachytil dynamiku vývoje perzekuce židovského obyvatelstva. Po nástupu Hitlera k moci vznikají různé zákazy (například nesmí vykonávat určitě povolání, navštěvovat veřejné budovy atd.). A poměrně rychle dochází k utahování šroubů, kdy židé postupem času nesmí skoro nic. Po napadení Polska se perzekuce dostává na zcela novou úroveň, jednotky SS popravují židy, vytváří se ghetta, kde umírají lidé hlady, jak houby po dešti rostou nové a nové koncentrační tábory. „Lidé“ z oddílů SS vykonávající popravy nejsou často schopní se s tím vyrovnat (stačí si představit malé hystericky plačící dítě, které střelí do hlavy, a to mají zopakovat třeba tisíckrát). Nacisté hledají způsob, jak zabíjení odosobnit, aby nemuseli svým obětem „hledět do očí“ a dojdou k plynovým komorám (lidský rozum něco takového nedokáže pochopit, nad tím se opravdu zvedá žaludek).
Knížka dále rozebírá, jak se jednotlivé země okupované nacisty postavily k požadavku, aby poslaly své židovské obyvatelstvo do koncentračních táborů. Sleduje, jak probíhal „život“ v koncentračním táboře a jak se jednotlivé tábory od sebe lišily (ne všechny byly vyhlazovací). Zmíněny jsou i obrovské zisky, které mnohé německé firmy získaly díky práci vězňů (v jednom dokumentu zaznělo přesné přirovnání, že vězně vymačkali jak citron a když nemohl pracovat, tak putoval do plynové komory). Autor také rozebírá, kdo všechno o vyhlazování židů věděl a ukazuje, že se v žádném případně nejednalo o akci pár šílenců (bez ochotných pomahačů by k něčemu takovému nemohlo dojít). Celé vyprávění je doplněné příběhy konkrétních lidí, kteří se v pekle koncentračních táborů octli. Autor s nimi udělal mnoho rozhovorů. Asi nejbrutálnější jsou poté názory bývalých SS, s nimiž měl spisovatel také možnost hovořit, tím, že jim v době rozhovorů bylo často kolem 80, tak již nic neskrývali. Když se jednoho z nich zeptal, jak by jedním slovem charakterizoval Třetí říši, tak mu odpověděl, že slovem: „ráj“. Vesměs trvali na tom, že vraždění židů bylo oprávněné. Zatím nejlepší knížka, co jsem o holokaustu četl.
Německé tajné zbraně druhé světové války
Ian Vernon Hogg
Z knížky je patrné, že se autor německým tajným zbraním věnoval opravdu důkladně. V knize najdeme i technické nákresy a fotky. Jde se opravdu do hloubky, například u řízených střel V1, V2 rozebírá vývoj motorů, který jim předcházel a pak se postupně dostává až k výrobě těchto na svou dobu nesmírně vyspělých zbraní. Podrobně sleduje zkoušky, postupné vylepšování, problémy, které bylo nutné vyřešit. Probere i protiakce spojenců (bombardování továren/odpalovacích ramp, obrana proti střelám). Dozvíme se i kolik jich bylo vyrobeno a jaké množství z nich doletělo k cíli. Třeba V1 šly sestřelit, ale V2 už nikoliv, proti nim obrana neexistovala. Podobným způsobem postupuje i u ostatních zbraní. Čtení je to opravdu nesmírně zajímavé (takovou nálož překvapivých informací jsem nečekal), dokonce se věnuje i tomu, kdo projekty schvaloval a dle jakých kritérií.
Prado Madrid
Daniela Tarabra
Kromě klasických údajů o obrazu (technika, rozměry, rok vzniku, případně získání) autorka doplní i pár zajímavých informací k námětu (zvláště u Bosche je to k nezaplacení), malíři či technice. V podstatě u každého obrazu využívá zvětšené výseky malby (které často popisuje), u některých je detailu věnována rovnou celá následující dvojstrana. Jsou tam i obrazy, které měří kolem tří metrů, u nich pak není zobrazení detailu vůbec na škodu. Celkově bych hodnotil 90 %.
