reign komentáře u knih

Začnu minusem - odborná terminologie mi neustále motala hlavu, není to snadné čtení. A teď už jen pozitiva... Kniha je perfektní prací odhalující původní myšlenky kapitalismu, jeho vývoj a současnou ztrátu legitimity. Stejně tak ukazuje vlastně historicky nesprávný nástup socialismu a příčiny jeho zániku.
Tak, jak je kniha informačně těžká, tak závěr je hodně čtivý, podává vizi nutného vývoje společnosti, kterým ale už nemůže být návrat původního kapitalismu, či reálného socialismu.

1 26.07.2022

Dočteno. Nevesele racionální studie o stavu společnosti, jak co v ní NE / funguje a poměrně přesný a logický popis mechanismů, které z naší civilizace dělají bezbranou ovci se sebevražednými sklony. Polemizovat o nevídaných ústupcích chudákům muslimům a o mediálním lynči jejich odpůrců je asi stejně moudré, jako vinit svoji osobní váhu za číslo na jejím displeji. Řešení - buď můžeme řvát a nadávat na debila, který takovou váhu pustil na trh, nebo začít se sebou něco dělat. Toto řešení nabízí i Petr Hampl - společnost můžeme změnit k lepšímu, života schopnému stavu pouze prací na sobě - vzdělání, řemeslná zručnost a hlavně propojení společnosti napříč společenskými vrstvami s vědomím společných cílů a vytváření reálných vztahů a vazeb. Když se vám budou zdát některá tvrzení příliš, ptejte se sami sebe, jestli se právě váš mozek nesnaží v sebeobraně vytěsnit nepříjemné informace. Taková sebeobrana je ovšem fatální a sebedestruktivní, vyhýbat se poctivé analýze je luxus, který si, žel, nemůžeme dovolit.
Ještě dovětek : v původní knize bylo autorovi vyčítáno, že svá tvrzení nedoplnil odkazy na zdroje, zde je rozsáhlý poznámkový aparát, cca 500 odkazů a komentářů.

1 22.07.2022

Český Noam Chomsky, bravo! Ale jinak jde o smutné čtení. Pochybuji, že si knížku přečte někdo z kategorie "nevím" a procitne, spíše si cílový čtenář dokreslí to, co už zná. Typicky jde převážně o americkou touhu po svobodě a nezištnou snahu ji exportovat především do zemí bohatých na ropu a jiné přírodní zdroje. Jasně, že je za to milujeme. Před lety na toto téma můj brácha vedl sadomaso rozhovor s kamarádem : "Ty, Milan, prečo vlastne tí Američania oslobodzujú Irak?"-"Vieš, oni už sú takí..."
Vzpomenete na Jolanu Voldánovou, jak ji naskakovala žíla na krku, když s angažovaným zápalem oznamovala postup "Operace trvalá svoboda"? To byl horší protimluv, než Havlův termín "humanitární bombardování". Strašné, jak evropští politici vyjma Jacquese Chiraca akceptovali napadení a rozvrácení suverénních států (Irák, Libye, Afghánistán) a dělat při tom strašáka z Ruska. Jediný světlý záblesk je podpora Palestinců proti Izraelské genocidě, ale zdá se, že nálepkování i tady opět zvítězí - viz odstavení příliš progresivního Jeremy Corbyna (drze chtěl danit banky a korporace a pomoct nejchudším) kvůli antisemitismu. Ano, naivně se odvážil kritizovat brutalitu Izraele a tak šup s ním do jednoho pytle s Hitlerem. A u nás? Jejda, kdo se odváží zpochybnit liberální doktrínu je agent Kremlu a basta. Zajímavě je, že podle této logiky jsou agenty Kremlu i Noam Chomsky, Naomi Klein (na tu vůbec bacha) nebo Joseph Stiglitz.
Optimisticky vyznívá závěr knížky, který ukazuje, že skrze klasická média už masy nejde ovládat do té míry, co v době před internetem. Samozřejmě, i tam jsou oficiální trouby, ale i svobodná média v nebývalé míře. Autor zároveň upozorňuje na specifickou distribuci informací na internetu která spíše polarizuje, prostě nová média nesou nová rizika (na toto téma doporučuji částečně hraný dokument z dílny Netflixu Sociální dilema).

