Hlava světa
Otto Veliký série
1. díl >
Branibor v roce 929 Při krvavém útoku německého vojska pod velením krále Jindřicha I. je zajat slovanský knížecí syn Tugumír. Spolu se sestrou Drahomírou jsou odvlečeni do Magdeburgu, kde se Tugumír brzy proslaví jako léčitel. Zachrání život Jindřichovu synovi Otovi a stane se jeho osobním lékařem a učitelem jeho synů. Přesto zůstává i nadále rukojmím a zajatcem mezi dvěma světy. Když se po Otově korunovaci vyrojí odpůrci, kteří ho chtějí svrhnout, obrací se král s nezvyklou prosbou na Tugumíra, muže, který je zároveň jeho přítelem i nepřítelem… Z pera Rebeccy Gablé, která je nazývána Kenem Folletem v sukních.... celý text
Originální název: Das Haupt der Welt, 2013
více info...
Komentáře knihy Hlava světa
Přidat komentář
Historický román z 10. století zajímavý tím, že se částečně odehrává na našem území a vystupují v něm čeští vladaři a jejich příbuzní. Ale historická zjímavost a poučnost je potlačena zbytečně mnoha milostnými zápletkami a rodinnými problémy. Asi proto, že autorkou je žena.
Historické romány psané muži mi sedí víc...
Historicky nepřesný příběh, ale krásný. Stránek bylo mnoho, ale nemohla jsem se odtrhnout a četla dlouho do noci. Stále jsem byla zvědavá co se stane s Drahomírou, Tugumírem a dalšími. Bylo to napínavé od začátku do konce.
V podstatě můžu zopakovat to, co jsem napsal ke Druhému království: pěkně promíšená realita a fikce, výborně vystižená doba a poutavě přiblížené politické poměry, skvěle budované psychologické napětí v dialozích, současně ale občasné menší uvěřitelnosti v ději - tentokrát ani ne tak ve "westernových" akčních scénách (kromě té v samotném závěru), jako spíš v motivacích hlavního hrdiny. Král Ota I. je tu podobně fascinující a pozoruhodná postava jako Vilém Dobyvatel a vztahy v jeho rodině jsou opět bohatě prokreslené. Hlavní postava Tugumír tu není možná tolik sympatický jako Cædmon z Druhého království, ale podobně jako on je ve svém vztahu k panovníkovi rozpolcený mezi rolí spojence a protivníka. Autorka si tu pomáhá stejnými motivy a vypravěčskými fígly, takže oba jsou léčitelé, díky čemuž se nakonec dostanou z každé šlamastyky, jejich sestry jsou talentované umělkyně, za přátele mají vlivné duchovní atd. Vinou těchto podobností se mě během četby už trochu zmocňovala únava, ale přece jen mě autorka dokázala udržet v napětí a knihu se zájmem dočíst až do konce. A to především zajímavou dobou a prostředím, které je nám středoevropsky daleko bližší a do určité míry se dotýká i našich dějin. Snad jen ten kníže Václav tu mohl být podaný trochu víc charismaticky a s Boleslavem se bohužel osobně nesetkáme, jen se o něm vypráví. Střet polabského pohanství a saského křesťanství je tu však pěkně ukázaný, a to včetně civilizující a stmelující role kultu sv. Víta.
Kniha se čte jedním dechem.Vse propracované do posledního detailu.Velmi dlouho mě tak žádná jiná kniha nenadchla.Tesim se až si přečtu další knihy od této autorky.Po této knize mi byla nabídnuta četba od Vondrušky, tu jsem vrátila se slovy Postava Tugumira mě naprosto dostala, jeho život léčitele a pak i bojovníka.
"A pak se král nadechl, ale už nevydechl.
Svět potemněl, protože tvoje světlo na obzoru zhaslo."
Historicky je to zpracované docela dobře. Dějově je to slabší. Je to hezké, ale málo výrazné. Autorka má špatný výběr scén. Většina děje je monotónní. Obávám se, že si toho moc nezapamatuju.
Asi jen to, co se mě oslovilo a významné historické okamžiky. První polovina je jednotvárná. Odehrává se ve stabilní době vlády Otova otce Jindřicha I. Ptáčníka a tak to působí idealisticky.
Většina událostí je popsána přesně. Některé jsou vymyšlené. O této době toho víme málo a tak to jinak nejde. Autorka se drží historie, ale občas si něco upravila. Mě to přišlo zbytečné. Výběr úprav je vždy subjektivní.
Není to akční. Dlouho tomu chybí spád a snaha vygradovat závěr se nepovedla. Ale pár silných momentů zde je. Je to období střetu pohanství a křesťanství. Škoda, že konflikt náboženství neměl větší prostor.
