Tripedalia komentáře u knih
Přečteno jedním dechem.. a v hlavě mi neustále běželo "shit, to je skvělý.." =)
Říkala jsem si, že si pobyt v Kodani zpestřím místní literaturou a.. Ten pocit, že se celý příbě odehrává prakticky za rohem, na pro mě více-méně známých místech, tomu dodal úplně jiný rozměr.. =) Skvěle napsané, dosti děsivé, když si člověk představí, že by se octl v kůži Merete, a ústřední dvojice naprosto famózní. Skvěle vystihuje současnou situaci v Kodani, ale hlavně to, že i když jsou každý úplně jiný, tak je musíte oba zbožňovat.. =))
To, co ztratíte, někdo jiný získá.. Nebo nikdy není pozdě, respektive lepší pozdě než nikdy.. Přesně tohle mi letělo hlavou na konci knihy.. =) Skvěle se četla a nabídla nejeden zajímavý příběh.. Trochu mám pocit, že na druhé přečtení, kdy už se člověk líp zorientuje v postavách, bude ještě lepší..
Sice jsem nestila knihu dočíst úplně do konce (což u první příležitosti napravím), ale opět pan Boněk dokazuje, jak úžasné má znalosti a jak čtivě je umí podat..
Ne tak čtivý jako Rudolfova Praha, ale pořád naprosto perfektní. Z pana Boňka se pomalu ale jistě stal jeden z mých velmi oblíbených autorů.. =)
Skvěle napsaná kniha, která nutí člověka odpovídat si na otázky ohledně současného trendu bydlení. Rozhodně by si ji každý měl přečíst nebo alespoň ti, kteří uvažují o stavbě vlastního rodinného domu..
Nemám ráda války a zvláště pak zrovna tu, o které vypráví tato kniha. Ta je ale napsaná tak perfektně, že jsem se nemohla odtrhnout od čtení..
Více než o samotném válčení je kniha spíš o pocitech a chování hlavních gererálů, plukovníků a dalších vojáků, jak ze strany Unie, tak ze strany Jihu.. A vlastně ukazuje absoruditu celé té války, kde na opačných stranách proti sobě stáli nejlepší přátelé nebo dokonce bratři...
Na průvodce je to poměrně tenká knížečka, která ale obsahuje všechny důležité informace a 19 černobílých mapek a plánků měst. O Pobaltských státech existuje velmi málo průvodců, a proto bych tohoto řadila mezi ty lepší, ovšem jelikož jsem zvyklá na Společníka cestovatele, tak mám několik málo výhrad. Uspořádání je na rozdíl od jiných průvodců super, ale jako u většiny, chybí fotky a schémata. Občas se nám také stalo, že některé informace už nebyly zrovna aktuální. Ale to všechno bych odpustila, co mi vadilo nejvíc, bylo, že se z průvodve po dvou nebo třech otevřeních stal "salát". Vypadaly všechny listy.. Ač se to může někomu zdát praktické, není..=)
Nicméně Pobaltí je nádherné a čím severněji, tím krásnější..=)
Jednoznačně nejlepší průvodce, "který vám ukáže, co vám ostatní jen řeknou".. jak sám tvrdí. Je přehledný, takže se v něm člověk často vyzná a veškeré ty obrázky, schémata a mapky jsou parádní. Takže vřele doporučuji, stejně tak jako popisovanou zemi..=)
Wow, úplně jiná kniha, než všechny ostatní, co jsem zatím četla.. Kniha o životě, respektive o tom, že smrt je součástí života.. Já se v některých pasážích úplně našla, ale nemyslím, že je to kniha pro každého, páč je to, jak se říká, "pěkný psycho"..=)
Po mnoha a mnoha letech jsem ji zase vytáhla z knihovny a byla jsem nadšena.. Nechápu, proč jsem si pamatovala Ká jako toho špatného, když je to jeden z těch nejlepších..=) Poslední stránky jsou nejkrásnější....."A ráno, až se probudíš,tu v prsou poznáš divnou tíž,jak srdce tíhne k džungli blíž."...
Musím přiznat, že mi dala tahle kniha pořádně zabrat, ale nakonec jsem se přece jen prokousala až k závěru.. Rozhodně bych ji nenazvala knihou o lásce, té jsem tam mnoho neobjevila.. Naopak, většina postav je vysloveně zlá.. A hlavní hrdina je člověk, který se snaží se samotou a odstrkováním vyrovnat tím, že se chová tak, aby ho všichni nenáviděli... A upne se k jediné osobě, která ho viděla takového, jaký je a nepřehlížela ho... A ze závěru jsem měla pocit, jako by se v něm autorka vyrovnávala s blížící smrtí.. Bohužel mě Větrná hůrka nijak neoslovila, ani žádná z postav.. proto jen 3 hvězdy..
Původně jsem si knihu půjčila jen pro pár řádků do seminární práce o Adriaenu de Vries.. Ale cesta metrem je dlouhá a nudná, a tak jsem ji vytáhla a otevřela.. A pak už jsem jí nezavřela, dokud jsem jí nedočetla.. Krásně a čtivě popsán život a doba Rudolfa II.
První a jediná ucelená publikace o největším sochaři Rudolfínské doby Adriaenu de Vries. Najdeme v ní nejen jeho podrobný životopis, rozbor většiny jeho děl, ale také jejich fotografie.
Adriaen de Vries - Nizozemský sochař, významný představitel manýrismu. Autor volných plastik na mytologická témata, reliéfů, portrétních bust Rudolfa II., soch koní a fontán, převážně v bronzu. Autor bronzových plastik soch a koní ve Valdštejnské zahradě.
Škoda jen, že většinu jeho soch odvezla roku 1648 švédská vojska jako válečnou kořist.
"O tom, jací doopravdy jsme, Harry, mnohem víc než naše schopnosti vypovídá to, co si sami zvolíme."
Co dodat..
Ukázka toho, že na úžasné příběhy může stačit i jen pár stránek..Pro mě nejfantastičtější Jezero, Rakev a Celé léto v jediném dni.. smekám!=)
Uff, konečně dočteno.. je to jedinečný náhled na tehdejší život v Anglii, ale já měla problém se začíst a postupně mi došlo, čím to.. Žádná z postav nebyla má krevní skupina, prostě jsem neměla komu fandit.. vlastnický Soames, dokonalá Irena, nerozhodný Jon a rozmazlená Fleur.. snad jedině mladý Jolyon.. =) A ještě jsem trošku postrádala gradaci, to napětí které nutí člověka otočit na další stránku.. Ale možná to bylo tím, že jsem viděla seriál a věděla, co mám očekávat.. =)
Nápad ohledně děje knihy nebyl vůbec špatný, právě naopak. Ale ta délka, trvalo mi, než jsem se jí prokousala. Plno věcí mi přišlo zbytečných. Kdyby kniha měla zase jako dřív těch 150 - 200 stránek, tak by podle mě o dost stoupla...
Na jednu stranu kniha o víře, o odhodlání, o síle lidského ducha.. a na druhou stranu příběh o krutosti, bolesti a o smrti..