puml puml komentáře u knih

☰ menu

Bezstarostní jezdci, zuřící býci Bezstarostní jezdci, zuřící býci Peter Biskind

Velmi slušná knížka o filmu a filmové kultuře 70. let. Kniha je napsaná bulvárním stylem a hemží se to v ní různými drby a příhodami ze života dnes již renomovaných a slavných režisérů a herců.Nejedná se proto o žádnou filmologickou Bibli, ale o Biskindův subjektivní a zanícený zájem o jednotlivé režiséry a jejich tvorbu. Tím, že Biskind používá odlehčený tón psaní se kniha velmi dobře čte a doporučuji ji především jako kvalitní "hospodské" a oddychové čtení. Navíc je v knize množství zajímavých postřehů z produkčního zákulisí jednotlivých filmů. Kniha u které se určitě pobavíte a navíc se dozvíte proč Warren Beatty klečel a objímal kolena Jacka Warnera, kolik toho denně vypil a sjel Dennis Hopper, a co je to Sebevražedná ruská židle:-).

24.09.2012 4 z 5


Věčný polštář z trávy Věčný polštář z trávy Antonín Líman

Vynikající vzpomínková kniha českého japanologa Antonína Límana. Velmi čtivé a poutavě podané vzpomínky na mládí prožité ve Staré Boleslavi a v Praze a na pozdější emigraci do Kanady a studijní cesty po Japonsku.

30.08.2012 5 z 5


Strážce sadu Strážce sadu Cormac McCarthy

(Opětovně přečteno a upraveno listopad 2020.) Mám rád od Cormaca spíše jeho další romány, ve kterých jsou jak úžasné popisné pasáže, tak vynikající přímočarý děj se silným příběhem. Ve Strážci sadu najdete již prakticky všechna pozdější témata, ale je to takové rozevlátější a vláčnější, trochu jako romány od Faulknera. Děj se táhne velmi pomalu a je výrazně regionální. Postavy, které jsou jinak u Cormaca skvěle propracované a někdy až démonické, zde působí spíše jako mátohy. Celkově se ale dá říct, že na první román to není vůbec špatné. Doporučuji.

10.07.2012 4 z 5


Žlutý déšť Žlutý déšť Julio Llamazares

Nádherný a smutný příběh konce jedné vesnice v zapadlém koutě Pyrenejí. Úžasně napsaný monolog posledního obyvatele rozpadající se vesnice. Poetický a úsporný styl, který mi často připomínal - do češtiny též přeložené - španělské básníky José Ángela Valenteho a Salvadora Espriu.

28.06.2012 5 z 5


Hranice zapomnění Hranice zapomnění Sergej Lebeděv

Hranice zapomnění je polodokumentární román, který nás zavádí do vzdálených oblastí severo-východního Ruska. Pomalu plynoucí děj, který nenápadně rozevírá staré rány v paměti, se nese lehce v duchu magického realismu. Při čtení jsem si nemohl nevzpomenot na ruského režiséra Andreje Tarkovského. V mnohém mi popisované události, které spojovala tenká nit asociací, připomínaly obrazy z filmů Andreje Tarkovského, především pak Zrcadla a Stalkera.
Úžasně prokomponovaný román, ve kterém se vlastní zážitky vypravěče mísí s minulostí záhadného Druhého dědy. Obrazy rozpadu lidské činosti i lidí samotných jsou podány sugestivním vypravěčským způsobem. Drsná sibiřská tundra pak jen již podtrhuje tragiku místních obyvatel, většinou vyhnanců, kteří se zde ocitli proti své vůli a jsou tak nuceni žít v bezčasí na hranicích zapomnění.