O trůn a lásku
Jiří Pernes
Přiznám se, že název ve mně evokoval červenou knihovnu, ale o tu se teda rozhodně nejedná. Knížka vyšla dříve pod názvem Život plný nepřátel, toto je její doplněné vydání. Františkem Ferdinandem d´Estem se zabývá opravdu důkladně. Výchova, dospívání, vztahy, záliby, politické názory a jejich vývoj, plány přebudování monarchie atd. Je to opravdu komplexní. Autor často využívá citace z dopisů, vzpomínek pamětníků, ale i třeba výňatků z novin, což knížku hodně oživuje. Ke zdrojům je kritický, pokud se v nich tvrdí něco, co není doložené, tak to jasně napíše. Některé pasáže mě připadaly až dost podrobné, třeba jeho cesta kolem světa nebo zvelebování Konopiště (na druhou stranu to byly opravdu zajímavé informace, dát si kolem pozemků ostnatý drát a nechat je hlídat pokutujícími četníky, to se opravdu nevidí často). Celkově bych hodnotil 85 %, kdo se zajímá o Habsburky, tak ať si klidně pár procent přidá.
Narvik
Donald Macintyre
Vzhledem k roku vydání jsem se obával, jestli tam rudý cenzor neudělal v rámci redakčních zásahů nějaké nenapravitelné škody, ale kupodivu jsem nic takového nenašel. Knížka se věnuje tažení v Norsku, kdy Německo i Velká Británie takřka ve stejném čase dospěly k tomu, že je nutné Norsko zabezpečit (obsadit), aby to neudělal ten druhý (zevrubně jsou rozebrány i politické/ekonomické/válečné důvody). Německo mělo nepatrný náskok (v řádech dní) a podařilo se mu obsadit důležité přístavy, čím získalo i letiště a díky tomu převahu ve vzduchu. Čtivost knížky zvyšuje líčení osudů vybraných lodí (jak německých, tak britských).
Váhavost VB byla vyvolána i tím, že Norsko v žádném případě nestálo o zatažení do války, chtělo zůstat neutrální. Celkově tam bylo cítit, že z hlediska vedení války a koordinace námořních, leteckých, pozemních sil má VB hodně co zlepšovat (vyskytly se i protichůdné rozkazy nebo situace, kdy rozkaz byl měněn několikrát během pár dní/hodin, zrovna tak nebyly vůbec připravení na drsné podnebí Norska, naprosto taktéž bylo podceněno nebezpečí leteckých útoků na lodě). Na druhé straně Německo, které mělo velmi dobře zpracované válečné plány a s bezohlednou brutalitou je naplňovalo (ale nemělo příliš silné loďstvo). Informací je v knížce opravdu dost a je to podané čtivou formou. Celkově bych hodnotil 90 %.
Námořní vzpoury ve dvacátém století
kolektiv autorů
Knížka je souborem esejů o významných námořních vzpourách ve dvacátém století, přičemž každé z nich se věnuje jiný historik. Pro všechny texty je typické, že se využívá bohatá citace zdrojů, takže je možné si pak snadno dohledat k tématu další literaturu. Dalším společným znakem je, že se snaží objektivně zjistit příčiny dané vzpoury, zároveň to bývá zachyceno v širším kontextu. Takže se například dozvíme, jak byli námořníci najímáni, na jakou dobu, z jakých vrstev hlavně pocházeli, jak se s nimi zacházelo, vztahy mezi nimi a důstojníky, obtížnost a délka služby atd. Je to opravdu komplexně rozebrané (včetně třeba politické či ekonomické situace dané země), aby si čtenář mohl udělat obrázek, za jakých okolností ke vzpouře došlo. Ne všechny vzpoury mi přišly stejně dobře zpracované, ale i těm „slabším“ bych dal klidně kolem 80 %. Celkově hodnotím 85 %.
