Shashlick
komentáře u knih
Peru 1970
Libor Dušek
Z knihy mám rozporuplné pocity. Téma je pojato zajímavě. Nevěnuje se jen samotné expedici Peru 1970, ale také dalším českým expedicím do Bílých Kordiller. Byť samozřejmě na menším rozsahu.
Horší to je se zpracováním. V první části jsou použity přepisy dopisů z expedice. Jsou přepsány autenticky, což ale má za následek, že autora se dozvíte až na konci. Podobné je to s popisem pozdějších výprav. Vždy se jedná o reportáž jednoho z účastníků, ale to se opět dozvíte až na konci reportáže. Navíc by se hodilo nějaké oddělení textů i jinak než názvy kapitol.
Co je však největší slabinou knihy, jsou fotky. Obálka je nadmíru povedená (pohříchu se ale jedná o filmový plakát), očekáváte tedy něco podobného i uvnitř knihy. Očekáváte úžasné pohledy na krásné hory - obzvlášť když jedním z účastníků Peru 1970 byl Vilém Heckel. Najdete ale opravdu malé fotky se spoustou prázdného místa okolo.
Není římského lidu
Jarmila Loukotková
Bohužel nedočteno. Filozofické pasáže se pro mě staly překážkou, kterou jsem nakonec nedal. Původně jsem chtěl odložit asi po 100 stranách, ale vydržel jsem. Nakonec jsem se dostal těsně za polovinu.
Za sedmi divy světa
Vojtech Zamarovský
Zajímavé putování po starověkých divech světa, i když samotné divy tolik prostoru nedostanou. Jedná se vlastně o náhled na historii popisovaných oblastí a jejich objevů - obzvláště starověký Egypt a Mezopotámie. Ostatním oblastem autor nevěnoval tolik pozornosti. Pyramidy a Semiramidiny zahrady tak zabírají polovinu knihy - druhou zbylých pět divů.
Vadila mi však jedna věc - autor se ve svém textu nedokázal oprostit od ideologie. Dělení archeologů na marxistické a nemarxistické mluví samo o sobě. Naštěstí se toto dotýká jen velmi malé části textu.
Grandhotel
Jaroslav Rudiš
Knihu jsem si chtěl přečíst protože jsem viděl film a protože pocházím z toho města sevřeného horami.
Je smutné, že už i tato kniha stará ani ne 20 let ukazuje Liberec, jak vypadal - viz obchodní dům Ještěd.
Jana z Arku
Anatole France
Kniha čerpá z různých historických zdrojů, odkazy na ně však byly v českém vydání odstraněny. Autor se tak snaží podat ucelený a nejpravděpodobnější pohled na život a odkaz Jany z Arku.
Popis je opravdu vyčerpávající, někdy až moc. Konkrétně pasáž o procesu s Janou byla na můj vkus až moc podrobná.
Veselé příhody medvídka Ouška
Czeslaw Janczarski
Netradiční krátké pohádky, každá cca na jednu stránku. Kniha je bohatě ilustrovaná a malého zaujala. Sice se mi těžko četla kvůli krátkým větám, ale na první čtení to bude ideální.
Strýček Vendelín, chlupatý meloun
Iva Gecková
Pěkně napsané, ale trochu mám problém s příběhem - a to i když vezmu v potaz, že je určen dětem.
[SPOILER]
Přišlo mi strašně nelogické jednání Galy. I když byla hrozba bezprostřední, tak se starala spíše o to, aby nikdo nic nepoznal a nikdo se nic nedozvěděl. Až teprve po proměně Hruška zareagovala logicky, že není na co čekat.
Medvídek Pú (20 příběhů)
A. A. Milne
Sice se jedná o klasiku, ale vlastně jsem svět medvídka Pú znal jen z různých seriálů. Kniha je však poněkud jiná než jsem čekal - a bylo to spíše zklamání.
Postavy nemají o svých "kamarádech" (uvozovky proto, že jediní kamarády jsou vlastně jen Kryštůfek Robin a Pú) moc dobré mínění. Považují je za hloupé a nespolehlivé. A podle toho se také chovají. Každý si tak nějak jede sám na sebe a ostatní ho nezajímají.
Nevím, kniha mě moc nenadchla, ale ponechám ji v knihovničce pro syna.
Přemyslovci: Zrození království
Ludmila Vaňková
Styl paní autorky mi vůbec nesedl a knihu jsem odložil po dočtení první kapitoly - tedy po nějakých čtyřiceti stranách.
S přehršlem postav bych si ještě nějak poradil, i když si myslím, že by šlo se s nimi seznamovat lépe, než od začátku chrlit na čtenáře všechny vztahy rodinné i jiné. Vadilo mi však nenadále přeskakování v čase i místě leckdy bez jakékoliv souvislosti.
Kniha je psaná převážně er-formou, ale často přechází do ich-formy různých postav. Na jedné straně takhle prostřídáte třeba tři postavy.
