Rilian Rilian komentáře u knih

☰ menu

Hvězda po hvězdě Hvězda po hvězdě Troy Denning

Pozor obsahuje spoiler:

Knihu jsem četl velice dlouho, protože první polovina se trochu táhne a děj se rozvíjí pomalu. Zápletka mi přijde poněkud zmatená, protože se dohromady najednou spojí velké množství postav na více místech. Sebevražedná mise, která se táhne celou knihou se jeví jako velice nedomyšlený krok (zvláště pak u Luka). Na druhou stranu musím uznat, že druhá část knihy je už svižnější a závěrečná bitva o Coruscant představuje kýžené vyvrcholení. Zabití Anakina Sola jsem sice přijal s nelibostí, ale na druhou stranu chápu záměr (hrdina musí zemřít, aby se jím mohli stát jiní). Celkově tedy kniha působí nevyrovnaně, ale pro pokračování v sérii je její přečtení nezbytností.

19.05.2018 2 z 5


Star Trek - Q: Otázky a odpovědi Star Trek - Q: Otázky a odpovědi Keith R. A. DeCandido

Příběh celé knihy není špatně vymyšlený. Autor se velice nápaditě snažil propojit všechny výskyty Q v seriálu TNG, a dát jim smysl. Problém jsem měl trochu se závěrem. Určitě zjištění, že existuje někdo mocnější než rasa Q je zajímavé, ale celkové rozuzlení hodně připomínalo rozuzlení několika dílů TNG. Každopádně musím říci, že se série po slabém začátku (Smrt v zimě) a slušném pokračování (Odpor) neustále zlepšuje.

24.03.2018 3 z 5


Pérák Pérák Petr Stančík

Pro mě osobně veliké zklamání. Předně mi neseděl autorův styl, který si při nějaké jiné příležitosti nebo v jiné tématice dokáži představit jako vyhovující, ale zde nikoliv. Přijde mi, že fenomén Péráka by si zasloužil mnohem lepší zpracování. Příběh se mi zdá zbytečně převídatelný a přímočarý. Stejně tak i vztah mezi Pérákem a Jitkou, který zase působí příliš uměle. Postavy jsou napsány podle stejného modelu a všechny mluví stejně (bez ohledu jestli se jedná o muže nebo ženu). Stejně tak i o dvou proti sobě bojujících stranách lze říci, že jsou poněkud přímočaré (všichni Češi správňáci X všichni Němci blbci). Autor šel bohužel stejnou cestou jako jeho předchůdci a snažil se na Péráka nabalit co nejvíce pražských legend (korunovační klenoty, Golem, kabala atd.). Ano, je hezké zpracovat některou z pražských legend, ale zase nemusíme tam za každou cenu rvát všechny (viz komiks Zázrak). Chápu, že se mělo jednat o komedii v pochmurném období, ale autorovi se bohužel nepodařilo vystihnout dobovou atmosféru, popravdě jsem měl pocit, že Praha vlastně není okupované město. Stejně negativně hodnotím autorovu touhu propašovat do textu či poznámek levné myšlenky, že jsme se měli stoprocentně v roce 1938 bránit, nebo že někteří čeští udavači se posléze stali členy L.M.).