Henri Matisse
Vlastimil Fiala
Starší knížka, která má ale i dnes co nabídnout. Textu nemám, co bych vytknul, jsou citovány názory na umění samotného Matisse, zrovna tak je zachyceno, jak vnímalo jeho obrazy okolí (malíři, kritici, běžní lidé). Celkově je krásně podán vývoj jeho umělecké tvorby. Co mě překvapilo, že začal malovat až když mu bylo 22 let (do té doby se o malířství víceméně nezajímal), zároveň byl vždy svůj, ač občas vyzkoušel různé umělecké směry, tak se jimi nenechal podstatněji ovlivnit. Knížka obsahuje celkem 46 barevných reprodukcí z různých obdobích jeho tvorby, díky tomu si lze udělat představu, jakou cestu urazil. Barevné reprodukce jsou ve slušné kvalitně, ale jenom přeci, je tam už trošku cítit zub času. Celkově 85 %.
Kréta 1941
Peter H. Gryner
Název je trochu závidějící, vlastní vylíčení obsazení Kréty tvoří jen část knihy. Na začátku se čtenář dozví informace o založení německých výsadkových jednotek, jejich výcviku, výzbroji, jak byly vnímány armádou, k čemu byly určené, jakých akcí se účastnily atd. Zvláště zpočátku docházelo k úmrtím i během běžného výcviku, padáky v té době ještě nebyly dvakráte spolehlivé. Akcí, kterou si výsadkáři vyzískali značné renomé, bylo obsazení belgické pevnosti Eben Emael. Každopádně úspěšná byla hlavně díky perfektnímu nacvičení, německé stavební firmy se totiž účastnily její výstavby, takže Německo mělo plány z první ruky. Knížce by tedy spíše slušel název „Německé výsadkové jednotky“.
Vylíčení bojů o Krétu je každopádně hodně zajímavé, u Němců zcela selhala zpravodajská služba, která podcenila množství obránců. Britové zase naprosto nezvládli přípravy, o útoku sice věděli, ale vesměs neuskutečnili takřka žádná obranná opatření. Neměli tam skoro žádné letectvo, a přesto letiště nezaminovali/nezničili (humorné je, že miny ve skladech byly), podobných chyb udělali více. Celkově je knížka prošpikována celou řadou zajímavých informací, dávám 90 %.
Biblické krajiny
Vojtěška Vlčková
Drobné bronzové sochy (do 20 cm) znázorňující významné události z bible (ze Starého i Nového zákona). Každé události je věnována jedna dvojstránka uvozená citátem z bible. Text je ve čtyřech jazycích (čeština, francouzština, němčina, angličtina). Rozhodně ta díla mají svou poetiku. Co mi trošku u děl chybělo bylo uvedení druhu materiálu, rok vzniku a jejich rozměry.
SS-Totenkopf
Chris Mann
Knížka je opravdu nabitá informacemi o této nechvalně proslulé divizi, ostatní historické události netýkající SS-Totenkopf jsou zmíněny pouze okrajově, aby čtenář pochopil souvislosti (což je z mého pohledu klad, na hlavní téma tak zbyde více prostoru). Podobu jí vtiskl hlavně Eicke. Prosadil přísnou disciplínu, absolutní poslušnost, nelítostnost v boji, pohrdání životem určitých ras. Jednotky Totenkopf zajišťovaly ostrahu koncentračních táborů, Eicke po nich vyžadoval, aby samy prováděly fyzické tresty, byly vedeny k brutalitě. Dbalo se také na skvělou fyzickou připravenost a samozřejmě indoktrinaci blábolů o nadřazenosti německé rasy. Zvláště na začátku platilo, že Eicke dost vojáků převelel, jakmile s ním nesouhlasili, tak neměli v „jeho“ jednotce co dělat.
V bojích se jejich výchova projevovala tak, že tito vojáci víceméně neustupovali, pokud bojovali proti někomu, koho považovali za nižší rasu, tak často ani nebrali zajatce. Knížka se opravdu podrobně věnuje jednotlivým bojům a i zločinům, které napáchali. Prostor je věnován i nejvýznamnějším lidem této divize, na konci knihy jsou jejich medailónky (včetně toho, co se s nimi stalo po válce, pokud přežili). Autor také rozebírá jejich výzbroj a jak se postupně v průběhu války měnila. Knížka obsahuje řadu fotografií. Celkově bych hodnotil 90 %.