4 21.11.2020

Naomi Klein je neuvěřitelná v schopnosti předložit strhujícím způsobem obrovskou porci vzájemně propojených příběhů vydělávání na lidském neštěstí a o záměrném vyvolávání krizí poté, co ti správní hoši zjistili, že se na tom dá slušně vydělat. Jsou to příběhy o deprivaci lidských pokusných králíků a následné aplikaci deprivace na celé skupiny nežádoucích skupin obyvatel, v horších případech na celé státy a celé regiony. Je skvělé, že žijeme v době bleskového šíření informací a že v proudu všeobecného balastu lze zachytit i opravdové perly, mezi něž tato kniha Naomi Klein rozhodně patří. Vědění je moc (Francis Bacon). Sice člověk nemusí vytušit na první dobrou k čemu jsou mu zdrcující informace obsažené v této kknize a ve spoustě jiných, kvalitních děl, ale jedna věc je zřejmá zcela jistě - informovaná společnost se ovládá hůř a tak jako je odpovědností intelektuála důležité informace zjišťovat, formulovat a předávat dál (Noam Chomsky - Perspektivy moci) je odpovědností nás všech vzdělávat se v tomto duchu, tím spíš, jak roste množství dezinformací zaměřených na dezorientaci a výchovu ovladatelné, nevědomé masy. No, Naomi jim zatápí velmi dobře.

1 01.11.2020

Druhý díl Mrázkova příběhu mnohé zklamal formou - mně však právě přepis odposlechů velmi oslovil, přijde mi to velmi svižné. Celkový dojem z knihy (kromě hrůzy z dosahu podsvětí do ovládnutí společnosti) je pro mně obdiv vytrvalé práce hrstky neúplatných policistů a lítost nad zmařením jejich práce zkorumpovanými parchanty. Jaroslav Kmenta dělá přesně to, co žurnalista dělat má - díky takovýmto počinům ta práce hrdinů nakonec vniveč přijít nemusí. Krakatice je tvor hlubinný a takovéto svícení do očí ji do karet zrovna nehraje.

1 01.11.2020

Kniha odhaluje, kterak se nechá elita národa (jinak na sebe politici určitě nenahlížejí) ovládat nejen "úctyhodnými" podnikateli typu Andreje Babiše, ale i veksláckou lůzou "bony vole, marky vole..."
Hnus, velebnosti!
Naučná literatura o zranitelnosti společnosti, ve které hraje konzum prim. Snad nejsem sám s pocitem, že 90-tky byly fakt nejhorší doba, kdy se ukázalo, že více než po slušnejší společnost lidé toužili po "pozlátku západu". Výsledek - velmi dobře si pamatuji, že z veksláků byli najednou málem hrdinové, že se spousta lidí neštítila koupit pod rukou zboží pochybného původu. Politici žel jakoby v té "nové morálce" udávali směr i tempo. Na dlouhá léta to naší zemi poznamenalo nedůvěrou v systém politických stran (což je ovšem problém ve většině zemí) a přineslo ovoce v podobě ovládnutí země "apolitickým" populistou Babišem.

1 01.11.2020

Jaroslav Kmenta píše smutný příběh promarněného génia. Je to věčná škoda, že se v osobě Miloše Zemana snoubí jednak opravdu vysoký intelekt a schopnost vést s narcismem a pomstychtivostí, kteréžto ty kladné vlastnosti spolehlivě anulují. Kniha rozkrývá příběh vůdce, který se velice rychle stal loutkou v rukou svých našeptávačů, nahým císařem, jež nadevše rád slýchá ódy na své nové šaty. Při Zemanově intelektu nepadá do úvahy verze nevědomí, jde o vědomou rezignaci na morálku a podlehnutí vlastnímu velikášství. Nejhorší efekt vidím v nebývalé polarizaci společnosti, stačí si přečíst komentáře pod různými články - jak nenávistně si dokážeme nadávat je dechberoucí. Náš prezident - náš vzor. Tolik zahořklé jedovatosti z úst hlavy státu? Marně přemýšlím, jak ve světle tohoto příběhu (a jiných, podobných) probudit v mladší generaci zájem o demokracii - ano, je to špína, ale nic lepšího nemáme. Možná začnu u svých dětí předkládáním následování hodných vzorů. Miloš mezi nimi nebude.

