tez80 komentáře u knih

První kniha, kterou jsem uměla "číst". ("Předčítala" jsem mladší sestře a všem okolo a mohly mi být tak tři-čtyři.) Těch rýmů jsem se nikdy už nezbavila, při různých příležitostech se mi vybavovaly, i s obrázky.
Četla jsem si ji svým dětem asi už od roka. Ta knížka je ideální pro rozvoj řeči a poznávání světa kolem (no, to asi pro městské děti ne tolik, ale ty moje vyrůstají na vsi).

1 03.11.2021

Kniha nabízí takřka ucelený pohled na menstruaci a rozhodně může být inspirativní nejen pro matku dospívající dcery, ale pro ženu vůbec. Jde o přínosný počin, který podává v podstatě ucelený obraz problematiky vnímání menstruace. Nedostatky vnímám v místech, které se snaží být praktickým návodem pomoci při menstruačních problémech (což je dáno tím, že autorka radí na základě svých zkušeností a prostředí, že kterého pochází a ono je to co žena - to rada) - postrádám zcela bylinkové čaje (kontryhel je přece základ!), vystudovaného lékaře v oboru nutriční a environmentální medicíny nebo odborníka v oblasti naturopatie u nás příliš snadno nenajdete. Tato nesrovnalost je samozřejmě dána tím, že autorka je Australanka - myslím, že by bývalo bylo velmi přínosné české vydání doplnit o středoevropské babské rady.
Třebaže si jsme vědoma škodlivosti moderních výdobytků naší civilizace na organismus, rady typu: " nebydlete ani nepracujte v blízkosti frekventovaných silnic" nebo "nespěte v blízkosti vysílačů, elektrického vedení ani pojistkové skříně" či "minimalizujte zbytečné neionizační záření z počítačů" mi připadají přitažené za vlasy (navíc v našem malém vnitrozemním státečku zcela nerealizovatelné, tudíž zde vidím opět prostor pro vydavatele k nějaké místní aktualizaci).
Četba knihy je rozhodně obohacující i přes tyto výhrady. Pro hovory s dospívající dcerou mi je velmi užitečná. Mnoho věcí člověk cítí a vnímá aniž by si je potřeboval převádět do slov a pouček. Kniha mi v tom formulování velmi pomohla.

1 25.09.2020

Povídky jsem četla na střední škole a nesmírně jsem se jimi bavila - dodnes mám v hlavě tu o malovodním komplexu a tu o tom, jak z babičky udělat motýla. Autor má svou poetiku do která asi nemusí sednout každému. Promítá se v ní to, že je výtvarník (a asi i to Brno - já byla na střední právě v Brně).

1 19.08.2020

Čtu Hupa a Hopa čtyřletému synovi. Jde už asi o třetí pokus knihu přečíst. Vždy od ní asi po dvou-třech kapitolách utekl k něčemu jinému. Tentokrát vydržel. I když ze začátku chtěl přestat s tím, že jsou opičáci moc zlobiví (evidentně si z předchozích čtení pamatoval jejich rošťárny a necítil se dobře s vědomím podobností se svým vlastním zlobením).

1 06.06.2020

Považuji knihu za skvělý počin v literatuře pro děti. Oceňuji hlavně práci s původními prameny. S příběhem a hrdinou jsem šla až do chvíle, kdy se Honza dostane do Terezína. Tam to pro mne přestalo fungovat, protože to pro mne není uvěřitelné. Desetiletá dcera tento problém neměla, ale v místě, kde se Honza do ghetta dostal a pak vyplynulo, že je tam už několik týdnů, byla zmatená. (Teprve později se dostala k Báře v Terezínském ghettu od Válkové a jednoznačně vyzdvihuje Transport na věčnost. Před rokem viděla představení DRDS: "A bolelo nebe" - zapůsobilo na ni, líbilo se jí, ale vadilo jí, že tomu moc nerozumí, i když jsme o tom hodně mluvily. Transport na věčnost vychází ze stejných pramenů, objevují se tam stejné postavy a jí četba této knihy velmi pomohla ten divácký zážitek takřka po roce zpracovat.)

1 25.10.2019

Četla jsem knihu asi ve druhé třídě, bavila mě, ale přišlo mi to divné (že ti kluci létají tím letadlem). Po letech jsem ji přečetla dětem a překvapilo mě, že je bavila. Nejvíc na ně asi zapůsobily škubánky s pracharandou - musela jsem pak jim pak strouhat na škubánky alespoň sušený jablka...

1 23.10.2019

Kniha obsahuje bezduché scénáře vhodné tak pro stupidní školkovou besídku. Ačkoliv autorky zmiňují inspiraci dramatickou výchovou, jejich práce jde zcela jiným směrem - ilustrativní gesta, malované kulisy, namodřená oční víčka holky modroké, zvířecí ouška, vypravěč, který nám vše co vidíme i řekne... to nemá nic společného s přirozenou dětskou hravostí a rozvojem představivosti a tvořivosti, o což v dramatické výchově jde. Jedná se o velký přešlap Portálu, který odbornou veřejností velmi hýbal v době, kdy publikace vyšla. Naštěstí od té doby vydal několik publikací, které se opravdu dramatickou výchovu nabízejí.

Velmi špatná napodobenina W.I.T.C.H., které v té době frčely. Inspirace tžím komiksem pro dívky z toho přímo čišela. Prolétla jsem knihu, když vyšla a bylo z ní jasně patrné, že autorka testuje, zda by na té vlně něco nevydělala. Nechápala jsem tehdy, proč to má zapotřebí, když umí psát dobře a zajímavě a je populární. Pamatuji si, že vyšel ještě druhý díl, pak už jsem to nesladovala.