Gestapo
Rupert Butler
Knížka je pojatá trošku šířeji, věnuje se například i nástupu Hitlera k moci, včetně vylíčení pivnicového puče. Což není na škodu, aby čtenář znal souvislosti, na druhou stranu pak zbývá trochu méně prostoru pro samotné dějiny gestapa. Každopádně je knížka velmi čtivá a obsahuje celou řadu zajímavých informací, ale pro někoho, kdo se zabývá dějinami gestapa hlouběji, nebude zase až tak objevná. Celkově je v knížce 120 fotografií, které perfektně doplňují text. Na konci knihy se autor věnuje i nejznámějším soudním procesům s představiteli gestapa. Celkově bych hodnotil 85 %.
Souostroví Gulag - 2. díl
Alexandr Isajevič Solženicyn
Knížka je bohatou studnicí informací o životě v gulagu. Její záběr je opravdu široký, dozvíme se například kdy a kde začaly tábory vznikat, co bylo jejich účelem, jak se postupně vyvíjely, jakou práci vykonávali odsouzení, náplň dne mukla, jak vypadalo „ubytování“, perfektně je vyobrazen neustálý boj o jídlo, role práskačů mezi vězni atd. Gulag byl velmi hierarchizovaný, překvapivě velmi vysoko stáli zločinci, ti měli zpravidla privilegované postavení, naopak „političtí“ vězni (valná většina z nich neměla s politikou nic společné) byli na opačném konci žebříčku.
Co mě vyrazilo dech, bylo souzení dětí od 12 let výše. V gulagu pak vesměs tvořily dětské gangy, které se velmi pilně učily od kriminálníků. V knížce je i kapitolka věnující se stavbě Bělomořského kanálu, kde autor naplno ukázal brutalitu a nesmyslnost mega staveb. Celé vyprávění je proložené líčením osudů mnoha nespravedlivě odsouzených, vlastními úvahami autora, zamyšlením, zda se gulagy vyplatily z hlediska ekonomického, politického. Zkoumá i třeba to, jak se gulag podepsal na těch, co ho přežili. Je to drsné čtení, ale informací je tam opravdu záplava. Knížka se mi díky své nesourodosti četla trochu hůře. Celkově hodnotím 85 %.
Galerie mistrů: P. Cézanne
Joana Torres Ramos
Autorka se věnuje umělci opravdu důkladně, využívá celou řadu zdrojů: vzpomínky přátel, ostatních malířů, kritiků, obchodníků s obrazy, zachycuje i reakce běžné veřejnosti. Občas také cituje výňatky z dopisů. Je tam opravdu cítit snaha, aby byl umělec zachycen v celé své komplexnosti. Vše je proložené velkým množstvím barevných ukázek jeho děl. Cézanne se proslavil hlavně zátišími a krajinami, v knížce každopádně najdeme jeho tvorbu v celé šíři, takže i třeba koupající se postavy, portréty, hráče karet atd. Celkově mě knížka opravdu příjemně překvapila, u obrazů bývají vypíchnuty jejich základní charakteristiky (kompozice, barvy, zdroj inspirace). Jediné, co bych knížce vytknul, že se informace občas opakují. Celkově bych hodnotil 90 %.
Jaroslav Koléšek: Works 1996-2021
Jaroslav Koléšek
Obrazová monografie mapující tvorbu sochaře Jaroslava Koléška v letech 1996 až 2021. Text je dvojjazyčný čeština/angličtina (zrcadlový). Kniha je tištěna na kvalitním papíře, formát cca 25 cm na šířku a 30,5 cm na výšku, díky tomu fotky děl opravdu vyniknou. Čtenář se dozví informace o životě umělce, jeho inspiračních zdrojích, uměleckém vývoji, výstavách, pedagogické činnosti atd. Vše je proložené velkým množstvím barevných fotografií jeho děl. Nejvíce mě zaujala díla ze série crashware, umělec dokáže být nebývale kreativní. Celkově bych hodnotil 85 %.
