uzivatel6780
komentáře u knih
Náhlý vítr, který je ti svědkem
Roman Polách
Na první pohled pěkné, ale kromě zajímavých obrazů strašně prázdné.
Bublavá samota s rýhou
Karel Hoff
Byla jsem až překvapena hloubkou některých básní. Jiné jsou slabší, ale je to ostatně výbor, i ty jej celkem příjemně provzdušňují.
See Emily Play / Tvar slunce
Miroslav Fišmeister
Tenhle nonsens je zábavný chvilku, ale s každou další stranou se stává spíše utrpením. Kde je hranice mezi imaginací a kombinací pustých nesmyslů? Nejspíš to tak má být, nicméně mně tam něco chybí, a je toho hodně.
Tajné ohně
Sylvie Richterová
Některé básně celkem slabé, ale za to, kolik je jich skvělých, dávám plné hodnocení.
Falkenfrau
Klára Goldstein
Z počátku mi přišly básně silnější, později bylo stále více "vypustitelných", sbírka upadla do monotónnosti, často myšlenkové prázdnoty, a bohužel nenaplnila očekávání.
Délka života ve volné přírodě
Roman Polách
Jedna z lepších českých sbírek, kterých jsem v poslední době četla dost. Autor jde za myšlenkou, což není úplně samozřejmost. Nicméně některé delší básně působí lehce sešroubovaně, bez lehkosti. Motivy se napříč básněmi úmyslně opakují, není to zde ale v zájmu gradace, bohužel, i navzdory menšímu rozsahu sbírky přichází pocit monotónnosti. Nicméně nadprůměrná sbírka, o tom žádná.
XXX / Jezero
Daniel Hradecký
Při třetím setkáním s panem Hradeckým se nemohu zbavit dojmu, že jen prdí slova na papír bez jakékoli autocenzury, pokud je to cílem, míjíme se. Jezero chabé. XXX lepší, ale vyčerpá se.
Starej pop
Milan Ohnisko
Řekla bych, že spíše průměr, některé básně za hranou trapnosti, záchodová poezie, ale mezi tím světlé výjimky. Pestré, ovšem ne v dobrém slova smyslu, slušelo by tomu protřídit.
Hryzla
Janele z Liků (p)
Je mi líto, bez invence, až asi na 5 básní celkem zbytečné.
Tři kapitoly
Daniel Hradecký
Nadšení nesdílím, snad trochu proto, že mne neoslovuje životní postoj, ale to by až tolik na překážku být nemělo, četla jsem mnoho děl, s nimiž jsem se neztotožňovala, a přesto mne provokovaly, lákaly. Zde... literární exhibicionismus, který je zpočátku poutavý, později ale jen unavuje. Psát o ničem a vlastně o všem, zajímavě, akrobaticky... a nakonec povrchně. Přijde mi to proškrtatelné, ale zase na druhou stranu, co ponechat, co by zůstalo?