Terror komentáře u knih

Kniha na mne působila, jako bych na obrazovce sledoval průměrný thriller, kterých je v dnešní době plno. Jednotlivé obrazy, všechna ta hromada klišé a osvědčených dějových zvratů, dvojice šablonovitých detektivů a předvídatelný průběh. Ne, tahle kniha mě nepřekvapila.
Na druhou stranu se román, díky Carterově dobře zvládnutému řemeslnému psaní, výborně čte, vše odsýpá, u morbidních scén jsem se bavil (jo, asi nejsem normální) a určitě u série s Robertem Hunterem ještě chvíli vydržím.

13 19.04.2023

Bohužel jsem se nemohl plně vcítit do postavy hlavní hrdinky. Devítiletá holka jsem nikdy nebyl. Aspoň co si pamatuju. Trisha mi občas přijde až nedětsky hrdinská a nadšení pro baseball nesdílím. Tak co mi zbylo? Úžasně čtivá a svižná kniha, poutavý a napínavý příběh, typicky Kingovské zacuckování rodinných vztahů a chuť vyzkoušet müsli z bukvic a libavky.

10 15.04.2023

Jo, jo, když chcete, aby se do vás někdo zamiloval, často to vyžaduje promyšlený plán. Touto větou ze zadní strany obálky je řečeno vše. Někdy ten plán vyžaduje pořádný kus igelitu a šikovnost při chůzi mezi sto čtyřiceti želvami. Kontrolní otázka: A nestačilo jich osm?

1 09.04.2023

Vymeteme všechny zbytky ze šuplíků, posbíráme, co kde upadlo a vydáme to! Tak nějak bych viděl genezi této sbírky. Předchozí komentátoři vcelku s nostalgií vzpomněli na Kedrigerna. Ale vždyť ten se tu vyskytuje též! Bohužel jde o řemeslně nedotažené příběhy se spoustou logických chyb. Sbírku dále shazují dvě vážněji pojaté povídky, které Morressymu moc nešly. Zato krátké a úderné vtípky ano. Za vrchol knihy považuji titulní povídku nepovídku, která mě rozesmála až k slzám. Opravdu. Už jen proto jsem rád, že se mi kniha dostala do rukou.

3 09.04.2023

Výbor toho nejlepšího z povídkové tvorby klasika hrůzostrašné, ale i dobrodružné a detektivní literatury. Sbírka obsahuje vše, co povídkáře Poea proslavilo. Většinu už jsem v různých výběrech četl, přesto jsem se neubránil pocitům mrazení, úžasu a místy šoku z geniálně vypointovaných příběhů. Samozřejmě ne všechno už u dnešního čtenáře projde bez lehkého úsměvu, ba i mimovolného povzdechnutí, však jde přece o letité vykopávky. Jen kdyby takových vykopávek bylo víc. Poklady. Vykopané poklady to jsou. Povídky plné šílenství, opiových snů, nelidských vražd a přitom hutné atmosféry, která vtáhne a obklopí. Je to prostě jízda. Ponurá, pomalá, přesto však nezbytně končící pod pláštěm rudé smrti, který vše bezútěšně zakryje.

13 09.04.2023

Naivně laděný příběh tří Pepíků z mé rodné Vysočiny je určen dětem a jako takový není důležitý. Mnohem zajímavější je, jak na mne zapůsobily západy slunce nad zvrásněnou krajinou, vůně pryskyřice rozložitých borovic, hrátky větru v lesních zátočinách, bublání potůčků, ženoucích se do údolíček, proužky voňavého kouře z ohníčků na pastvinách. Krása. Tenkrát.

1 08.04.2023

Víceméně konverzační detektivka s mým nepříliš oblíbeným kapitánem. Opět jsem kroutil hlavou nad jeho postupy nepostupy, opět mi vadila jeho dobově nezapadající osoba. Také Erbenův styl je místy přeskakující. Motiv činu, který jsem mimochodem objevil mnohem dřív nežli ulízaný elegán, je profláklý a soudružsky poplatný časoprostoru. Nicméně jako oddychovka k odpolednímu čaji se Exner číst dá.
Spoiler: Míša má novou holku! To ale není vlastně nic nového, že? Takže spoiler se nekoná.

