Tripedalia komentáře u knih
Bohužel nesdílím všeobecné nadšení. Kniha je velice čtivá, na řešené téma na můj vkus možná až moc snadno čtivá. Problém mám také s přemírou postav a vedlejších příběhů, které jsou často úplně zbytečné. A naopak chybí více prostoru pro hlavní postavy, takže člověk nemá šanci se s postavou sžít a být součástí příběhu. Tím, že se autorka snaží vmáčknout do poměrně tenké knížky osudy několika osob v průběhu 30 let, tak je vyprávění poměrně plytké.
To, co se mi na knize líbí nejvíce, je, že působí velice nenápadně. Tenká knížka, poměrně jednoduchý a milý příběh.. ale těch zásadních myšlenek, které jsou v ní ukryty.. člověka při čtení jemně mrazí, jak si podvědomě uvědomuje, že dnešní svět tomu v knize není už moc vzdálený..
PS: po dočtení jsem si hned nadělila další dvě nově vydané knihy autora, tak už se těším.. ;-)
Bohužel, styl Murakamiho mi nesedí. Ikdyž je kniha čtivá, tak obsahově mě nebavila. Mám trochu pocit, že si z nás autor dělá srandu a zkouší, co všechno čtenář snese. Knize absolutně nerozumím a upřímně ani nemám po dočtení potřebu se jí snažit porozumět dalším přečtením nebo rozjímáním, co tím autor chtěl říci. Přijde mi to jako totální slátanina, která se díky několika moudrům a odkazům na světovou literaturu a hudbu snaží tvářit jako špičková literatura, kterou ale bohužel hloupý čtenář nepochopil...
Opět zhltnuto jako malinu, i když Lisbeth už je místy takový malý Chuck Norris.. =))
Zajímavá kniha s krásně vykreslenými postavami a prostředím.
Nicméně já jsem měla hrozný problém se do knihy začíst a četla jsem ji celou věčnost..
Tahle kniha u mě zase po dlouhé době vyvolala čtecí mánii - tedy četla jsem každou volnou chvíli a to se mi líbí.. =)
Parádní severská kriminálka, ústřední dvojice postav perfektní a.. nemám čas, jdu na další díl.. =)
Při čtení knihy jsem přemýšlela, co jí vlastně autor chce sdělit. Má to být cestopis? To asi ne, protože autor moc jednotlivé země neprocestuje.. Má to být vtipné vyprávění o zážitcích z cest? To asi také ne, protože zážitků tu také moc není... Je to kniha o stopování? Asi ano, ale chcete číst knihu skládající se ze spousty krátkých nicneříkajících medailonků?
Ta kniha mi přejde prázdná, doporučuji raději vzít batoh a vyrazit za skutečným dobrodružstvím, kamkoli...
Ilustrace povedené, je to poměrně čtivé, občas se člověk zasměje, škoda zanedbané korektury..
Většina kvalitních sci-fi se do jisté míry naplní, tak upřímně doufám, že tohle je ta výjimka potvrzující pravidlo..
Zajímavá kniha, která určitě stojí za přečtení. Mně bohužel hrozně neseděla hlavní postava, která absolutně nevěděla, co chce (vyjma přežití) a ve všem se podřizovala ostatním.. A strašně mně rozčilovalo, že některé věci autor neřešil - třeba - na člunu strávili neznámo kolik času, minimálně několik dní, ale na záchod si došli, až když dorazili k pevnině.. =)
Jinak krásně nastíněná povaha lidí, když mají pocit, že jsou nadřazení a těch, kteří jsou jejich otroky..
Ze začátku se člověk trošku ztrácí v množství cizích slov a názvů, ale pokud vytrvá, tak je mu odměnou nádherný příběh svéhlavé hetéry z doby Alexandra Makedonského, který nás zavede do různých koutů světa a odhalí mnoho o tehdejších národech a náboženstvích. Je to další z těch knih, u kterých si člověk vysloveně vychutnává každou stránku...
400 stran o ničem, měla jsem co dělat, abych knihu dočetla. Je pravda, že druhá půlka už se četla o něco lépe (asi už jsem si zvykla), sem tam to bylo i vtipné, ale bohužel je to prostě hrozná blbost. Podobné zklamání jako Green, nějak mě to všeobecné nadšení míjí.
Kniha mě naprosto uchvátila.. Jednak tím, že pojednává o antickém Řecku, které zbožňuji, ale hlavně svým stylem vyprávění. Jako by mě celý ten bájný svět obklopoval a Thésea jsem viděla jako živého. Není to kniha, kterou člověk přečte za večer, právě naopak, je potřeba si ji přiměřeně dávkovat.. Ovšem je to naprostá literární delikatesa..
Simmel si mě získal knihou Láska je jen slovo. Ovšem zatím žádnou další, kterou jsem od něj četla, už nic podobného nezopakoval. Třeba jsem jen sáhla po těch nesprávných.. Nicméně pár zajímavých myšlenek tu bylo, ale znovu už ji neotevřu.. Snad příště budu mít šťasnější ruku při výběru..
Čeho všeho je člověk schopen, když má moc a nemá zodpovědnost a svědomí..
A na druhé straně, co člověk dokáže vydržet, když není sám a má naději...
Opravdu jsem se těšila, až si přečtu některou z knih tohoto v poslední době opěvovaného autora.. Bohužel mě Papírová města vůbec nenadchla, naopak mi to přišlo jako kniha o ničem.. Pár kanadských žertíků, útěk a zamilované pátrání.. Ale v zásadě mám pocit, že kniha nemá, co říct.. Takže jako hodně oddechové čtení ano, ale pokud od knihy člověk něco očekává, tak za mě ne..
Druhý díl ještě lepší než první.. nevím díky čemu přesně, jestli díky tomu, že už jsem si zvykla na ten severský styl, na vykreslování postav a nebo si zamilovala tamější krajinu a náturu.. jistě vím jen to, že se mi tahle sága dostává pěkně pod kůži.. =)
Je jiná, taková.. asi prostě severská sága.. z dalekých, hustých zpívajících lesů, o kterých vypráví.. a starý Dag je prostě skvělý.. =)
Kniha mě naprosto dostala, jednak tím, jak moc jsem se v některých chvílích v Ludmile viděla (opravdu může nějaký muž takhle pochopit ženské vnímání?) a jak moc jsem se při čtení bavila.. Ale také proto, že ač se zdá, že je kniha o úplně obyčejném tématu, tak je v ní ukryto mnoho.. Lu s Petrem odjeli do pustiny a zdá se, že se museli vzdát spousty vymožeností a pohodlí, ale ukáže se, že díky tomu našli něco mnohem, mnohem cennějšího..
Četla se jedním dechem.. Konec mě trošku zklamal, ale doslov naopak totálně nadchnul.. =) Takže doporučuji..