Vojta komentáře u knih

Moje první a zatím nejoblíbenější knížka od Vonneguta. Na rozdíl od ostatních Vonnegutových knih je tato mnohem dobrodružnější a možná i pestřejší. Není to jen klasický součet Vonnegutových štěků, je to celistvý příběh, přestože trošku šílený.

2 19.12.2010

Kniha nedosahuje takové působivosti jaké jsem od Dicka čekal. Ale je pravda, že je to teprv jeho druhý román, takže nelze čekat to, co se nachází v pozdějších románech. Přesto jsem se při čtení víceméně bavil, ale že by mě příběh pohltil se zrovna říct nedá. Takže bych to viděl tak na 4 hvězdy, ovšem s odřenejma ušima.

1 30.11.-0001

Ze začátku je to zdánlivě o ničem, koho by zajímaly šestileté děti, že? Ale pak si člověk při čtení uvědomí, že přestože některé problémy mohou vypadat malicherně, tak jsou tentokrát stejně důležité jako u dospělých, jelikož jde v podstatě o budoucnost lidstva. A mimoto, děti v románu se moc jako děti nechovají.
Překvapivé bylo vyvrcholení boje s termiťany. Nečekal jsem, že přijde tak brzo, vzhledem k situaci v jaké se Ender nacházel. No a konec... Ten byl ryze humanistický...

2 30.11.-0001

Mravoučná kniha, která odhaluje intriky velkých obchodních koncernů. Chvílemi jsem byl až znechucen, přestože zlo bylo pácháno na hlavním hrdinovi, který si ho do jisté míry zasloužil. Nemám rád když mě někdo poučuje, ale u této knihy jsem to snesl, jelikož téma je poměrně aktuální. V současném světě moc obřích společností nesahá do takových výšin jako v tomhle románu, ale jen zatím.

30.11.-0001

Z celé trilogie se mi tato kniha četla nejhůř, chvíli trvá než se začne něco dít(v románu je to vlastně několik let). Ale přesto jsem byl po přečtení naprosto spokojený, dozvěděl jsem se některé zajímavé podrobnosti, které ve filmu vůbec nebyly(například, že existuje postava Toma Bombandila).

2 30.11.-0001

Mně se to teda líbilo, nijak zvlášť mně nevadilo, že je kniha plná podivností a nelogičností. Harry Potter je Harry Potter, takže jsem se nenechal těmito věcmi nějak více vyvést z míry. Dalo se to určitě napsat mnohem líp, ale stejnak jsem knihu hltal. Kdybych byl nezaujatý, hodnotil bych zřejmě tuto knihu kriticky, jenže bohužel nebo bohudík... Já jsem zaujatý!

5 30.11.-0001

Děj je velice přímočarý a nezabíhá zrovna do podrobností. Candide je jednou tam a za chvíli zase jinde... Prostě celá knížka je taková potrhlá, ale dobře se čte a nutí člověka filozofovat o tom jestli celá ta úchvatná filosofie není jen snůškou blábolů..

5 30.11.-0001

Pokud nemáte co dělat tato kniha vás zaručeně zabaví. Na otázky ohledně "největších spiknutí v dějinách lidstva" dostanete neslýchaně bulvární a nepřesvědčivé odpovědi, což někoho může rozčílit, ale mě to spíš pobavilo.