Dle mého mínění jsou Kouzelná dvířka jednou z nejlepších Mikulkových knih. Četla jsem ji s dětmi, když jim bylo mezi 4 a 6 lety - ohromě se bavily a toužily po panáčkovi Emilovi z lahvičky. Je to velmi vtipný, vypointovaný příběh v duchu dětské hravosti (nikoli absurdního humoru, jak je uvedeno výše). Onen větší zlý chlapec se jmenuje Termofór Rumpál a i když je dětem dnes dvakrát tolik, on a jeho bábinka jsou jim dodnes zdrojem zábavy. Škoda, že kniha znovu nevyšla.

1 08.10.2019

Krátké texty vhodné pro začínající čtenáře nebo malé posluchače kolem tří let. Lobelovy knihy jsem objevila až v dospělosti a mám je moc ráda já i mé děti. V téhle mě zaujaly příběhy o mracích, o malém a velkém myšákovi a nadšená jsem z povídky Myšák a vítr (dala jsem jí číst třináctileté dceři, která v dětství milovala Pana Sovu, a ona se u toho spokojeně a šťastně pochechtávala).

08.09.2022

Tahle kniha na mě zapůsobila v první nebo druhé třídě, kdy nám z ní četli. To, jak se kluci kvůli myši naučili číst a kytka krokus mi utkvělo. S knížkou jsem se setkala znovu až v dospělosti a pořád ji považuji za působivou, zajímavou a zábavnou. Vyzkoušela jsem ji na všech svých dětech - funguje to! Teď ji čtu čerstvému prvňáčkovi a čerstvý středoškolák i terciánka poslouchají také, tajně za dveřmi.

06.09.2022

(SPOILER) Ela jde spát a Eda jde spát - jedno dílo prodané dvakrát. To není příliš sympatické -ani od autora ani od ilustrátorky. Identický text, pouze drobné odlišnosti s ohledem na pohlaví. Obrázky totožné, jen s jinou postavou a občas změnou barvy (ručník, pyžamo, tričko na sušáku - ale to se trochu nepovadlo, na druhém koupelnovém obrázku u Edy je místo modrého trička růžové).

(SPOILER) Ela jde spát a Eda jde spát - jedno dílo prodané dvakrát. To není příliš sympatické -ani od autora ani od ilustrátorky. Identický text, pouze drobné odlišnosti s ohledem na pohlaví. Obrázky totožné, jen s jinou postavou a občas změnou barvy (ručník, pyžamo, tričko na sušáku - ale to se trochu nepovadlo, na druhém koupelnovém obrázku u Edy je místo modrého trička růžové).

POZOR, kniha obsahuje též "upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy" - bez souhlasu nakladatele nesmí být žádná část této knihy šířena. To se patrně vztahuje i na inscenování.

Ideální letní čtení pro začínající čtenáře, dokonce s pracovním sešitem. Kniha i pracovní listy by mohly být skvělým materiálem pro výuku čtení a prvouky na konci první nebo začátku druhé třídy (případně úkol na letní prázdniny?).
Osobně vidím ale problém v přílišné jednoduchosti a v zahazování zajímavých motivů, které by mohyl být vzaty do hry a rozvedeny. Největší škoda je, že klobouková víla je vílou, která se stará o vzpomínky a navíc bydlí u dědečka na půdě plné starých krámů. Připadá mi to jako naprosto zahozená příležitost. Je to jen konstatováno a dál se řeší pořád jen ztracený klobouk, který nemá žádnou jinou funkci, než že v něm víla spí.

17.05.2021

Knihu máme asi tři nebo čtyři roky a neustále se k ní vracíme. Bavili jsme se nad ní dospělí i děti. Předčítala jsem ji i asi tříletému a i on se velmi bavil (asi v tom nacházel mnoho známého vzhledem k tomu, že má dva starší sourozence). Máme dokonce v rodině různé zažité "hlášky".

02.02.2021

Knihu jsme dostali darem od kamarádky z Bratislavy. Čtyřletý syn je nadšen a stále se k ní vracíme. Místy nám Špinuška splývá s Pipi Dlouhou punčochou. jako by ty dvě byly sestřenice... Slovenština (tedy moje ne-příliš povedené předčítání) mu problémy nedělá, jen se občas zeptá na nějaké slovo.

01.02.2021

Četla jsem asi před šesti lety s dětmi (5 a 6 let), dnes čtu se čtyřletým - úžasné dobrodružství pro všechny! (i když máme bazarovou nekompletní verzi - jedna mapa je 2x, obsah jedné obálky zcela chybí, všechno česky, jen hlavní mapa slovensky)

18.11.2020

Na první pohled je kniha velice brněnská - o to tu také šlo, o listopadové události v Brně. Příběh je ale univerzální a zcela vystihuje atmosféru konce 80. let v jakémkoli jiném městě v ČSSR. Dětskému čtenáři naprosto přehledně, a na pozadí zajímavého příběhu, zprostředkovává veškeré důležité informace o historických událostech i běžném životě lidí v té době. I dopad totalitního režimu na vztahy v rodině tu je.
Nostalgická procházka Brnem je tu jakousi nadstavbou - dárkem pro každého, koho toto město vzalo za srdce.

20.10.2020

Přečteno asi desetkrát. Neustále dokolečka. Donesla jsem postupně asi pět různých "LuckyLuků" z knihovny - tento díl ale vzbuzuje u syna (4 a půl) neutuchající nadšení. Musíme si hrát na Daltnovy, musím si pamatovat, jak se který z bratrů jmenuje, stohy papírů jsou pokreslené kníratýma hlavonožcema s kloboukama a pistolema. A všechno to začalo animovaným filmem ze 70. let...

07.09.2020