26.06.2012 5 z 5


Habibi Habibi Craig Thompson

Jeden z nejlepších komiksů, který jsem kdy četl. Nádherný příběh na pomezí pohádky, mýtu, dramatu a romance, ve kterém se snoubí vyprávění Bible a Koránu a vytvářejí tak barvitý obraz společnosti, která stále žije v zakletí dávných příběhů. Thompsonovi byl v některých zahraničních recenzích výtýkán přílišný naturalismus a zjednodušování problémů na Blízkém východě. K tomu bych chtěl jen dodat, že tento fiktivní svět existuje především v mysli autora a je jen na čtenáři, zda-li přijme hru autora a ponoří se do světa, který se může v případě Habibi mnohdy jevit jako příliš násilný, šovinistický a sexistický. Jedná se ale o fikci, a v tomto případě o opravdu nádhernou fikci, která má navíc (bohužel) i přes mnohé protesty svoji pravdu a vytváří tak i jistou parabolu k dnešnímu nelichotivému obrazu Blízkého východu.

Za zmínku též stojí nádherná kresba a celková výprava knihy, která se nese v duchu výpravy stárých, východních (mystických) textů.

15.06.2012 5 z 5


Bohuslav Reynek (1892–1971) Bohuslav Reynek (1892–1971) Pavel Chalupa

Dílo Bohuslava Reynka vznikalo na okraji všeobecného politického i uměleckého dění, a to, co Bohuslav Reynek vytvořil v ústraní Petrkovské usedlosti nepřestává oslovovat stále nové a nové generace básníků a výtvarníků. Obsáhlá monografie (první svého druhu!) mapuje v zatím nejucelenější podobě výtvarné dílo tohoto spirituálního básníka. V knize jsou zastoupena všechna zásadní Reynkova díla a poprvé jsou zde také repredukce všech 6 grafických cyklů. Zajímavé je též pozorovat Reynkův umělecký vývoj od raných kreseb a maleb až po experimentování s grafickými technikami. Katalog je nádherně vypraven. Jedinou vadou na kráse je poněkud tezovitý úvod pana Chalupy. Pokud se někdo chce dozvědět více o tvorbě Bohuslava Reynka, ať šáhne po skvělé Pietě v loďce. Jinak je to nádherná kniha, kterou jsem kupoval především kvůli reprodukcím grafik. Naneštětí, jak už to u takovýchto knížek bývá, vyšla jen v omezeném nákladu a cenově také nepatří k nejlevnějším.

08.06.2012 5 z 5


Výbor Výbor José de Espronceda

Výbor z veršů španělského básníka, jehož tvorba je v duchu romantismu plná protikladů a vášně. Samotný Esproncedův život je ztělesněním jeho tvorby. Relativně krátký život je plný zvratů a bojů. Uznání také zaslouží vynikající překlad Vladimíra Mikeše - je obdivuhodné, kolik kvalitních básníků, a s jakým citem pro jazyk, uvedl tento překladatel do českého prostředí.


Na hruď střásám chladnou rosu,
přivolávám k tobě snění
ve chvíli, kdy zapomnění
temným křídlem šelestí.

(úryvek z básně "Smrtelníku nestrachuj se")

02.06.2012 5 z 5


Kniha otázek Kniha otázek Edmond Jabés

Hutné a sevřené texty čerpají především z odkazu Starého zákona a židovské mystiky. Jabés se pohybuje na hraně mezi poezií, aforismem a prózou a různá čtení "Knihy" se mu stávají klíčem k pochopení současnoti i dávné minulosti.

"Dávám ti jméno. Byls."

02.06.2012 5 z 5


Portugalští básníci v Praze Portugalští básníci v Praze * antologie

Vynikajíci antologie zaměřená na současnou portugalskou poezii. Jedná se o výbor sestavený Luísem Machadem (kulturní a tiskový mluvčí Portugalska), jenž měl ale z mého pohledu při volbě básníků a jednotlivých básní mimořádně šťastnou ruku. Intenzivní a imaginativní se snoubí s typickou přímořskou melancholií a steskem nad plynutím času. Výběr básníků a básní může někomu připadat příliš monotematický, pro mě osobně se ale jedná o excelentní výbor, který na úkor šířky preferuje hloubku pohledu. Oceňuji také skvělý překlad Pavly Lidmilové, jejíž překlady jsou zárukou vysoké kvality. Knihu doprovází černobílé fotografie jednotlivých básníků, a dále také barevný doprovod uměleckých fotografií Pedra Penila. Naneštěstí se tento malý knižní skvost špatně shání, neboť vyšel v nakladatelství KANT v omezeném nákladu k příležitosti Festivalu spisovatelů v Praze.