6 01.11.2020

Nikdy jsem nepátral po aférách Andreje Babiše, pouze instinktivně jsem se děsil jeho vstupu do politiky a nikdy bych nevěřil argumentu "on už je tak bohatý, že nepotřebuje něco ohýbat pro sebe". Na druhou stranu v jeho prospěch u mně fungovala kritika pro mně nadobro zdiskreditovaných politických matadorů. Věřím tomu, že tak to má většina lidí. Říkal jsem si, no jo, zkorumpovaní politici řvou na hrabivce, kterého sami stvořili.
A jsme u jádra pudla. Druhý den po dočtení knížky mi došlo, že to je přesně naopak - Andrej Babiš a jemu podobní stvořili zkorumpované politiky. Mrazí mně při přemýšlení o tom, s čím tak nějak v podvědomí žiju 30 let od revoluce - kdo měl peníze, kontakty a informace? V listopadu 1989 jsem cinkal klíči coby Slovák v Praze aby jiný Slovák odešel, tenhle mně taky nepotěšil. Nelituji, svoboda je úžasná věc, i když ji ti největší zmetci využili na úkor celé společnosti. Asi je na čase věnovat větší úsilí hájení té svobody a ty naše volené zástupce hlídat a konfrontovat - viz Naomi Klein v Šokové doktríně.
Na závěr musím autorovi vyseknout poklonu za mravenčí práci a osobní odvahu, protože takto psát znamená zákonitě riskovat život. Děkuji, Jaroslave Kmento, Pane Novináři!

12 25.10.2020

Vtipné a napínavé zároveň - takové to je počteníčko. Ani jsem nečekal, až to dočte syn - klukovská dobrodružství mne nikdy nepřestanou bavit, tady navíc se silným morálním sdělením.

21.08.2020

Velice vtipné křesťansko-historické scifi se solidní zápletkou - už pár desetiletí nejsem cílová věková skupina, přesto jsem se náramně bavil a s hrdiny se loučil velice nerad. Jestli máte rádi film Návštěvníci, tak neváhejte - konfrontace století je sázka na jistotu.

1 21.08.2020

Poutavý příběh obrácení nafoukaného mladíka v pohnuté době katolického řádění. Doporučuji každému bratru v Kristu, je to velmi osobní svědectví o Boží moci proměnit srdce.

20.08.2020

Vlastně by se kniha měla jmenovat Evangelium podle Younga. Je to pecka, líčí Boha tak, jak to říká Bible, ovšem většina toho sdělení se za staletí ztratila pod nánosy lidských výmyslů a překrucování, cirkev je rozbitá na tisíce úlomků a v drtivé většině káže vlastně starý Zákon. Youngovo Evangelium je o milosti a lásce a toho se drazí držme zuby nehty!

Kdyby tak uživatelé tohoto překladu tušili, že v několika sporných bodech (nezbytných pro jejich věrouku) se opírá o výklad spiritisty Johannesa Grebera... Samotná Strážná věž si ho několikrát vzala na svých stránkách na paškál a pak najednou, čirou náhodou, prostě z ničeho nic o něm začala psát jako o pozoruhodném učenci.
Greber se dotazoval duchů na výklad některých míst - a Svědkům (stejně jako oněm duchům) se náramně hodilo, že takový výklad zpochybní Kristovo Božství.

Komentář k Českému studijnímu překladu KMS:
Poctivý,důsledný překlad, přitom čtivý - ideál mezi doslovností překladu Miloše Pavlíka a jednoduchostí Bible 21. Líbí se mi, že šeól a haidés nepřekládá jako peklo, ale jako podsvětí, Gehennu nepřekládá vůbec - tudíž nedochází k obvyklým záměnám vyhovujícím představě Boha sadisty. V Novém zákoně pak řecké Kyrios důsledně překládá českým Pán, čtenáři tak nepodsouvá o kom daný verš mluví - ostatní překlady hojně překládají jako Hospodin, což je podobný zásah, jako "návrat" Božího jména do NZ v překladu Strážné věže. Řekl bych, že ze současných překladů jako jediný může nahradit dosud nepřekonanou Bibli Kralickou, v mnoha ohledech jí i předčí překladatelskou důsledností.

5 16.06.2020

Začnu dostupností titulu - byl vydán spolu s dalšími Institutem integrace České republiky do evropské a světové ekonomiky (IČRE) při VŠE v Praze, nevím jestli byl kdy v prodeji, šel získat jednoduše na požádání zdarma, šlo o projekt EU.
Knížka - tak jako i ostatní tituly různých kolektivů v čele s Evou Klvačovou - je psaná srozumitelně i pro laiky a odkrývá nebezpečí postupně postihující všechny země bývalého východního bloku v podobě nesmyslných odprodejů veřejné sféry do soukromých rukou. Zdánlivě jasnou pravdu o svědomitém spravování zprivatizované sféry kniha vyvrací, odhaluje podstatu dobývání renty (čili získání výhody mimo pravidla volné soutěže) - zisky bere zvýhodněný subjekt (třeba pojišťovna) ovšem rizika / záruky nese / poskytuje stát.