5 08.04.2023

Jsouce nezatížen přehršlí gotických i novodobých duchařských opusů, přistupoval jsem k druhému čtení Pytle kostí s dvojím vědomím. Za prvé, že mám náladu na něco mrazivého, co nepochází z tohoto světa (poslední záchvěv podobné hrůzy jsem zažil před lety o dušičkách, když jsem žánrově shlédl Conjuring) a za druhé, že nemám vůbec ponětí, o čem vlastně kniha je (Skleróza? Nebo spíš poťouchlá Róza Skelná, která navštěvuje po nocích postarší čtenáře a leje jim do vzpomínek guláš?). Každopádně jsem se těšil. A kniha mne nezklamala. Stejně, jako u většiny znovučtených Kingových knih, jsem o jednu hvězdu přidal na hodnocení. Prostě mě bavilo sledovat pohyby magnetické abecedy na dveřích lednice, poslouchat záhadné zvuky, byl jsem nadšený z hlavního hrdiny a jeho zájmu o matku samoživitelku, znovu a znovu jsem žasl nad lidským odpadem, lidskou záští a lidskou bestialitou. Rozhodně se nejedná o mistrovo vrcholné dílo, ale v poměru s produkcí kolem prolétajících rádobyspisovatelů, jde pořád o nadprůměrné řemeslo, nad kterým ukápne slina fanouška hororů a hrůzy všeobecně.

Třetí díl za mnou. Hurá?
Celou dobu jsem čekal, že se stane TO. Že prostě trilogie někam VYÚSTÍ. Místo toho proběhlo jen další nudné proplétání mimozermsko-zemských vztahů, ozvláštněné vcelku napínavou dějovou linkou. Toť ale vše. Plánovala autorka další pokračování? Máme si z nic neřešícího závěru něco vyvodit? Něco, na co má chabá a pokulhávající mysl nestačí? A co na to Jan Tleskač? Netleská. Bohužel, už dlouho netleská.
Takže: Hurá! Mám to za sebou.

3 02.04.2023

A máme tady ságu! Místo hlavní hrdinky sledujeme osudy jejího syna! Co bude ve třetím díle? Pravnuk? Také reálie se změnily. Už nejsme na vesmírné lodi, ale na Zemi.
Knihu bych rozdělil na dvě části. Ta první je skvělá, protože napínavá a dobrodružná. Syn - prcek je unesen a jsme svědky jeho anabáze s únosci, adoptivními rodiči atd. Moc mě tahle část bavila, na rozdíl od části druhé, která je, mírně řečeno, nudná a nestravitelná. (Je to blábol!) Ticho!
Hned se pustím do dílu posledního.

2 22.03.2023

Když jsem začal číst první povídku, která dala sbírce jméno, docela mne to vykolejilo. Co to je? Špionážní béčko? Teprve další povídky mi ukázaly, po jaké cestě se autor vydal. Jednotlivé příběhy se věnují různým záhadám, tajemstvím a lidstvem nepochopeným úkazům, které jsou někdy v povídkách vyvrácené, někdy ne. Musím uznat, že jde o celkem svěží a čtivé dílko, u kterého se občas i usmějete a někdy zakroutíte hlavou. Jeden z těch lepších sešitů, co Karavana přinesla.

3 19.03.2023

Knížka je rozdělena na tři části. První se věnuje tvorům, nad kterými se příliš nepozastavuje ani kovaný kryptozoolog, druhá je mišmaš ufounů, duchů a komunikace se záhrobím a třetí je takové zamyšlení a pokus o vědecký náhled na záhadné skutečnosti.
Nejvíce jsem se těšil na první část, kterážto mne ale nejvíc zklamala. Jako bych četl fůru nesourodě seřazených novinových výstřižků, navíc okopírovaných z jiných zdrojů. Prostě nic nového. Druhá část na mne působila tak nějak uceleněji a propojeněji. A závěrečnou vědeckou esej jsem si vyloženě užil.
Suma duchárum pro čtenáře, kteří záhady příliš nestudují, celkem čtivý a možná i objevný soubor svědectví a zajímavostí. Pro mne průměr.

1 19.03.2023

Zpočátku mírně rozvleklé vyprávění, proložené tunou otázek spojených s podstatou lidství, postupem času však příběh nabírá obrátky a není nouze ani o překvapivé zvraty v závěru. Nadějný začátek trilogie. Co mne však celkem irituje, jsou jména mimozemšťanů. To ovšem není jen problém paní Butlerové, ale spousty dalších SF spisovatelů. Chápu, že by měla znít cize, ale proč, když je běžná mimozemská mluva stravitelně přeložena do našeho jazyka, nejde to samé u jejich jazykolamných jmen? Předpokládám, že stejně jako jména pozemská, jsou i ta mimozemská odvozena od běžných slov. Proč se tedy vesmírná sasanka nemůže jmenovat třeba Helmut, syn Přilbice a Kšiltovky?