Mně se to líbilo kvůli Tugumírovi. Slovanský kněz, pohanský princ, bratranec českých knížat. V jeho osobě se spojují hlavní roviny románu. I tady se Gablé opírá o historické prameny. A zas to pojímá idealisticky.
Tohle pocitové naladění je napříč celou knihou. Díky Tugumírovi je nám to blízké. Po přečtení si najděte heslo Polabští Slované. Ale dřív ne, jsou tam spoilery. Tohle období je atraktivní a něco málo se dozvíme.
Navíc Gablé nikomu nestraní. Musím ocenit historický dodatek na konci. To dnes často chybí. Díky Tugumírovi bych to chtěl prožít znovu. Jeho osud mě v jednom okamžiku dohnal k slzám. Sentiment je využitý dobře.
Asi proto je to tak oblíbené. Ale občas to plynulo moc volně. I tak doporučuju. Těším se na druhý díl. 85% 4,5*
Nemám slov pro mně prostě nej a nej.Tuto autorku mám hodně ráda a její knížky opatruji jako poklad.
Autorka si nastudovala historické údaje a fakta, zapojila svou fantazii a stvořila úžasně čtivý historický román. Jak to ale tenkrát bylo doopravdy to ví jen Bohové a tehdejší účastníci, protože ani tehdejším kronikám nelze úplně věřit. Hlavní postava, kníže Tugumír, je zajímavá také tím, že je vzhledem podobná našemu Václavu I. (svatému Václavovi), protože je to jeho bratranec. Náš Václav I. se v románu také párkrát mihne pod jménem Václav Český. Jedinou výhradu mám k některým dialogům a jednáním, která jsou až moc současná. Srovnání Rebeccy Gablé s Kenem Folletem není vůbec od věci. Román doporučuji všem zájemcům o historii střední Evropy, protože většina děje se odehrává na západním břehu Labe na dohled od pohoří Harz.
Citace: Sevřel její zápěstí a přitáhl si ji ještě trochu blíž, stále s pohledem na řeku. "Jestlipak tady stál Irminsul, tady, co právě stojíme, co myslíš?"
Zvedla hlavu z jeho ramene. "Jestli co?"
Nevrle mlaskl. "Ubohé, nic netušící dítě. Irminsul. Ten sloup, který nesl oblohu. Největší svatyně našich pohanských předků, kterou zbořil císař Karel Veliký, když dobyl Sasko a přinesl nám pravou víru." Otův velký vzor, pomyslel si.
"To jsem nikdy neslyšela," přiznala dívka. "Ale nemohl nést oblohu, protože jinak by se asi zřítila, ne?"
"To souhlasí."
"Jak vypadal?"
"Nevím," musel přiznat. "Možná jako ohromný strom, rovný jako svíce a hodně vysoký."
Skvělá kniha, opět jsem měla šťastnou ruku. A navíc je to dárek od kamaráda z DK, jakož i další část, na kterou už se těším, takže znova: díky, kámo! :-)
K obsahu nebudu nic psát, je tu dost komentářů, které přiblíží děj a dokáží případné čtenáře nalákat. Ten, koho odradí velký rozsah udělá chybu, ale to už je na osobním výběru.
Autorka píše trochu "suše", i velká dramata jsou podaná tak nějak civilně, ale nahrazuje to bohatost děje a příjemný bonus - čtivost. Přes desítky jmen a množství událostí děj jede jako po másle :-).
Z jiného soudku. Především je nezbytné přečíst si doslov autorky. Pak je vhodné podívat se do map, s čímž jsem já teprve začala, zatím mi chybí podrobnosti.
Nemám ráda přehledy postav na začátku - zde se dozvídáme, kdo je historický a kdo vymyšlený. Je jich hodně! Teď už budu vědět, kdo je kdo, na začátku čtení mi nikdo v paměti neuvízl. Tudíž si přehled projdu znova. Ovšem dalo se vydedukovat, že šlechticové, na rozdíl od vojáků, služebníků, a slovanských otroků, skutečně v tom 10. století žili.
Poslední věc. Jak jen to napsat? Je to období, kdy staří bohové ještě byli v úctě, ale už je do hlubin zapomnění vytlačovalo křesťanství. V knize je zmíněn i český kníže Václav a dokonce i ten jeho nešťastný tribut.
Nevím, jak bylo těm lidem, hluboce připoutaným ke staré víře, když byli, často i násilím nuceni přijmout pro ně úplně cizího nepochopitelného Boha. Co cítili? Sasové, kteří přijali podle knihy křesťanství asi o sto let dříve, prošli, jak je stručně zmíněno, stejným procesem. Pro někoho radost, neboť uvěřil, pro někoho bolest, neb byl přinucen se odvrátit a svou víru vyznávat tajně.
