Ristridin komentáře u knih
(SPOILER) Za závěr bych dal 5/5, za průběh 3/5, tudíž solidní 4 hvězdičky, které jsem dal i Oddanosti.
Druhá kniha od Zahna, do strany 250 mi to přišlo takové nemastné neslané, zmatečné, linka Rebelů byla opět nezajímavá a působili jako někdo, kdo nemá příběhu co dát a spíše přicmrndávali. Což je určitě schválně, protože krátce po bitvě o Yavin stále nebyli velkou silou ve vesmíru a teprve se začínali nadechovat. Stejně tak Luke, který zde ještě působí jako trdlo (logicky).
Zapojení všech známých postav z trilogie i předešlé knihy včetně velkého mozku Thrawna, kdy štěstí a náhoda každého z nich přispěje ke zdárnému výsledku, mi přišlo trochu překalkulované, ale jednalo se alespoň konečně o pasáž, která byla opravdu zábavná.
Mara poprvé potkává alespoň na dálku svého budoucího osudového muže, Han si je už jist svou věrností Alianci a Thrawn to na konci vybombil a chápu, že se s ním Zahn nerad loučí a vydává o něm stále další a další knihy, nyní již v kánonickém hávu.
Tyhle dvě knihy jsem chtěl zařadit před Thrawnovou trilogií, ze které by se mělo částečně čerpat v seriálu Ahsoka, takže jdu na to a těším se! Do 23. srpna stíhám.
(Dost mě pobavila v úvodu knihy pasáž, kde Thrawn říká Palpatinovi svůj názor na lepší zabezpečení okolí generátoru na Endoru. Bohužel a bohudík jej Palp neposlechnul :) )
Moje první kniha od opěvovaného Zahna, která mi přišla jako fanouškovi, který zná dosud jen kánon, na začátku fajn, ale místy rozvláčná a především akce Rebelů byly v průběhu knihy takové k ničemu. Možná by stačil jen příběh Vadera, odpadlíků a především Mary, která se zde objevuje chronologicky poprvé.
Propojení linek v závěru bylo pro mě trochu úsměvné. Došlo se k tomu v průběhu za mě příliš složitě, ale byl jsem ve výsledku spokojen.
Jako jediný klad v rebelské lince považuji Hanovo uvažování, nakolik se má k Alianci připojit a zda mu to za to stojí.
Příběh z éry Clone Wars o dvou skvělých postavách Asajj Ventress a Quinlanu Vosovi. Quinlan podle seriálu Kenobi přežil Rozkaz 66 a stále uniká Impériu, takže se velice těším, že ho někdy uvidíme i v live-action!
Je veliká škoda, že tento ucelený příběh se nemohl dostat do série CW. Pokud by se tak stalo, byl by to nejdelší story arc seriálu. CW následně odzvonilo a ikdyž se nakonec seriál vrátil s poslední sérií v roce 2020 (tedy až po vydání této knihy), tvůrci přišli už s jinými tématy a zbytek nechali bohužel být (stále mi nejdou do hlavy pasáže se sestrami Martezovými, snad se časem ukáže jejich opodstatněnost).
Díky knize nyní víme, jaké další osudy potkaly Assaj a jak do nich promluvil Quinlan, což je hodně zajímavá postava ve SW, které se bohužel dostalo zatím málo pozornosti. Příběhy jsou místy trochu dětinské a neuvěřitelné akce nahrazují druhé, ale o tom je celý seriál a to nás na tom baví. Citové výlevy, které tady někoho iritovaly, mi přijdou akorát a že se do knihy hodí. Naopak mi byly díky nim postavy bližší.
Napínavosti trochu ubírá to, že víte, že některým hrdinům se nic nemůže kvůli dalším dějovým linkám stát. Bavilo mě a štvalo, kolikrát mohl být Dooku zabit a byl by klid, ale This is not the Jedi way! a musíme si prostě počkat na Anakina v ROTS :)
Super rozšíření CW, které se k nim přímo odkazuje.
První část je zajímavým doplněním k Maulovi a kresby jsou boží.
Ta druhá vyplňuje prostor mezi koncem páté a začátkem sedmé řady CW a uvádí příběh, který se měl v seriálu původně ukázat. Akce střídá akci, ukáže se mama Talzin a vše má hodně rychlý tah na branku jako celý seriál Klonových válek. A já jsem spokojen, ikdyž to vlastně bylo dost krátké.
Po velikém zklamání v závěru Křídového panáčka lepší, ale že bych skákal do stropu, to také ne. Vše je otevřené a reálně mě zajímá, jaké bude pokračování. Ale jak mi přišel Panáček zbytečně natahovaný a dlouhý, tak tato série byla zase příliš krátká.
Druhá kniha určitě lepší! Moc se mi líbil vývoj všech postav, hledání sebe sama, které bylo až poetické. Nakonec došlo i k vyústění všech linek, které byly vždy jenom lehce naznačeny v dřívějších příbězích. Občas mi to až přišlo drsností víc divoké jak knihy od George R. R. Martina, přitom stále v hávu pohádky.
