Ďáblova žena - Nedžmije Hodžová, žena albánského diktátora Envera Hodži
Fahri Balliu
Dojde-li na otázku vztahu despotických vůdců a jejich žen, nabízí historie komunizmu mnoho variant. Nedžmije Hodžová „vynikala“ především svou nelidskostí. Neexistuje žádné svědectví o tom, že by byla – alespoň v minimálním rozsahu – po boku albánského diktátora Envera Hodži zmírňujícím prvkem. Naopak se v mnoha případech ukázala být mnohem barbarštější nežli její manžel.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2012 , Naše vojskoOriginální název:
Zonja e zezë - Nexhmije Hoxha , 2010
více info...
Přidat komentář
"Komunisté byli vždycky přizpůsobiví. Nikdy se nevzdali svých prostředků ani filosofie zločinu, ale uměli se okamžitě zorientovat také v kapitalismu..." - Věta hodná tesání do mramoru. Kniha je v českém prostředí skutečně jedinečná. Problémem ovšem je, že člověk neznalý albánských poměrů se v knize může ztratit. Každopádně je zajímavé hledat v knize paralely s komunismem v ČSSR a jakým způsobem se albánská veřejnost vyrovnala/nevyrovnala se svoji minulostí. Zvláště zajímavou kapitolou je pojednání o vztahu Ismaila Kadareho (napsal i předmluvu) k Hodžově režimu - jednalo se o "souboj diktatury s talentem". Autor na mnoha místech reaguje spíše na lživé paměti Nedžmije Hodžové, které vyšly na počátku druhého tisíciletí a na nehoráznou drzost ospravedlňovat jeden z nejhorších zločinů na albánském lidu. Problémem je, že jen těžko posoudíte minulost samotného autora a jeho objektivitu.
Štítky knihy
ženy politici Albánie manželky prezidentů, první dámy zločiny komunismu albánská literatura Albánci diktátoři
Kniha Ďáblova žena - Nedžmije Hodžová, žena albánského diktátora Envera Hodži je v
Přečtených | 5x |
Čtenářské výzvě | 1x |
Doporučených | 1x |
Knihotéce | 3x |
Chystám se číst | 4x |
Chci si koupit | 1x |
Nedžmije Hodžová byla manželkou albánského diktátora Envera Hodži a na rozdíl od mnoha jiných manželek diktátorů nebyla úplně blbá. Byla však také dost nebezpečná. Už i tím, že jako mnoho jiných svrhnutých papalášů začala psát své paměti a mnoho příčetných, které je přečetlo, si přálo, aby madam trpěla minimálně Alzheimerem. Autor tenké knížky plné vzteku a jmen z albánské vrcholné i nižší politiky na toto zareagoval a sepsal její hříchy v reakci na její tlusté spisky plné lží, polopravd a manipulací. Což je v našich krajích problém, protože tyto knihy u nás zřejmě mnoho lidí nečetlo, pokud vůbec někdo. Reakce na minimálně čtyři tlusté knihy, a to mnohdy dost přímé, mohou českého čtenáře bez znalosti kontextu albánských dějin dost mást. Ale i přes to se kniha přečíst dá, chce to však mít v sobě dost touhy jít později do ještě větší hloubky albánských dějin. Číst jen tuto knihu není příliš rozumné, je dobré si pak načíst něco dalšího ke zpětnému pochopení textu. I tak se jedná o velmi pozoruhodné dílko a nemělo by chybět v seznamu literatury kohokoliv, kdo se rozhodne zajímat se o Albánii o něco hlouběji, než kolik tam stojí kuřecí řízek a kolik se platí za lehátko na přecpaných plážích.