Toto mě přinutilo k zamyšlení. Bitvy, obléhání hradů, děsivé tortury, zrady a podrazy, únosy, násilí a znásilňování - to je celkem v lidské historii běžná věc. Ale takové potlačení nejniternějších věcí věřícího člověka, to si myslím že není až tak jednoduché...
Vzhůru do 10. století, už se moc těším!
:-)
Konečně jsem vzala do rukou tu velkou bibli, ale stačilo přečíst pár stránek a už mě děj vcucl a nepustil. Krásně popsané počátky křesťanství a pohanství na počátku středověku. Velice se mi kniha líbila, I když jsem se občas ve jménech a příbuzenských vztazích ztrácela. Velice čtivý román.
Přečtení jsem víc jak rok odkládala, protože je to taková bichle a z nové autorky jsem měla trochu strach. Bezdůvodně. Srovnání autorky s Kenem Follettem mi přijde zasloužené, příběh Tugumíra se čte jedním dechem a těch 650 stran jsem zvládla jak nic.
Velmi zajímavá doba, konflikty Sasů a polabských Slovanů souvisí i s našimi dějinami (okrajově přivádí na scénu i svatého Václava a jeho bratra Boleslava). Líbilo se mi, že autorka, byť Němka, líčí Sasy i Slovany docela vyváženě. Přestože pohanské rituály tehdejších Slovanů byly kruté a barbarské. Láska a vztahy v knížce sice jsou, ale nepřišlo mi to jako červená knihovna, jak si tu někdo stěžoval. Já jsem hodně spokojená.
Rozsáhlý historický román o střetu kultur a náboženství, o válkách, přátelství, lásce, intrikách a nenávisti.
I přes svou objemnost má kniha a děj spád a nutí i k zamyšlení.
Kniha je zajímavým popisem doby, života, zvyků a životních podmínek lidí před více než 1000 lety. Jako celé dějiny je to doba bojů o území, o zdroje, o přežití. Skoro vše se děje ve jménu víry a ve jménu bohů.
Plný počet hvězdiček nedávám, četl jsem už poutavější knihy. Na to, kolik má kniha stran, tak děje tam zase tak moc není.
Jsem nadšená, pro mě naprosto perfektní historický román, který mě opravdu bavil a i jsem ve volném čase nad postavami přemýšlela, což se mi často nestává:-D. Rozhodně mi to nepřišlo jako červená knihovna, jak se tu v některých komentářích píše.
Po hodně... hodně... hodně dlouhé době se mi dostal do ruky historický román. Pro mě zatím od neznáme autorky. Dříve jsem tenhle druh knih četla víc ale v posledních pár letech jsem se k nim nedostala. A když jsem v knihkupectví narazila na tento román za velmi příjemnou cenu tak jsem neodolala.... a to bylo dobře příběh o střetu pohanství s
křesťanstvím, intrikách, lásce i zradě, nenávisti a otroctví se mi četl dobře a už teď vím že určitě nezůstane jen u této jedné knihy od autorky....
Byla by to super kniha, kdyby autorka nezazdila velmi zajímavý příběh spoustou nezajímavých rozhovorů mezi postavami. Takhle je to opravdu brodění spoustou stránek bez obsahu. Osud polabských Slovanů v 10. století nebyl takto beletristicky podrobně, objektivně a také s velkou znalostí dějin nikde popsán, alespoň já o žádné podobné knize nevím. Zejména jde o pronikání franského (saského) živlu za Labe a výměna pohanských pověr za ty křesťanské. Doporučuji čtenářům, kteří disponují hromadou času a velkým zájmem o historii
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Štítky knihy
křesťanství německá literatura 10. století Slované, slovanství pohané, pohanství Sasko historické romány Ota I. Veliký, 912–973 na pozadí skutečných událostíRebecca Gablé také napsal(a)
| 2019 | Hlava světa |
| 2021 | Úsměv Štěstěny |
| 2020 | Cizí královna |
| 2004 | Druhé království |
| 2004 | Zrada |

91 %
70 %
Hlava světa
U většiny románů musím přečíst několik desítek stran, než se mi podaří dokonale se "začíst". U románů Rebeccy Gablé stačí pár stránek a už v tom "jedu". Autorka je skvělá vypravěčka a od jejích knih se těžko odchází.
V tomto románu se R. Gablé věnovala událostem na dvoře Jindřicha Ptáčníka, po jeho smrti Oty I. Velikého. Bavilo mě číst o životě, zvycích a tradicích nejen na královském dvoře, ale i ve slovanských knížectvích. Dobrodružnost tohoto díla zajišťovaly popisy různých intrik a bitev. Děsila mě nepředstavitelná krutost našich předků.
Bohužel se začínám pomalu smiřovat s faktem, že bez popisu erotických scén by román nebyl dostatečně moderní.