28.02.2018 1 z 5


Palác snů Palác snů Ismail Kadare

Zatím jsem od Kadareho četl tři knihy a všechny se mi velice líbily. Jako ve svých jiných dílech pracuje autor se zajímavým námětem, který zbytečně nekomplikuje a na málu děje dokáže vytvořit skutečně hlubokomyslné dílo. Metaforická kritika albánské Sigurimi v době největšího teroru. Autor se tu pokusil načrtnout dokonalou tajnou policii a děsivé praktiky při pronikání do lidského soukromí. Palác snů (Tabir Saraj) kontroluje sny všech obyvatel. To je důležité, protože narozdíl od Římanů či Řeků se nezabývá jenom sny vybraných jedinců (= každá informace může být důležitá i protistátní). Palác se snaží chránit stát před nebezpečnými myšlenkami. Podle jeho ředitele sesílá Alláh zvěstovatelské sny stejně jako sesílá komenu a nestará se kam jeho varování dopadnou, protože v té dálce co je se nemůže zaobírat drobnostmi. V této pasáži spatřuji brilantní vystižení myšlení tajné policie v totalitním státu. Lid je nebezpečný, stejně jako myšlenky, proto je nutné šíření myšlenek kontrolovat, aby se nedostaly mezi nezodpovědný lid. Jenom režim, ne Bůh či lid je natolik odpovědný, aby ochránil stát. Hledají perly na poušti či ztracenou jiskru, která by mohla sultána varovat před neštěstím pro stát. Jinými slovy dobrý úmysl se zde stává maskovanou tyranií. Samotný Palác je mimo vliv vnějšího světa, který by do Paláce vnesl vlastní směry a cíle, stejně jako myšlenky a rozpory. Stejně tak fungují tajné policie totalitních režimů. Velice zajímavý je popis vnitřní struktury Paláce - sny procházejí nejprve oddělením Selekce a potom Interpretace. Původci nebezpečných snů jsou posléze předvoláni do Izolace. Kromě této vize nás autor seznamuje s hlavním hrdinou z vlivné albánské rodiny (= narážka na rodinu Köprülü), který se svojí čiností v Paláci nepřímo podílel na zatčení členů své rodiny. Jeho vnitřní dilema jenom potvrzuje ponurou atmosféru celé společnosti. V podstatě tím Kadare dle mého názoru vystihl motto Sigurimi: Pro lidi s lidmi. Přeloženo do normálního jazyka, lidi pomáhají zrůdné instituci likvidovat jiné lidi pro dobro jiných lidí.

02.02.2018 5 z 5


Muž z vysokého zámku Muž z vysokého zámku Philip K. Dick

Kniha je zajímavá. Ačkoliv příčiny prohry USA ve válce nejsou příliš přesvědčivé, čtenář tomu zkrátka věří. Pokud člověk čte jako knihu v očekávání propracovaného děje s mnoha propracovanými postavami, bude zklamán. Příběh má příliš mnoho dějových linek s málem charismatických charakterů. Problém knihy ovšem je, že se tyto linky neprotínají a příběh celkově nedrží pohromadě. I samotný konec působí poněkud vachrlatě. Nicméně, pokud přistoupíme ke knize jako k sondě do distopie, začneme ji vnímat pozitivněji. Dick nám ukazuje bizarní svět a lidi v něm. Popisuje jak jednají, jak žijí i jak se vyrovávají se světem samým. Dick rozpracoval podle mého názoru jenom některé aspekty příběhu - pojaponštěná americká společnost, rasová nadřazenost asiatů, úpadek americké kultury, snahu přežít v Japonci nastoleném pořádku atd. Pokud sledujete i seriál, postřehnete stejné aspekty plus propracvoaný děj, který museli scénáristé pro tento seriál vytvořit.

30.01.2018 3 z 5


Já, Antoine de Tounens, král patagonský Já, Antoine de Tounens, král patagonský Jean Raspail

Čtivý dobrodružný příběh o nešťastném králi. Kniha má v podstatě jednoduché poselství. Patagoncem může být kdokoliv, kdo se odváží snít. Během celého děje je zajímavé sledovat do jaké míry samotný Antoine věří své vizi a povídačkám, které navykládal svému okolí (viz čekání na francouzskou válečnou loď). Zejména bych ocenil vykreslení kontrastu naivních představ a tvrdé reality. Jak se praví na konci celé knihy: království zůstalo jen v mé hlavě.

