Na odstřel

Malá roztomilá komiksová detektivka z divadelního prostředí. To je zde moc pěkně vykresleno a dodává poměrně jednoduchému příběhu další rozměr. Nechybí lehký dotyk nadpřirozena, ke kterému má paní Lomová blízko, jak už známe z jejího opusu magnum, Anči a Pepíka. Kresba je účelně jednoduchá, často překvapí zajímavým detailem, vystižením emocí nebo úhlem pohledu. Celkově se jedná o malý skvost, který není geniální ani přelomový, ale natolik kvalitní, že láká k opakovanému čtení. Já čtu už asi potřetí...

Nadprůměrná kresba a trochu podprůměrný příběh, zkrátka rychlá detektivní oddechovka.

Dobré to bylo, komiks mě bavil, připomnělo mi to malou knížečku z antikvariátu, kde byla vražda i pachatel přesně taková. :-) Takže sice žádné překvapení, ale nevadí. :-)

Zkusila jsem to, komiks byla pro mě novinka, ale asi to nebude to pravé ořechové. Příště se radši vrátím ke klasickým knihám, i když jsem se u čtení bavila a příběh byl fajn.

Moc povedená záležitost! Škoda, že to nebylo delší. A další díly by se mi taky líbily.

Vžijte se do role neviditelného diváka a z velké dálky sledujte divadelní představení, které má podle scénáře končit smrtí hlavní postavy.
Premiéra nekončí jen předstíranou sebevraždou a slepými náboji, ale bohužel skutečným úmrtím zaskakujícího herce.
Vyšetřování, výsledky a podávání zprávy o úmrtí nejbližším si vzal na starost náhodný divák, který se identifikuje jako člověk z kriminálky. Detektiv Oulibský společně s týmem kriminalistů, ale i své ženy- divadelní kritičky- Dity začíná všem aférám mezi jevištěm a opravdovým životem herců konečně rozumět.

Komiksové provedení dobré, jednoduché. Děj slabší, ale "dá se".

Sice mi to nepřišlo nijak špatné, ale bohužel taky nijak zvlášť dobré. Příběh je na tu zápletku buď moc krátký nebo ne úplně dobrý, nevím. V každém případě konec nastal dřív, než mě to pořádně zaujalo. Ale nápad se mi líbil a výtvarné zpracování také. Čtení to bylo lehké, oddychové. Ani nevadilo, že zápletka není nijak originální. Jen myslím, že za pár dní už o nějakém komisaři Oulibském nebudu vůbec vědět.

lehká detektivka

Taková lehká oddychová detektivka z českého prostředí. Mělo to úsměvné momenty a i zápletka byla překvapující. Kresba se mi líbila a jde vidět, že paní Lomová už má něco málo namalováno.

Klidně bych ocenil další příběhy s Oulibskými.:)

Detektivka z divadelního zákulisí tvořena jako komiks. Bylo to příjemné a velmi nenáročné, zápletka mile překvapila.
Pokud bych měla srovnávat s dětským komiksem Anča a Pepík, vedly by myšky :-)

Mně se to líbilo :) Taková pohodovka do vlaku. Klidně bych si přečetla i další dobrodružství s Oulibskými.

Odpočinkový komiks s příjemnou ilustrací, ve němž jsem neočekávala složité intriky řešeného případu a taky jsem se jich nedočkala. Takže se moje očekávání naplnila. Je to taková jednohubka k odpolední kávě.

Úsměvné dílko.
(2014)

Úsměvné dílko, jehož jedinou vadou na kráse je to, že se až příliš nevyhraněně pohybuje na pomezí grotesky a vážné detektivky. Legrace působí trošku strojeně, než aby se člověk jednoznačně přiklonil k první variantě, ale zároveň je to dějově hrozně naivní, takže brát komiks jako seriózní pokus o kriminálku nejde. Což ještě podtrhuje kresba Lucie Lomové, která u mě už navždy zůstane synonymem pro Anču a Pepíka. A právě její ztvárnění mezilidských vztahů v reálném životě k dobrodružným příhodám zmiňovaných myšek vyzněním moc daleko nemá.
Koncepce zápletky je ovšem povedená, tenhle způsob vyšetřování já rád. Snad jen finální rozřešení působí zbytečně melodramaticky, ale to počítám, že byl v rámci stylizace i autorský záměr. Celkově tak musím počin hodnotit kladně, protože tu hodinu čtení jsem si užil se vším všudy, až je skoro škoda, že se výtvarnice neodvážila zajít trochu dál a nepředstavila čtenářům něco komplexnějšího. Tohle jsou právě ty případy, kdy by mi víc stránek vůbec nevadilo.

Komiksová detektivka, která mě mile překvapila. Skvělý nápad s atmosférou a fajn zápletkou :)

napětí až do konce, spád a skvělá kresba

Stejně jako mnoho dalších čtenářů, i já jsem se setkala s tvorbou Lucie Lomové již v dětství. U nás doma se cenila kvalitní kresba a neotřepané příběhy, takže v mé dětské knihovně Anča a Pepík nesměli chybět a já je milovala. (K letošním Vánocům ale dostal kompletní vydání Anči a Pepíka můj tatínek od mé maminky, takže tuším, že tato láska nikdy nezestárne.)
Ve svých 13-ti letech jsem poprvé byla oblažena i dalším dílem Lomové - komiksem "Anna chce skočit". No okamžitě jsem se zamilovala a uvědomila si, že spoustu autorů znám jen v zajetých kolejích jejich nejslavnějších děl a že musím být při konzumaci umění, kinematografie a literatury mnohem pozornější a nemyslet si, že hned každého znám po třech knihách, filmech, nebo obrazech.
"Na odstřel" je úzká knížka a já (ačkoliv bych chtěla být nenasytná) myslím, že je tomu tak dobře. Detektivní žánr je podle mého názoru velice křehký, snadno se překombinuje a zbytečně přeplácá a zkrátka - míň je kolikrát víc. Délka byla adekvátní formátu. Příběhu jsem rozumněla, neztrácela jsem se a udržel si svou kvalitu od začátku do konce.
Kresbu ani nebudu sáhodlouze hodnotit - Styl Lucie Lomové totiž miluju a obdivuju, poměr realismu a stylizace mi přijde vyvážený a volba formátu společně s černobílým spektrem mi přišla vhodně zvolená, dokreslující atmosféru.
Je těžké vypíchnout konkrétní výtvarné kvality tohoto dílka, protože vše funguje, zapadá a já nemám co vytknout, takže bych tady jen vychvalovala všechno možné a to by vás zbytečně zdržovalo od čtení, tak už raději běžte a přesvěčte se sami. Pokud vás tato knížka nezabaví ani z poloviny tak, jako mě, minimálně vám četba nezabere moc času a poznáte tvorbu Lucie Lomové zase z jiné stránky.

Tak to byl supr komiks, Ancu a Pepika jsem zboznovala a toto bylo fakt dobry. Hezka grafika a napinavy pribeh. Doporucuji.