Metresy francouzských králů
Helga Thoma
Některé informace mě teda hodně překvapily, že mívali panovníci milenky, to je víceméně všeobecně známé, ve Francii to ovšem povýšili na zcela novou úroveň. Víceméně se jednalo o formální titul a metresa ho klidně doprovázela i na zahraničních cestách (včetně královny), s nějakým skrýváním nevěry si tak nějak hlavu vůbec nelámali. Do kolen mě pak dostalo, když i papež posílal metrese dary a psal jí, zda by mohla krále nasměrovat určitým směrem. Knížka je čtivě napsaná a obsahuje celou řadu zajímavých informací.
Slunovrat
Jiří Havel
Podařená básnická sbírka, občas se tam vyskytnou zajímavé básnické obrazy. Autor využívá celou řadu inspiračních zdrojů, od válečných, až třeba po narození dítěte, šumavskou krajinu...
Kroniky válečných dob
Zdeňka Tichá
Autorka se snažila zachovat archaičnost jazyka, každopádně ne zase v takové míře, aby to běžný člověk nerozluštil. Takže s tím je potřeba počítat, pokud někdo nemá rád archaický jazyk, tak ať se knížce raději vyhne. Na konci knihy je slovníček výrazů, které jsou v textu použity (dvě A4). Význam některých slovíček se dá odvodit z kontextu, ale přiznám se, že jsem musel občas do slovníčku nahlédnout. Namátkou třeba slovo obdankovati znamená propustit z vojenské služby, pajt kořist či zisk. Jinak hezky to shrnul TaťkaMF. Připojím ještě malou ukázku textu:
LAMENTACÍ ZEMĚ MORAVSKÉ. Ach, ach, ach, ouve, běda mně na mé hoře! Běda mně, nešťastné krajině, kteráž kdybych větším potokem byla, nežli Morava jest, slzy z očí mých vypouštěla, ještě dostatečně bídy mé oplakati bych nemohla. Kdybych největší vejmluvnost všech jazykův měla, nebyla bych dostatečná k vypravování žalosti mé! Anobrž kdybych měla moudrost Šalamounovu, nevěděla bych, odkud počíti a kde přestati! Ale však v sprostnosti mé trvajíc, pokudž budu moci, aspoň mým okolním sousedám některým k výstraze a některým k poželení a politování mne tak jako bídná, zarmoucená a osiřalá vdova z hořkosti srdce mého bolest a bídu mou slovy usedavými vypravovati chci.
SS: Peklo na východní frontě
Christopher Ailsby
Jak už název napovídá, tak je knížka primárně zaměřená na východní frontu. Každopádně se na začátku autor věnuje i důvodům vzniku SS, kdo za nimi stál, jak probíhal výcvik (a ideologické školení), jakou měly výbavu, jak se vyvíjely jejich početní stavy atd. Boje SS na východní frontě jsou popsány vcelku podrobně. Je tam i kapitola „Špinavá válka“, která se věnuje cílenému vyhlazování ruského obyvatelstva jednotkami SS. Celkově jsem měl z knížky dojem, že autor je svým způsobem kvůli jejich bojovým schopnostem obdivuje. Víceméně je prezentuje jako ty jednotky, které východní frontu zachraňovaly a byly posílány na úseky, které se bortily. Po jazykové stránce mi některé pasáže trochu skřípaly, ale informací se tam čtenář dozví opravdu dost, knížka obsahuje i celou řadu dobových fotografií.
Osobnosti čs. legií a jejich rukopisy
František Frolík
Medailonky osobností čs. legií. Každé jsou věnovány dvě stránky, každopádně většinu místa zabírá fotografická příloha (foto dané osobnosti a poté ukázka rukopisu nebo alespoň jejího podpisu). Vlastní životopis je na pár řádků. Pár stránek je věnováno působení legií na různých frontách (zmíněny jsou i nejvýznamnější bitvy). Jedna kapitola rozebírá uměleckou tvorbu s legionářskou tematikou. Po grafické stránce je to solidně zpracované, ale informací je tam pomálu.