prazskanaplava
komentáře u knih
Hruškadóttir
Jana Šrámková
8/10 Souhlasím se vším zmíněným, jazykově jde o úžasný román. Příběh jen tak zvolna plyne, jako ze života, takže těžká melancholie a vnitřní hlas hlavní hrdinky nejsou dvakrát nakloněny četbě v pochmurné náladě. (Labyrint, 2008)
Tibet: Tajemství červené krabičky
Petr Sís
7/10 Výtvarná stránka je dokonalá, ta by sama o sobě byla za plný počet, ale příběh mě tak docela nevtáhl. (Labyrint, 2005)
Lesní lišky a další znepokojivé příběhy
* antologie
6/10 Překlady velmi povedené, čtivé. Nicméně pro mě případ forma vítězí nad obsahem (krásný přebal, chytlavý název). Jako u většiny antologií jsou povídky nevyvážené a očekávám, že na většinu rychle zapomenu. Nejvíc mě zaujaly Transit a Kéž bychom tu byli taky. (Pistorius & Olšanská, 2016)
Mach a Šebestová na prázdninách
Miloš Macourek
8/10 Geniální kombinace Macourek, Born a (alespoň v duchu) Nárožný, který svým jedinečným přednesem dodal Machovi a Šebestové duši.
(Albatros, 1999)
Madynka
Astrid Lindgren
8/10 V dětství jsem Madynku v domácí knihovně zdárně přehlížela, ale ukazuje se, že nezaslouženě. Laskavý humor a uvěřitelné dětské postavy, občas mi probleskla hlavou podobnost s Mikulášem od Goscinnyho.
(Albatros, 1998)
Cestopis s jezevčíkem
Ludvík Aškenazy
3/10 Nebavila mě jako dítě, nebaví mě ani v dospělosti. Dočteno s obrovským sebezapřením. Jazykově není co vytknout, ale příběh je jak na tripu, splácaný páté přes deváté.
(Artur, 1992)
Jak jsem se stal hlupákem
Martin Page
1/10 Co čekat od francouzských humanitně zaměřených levičáků-akademiků, než vysmívání se Miltonu Friedmanovi. Bohužel, román je hlavně k uzoufání nudný. Nezvládla jsem dočíst ani na třetí pokus. (Mladá fronta, 2003)
Mio, můj Mio
Astrid Lindgren
4/10 Za krásné ilustrace Elišky Konopiské. Nezvykle vážná Lindgrenová. To by mi samo o sobě nijak nevadilo, ale pohádka je na můj vkus poněkud jednodušší, příběhově na úrovni těch nedělních televizních.
(Albatros, 1996)
Smečka z Bagdádu
Brian K. Vaughan
6/10 Převážně za kresbu. Symbolismus polopatický, na samostatnou knihu poměrně plytká zápletka. (Comics Centrum, 2010)
Sněhulák
Jo Nesbø
4/10 Na mě překombinované a natahované, přitom je viník předvídatelný. Představa vraha, který s sebou tahá uhlí a hledá větve, aby postavil sněhuláka, mě rozhodně nenaplňuje hrůzou. Vůbec nejlepší na celém románu je povedený přebal anglické verze. (Alfred A. Knopf, 2010, EN ebook)
Pevné pouto
Alice Sebold
1/10 Příšerný překlad stáhl už tak průměrný děj na naprosté dno. Jeden příklad za všechny: "Zvučelo to, tenhle zvuk, dlouhým tunelem osamělosti a omezování na pozorování doteků a laskání druhých na Zemi." (XYZ, 2008)
To
Stephen King
6/10 King mě klasicky nezklamal - jen výjimečně se mu zadaří veškerou svou dosavadní snahu naprosto nepohřbít nepovedeným závěrem. Na stovkách stran poměrně zdařile buduje hutnou atmosféru, načež v závěru zoufale tápe a dovrší vše tak absurdními situacemi, že mu nemůžu než poděkovat, protože u každého jednoho z jeho románů ze mě nakonec všechen strach vyprchá. V "To" se navíc objevují hodně HODNĚ špatně napsané (rádoby) erotické scény. Už tradičně mám problém i s tím, jak jeho knihy zastarávají díky slangu z devadesátek. Čtení v originále v tomhle případě tedy nemá vůbec žádnou přidanou hodnotu. Tři hvězdičky dávám v podstatě jen za části, kde se dětští hrdinové poprvé staví svým nočním můrám v různých podobách, zbytek by si zasloužil hutně proškrtat (a přepsat). (Signet, 1987, EN ebook)