29.06.2019

V roce 1992 to bylo naprosté zjevení - v záplavě Klause a Klause a "jeho" (neboli MMF) vysvětlení samoregulace trhu "osvobozeného" od státu... No, prostě mi tenkrát knížka přinesla mnoho překvapení, mnohonásobné usvědčení ze lži jediné správné neoliberální ekonomie, včas vyslovená varování odborníků - žel, nové elity a nová média měli jiné zájmy. Koho zaujala Naomi Klein s Šokovou doktrínou bude překvapen, že o tomtéž píše profesor Matějka o pěkných pár let dřív. Člověka mrazí při vědomí, že to loupání perníčku bylo sice už rozjeté, ale ještě šlo zastavit.

28.06.2019

Zdánlivě nesourodý text tohoto souboru mi před cca 20ti lety přinesl vhled do "fungování demokracie" jakožto procesu, kdy za peníze daňových poplatníků vláda činí přesný opak toho, po čem ta demokratická většina touží.
Krátce po jejím přečtení přišlo 11. září a následně jsem ve zprávách a článcích nacházel zkorumpované protagonisty oné demokracie, za všechny třeba Haliburton s Dickem Cheynym, či prosazení nesmyslného projektu Lockhed Martin o kterém referoval Týden v článku "letadlo s vlastnostmi cihly".
Je to čtení smutné, přesto důležité.
Tentokráte je ovšem třešničkou na dortu úvodní část věnována vývoji jazyka a odpovědnosti novináře.

16.06.2019

Johna Perkinse jsem zahlédl v TV pořadu Hausbot Petra Horkého - tak jsem se dostal k této neuvěřitelné knížce. Obě roviny jsou skvělé - jak odhalení špinavých praktik LE, tak jeho osobní dlouhý vnitřní boj a finální zrod nového Johna se srdcem na dlani. To je pro mně největší poselství knihy.
Jediné mínus je autorův optimistický náhled na účast USA ve druhé světové válce jakožto nezištné vítězné tažení. USA totiž přesně podle jím popsaných technik LE otevřeli druhou frontu až ve chvíli, kdy měl Stalin vítězství jisté a jim se otevřela možnost na válce vydělat - což se následně stalo uvedením Marshallova plánu (viz Chomsky).

16.06.2019

Mé první opravdu hluboké zděšení nad mírou arogance moci/kapitálu nastalo cca před 20ti lety po přečtení Chomského Perspektiv moci, před pár lety se prohlubilo po přečtení Tří sociálních světů Jana Kellera. Ne nestačí tento kruh uzavírá. Poprvé ovšem kritika přináší i jasné východisko. Jsem tuze rád, že ho ukazuje zralá žena která vyrostla a žije "na Západě". Kdyby totiž takový odvážný plán Skoku předložil kdokoliv "z Východního bloku" dostal by okamžitě nálepku bolševického zpátečníka. To, co mně zasáhlo nejvíce nebylo odhalení bezostyšnosti korporátu s blbečkem v čele, ale myšlenka změny nás samotných. Zasáhla mně víra v lidskou dobrotu a její konkrétní příklady - průběh protestů proti ropovodu Standing Rock je pro mně velmi silný. Možná, že právě skepticizmus hraje elitám do karet nejvíc - v našich podmínkách to bylo "ve zrychleném řízení". V listopadu 89 jsem cinkal klíči na Václaváku doufaje ve slušnejší společnost bez zkorumpovaných papalášů a s údivem sledoval, jak ti stejní zaujali čelní místa v politice a díky starým konexím rozjeli podnikání. Za těch 30 let jsme se dopracovali do stavu, kdy není koho volit, viz počínání Pirátů (pro spoustu lidí to byla nová naděje, stejně jako kdysi Zelení) ve vedení Prahy. Opravdu nám nezbývá nic jiného, než změnit sebe, obětovat svůj čas, sdružovat se a vyvíjet neustálý tlak na prosazení zelených a sociálně spravedlivých řešení. Děkuji, Naomi.

3 08.06.2019

Nemůžu být objektivní, na tomhle jsem vyrostl. Slovenčina knižní, archaická v tom nejlepším slova smyslu - bohatá, opravdový poklad. A obsah? Holt místy fakt drsný, tak na půl cesty mezi bratry Grimmovými a laskavou jemností Němcové.

2 22.02.2019