08.04.2012 5 z 5


Nejistý plamen Nejistý plamen Václav Cílek

Vynikající kniha o stavu současné "závislé" společnosti. Velice čtivě napsané a i pro laika srozumitelné. Na knize oceňuji také fakt, že jednotlivé kapitoly jsou členěné do srozumitelných kratších úseků, což usnadňuje orientaci i četbu, po každé kapitole je pak v závěru uveden krátký soupis doporučené četby, která je mimochodem také vynikající. Možná ne dnes, ale mám obavy, že za pár let bude "bohužel" zjevné, nakolik bylo to, co je v knize napsáno, prorocké a aktuální. Nezbývá než doporučit. Jedna z těch knih, která zásadně mění pohled na fungování společnosti.

07.02.2012 5 z 5


Potopené zrcadlo - Legendy, pověsti a pověry z Bretaně Potopené zrcadlo - Legendy, pověsti a pověry z Bretaně Ivana Tomková

Nádherné pověsti z Bretaně. K nejzajímavějším patří ty, ve kterých se objevuje Ankou - což je "žnec smrti" - se svou drkotající károu. Někdy vtipné, ale většinou potemnělé pověsti doprovázejí krásné ilustrace. Příjemné počtení na večer před spaním:-)

16.01.2012 5 z 5


Tušený úsvit / L'Aurore invisible Tušený úsvit / L'Aurore invisible Suzanne Renaud

Nádherná sbírka intimně laděné poezie smutku a stesku. Autorka, manželka Bohuslava Reynka, žila od konce dvacátých let až do své smrti v Petrkově, který jí byl na jedné straně místem požehnaným, ale na druhé straně těžce nesla ztrátu svého domova a přátel ve Francii a v rodném Grenobelu. Ve sbírce se tento stesk a smutek jasně projevuje v obrazech pomalého ulpívání času, proměn věcí a krajiny. U nás málo známá básnířka určitě zasluhuje pozornost, stejně jako vynikající překlad Jana M. Tomeše.

03.01.2012 5 z 5


Manjóšú – Deset tisíc listů ze starého Japonska. Sv. 1 Manjóšú – Deset tisíc listů ze starého Japonska. Sv. 1 * antologie

Ojedinělá záležitost a to především v kontextu světového překladu. Jedná se totiž teprve o druhý kompletní překlad do cizího jazyka. Slyšel jsem přednášet některé básně i v japonštině a musím ocenit překladatelskou práci pana Límana, jenž kladl důraz i na fonetickou stránku jednotlivých veršů. V češtině znějí samozřejmě básně jinak, ale z celku je patrná snaha o konzistní, takříkajíc český ekvivalent japonského stylu. Nádherné lyrické básně pojednávající především o přírodě, lásce, starobylých legendách ale i o odchodu z tohoto světa. U některcýh básní je navíc poznámkový aparát, který slouží v orientaci v japonských reáliích a symbolech, což zesnadňuje pochopení některých ustálených básnických obratů. Celkově pak čtení jednotlivých básní působí jako skutečný balzám na duši. Motivy se sice stále opakují, ale jemné nuance a především pak skutečnost, že básně psalo několik generací většinou jen příležitostných anonymních básníků ze všech společenských vrstev, vytváří unikátní vhled do japonského myšlení a kultury raného středověku. Určitě doporučuji přečíst.

02.01.2012 5 z 5