18.12.2017 5 z 5


O čem sním, když náhodou spím O čem sním, když náhodou spím Andrej Babiš

Nebudu knihu hodnotit podle autora (což ani samo o sobě nejde, protože ji A. Babiš pravděpodobně vůbec nepsal), ale jako literární dílo. Jazyk knihy je příšerný a směšně žoviální. Takový byste očekávali spíše na nějakém blogísku o chovatelství psů. Autor se snaží vytvořit si image nového Bati, který se vypracoval od píky a přináší vizi pro svoji zemi. Problémem ovšem zůstává, že Babiš nezačínal od píky na poli s řepkou nebo v malé domácí výrobně hnojiv, a už vůbec nepřináší žádnou vizi. Přináší jenom plané sliby čerpající z frustrace lidí. Abych to vyjádřil jasněji, kniha je psaná stylem, co všechno mě štve a jak by to mělo vypadat, aby mě to neštvalo. Nic konkrétního, jenom vize šťastné budoucnosti. Jak zajistíme fungování e-governmentu? Prostě zrušíme papírové formuláře! Jak zamezíme dopravním zácpám? Uděláme na to apky! Autor (ať je to kdokoliv) se vůbec nepozastavuje nad faktem, že žádnou z nastíněných vizí čtyřletá vláda Hnutí ANO vůbec nezačala realizovat. E-government je poměrně složitější a komplexnější záležitost než si autor knihy myslí. Celý stát prostě nemůžete nacpat do jedné apky. Stejně tak jsou mlhavé představy autora o demokracii. Neustálé opakování, jak je zapotřebí všechno zrychlit svědčí o jeho autoritářském smýšlení. Ano, parlament je žvanírna, ano, rozhodnutí se projednávají delší dobu, ale to je podstata demokracie - diskuse, polarita názorů a hledání podpory pro své návrhy. Republika není zkrátka firma, kde ředitel vydá nařízení a všichni okamžitě konají. Stát nejde řídit jako firmu (a už vůbec ne jako rodinou firmu), protože stát zkrátka firma není! Jakkoliv se kniha snaží budit dojem informovaného textu, smutnou pravdou zůstává, že to minimum číselných údajů nebo reálných důkazů pochází z necitovaných zdrojů a "mnoha statistik" nebo od "mnoha významných vědců", "jednoho mého známého podnikatele" atd. Kniha je zkrátka politická agitace plná chabě podložených argumentů, nikoliv vize, kterou se Hnutí ANO ani nesnaží naplňovat. Nic víc, nic míň, ostatně jako Babiš sám.

01.10.2017 odpad!


Nahé slunce Nahé slunce Isaac Asimov

Skvělé pokračování. Samozřejmě, že detektivní zápletka je poněkud jednoduchá, ale to je pouze tím, že kniha nemá být plnohodnotnou detektivkou. Hlavní poselství příběhu je jako obvykle někde jinde - vyspělost za cenu ztráty přirozeného vývoje, pohodlí za cenu ztráty podstatné části lidskosti. Asimova mám rád, protože hlavní poselství hledá v humanitních vědách (sociologii, historii nebo psychologii). V podstatě dosvědčuje, že člověk může žít bez jakékoliv technologie, ale bez smyslu existence či filosofického základu nikoliv!

09.09.2017 5 z 5


Bod rovnováhy Bod rovnováhy Kathy Tyers

Kniha na mě působí jako jakási vyplňující nebo spíše oddechová část po velice akčním začátku. Bohužel na rozdíl od předchozích dílů jsem se zde nemohl začíst. Asi mi neseděl autorčin styl. Jacenovo hloubání a nakonec jeho proměna mi přišla poněkud uměle bez hlubšího významu. Kniha nicméně dále posunula dobře rozjetý děj, tak nezbývá než číst dál :-)

05.09.2017 3 z 5


Čarodějný mlýn Čarodějný mlýn Jurij Brězan

Celý text je rozhodně na vysoké literární úrovni. Stejně jako Nowak zde autor uplatnil řadu svých zážitků (oba bojovali ve Werhmachtu, oba byli zajati a oba si prošli represemi nacistického režimu. Brězan byl dokonce vězněn). V tom spočívá i rozdíl mezi Brězanovou verzí, která na rozdíl od Nowakova díla neklade důraz na sociální problémy nebo na lásku mezi mladými lidmi jako u Preusslera, nýbrž na symboličnost. Mlýn je možno chápat jako velké vězení, kde jsou vězni mučeni tyranským Mistrem (nesmí vyslovit více než 7 slov denně, na noc jsou zakleti do zvířecí podoby atd.) Mistr je zde diktátorem, který do širokého okolí zasévá zrnka strachu za pomoci svých kouzel a propagandy. Celý příběh prostupuje rčení "kdo ví, může". Mistra nakonec skutečně neporazí láska ani hrubá síla, ale skutečnost, že se lidé přestali tyrana bát a nalezli naději. Stoprocentně doporučuji zejména těm, komu se Preusslerova verze nebo Zemanův film nezdály dostatečně krvavé a drsné.

