tomasblazek komentáře u knih

Suverénně to nejslabší, co jsem od Karla Čapka četl. Příšerný pseudolidový "československý" jazyk, vyprávění, slepené ze dvou nesourodých částí, kdy si v první připadáte jako v psychedelickém pastorále a ve druhém najednou mezi případy Povídek z jedné a druhé kapsy. A didaktický patos. Prostě ne.

22.09.2020

Tak syrový a strhující popis chaotičnosti a nekonečných hrůz zákopové války jsem ještě nečetl. Pátou hvězdu zde nedávám jen pro proklamativní a skoro k neučtení plochý závěr, kdy jakoby autor přestal sepisovat neobyčejně živou a/ačkoli klipovitou válečnou reportáž a začal psát politické provolání "lidu proti mocným světa". To se dá sice pochopit vzhledem k námětu knihy a tomu co autor prožíval, ale románu samotnému to strhává z hodnoty. Tam Barbusse už nabádá, co "byste si jako čtenáři o tom měli myslet a jak jako lid jednat", zbytečně. Není divu, že jeho Oheň, jak samozřejmě neopomněl zmínit klasicky trapného dobového doslovu Vladimír Brett (vydání 1965) nadšeně četl V. I. Lenin a podle Bretta je Oheň "jedním z prvních děl stranického umění", což je asi přesně to, co jsme potřebovali vědět. - Ale i přesto Barbussův Oheň je legendární román, čí spíš povídková sbírka, a oprávněně. Čtěte.

03.09.2020

Texty rozervané, chmurné, drásavé, senzitvní... výborná poezie; kdyby se dělal nějaký top ten tzv. trampské poezie, myslím že tato sbírka, první Včeličkova, by se tam musela dostat - a právě proto, že rank svého žánru přesahuje a proto, že nestárne.

21.08.2020

Nemám této knize co vytknout, snad jen absenci obrázků a jednu vypadlou stránku ve vydání Levných knih. Jeden z mých velkých zážitků z četby, i díky velkému množství citací původních staroegyptských textů.

11.07.2020

Téma čtivé a dobře popsané, místy člověk neví, zda se má nad "novou sovětskou vědou" smát, nebo komusi imaginárnímu nadávat vzteky. V češtině prozatím ojedinělá publikace na tento námět, pokud vím, četl bych si rád i víc.

03.07.2020

Část druhoválečnou a poválečnou jsem četl jedním dechem a zvláště o letech socialismu bych si četl ještě mnohem mnohem více... zjistil jsem naopak, že mě nějak dvakrát moc nazaujalo líčení knižního trhu na Slovensku, inu, bratia, kde ty dávné časy společného státu jsou... což není žádná výtka ke knize.

30.06.2020

Knížka, která na mě čekala v knihovně přes dvacet let a její čas přišel. Trošku symbolické, protože pan Pernes píše o tom dlouhém a zatím neúspěšném čekání, až opět přijde čas Moravy, země, která zanikla po 1200 letech svého trvání při územní reformě v roce 1949 a její rozbití bylo ještě stvrzeno a znásobeno nehistorickým rozbitím její hranice v roce 1999 - tedy vznikem současných krajů. Ke knize: je střízlivá, věcná, na svou dobu úplná. I když autor netají své sympatie k moravské myšlence, nedopustil, aby se z knížky stal politický pamflet. Pro mne osobně dnes v době krize evropských struktur (nikoli ideí!) a stále bytnějícím aparátu krajů další téma navýsost aktuální, minimálně k přemýšlení. Negativem je sice poměrně vzhledná, ale volbou horní fotky nešťastná obálka, která spíše odradí, než přiláká zájemce o problematiku.

02.06.2020

Dobově silně podbarvené úvahy národopisce Vladimíra Úlehly o kořenech kultury českomoravského (venkovského) lidu, které bohužel po počátečním ještě zajímavém mysticismu sklouzávají až k dnes už úsměvným spekulacím o tom, že za vše špatné v kdysi ušlechtilém "našem" lidu mohou - Němci... Ale kniha zajímavá, takový Václav Cílek let předválečných.

04.05.2020

Přečetl jsem, nalákán, přiznávám, chytlavým názvem knihy. :) Autorka mě hned zpočátku navnadila svým elegantním svěžím stylem, ale v románu mi chyběl nějaký příběh, se kterým bych se mohl ztotožnit a spoluprožít ho. Tak to na mě působilo jenom jako proud emocí tu na jedné tu na druhé straně oceánu - Palermo - New York - - - spousta barev a vůní, ale uniklo mi pojítko... asi právě to byl záměr, ale já jsem se čtenářsky nechytil skoro vůbec....