Zakončení a poslední část povídek potěšily. Povídky se snaží doplnit naznačené dřívější příběhy ostatních, ale vlastně neřeknou svým obsahem nic nového. I tak se moc hezky čtou.
Škoda že člověk nezná velšské legendy, zážitek by to o to víc umocnilo.
Mírně naivní, ale hezká pohádka v hávu lehkého fantasy, která do jisté míry vykrádá Tolkiena, ale je zde navíc příjemný nevtíravý humor a sympatické postavy. Některé okamžiky se sehrajou hrozně rychle. Určitě je to kniha, ke které se člověk rád vrátí.
Miluju pochoutky a pokroutky!
Milá kniha s výchovnou myšlenkou, že peníze nejsou všechno. Četl jsem již ale od Walliamse některé lepší.
(SPOILER) Skvělý díl série, ta nadsázka a sranda prostě baví :)
“Ale abych vám ukázal, že nejsem zlý člověk, zabiju vám červy v jablkách.”
“Jsem největší pohromou státu, horší než sucha, Apačové a kobylky!”
(SPOILER) Za začátek bych dal 3/5, bylo to plytké a ne moc Star Wars, ale jsem SW nerd, takže 4 za to, že jsem si mohl přečíst některé drobné vysvětlivky. Takové téma má ale daleko větší potenciál!
Sehnal jsem v poslední době spoustu SW knih, ale doteď viděl jen filmy a seriály a po Tales of the Jedi jsem si to chtěl dát z druhého pohledu.
Spousta lidí si teď stěžuje, že si Filoni vytřel s touhle knihou zadek, ale já bych to neviděl tak černě. Ahsoka se v obou případech schovávala, vyzradila se použitím Síly, měla vnitřní spor, zda bojovat nebo ne, zabila inkvizitora (ikdyž v knize méně “brutálně”) kvůli ochraně civilistů, záchranu zajistil Bale Organa. V knize máme navíc, že získala od inkvizitora své krystaly, které se “vyčistily” a to mi přijde jako super nápad. A už teď vím, kdy a jak nastal zrod Fulcruma! Dřív jsem viděl Rebels a bylo to tak nějak najednou, když se Ahsoka objevila.
Nejdřív mi přišly reference k různým postavám a událostem z minulosti trochu na sílu, ale časem si to sedlo. Zajímavá myšlenka s Barriss Offee ke konci knihy.
Těším se na seriál Ahsoky příští rok a že se velká část budoucích televizních projektů vydá podobnou cestou jako Andor!
Strhující, šílené. Pro mě jako pro někoho, kdo zažil jen časy míru, je stále nepředstavitelné, že něčeho takového mohli být schopni Němci, kteří jsou nám poměrně i povahově blízko. Schopnost a odvaha Lederera vydá za špionážní thriller. Je třeba si neustále připomínat, co bylo a co by stále mohlo klidně nastat i dnes.
Kresby jsou krásné, ale příběh mi přišel, že lehce zpomalil. Závěr mě rozesmutnil a očekávám, že v dalším dílu to nebere obrátky.
Pecku mám prostě moc rád a ačkoliv jsem od něj už četl lepší věci, dávám 5/5, protože to má své kouzlo a nápad.
(SPOILER) I druhý díl mě bavil, nicméně v tom prvním jsem si asi dokázal najít víc.
Kal Anar tak trochu připomíná Mordor, baziliškové létací nestvůry Nazgûlů a celkově ta temná moc z východu je lehká vykrádačka Tolkiena.
Měl bych výtku k tomu, že vůbec nedává smysl a není vysvětleno, jak “Ankluas” mohl oba bratry v krátké době najít v Sundarilu.
Otevřený konec mrzí o to víc, že další kniha už do češtiny nebyla přeložená, přitom existují ještě další tři pokračování.
(SPOILER) Je to z fantasy tématiky jednodušší čtení, ale něco takového jsem v tomto období asi potřeboval a vlastně mě to dost bavilo. Závěr mi přišel dobře vysvětlený, pokud odhlédnu od toho, že bezcharakterní člověk se najednou stane králem a káže vodu..
Vysvětlení, že orci, jejichž poznávacím znamením je mrzutá nálada, sežrání všeho (co je nejlépe shnilé) a sušení vlastního shnorshe, jsou vlastně předělání elfové mi přijde tak uhozené, až je vlastně skvělé :D
I fórky mi přišly docela dobré, tak snad nejsem úplně levná skupina. Kniha mě potěšila.
“Zatraceně, jsi ork a žádný trpaslík! Nevykládej ságy a řekni mi, co se stalo.”
“Sága je brak. Nemluvím o historce o nějakých vousatých malých šmejdech, co se hrabou v blátě a hledají zlaté hroudy. Koho to zajímá?”
Zajímavě minimalistický napsané, o Dürenmattovi se vždy mluvilo jako o dramatikovi, jeho prozaická díla však mají také svou cenu.