28.07.2017 5 z 5


Čaroděj Krabat Čaroděj Krabat Měrćin Nowak-Njechorński

Ačkoliv jsem dal pouze tři hvězdičky, dílo by si svým významem zasloužilo více. Na rozdíl od pozdějších zpracování této lužickosrbské legendy je příběh vystavěn poněkud jiným způsobem. Osou děje není Krabatův souboj s Mistrem ani jeho pobyt v čarodějném mlýně, nýbrž jeho pozdější život a skutky. Mistr je pouze okrajovou postavou, s nímž se Krabat vypořádá hned v úvodních kapitolách. Nepomůže mu k tomu ovšem jeho dívka nýbrž matka. Příběh se totiž neorientuje na vše přemáhající lásku, nýbrž na lásku k utlačovanému lidu. Děj má tedy hluboký sociální podtext (spojený s dobou vzniku). Kniha má ovšem mnohem více z charakteru klasické lidové pohádky než pozdější temnější verze.

26.07.2017 3 z 5


Čarodějův učeň Čarodějův učeň Otfried Preussler

Čtivé a nejen filmem proslavené zpracování lužickosrbské legendy. Po přečtení si čtenář teprve uvědomí, že Zemanův film postihuje jenom jednu část tohoto příběhu - Kmotříček, vyprávění o Mistrově minulosti, Pumphutova dobrodružství atd. Dle mého názoru vůbec nevadí, že příběh nekončí epickým soubojem mezi Mistrem a Krabatem, protože celý duch příběhu stojí na jiné myšlence - tedy na lásce, která uspěje tam, kde selže síla a všechna kouzla. Zájemcům doporučuji přečíst i starší verze od Měrćina Nowaka a Jurije Brězana a porovnat je.

26.07.2017 5 z 5


Agenti chaosu II.: Zatmění Síly Agenti chaosu II.: Zatmění Síly James Luceno

Kniha se velice dobře čte, jako ostatně mnoho knih SW od Lucena. Zejména zajímavou pasáží je hlasování Hapanského koncorcia. Problém je, že celková zápletka není tak napínavá jako zmíněné hlasování, protože čtenář zná i plány druhé strany (byť pouze v nepřímých náznacích). Rozporuplnou částí knihy představuje dle mého názoru revoluce droidů za jejich práva. Nevím, jestli tento nápad bude rozpracován v dalších knihách, ale do světa SW mi to nějak nepasuje. Celkově však kniha zaujme svoji lehkostí i příběhem.

22.07.2017 3 z 5


Asterix - Caesarův papyrus Asterix - Caesarův papyrus Jean-Yves Ferri

Asi bych se přidal k několika zdejším komentářům. Oproti starším dílům, je to asi nejslabší Asterixův příběh. Ale samozřejmě jsem se výborně bavil.

28.03.2017 3 z 5


Orionovi psi Orionovi psi Christopher L. Bennett

Série Titan mě stále baví. K tomuto třetímu dílu mohu vyzdvihnout zejména čtivý způsob psaní, zajímavý nápad a přitažlivou myšlenku národa Pa'haquelů a jejich způsobu života, který zpočátku nedává příliš smysl, ale od poloviny knihy se začne jevit jako logický ba přímo nezbytný. Celé S-T universum má všeobecně dobré nápady na alternativní civilizace (Nýelové, Xindové atd.). Přitažlivý je rovněž způsob konfliktu Základní směrnice s Rikerovým jednáním. Oproti prvnímu a druhému dílu zde ovšem autor příliš zabředl do řešení problémů jednotlivých členů posádky. bohužel čtenáři se po čase mohou ve plejádě jmen mimozemských důstojníků ztratit. Nápad na rasově rozmanitou posádku Titanu je samozřejmě dobrý, stejně tak i popis problémů vzniklých z tohoto soužití. Ovšem sleduje-li autor takto více linek zákonitě dojde ke zmatku. Celkově se ovšem jedná o velice zdařilé pokračování celé série.

