Jiné básně
Nicanor Parra
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378272/bmid_jine-basne-64d8f97b69859.jpg
5
17
5
Nicanor Parra (1914–2018) nikdy není tam, kde se na něj čeká. Fyzik, který se pustil do psaní básní. Básník, který vymyslel antibásně. Antibásník vyrábějící z tácků angažované artefakty. Levičák popíjející uprostřed studené války horký čaj v Bílém domě s Pat Nixonovou. Veličina potměšile píšící už jenom děkovné řeči. Pro Cervantesovu cenu ale místo sebe poslal vnuka a svůj psací stroj. Ten věčný náskok nebyl zadarmo. Za hravou ironií prosvítal jeden z největších skeptiků absurdní doby. Bílé vlasy jako by mu i ve sto letech vstávaly na hlavě zelektrizované hrůzou. Příšernost kusu cibule zahlédnutého u večeře.... celý text
Přidat komentář
I programově antipoetická poezie může být poezií...
V Santiagu de Chile
jsou dny nekonečně dlouhé:
několik věčností za den.
Přesouváme se na hřbetech mul
jako prodavači jedlých chaluh:
zívá se. Ještě jednou se zívá.
Nicméně týdny jsou krátké
měsíce se ženou jako splašené
arokyskorojakobyletěly.
Parra je jako kameník, tesá básně energicky, úporně, zdá se, že nahrubo, ale přitom jsou velice přesné, nic v nich nechybí, nic nepřebývá. Je to pravá poezie, což vyznívá paradoxně, když sám ji nazývá antipoezií, ale je to jako v životě. Jako život sám. Dal bych pět hvězdiček, ale jednu ubírám za toho Stalina.
Tak co, spálili jste po přečtení tu knížku?
Verše Nicanora Parry jsou břitké, ponuré, úsměvné, nerýmují se ani se neskrývají za všelijakými jazykovými prostředky. Zpočátku se mi popravdě zdály nesrozumitelné, snad i jako pouhé tlachání...poté co jsem celou sbírku dočetl jsem se konečně dobral k tomu, že se o nic v (anti)básních (anti)básník nesnaží a tak se i mají číst, bez zbytečného rozboru jen jako svědectví života, pravdy. To by snad stačilo, přesvědčte se sami. Škoda tak málo překladů do češtiny! A Chile, odkud autor pochází, je tak nádherná zem.
Skvělá je báseň o Freudovy!
Nicanor Parra je starším bratrem Violety Parry, zpěvačky, která byla pionýrkou hudebního stylu Nueva Canción Chilena. Je známá především pro svou píseň Gracias a la Vida, jež napsala těsně předtím, než spáchala sebevraždu. Tato píseň se také dočkala mnoha cover verzí (zmínil bych především tu od Mercedes Sosa a Joan Baez!). Byla také velkou inspirací pro slavného chilského Karla Kryla/Vladimíra Vysockije Víctora Jaru.
Štítky knihy
výbor z díla chilská literatura hispanoamerická literatura
Kniha Jiné básně je v
| Přečtených | 19x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 12x |
| Chystám se číst | 13x |
| Chci si koupit | 2x |
Úderná sbírka (samozvaného) antibásníka Nicanora Parry, kde, pokud neznáte jeho styl, vám možná chvíli potrvá se na tu údernost naladit, ale za mě vyvstává především jeho nemilosrdná ironie, se kterou nešetří absolutně žádné téma. Škoda, že je asi dost obtížné docenit pravé kvality autora, jako je tenhle, pokud čtenář neumí španělsky, přijde mi, že je to zase jeden z těch případů (jako třeba Céline). Je toho i dost málo publikováno v angličtině, i jiných překladech, pro nás ne, ale v rámci španělsky mluvících a publikujících zemí je Parra velké jméno a úplně jinde a vůbec mě to nepřekvapuje, protože i takhle mě to dost zaujalo a četl jsem s dost slušným zaujetím.