Nahé slunce

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Po úspěšném objasnění vraždy Vesmířana na Zemi je Elijáš Baley požádán, aby vyřešil další případ – vraždu na Solarii, světě izolovaných panství, jejichž obyvatelé se spolu fyzicky téměř nesetkávají. Baley pozoruje první známky úpadku Vnějších světů. Stagnace dlouhověké kultury závislé na robotech je zřejmá a na Solarii je situace nejvážnější. Země poprvé svitla naděje vymanit se z nadvlády Vesmířanů a začíná snít o nové expanzi…...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/2315/big_nahe-slunce-JLo-2315.jpg 4.5289
Série:

Romány o robotech 2.


Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi

Vydáno: , Triton
Originální název:

The Naked Sun, 1957


více info...
Nahrávám...

Komentáře (35)

Kniha Nahé slunce

DivnýJanko
22. listopadu

veľa aktuálneho, veľa medzi riadkami, čo nám asi chcel autor povedať? takéto útle počiny môžu mať veľkosť monumentu pre myseľ, ktorá je pripravená. pre zbytok to ostane minimálne zaujímavá sci-fi krimi. je jasné, že autorove vízie sa napĺňajú. na scénu nám pomaličky nastupujú Vesmírčania a nám ostane otázka s Van Allenovým radiačným pásom... a rozprávky /ani nie sci-fi/ budú nakoniec vedecké tipovačky a mýty, rozprávky čo uspali naše mysle. a staré dobré sci-fi, starej školy oprášime a vykročíme do budúcnosti voľnejší. knihu odporúčam /prvé slovenské vydanie, preklad až na zo tri chybičky výborný

Terva
06. září

„Na Solárii
je každý v něčem
buď jediný
nebo nejlepší,
nebo obojí.“

Druhá kniha, druhý příběh detektiva Eliáše Baleye a R. Daneela Olivawa, který mistr Isaac Asimov napsal již v roce 1957. Už v té době dokázal pan spisovatel s roboty takové divy, že se nám nad tím tají dech. Dokonce už vymyslel i kolonizaci 49 světů. A ačkoliv se všichni skoro vyvíjejí, Země naopak čelí přelidnění a nemocem. Ale i tak si vnější světy sem tam s něčím neví rady. Proto vraždu na Solárii musí přiletět vyšetřit pozemský detektiv. Sci-fi a detektivka možná nejde dohromady, ale pan spisovatel to dokázal.

Citát: Ale já přeci nemůžu opustit Zemi!

Líbí se mi ten obrovský paradox, pozemšťan, který se bojí oblohy a slunce je nucen řešit případ na planetě, kde se naopak strašně bojí pozemských nemocí a doslova se štítí pobytu mezi dalšími lidmi. Geniálně vymyšlená situace, u které si čtenář říká „to přece nemůže fungovat!“. Nakonec zjistíte, že to funguje a Lie Baley i R. Daneel Olivaw se na Solárii ocitnou. To, co tam prožijí je nádherná detektivní spolupráce a skoro po vzoru Sherlocka Holmese se vydávají k cíli. Tedy vraždu vyřešit.

Malá ochutnávka:
Bylo to přece naprosto směšné, dětinské, tohle předstírání, že Pozemšťané můžou ovládnout vesmír. Dobývání Galaxie! Galaxie byla Pozemšťanům uzavřena. Měli ji už zabranou Vesmířané, jejichž předkové byli sami před staletími Pozemšťany.

I když je to o tři roky dál od Ocelových jeskyní, je tu poznat, že se Isaac Asimov se svým dílem hodně posunul. Jeho technika je propracovanější a logičtější. Ano, sice je tu stále lidstvo závislé na jaderné energii, která určitě byla, za dob života pana spisovatele, vrcholem technologií, ale i on už pomalu chápe, že s jaderným štěpením to prostě dál nepůjde. Proto se už tady (napsáno 1957) dostává do popředí solární energie jako záchrana. A k tomu ještě další věci, které ale nebudu prozrazovat. To by jste měli moc jednoduché.

Citát: Člověk přeci ani nemohl přátelsky milovat Daneela Olivawa, který vůbec nebyl člověk, ale robot.