04.05.2020

Dostojevského Deník (protože se nejedná o deník v pravém slova smyslu, ale o publicistický měsíčník toho jména) je určitě zajímavý pro milovníky Dostojevského k uznání jeho osobnosti a názorů. Mně osobně se FMD svým Deníky vcelku zhnusil. Co je v Denících: kromě pravidelných a dodnes aktuálních litanií na sociální téma - například na téma týrání dětí - se tam stále znovu - snad v polovině těchto 1200 stran!! - vrací tzv. "východní otázka", čiliže úvahy o Turecku, jak na něj, jak s ním či proti němu a kamže v té souvislosti patří Rusko, zda na Západ či na Východ a co z toho plyne pro Rusko i svět. Dostojevského obsedantní nacionalistické filozofování o zahraniční politice Ruska působí místy až trapně, zvláště když se zabývá takovými konkrétnostmi, jako je technický typ kýžené pušky, která by Rusku pomohla vyhrávat války. Dozvíme se také leccos o Dostojevského antisemitismu. - Shrnuto: četba poučná, nikoli vždy příjemná. V žebříčku Dostojevského knih jsou Deníky jisté kuriozum na okraji, leccos se v nich ovšem objasňuje i o současném Rusku.

02.01.2020

Perfektní. Skoro až komiksový (rychlé střihy, žádné odstíny) noir příběh o studené válce, zdi, špionech a tak.

20.09.2019

Pro mne osobně nejlepší soubor Balzacových děl. Sevřené, svižné, délka rozumná, srdcervoucí.

20.09.2019

Šuani mi hodně evokovali romantické příběhy Victora Huga s nádechem Červené knihovny. Temný příběh zase tak trochu klasicistní detektivku se špionážními prvky, obojí se mi četlo velice dobře, zvláště tedy svižný Temný příběh. Balzaca moc nějak čtenářsky pro jakousi suchost jeho vyprávění jinak rád moc nemám, přestože se ho snažím s respektem a úctou celého přečíst :), tahle dvě díla jsou pro Balzaca analyzujícího realistu, jak ho především známe, netypická. A proto právě se mi četla dobře.

20.09.2019

Než vydávat takovéhle "sběry", to snad raději nic. Mám raději asi Haškovy texty, než jejich autora, a po téhle knížce mám jejich autora zase raději o něco méně. Z tohoto souboru asi více než z jiných vyplývá, že Hašek psal, aby žil, a psal, jak pil. Určeno vážně jen pro velké fajnšmekry.

11.07.2018

Skvělý povídkový výbor. Vynikající úvod do Marka Twaina pro ty, kteří chtějí pominout dvě jeho (polo) dětské knihy o Tomu Sawyerovi a Hucku Finnovi. Knížka, ke které se stále vracím.

22.03.2018

Tohle je pro velké fajnšmekry Marka Twaina. Je-li pravda že knihu na přeskáčku psal Warner a Twain, tak bych si troufl tvrdit, že je to na knize znát. Jsou tam pasáže skvělé, vtipné, střídány pasážemi nesmyslnými, utahanými, bez děje, bez ničeho. Takový podivný nesourodý paskvil je to. Pokud číst, tak prvních sto stran. Zbytek je bohužel prakticky už jenom popsaný papír do sběru literárního odpadu.

22.03.2018

Jsem z té knížky tak rozpačitý, že nevím, jestli se mi líbila. Cítím z ní velkou snahu zalíbit se se... zalíbit se na nebesích Jakubu Demlovi - - -

21.02.2018

Dobrý výběr, čtivé. Nebavil mě jen ukecaný dopis Vaculíkovi. - Mám ho rád, Kratochvila.

21.02.2018

Pro mě méně zajímavý soubor Demlovy korespondence. Ovšem i tady prosvítá Demlovo psaní celoživotní "jediné knihy".

21.02.2018

Slabinou jinak velice dobrého souboru studií a seznamu Demlových děl je až do úmoru se opakují linie Binarova vyprávění o Demlovi s použitím stejným motivů, stejných závěrů, stejných citací. Takto jde o vyčerpávající soubor čtyř velice podobných Binarových studií o JD. Pochopil bych otištění dvou verzí, ale rovnou čtyř? Nejsilnější a nejdetailnější je podle mého hned úvodní studie, která se pak na dalších stovkách stran opakuje a mnoho nového už její variace nepřidávají. To je ale spíš výtka k finálnímu pořadateli svazku než k autorovi. Ovšem: pro milovníky Jakuba Demla povinná literatura. Takže přes výtky doporučuji.

21.02.2018