Shui-Xian komentáře u knih

Seriál jsem si po úvodních rozpacích celkem zamilovala: jeho třeskutý humor má svou neohrabanou, "listrovskou" přitažlivost. (I když myslím, že značnou část jí propůjčuje padnoucí dabing.) Na "hochy z Trpaslíka" jsem proto byla zvědavá i v knižní podobě...
Nezklamalo mě rozepsání některých legendárních scének (Rimmerovy důstojnické zkoušky alá "Já jsem ryba", nebo první setkání posádky s Krytonem a jeho děvčaty). U toho ale s nadšením končím. Co má v seriálu švih, je v knize utahané. Kde upadá vtip, tam autoři nacpou vulgarity. Osobnost sice postavám nechybí, zato chybí jejich společný soulad. Celkový dojem je jak indické jídlo bez kari. Fanoušky ale jistě knížečka potěší, navíc poskytne doplnění k některým z linií příběhu.

19.10.2017

Třetí díl si mě příliš nezískal. Zatímco v předchozích se Heather pachtila, aby jí věci vycházely, tentokrát jí hrají karty do ruky samy - a to je trochu nuda. K rozuzlení dojde tak trochu náhodou - takže detektivní zápletka ani neurazí, ani nenadchne - a poměrně přímočaře se odvíjí i změny v Heatheřině soukromí. Knihu by pozdvihly zajímavé postavy, ale tentokrát vyšly Cabotové z pera spíš karikatury... Navzdory tomu, vývin děje předznamenává slibné pokračování - tak kdo ví, třeba čtyřka zas zazáří. ;-)

10.07.2017

Pěkné seznámení s Poirotem. Myslím, že už v samém začátku ho Agatha Christie představila v sympatickém světle a snadno si zajistila čtenáře pro své další knihy s šarmantním Belgičanem...
Zápletka sama má výborný spád a potěší svojí promyšleností. Popravdě, místy pro mě bylo obtížné všechny linie případu sledovat a vyvozovat z nich - je skvělé, že rozuzlení bylo tak podrobné, že by je pochopil i méně důvtipný divák než Hastings. :-)
((Mimochodem, často jsem se usmívala nad tím, že ze seriálu znám Poirota (v podání D. Sucheta) jako decentního elegána, usazeného kousek za hranicí středního věku. Tady, v knize, je sice Poirot údajně stařík, nicméně projevy a břitkost uvažování ho vykreslují více jako excentrického dandyho. Baví mě to a podobu, kterou mu Agatha Christie dala, si užívám - zvlášť v kontrastu k Hastingsovi, jenž se mi místy jeví usedleji než jeho přítel Poirot.))
Ve výsledku mě drobně zklamala právě jen ona techničnost. Nezbylo místo pro sebemenší nejasnost, tajemství či záhadu. Od detektivky trochu nezřetelné záhadnosti očekávám a nemyslím, že vše musí být detailně odhaleno - zvlášť, pokud jde o titul se záhadou v názvu. ;-) To je ovšem už jen otázka mého přijetí, nikoliv nedostatek v autorčině textu...

28.04.2017

Zřejmě byla chyba číst Pavučinu následně po dočtení Kingova memoáru o psaní. Mně totiž přijde, že v téhle knize značnou část svých spisovatelských zásad porušil. Jmenovitě myslím, že plynulosti příběhu uškodilo to odbočení od linie čtyř přátel a vložení obsáhlé části s oním armádním děním. Svůj význam jistě měla, ale knihu rozpůlila na poměrně dlouhý čas, aniž by všechny její pasáže příběh vyžadoval (buď pro pointu, tak pro obohacení). Být úměrně seškrtaná, asi bych přečetla Pavučinu jedním dechem... V závěrečné třetině nicméně King opět dokázal, že umí čtenáře udržet v napětí a očekávání - co víc: v nepřerušitelném hltání stránky za stránkou. :-) I když jsem se nemohla ubránit srovnávání s tematicky příbuzným "To", finální souboj s panem Šedým a Duditsova role v příběhu vytvořily zatraceně poutavé sepětí. Bavila mě Jonesyho vynalézavost a šedivákovo plahočení se (za stále narůstajícího užívání bobrovin ;-) ). Palec nahoru za originální námět...