15.02.2017 3 z 5


Hon na ponorku Hon na ponorku Tom Clancy

Napínavé čtení, kterému je někdy vytýkána přílišná rozvláčnost. Ovšem popsání honu na atomovou ponorku s naprosto tichým pohonem by v kratším rozsahu působilo spíše směšně. Knihu určitě ocení fanoušci námořní historie, protože autor detailně popisuje jednotlivé třídy lodí a ponorek, včetně jejich předností a nevýhod. Na druhou stranu se jedná samozřejmě o špionážní román psaný Američanem, proto se lze dohadovat, nakolik dobře vystihl sovětskou společnost 80. let, nebo nakolik přesné by v reálném světě mohly být informace Jacka Ryana o nehodách nebo vzpourách na sovětských lodích (viz ledoborec Lenin nebo "vzpoura" na torpédoborci Storoževoj). Neporovnávejte s filmem, protože ten se logicky musel zkrátit.

13.01.2017 4 z 5


Ďáblova žena - Nedžmije Hodžová, žena albánského diktátora Envera Hodži Ďáblova žena - Nedžmije Hodžová, žena albánského diktátora Envera Hodži Fahri Balliu

"Komunisté byli vždycky přizpůsobiví. Nikdy se nevzdali svých prostředků ani filosofie zločinu, ale uměli se okamžitě zorientovat také v kapitalismu..." - Věta hodná tesání do mramoru. Kniha je v českém prostředí skutečně jedinečná. Problémem ovšem je, že člověk neznalý albánských poměrů se v knize může ztratit. Každopádně je zajímavé hledat v knize paralely s komunismem v ČSSR a jakým způsobem se albánská veřejnost vyrovnala/nevyrovnala se svoji minulostí. Zvláště zajímavou kapitolou je pojednání o vztahu Ismaila Kadareho (napsal i předmluvu) k Hodžově režimu - jednalo se o "souboj diktatury s talentem". Autor na mnoha místech reaguje spíše na lživé paměti Nedžmije Hodžové, které vyšly na počátku druhého tisíciletí a na nehoráznou drzost ospravedlňovat jeden z nejhorších zločinů na albánském lidu. Problémem je, že jen těžko posoudíte minulost samotného autora a jeho objektivitu.

17.11.2016 3 z 5


Černý král Černý král Andy Mangels

Navzdory recenzím se mi kniha nezdála slabší než první díl. Je pravda, že člověk musí číst dvakrát technické vysvětlení přírodního jevu (Černý král), ale o to více si pak čtenář užije ostatní dějové linky knihy. Zvláště nosnou považuji mini-linku ohledně postavení jednotlivých druhů ve Federaci. Knize by možná trochu více prospělo větší popis Nýelů a jejich Hegemonie, každopádně pro milovníky Star-Trek X a následujících událostí je kniha hodna doporučení.

30.10.2016 4 z 5


Když projížděl Chruščov naší vesnicí Když projížděl Chruščov naší vesnicí Ylljet Aliçka

Příjemné překvapení, které mohu jedině doporučit. Alickovy povídky jsou sice krátké a souhlasím, že místy jsem postrádal jakési zakončení, ale tak tomu v životě chodí. Byl jsem kupříkladu zvědavý, jestli někdo dá konečně učiteli Sabafovi co proto, ale ve skutečnosti holt mnoho lidí do našich životů vstoupí, negativně či pozitivně ho ovlivní, a potom zase rychle zmizí, aniž bychom se dozvěděli, jak to s ním dopadlo.
Velice oceňuji zejména povídky z učitelského prostředí (především Kamenné slogany) - zde se totiž ukazuje na vyprázdněnost jazyka v komunistickém režimu a jeho omezení na prázdná hesla, která už nikdo buďto nechápe, nebo je nikdo nebere vážně.
Kniha představuje zajímavý náhled do albánské historie, o které v našem prostředí víme jenom velice málo.

30.09.2016 5 z 5


Krycí jméno Caesar: Tajný hon na ponorku U-864 za druhé světové války Krycí jméno Caesar: Tajný hon na ponorku U-864 za druhé světové války Jerome Preisler

Kniha přináší velice napínavý popis honu na U-864 a její beznadějnou plavbu. Kniha by si možná zasloužila nižší hodnocení, ale jako milovník námořnictva prostě nemohu :-)

24.09.2016 4 z 5