Plukovník Chabert a jiné prózy

Plukovník Chabert a jiné prózy https://www.databazeknih.cz/img/books/58_/58758/bmid_plukovnik-chabert-a-jine-prozy-gad-58758.jpg 4 13 13

Děj titulní prózy (vydané 1832) se odehrává za vlády Ludvíka XVIII. Plukovník Chabert je již několik let považován za mrtvého. Měl zemřít v bitvě u Jílového. Život mu ale zachránil jeho kůň, protože kulka mířená na plukovníka zabila koně. Chabert byl ale těžce raněn a pohřben do masového hrobu spolu s ostatními vojáky. Z hrobu se však prohrabal zpátky na zem, kde ho našla mladá žena, která se o něj starala a pak ho poslala do nemocnice. Po dlouhém a těžkém léčení a po ztrátě paměti se Chabert opět dovídá vše o své minulosti. Jeho žena se mezitím znovu provdala a zdědila všechny Chabertovi peníze. Chabert se vrací do města, kde navštíví právního zástupce pana Dervilla a požádá ho o výpomoc při navrácení jeho peněz od bývalé manželky. Derville mu ihned uvěří jeho totožnost a pomůže mu. Kniha obsahuje také povídky Kuratela (1836) o starém šlechtici, jehož chce pro jeho na první pohled nepochopitelné chování jeho žena dostat pod kuratelu; Honorina (1843) o neporozumění jemné ženy s manželem, který své dobré úmysly prosazuje nešťastným způsobem; a Mše atheistova (1836) o příčinách zdánlivého podivínství starého slavného lékaře.... celý text

Přidat komentář

lampernaqui
20.07.2021 4 z 5

Tentokrát jde o souhrn prací velice kvalitních. Už úvodní Chabert je klasický Balzacův román. Za nejslabší kousek z této čtveřice považuji asi Honorinu. Je pravda, že i v krátkých povídkách se dokáže autor na několik listů rozepsat o krásné fasádě domu či botkách jisté slečny... ale na to jsme u Balzaca už zvyklí.

tomasblazek
20.09.2019 5 z 5

Pro mne osobně nejlepší soubor Balzacových děl. Sevřené, svižné, délka rozumná, srdcervoucí.


yenda1
03.05.2016 5 z 5

Knihovna klasiků v případě Balzacově nepokrytě kopírovala autorovu statnou figuru, takže většina svazků leckoho odradí svou objemností. Pokud tedy začít s Balzacem, proč nezkusit něco na pohled méně odstrašujícího.
A pokud se ti případný čtenáři zdá i tohle příliš, zkus poslední kratičký kus z téhle knihy. Po letech jsem si znovu přečetl "Mši atheistovu". Na krátkém prostoru se lze snadno dovtípit, co Balzacem nepolíbený čtenář může čekat od jeho další tvorby. Ostrý předěl mezi zdáním a skutečností, náznak přemýšlivých pasáží o osudu génia ve společnosti průměru a samozřejmě nemůže chybět dobrý člověk, chudák a nosič vody, který obětuje vše co má ve prospěch mladého nadějného studenta strádajícího chudobou, třesoucí se zimou v mansardách a máčíc svůj žvanec v mléce.
Zkuste "Mši atheistovu", nechte se strhnout Balzacem vyprávějícího příběhy, ke kterým nelze zůstat netečný.