30.11.-0001

Musím říct, že na čtení Idiota nebudu vzpomínat zrovna v dobrém. Kniha je napsána podle mě velmi nezáživně, její čtení bylo někdy až utrpením. Obzvláště, když jsem věděl, že ji musím přečíst v daném časovém limitu. A stránky pořád neubývaly a neubývaly…Idiotových 575 stran jsem četl zhruba měsíc a půl. Což je zhruba 12 a půl strany na den. To není úplně skvělý průměr, vzhledem k tomu, že jsem některé dny o prázdninách měl úplně volné a mohl jsem přečíst třeba 80 stran. Právě teď, když píšu tento komentář, mám rozečtený Chrám Matky Boží a už jsem překonal prvních sto stran.Údajně měl být začátek knihy nezáživný, ale oproti Idiotovi je to jako procházka růžovým sadem.
Ale abych pořád jen nekritizoval. Idiot je přes svou nezáživnost velmi zajímavou knihou. Ne při čtení, ale po přečtení. Konec románu je působivý a člověku se při něm leccos spojí dohromady. Navíc vede k silnému zamyšlení čtenáře a to o různých věcech. Například o tom, že každý upřímný člověk je považován za hlupáka nebo o věčné, ale stále neúspěšné touze některých lidí po originalitě.
Když se na Idiota podíváme jako na celek je to jistojistě výjimečný román., který má svou hloubku. Zkrátka román, o kterém člověk dlouho přemýšlí. Ale to utrpení jaké čtenář musí zažít! S nadsázkou lze říci, že je to skoro takové utrpení jako prožívají hlavní postavy románu.
Není sice příliš vidět, jelikož se skrývá hluboko v duši, ale je snad ještě horší než utrpení fyzické.

Po 15 stranách jsem s Citadelou skončil. Vždyť se to nedalo číst, na každé straně těžká filozofická úvaha, o které bych mohl přemýšlet hodiny. Proto by byla velká škoda celou knihu přečíst ryhcle, třeba jenom za dva týdny, a tak promrhat myšlenkové bohatství které se v ní bezpochybyby skrývá. Ale až budu mít někdy čas a náladu na nekonečné úvahy o věčných problémech lidstva, vyhledám tuto knihu.

SPOILER: Egypťan Sinuhet je knihou o lékaři, který za svého života pozná mnohé, ale k jeho konci by radši nepoznal nic. Když začínal se svou profesí, chtěl pomáhat lidem, když s ní končil byl zodpovědný za smrt svých rodičů, faraóna a chetitského prince. Špatné činy, kterých se za svého života dopustil jsou pochopitelné, byl do nich často nucen - on si je však vyčítá do konce života. Na konci svého života již nevěří v bohy ani v to, že by se lidé někdy mohli polepšit.
Přestože jsem tuto knihu četl bezmála měsíc, odměnou za moji trpělivost byl naprosto fascinující příběh, který kromě své nesporné literární kvality nepostrádá ani dobovou autentičnost. A to i přestože si Waltari zřejmě občas vymýšlel, přece jenom po druhé světové válce ještě nebylo tolik poznatků o starověkém světě.
To, že byl tento román napsán v poválečné éře má zřejmě rozhodující vliv na jeho neveselý konec. A tak je to i dobře, jelikož s dobrým koncem by román ztratil na kvalitě i na svém významu.
No, zkrátka - Egypťan Sinuhet je úchvatný román a zároveň i zcela pravdivý, co se chování lidí týče. Doporučuji každému přečíst, i těm co se nezajímají o historii, jelikož doba, kdy se román odehrává, není tentokrát tolik důležitá. Sám Waltari řekl, že tuto knihu psal v "historickém převleku".

Tato kniha je někdy vtipná, někdy děsivá a někdy až nechutná(obvzláště povídka Co si nadrobíte to si také sníte). Ale každopádně je to podle mě velmi přesné zachycení skotské kultury. Doufám, však, že zase až tak přesné není, to by totiž znamenalo, že Skotsko je plné násilníků, feťáků a nezletilých dívek s velkými sexuálními zkušenostmi.

30.11.-0001

Je to v podstatě úplně stejné jako film, akorát, že je to v komiksu. Ale když jsem byl malý a na filmovou verzi jsem se nemohl mockrát koukat, splnilo to svůj účel.

1 30.11.-0001

Asterix a mimozemťani? To nejde k sobě. Už ta cesta do Ameriky mi přišla trošku na pováženou, ale to se dalo ještě přežít, protože u toho byl René Goscinny. Kdežto u tohoto díla byl jenom kreslíř Alberto Uderzo, což se dost projevilo.

1 30.11.-0001

Můj nejoblíbenější Asterix ze všech. Je v něm všechno: akce, napětí, vtip, panenská příroda, orgie(něco podobného s fondue se pokusím někdy uspořádat) a správný konec, když ten zlej dostane na držku.

1 30.11.-0001