Musím přiznat, že Nahé slunce se mi líbilo mnohem víc, než Ocelové jeskyně. Je tu náznak možností cestování na jiné planety a upozornění na to, že i tyto Vnější světy mají své chyby a nedostatky. Je to mrazivé, hlavně poslední kapitoly této knihy. To, co v nich Isaac Asimov rozvíjí je šílené až geniální. Rozhodně mi z toho čtení vstávají chlupy na těle i dnes. Tohle si zaslouží plný počet.
(Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ )

Citát: Robot uvažuje logicky, ale ne rozumově.


puczmeloun
30. dubna

Méně detektivní atmosféry, kde si člověk hádání pachatele moc neužije, zato však zajímavý pohled na společnost složenou z jedinců, kteří se rozhodli pro život v dobrovolné izolaci a péči všelikerých robotů specializovaných na všemožné činnosti. Ano, pozemská (myšleno reálná) technika se od doby napsání knihy docela posunula, a tak je toto sci-fi svými popisy někdy docela mile legrační. Z pohledu originality je ale stále nejzajímavější hříčka s individualistickou společností – trochu jsme si to teď rok v přerušované izolaci zkoušeli taky, setkávání na dálku, většina kontaktů přes "projekci"... Teď ještě aby nám roboti podobně zjednodušovali život. A hezký to kontrast (neskrývaný a cílený) s fiktivní pozemskou společností zavřenou do ocelových jeskyní obřích městských komplexů prvního dílu Románů o robotech.

berry1009
08. března

Další skvělá záležitost, která možná i překonová první díl. V roce 2021 navíc velmi aktuální téma: blížíme se osudu Solárie, kde se lidé nebudou vůbec stýkat a jediný kontakt bude online? Nebo se spíše blížíme osudu Země, kde se budeme bát otevřeného prostoru? I z tohoto hlediska klobouk dolů před Asimovem a jeho vizemi.

ziriant
20.09.2020

Knihy od pana Asimova stále k člověku promlouvají a troufám si tvrdit, že to tak ještě dlouhou dobu zůstane, jelikož věrně a možná i trochu děsivě přesně popisují problémy lidské společnosti a života vůbec. Moderní doba "čučení do obrazovek" a koneckonců i nyní aktuální koronavirová situace a sociální distancování, v tom všem můžeme hledat souvislosti s životem na Solarii a s poselstvím knihy. Mohla bych se v tom více šťourat, ale nechci. Zapřemýšlím si jen sama v soukromí své hlavy, jak to má po dočtení každé (dobré) knihy být. Četlo se to samo a hurá na další díl!

n.ezn.amy
28.08.2020

Po vyřešení vraždy Vesmířana dostane hlavní hrdina nový úkol a to vyřešit vraždu na planetě Solarii, která je specifická tím, že jsou zde vzdálené a izolované panství a nelze přejít z jednoho panství na druhé. Opětovně dojde k setkání se svým kolegou Daneelem a vyřešení případu nebude vůbec snadné. Pokračování Ocelových jeskyní se mi opět moc líbilo, hlavně skvělý popis fungování společnosti na planetě. Detektivní sci-fi romány od Asimova nejsou sice nabité přehnanou akcí, ale spíš logickým vyřešením případu.

Tom121
12.08.2020

Za mě lepší ve všech směrech oproti Ocelovým jeskyním. Jak vyprávěním, prostředím, tak detektivní zápletkou, ač ta opět není to hlavní. Pátou hvězdu nechávám do rezervy na další díly. Předpokládám, že se budou dít "velké věci".

bukiet
25.06.2020

Rok po prvním společném detektivním případu se Baley a R. Daneel Olivaw setkávají znovu, aby vyřešili vraždu na jednom z padesáti světů Kolonií, vraždu, která je vlastně z hlediska místní společnosti nemožná. Stejně jako u předešlé knihy ani zde není samotný příběh důležitý, mnohem zajímavější je popis společnosti, která je skoro zrcadlovým opakem toho, co probíhá na Zemi. V minulém díle hrdinové řešili vraždu v přelidněné pozemské společnosti, kde robot je nežádoucí a teď mají podobný problém ve společnosti, kde počet robotů je mnohonásobně vyšší než je počet jejich lidských pánů. Výlet do kosmu a náhled na jinou společnost dále utvrzuje Baleyho přesvědčení, že jediný způsob, jak vyřešit krizi na Zemi, je expanze do vesmíru.
Cyklus Nadace:
0,1. Já, robot: Chránit (Reichertová)
0,2. Já, robot: Poslouchat (Reichertová)
0,3. Já, robot: To Preserve (Reichertová) v ČR nevyšlo
1. Já, Robot (Asimov)
1,1. Robohistorie I. (Asimov)
1,2. Robohistorie II. (Asimov)
1,3. Vize robotů (Asimov)
1,4. Sny robotů (Asimov)
2. Pozitronový muž (Asimov, Silverberg)
3. Nemesis (Asimov)
4. Ocelové jeskyně (Asimov)
5. Nahé slunce (Asimov)
6. Roboti úsvitu (Asimov)

1