To vše mě neskutečně mátlo a k této autorce se již asi nevrátím.
Dvě místa na slunci
Becky Chambers (p)
Nemůžu si pomoct, ale tato série se mi čte prostě skvěle. Postavy, svět i děj (i když není nikterak akční) mě dokážou pohltit a nepustí až do konce knihy.
Rammstein: 100 stran
Peter Wicke
S knihou mám podobný problém jako s Rammstein: Paris. Úžasná (z mého fanouškovského pohledu) hudba Rammstein ve špatném podání.
Rammstein poslouchám už skoro 20 let a za tu dobu jsem byl téměř na všech českých koncertech. Ale nelíbí se mi slepé adorování.
Ano, bylo fajn se dovědět něco o punkovém podhoubí NDR a o vzniku Rammstein, ale na stostránkovou knihu je to poněkud málo. Nechápu, proč autor popisuje, jak zní jednotlivé písně - nástup kytar, basová linka a podobně. Já ty písně znám a nepotřebuji jejich popis.
Největší katastrofou však je český překlad a redakce. Vytvoření nových slov z názvu kapely - Rammsteini, rammsteinský - je samo o sobě hrozné, ale budiž. Pak tu ale máme takový paskvil jako v textu o "skupině pojmenované First Arsch (First Prdel)" a v poznámce překladatele "First - anglicky první". Opravdu to nešlo přeložit najednou?
Z úžasného překladu mi dál v mysli utkvěl ještě Sandmann - Večerníček a to, že David Hasselhoff je představitel Michaela Knighta v seriálu Pobřežní hlídka.
No nic, asi i nadále zůstanu raději jen u poslechu.
Pán much
William Golding
[SPOILER] Nejvíc mi neseděla Ralphova neutuchající víra v lidský rozum. Lidé žádný rozum nemají.
Nahá opice
Desmond Morris
Spíše než hodnotit tuto knihu lze s autorem polemizovat o jeho názorech. Byť kniha čerpá z různých zdrojů, tak autor sám hned v úvodu poznamenává, že výsledný názor je unikátní kombinací. A to je také největší potíž knihy. Postupně jsem nabýval dojmu, že autor kombinuje pouze poznatky, které se mu zrovna hodí a ostatní opomíjí. Což následně také zmínil v doslovu doktor Veselovský.
Je zajímavé, že některé poznatky, které se z dnešního pohledu zdají nové, tak jsou v této knize již obsaženy. Na druhou stranu, jiné názory jsou naštěstí již překonány. Například autor označuje dlouhodobé kojení jako primitivní oproti umělé výživě. Dnes ovšem už víme, že mateřské mléko je pro dítě to nejlepší.
V paměti mi však utkvěla pasáž (spíše jen odstavec), který na chvíli srazil hodnocení knihy na tři hvězdy. Autor zde pojednává o úpravě vlasů nahé opice jinou nahou opicí - tedy holičem či kadeřnicí. Formuluje zde názor, že takovouto úpravu si v důsledku vývoje necháváme dělat pouze od osob stejného pohlaví. Pokud je to výjimečně osoba opačného pohlaví, jedná se výhradně o zženštilého muže nebo mužatku. To je názor vědce! A to byla kniha vydána teprve před padesáti lety.
Muži v ofsajdu
Karel Poláček
Bohužel nedočteno. Nevím, zda je to tím, že už si od fotbalu udržuji zdravý odstup, nebo něčím jiným. Ale v žádné formě mě nebaví díla, kde se postavy jen dohadují a rozčilují a nic jiného. To je bohužel případ i této knihy - respektive její první cca třetiny. Dál jsem se nedostal a čas raději věnuji jiným knihám.
Na kole přes Afriku
Tadeáš Šíma
Musel to být neskutečná cesta a předpokládám, že těch zážitků bylo víc, než se vešlo do této poměrně krátké knížky. Oproti jiným cestopisům je Táda trochu víc filozofický, takže ne každému to asi musí sednout.
Není to jen o tom, že někam jede na kole, ale že někam jede do svého nitra. A tím nemyslím ty maníky z Maroka při první nedokončené výpravě.
Hlava světa
Rebecca Gablé
Historický román, kde je věrohodnost vysvětlena v doslovu autorky.
[SPOILER] I když je zde hlavním tématem střet dvou (a více) kultur, při bližším pohledu jde opět o střet jednotlivců. Na obou stranách se najdou lidé spravedliví (v rámci možností) i zákeřní.
Zároveň se jedná i o střet různých náboženství, kde bohužel čtenář ví, které uspěje. Bohužel nepatří k tomu, že to čtenář ví, ale k tomu, které vyhraje.
Káťa a Škubánek zase spolu
Josef Lamka
Prostě klasika, kde si své najde i dospělý.
"To není pes, to je vůl."