4 19.03.2023

Jedním slovem strhující. Nosné téma, postavy, které vám nesplývají, napětí, akce, mrazivé cosi. Všechno by bylo v pořádku, nebýt (sorry) odfláknutého konce. Jakoby autor ani sám nevěděl, do čeho to skupinu hrdinů vlastně dostal. Škoda, jinak by to bylo za pět a kniha by před návratem do regálu dostala pusu.

10 19.03.2023

Poslední sbírka povídek s čarodějem, který nesnáší cestování a nejraději by seděl u krbu, opaloval si domácí obuv u praskajícího ohně, těšil se z přítomnosti okřídlené ženušky, nechal se obskakovat domácím trollem a koně, jenž dští plameny, by nechal v garáži. Ale jak už to tak bývá, čaroděj míní a osud mění.
Povídky jsou sebrány z různých čísel magazínu F&SF, antologií a Morressyho rukopisů. Jsou překvapivě vybalancované, žádná není vyloženě špatná. Vlastně byla zábava, znovu se nechat rozesmát vtipnými situacemi i dialogy, které Kedrigernova dobrodružství provázejí.

2 19.03.2023

Autor má rád hádanky, šifry a rébusy, což lze nalézt v mnoha jeho příbězích. Únos krále hádanek všemu nasazuje pomyslnou korunu. Kniha je těchto špumprnáklů plná. Na každé sudé stránce nalezneme něco k luštění. Bohužel příběh samotný je banální a přes veškerou snahu není příliš nosný. Také bych uvítal, kdyby výše uvedené hádanky byly součástí děje. Takto ještě více tříští čtenářovu pozornost. Co musím ocenit, jsou fantastické ilustrace Adolfa Borna.

3 05.03.2023

Útlá knížečka plná obrázků, která během dvaceti minut pobaví, ale po čase vyšumí. Je napsána vtipně, leč samotný koncept je obehraný a ničím nepřekvapí. Když to shrnu originálně pojatý neoriginální příběh Blbost? Ale ne :)

1 05.03.2023

Přestože jde o víceméně totální kopii Dumasova příběhu, nelze románu upřít čtivost a napětí. Tady se mi Verne trefil do nálady a strastiplná cesta hraběte Sandorfa za pomstou mě bavila víc, nežli rozvláčné cestopisy. Pamatuje si někdo starý maďarský televizní seriál? Častokrát jsem si během čtení na toto dnes již nevysílané dílo vzpomněl.

4 05.03.2023

Existuje recept na učitele? Dá se využít slabin kantorů a bez výraznějšího úsilí dosáhnout na vyhovující známky? Zajímavý nápad. Asi na něm něco bude. Ovšem kniha nám přes veškerou snahu pouze ukazuje, že bez učení to nejde. Jde o vtipné vyprávění, které pohladí po duši dětské, která se skrývá v každém z nás. A pokud mezi dnešní generací nejsou jen čistě technologiemi otupělá individua, bude mít co říci i současným školákům. Doufám, že to tak je. Doufám, že má lidstvo ještě šanci.

2 05.03.2023

Pokračovatelé příběhů s Howardovým hrdinou se dají rozdělit do dvou kategorií. Jedni se snaží čerpat z odkazu předčasně zesnulého Conanova otce a rozvíjejí historii jím nastíněnou, přičemž ctí určité zákonitosti a nepsaná pravidla. Ti druzí nectí nic a Conana si vypůjčují jen proto, aby se jejich „veledílo“ lépe prodávalo. Červenák se v téhle útlé knížce řadí spíše k těm druhým. Osobně bych po jeho, sice svižně napsaném, ale prostoduchém a místy nechtěně úsměvném příběhu těžko sáhl, pokud by se na obálce místo Cimmeřanova jména skvěl třeba Krveznoj. Barbarovy svaly se matně lesknou, jeho krkání shazuje nádobí z polic, než promluví, dá slovo svému krvelačnému meči… Všechno by bylo v pořádku, kdyby se to nestávalo v momentech tak nevhodných… Kniha nezralá, kniha ze slovenštiny špatně přeložená, kniha s odpudivou obálkou. Kniha vlastně prázdná. Ideální na delší cestu vlakem.

2 25.02.2023