17.04.2017

Americké krásky mě až tak nenadchly... Paynovi fandím a jeho knihy mě vždycky pobaví, ale tahle -i přes zajímavý námět a svižný děj- ve mě zanechala o něco vlažnější dojem.
Nechyběl vtip, pestrá škála postav, tradiční nostalgie amerického retra, rafinované intriky, ani mistrně cílená kritika pokryteckých klišé... Naopak - až toho všeho bylo skoro moc: Osobně mi pozadí příběhu přišlo jako ulítlá party, kde se postavy předhánějí buď v sexuální uvolněnosti, nebo naopak trapném puritánství. Volební kampaň, hlavní akcelerátor děje, Payne zpodobnil v její nevkusnosti, klamavosti a komercionalismu skutečně okázale. Výjevy ze života běžných puberťáků (a ostatně i příběh Heleny od Pepper Pike) se mi od něj zkrátka četly líp. K Toni a Caře je těžší se přes ten chaos mediálního ruchu, tragické ctitele, ustavičné záměny a všelijaký komparz vůbec dostat...

27.12.2016

Námět se mi velmi líbil: jde o zajímavý počin a věřím, že svému cíli - a sice poutavě přiblížit čtenáři celou řadu reálií z učiva o literatuře - dostává skvěle... Pak je tu ale autorův styl, který mně osobně sympatický nebyl. Přišel mi jako výpověď učitele, který na jednu stranu arogantně předhazuje svému publiku svou erudici a intelekt a na druhou se snaží působit pohodově a cool. Občasné (sebe)ironické pasáže ve mě vzbuzovaly spíše rozpačitost... Nicméně zůstávám v celkovém názoru při tom, že jde o svižnou, barvitou, pozoruhodnou četbu, která stojí za přelouskání.

10.04.2016

Líbilo se mi, jak autor střídá hořké, realistické motivy s nadsázkou a absurdnímu humorem. V určitých částech mi dokonce přišla kniha poutavější než Stoletý stařík. Tím ale pro mě veškerá její přitažlivost končí. K přesvědčivé, poctivé pointě se autor ani nepřiblížil, jeho vtip jakž takž stačil situacím a popisům - pak ho ovšem dodělaly podbízivé, vulgární a trapné zkomoleniny. Podtrženo, sečteno, váhám mezi označením "odpad" a jednou *. Přikláním se k druhé variantě za ty světlejší okamžiky a nadnesení společenského tématu migrace.

14.01.2016

Komiksy Lucie Lomové mám opravdu velmi ráda - a oceňuji její vhled, přípravu, která je na zpracování znát. Neodbývá čtenáře jen laickými pokusy o zpodobnění nějaké situace či příběhu: dává si záležet, aby skutečně byl autentický... (Např. viz i komiks "Divoši"). V tomto případě se jí podařilo skvělé dílko, které bylo radost číst. Negativem ale bylo právě rozuzlení, které bez ohledu na dynamický průběh nepřináší žádnou neočekávanost, ani důmyslné vyznění. Nicméně jde o příjemný počin, který zanechá sympatický dojem...

13.01.2016

Ráda bych doporučila pro zásadní informace o podhoubí platónské a aristotelovské filosofie - ale Gadamerova práce mi nepřijde ani tak objevná, jako popisná. Text je poměrně hutný, protkaný řečtinou a detailnost, s jakou si pohrává s nuancemi tradičních paradigmat, je k užitku spíše úzce specializovaným filosofům. I v případě, že dojde k pochopení závěrů, vkrádá se (alespoň v mém případě) otázka: "no a co s tím?"

25.11.2015

Co dodat... - báječné příběhy plné správného humoru. :-) Ze série o žácích Kopytovi a Mňoukovi asi mé nejoblíbenější.
---
"Bičiště je kosmický mameluk!"

24.11.2015

Zajímavý pohled do tváře dneška... Cením si toho, že autor poměrně přitažlivě vykreslil řadu konspiračních teorií, esoterických témat a vůbec otázek, nad kterými není od věci se zamýšlet. Nakolik jimi tnul do živého a nakolik pouze předhodil čtenářům fantasmagorické bludy, je těžké odhadnout - osobně mi řada z těch motivů až tak za vlasy přitažená nepřijde.
Příběh hezky graduje, zápletky jsou zajímavé. Styl psaní je ale bohužel dost nešťastný - nedokáže vypíchnout pointu, dialogy jsou prkenné a umělé, hlavní hrdina nudný a šablonovitý. (Otcova výchova je mimochodem jak ze žurnálu pro moderní pedocentrické rodiče.) Přesto poutavé, inspirující čtení...

23.11.2015