prazskanaplava
přečtené 401
Marcelín Pivoňka
2018,
Jean-Jacques Sempé
Milý příběh, kraťoučký a ze života. O třídu výš ho táhnou především Sempého unikátní, mravenčí ilustrace.
Myšlenky za volantem
2020,
Marek Eben
Vtipné a důvtipné glosy, které se vzhledem k rozsahu čtou skoro samy. „Což o to, gumy, o ty my se staráme. Horší je to s dušemi. V tom kostele si člověk duši aspoň trochu dohustí - ne, že by neměla záplaty, to určitě má, ale když ji dohustíte, někam na tom dojedete.“ „Udělal jsem nejlepší zkušenost s tím, když se člověk snaží odžít ten jeden den, jak nejlíp umí. A pak zase ten další. To mi vyhovuje. Ale takové ty smělé vize, co dokážu do pěti let, z toho mám strach. A taky si vždycky vzpomenu na tu krásnou větu, co kdosi moudrý řekl: Chcete-li pobavit Boha, povězte mu o svých plánech.'" „Myslím, že mám šťastný život - a šťastné životy jsou svým způsobem nudné. A přesto po nich všichni toužíme." „Dnešní doba prostě nesnáší čekání. My jsme ochotni hodně zaplatit, jen abychom nemuseli čekat. Zaplatíme za rychlejší internet, za expres vyvolání fotek, jdeme se najíst do fastfoodu, kde to sice za moc nestojí, ale je to hned. A zdá se mi, že se ty naše životy začínají silně podobat těm fastfoodům - za moc to nestojí, ale je to rychle. A přitom na všechny ty podstatné věci v životě si musíme počkat." „Mně se zdá, že pokud chcete něco opravdového dostat, musíte riskovat. Musíte se tomu druhému vydat všanc a doufat, že on to udělá taky."... celý text
Chlapec, krtko, líška a kôň
2020,
Charlie Mackesy
2/10 Přiznávám, že jsem po knize nadšeně sáhla, jak je u mě zvykem, jenom na základě povedených ilustrací. Sám autor hned v předmluvě přiznává, že obrázky se mu komunikuje lépe než slovy a že vlastně neví, co dělá. Bohužel to vnímám stejně. Pro mé cynické nitro naprosto nepochopitelný bestseller. Tvůrčí proces zjevně musel proběhnout nějak takhle: Šikovný ilustrátor potřeboval zoufale přilepit k vizuálu taky nějaký ten text, neb obrazová publikace by měla menší čtenářský dosah, ale ani za boha nebyl schopný přijít byť i s tím nejbanálnějším příběhem. V posledním záblesku naděje zalovil v knihovně, zběžně prolistoval Malého prince a Medvídka Pú a pak si vygooglil všechny otřepané motivační citáty, kterýma je vytapetovaná půlka internetu (druhou půlku tvoří porno). Výsledkem je svázaná hromádka pěkně pomalovaného papíru s naprosto plytkým obsahem, z něhož si ani nelze nic odnést, protože na rozdíl od Exupéryho ta klišovitá pseudomoudra (co ani nejsou z jeho hlavy) sází na papír nesouvisle jedno za druhým, aniž by dal čtenáři šanci vydechnout a nějak je v sobě zpracovat. V očekávání příběhu (nejen) pro děti s přesahem se mi dostalo banální knihy citátů, na které mám averzi. Obrovské zklamání. Hodnocení za výtvarnou stránku. (Ebury Press, 2019)... celý text
Alenčin sen aneb Jak funguje mozek?
2018,
Maria Mazurek
7/10 Výcuc jednoho náročného vědního oboru povedeně zpracovaný do formy přijatelné pro zvídavé děti. Nakolik tedy můžu soudit, neb už jsem dospělá nějaký ten pátek. Varování na zadní desce sedí - vlastnímu potomkovi bych tuhle knihu strčila do ruky jedině poté, co bych si sama vypracovala náčrtky jednotlivých částí mozku a nejprve z nabytých znalostí samu sebe důkladně přezkoušela (= než by mozek informace zařadil do dlouhodobé paměti). Abych nebyla za blbce. Výtvarné zpracování není můj šálek kávy, zapadá do momentálně populárního stylu infografiky (pastelové barvy, flat design), ale tím taky není nijak výjimečné a zapamatovatelné. Asi jsem z dětství rozmlsaná Bornem, Shepardem, Sempém, Berkovou, Zmatlíkovou aj. Obsahově je ale kniha dobrá volba, a to hlavně pro ty, kdo sami jako malí žrali fascinující animovaný seriál z osmdesátek Byl jednou jeden... život a rádi by podobný zážitek poskytli i svým dětem. Ukázky z textu: „Vjemy, které zpracováváš, jsou ve většině případů zbytečné, proto je okamžitě zapomínáš. Například když koutkem oka zahlédneš, že se na stromě chvěje list. Co je nám ale po tom? Tyto nedůležité věci se sice do senzorické paměti dostanou, ale vmžiku z ní zase odejdou. Ovšem pokud je vjem důležitý, pak se v příslušné části mozku elektrická spojení změní a uloží se paměťová stopa. Tak vzniká pracovní paměť." „Na to, jestli existuje Bůh nebo co nás čeká po smrti, věda odpověď nezná. (...) Zato biologové, tedy vědci, kteří zkoumají živé organismy, mohou skálopevně prohlásit, že každý člověk je smrtelný. Jednotlivé orgány stárnou a umírají, ale to, co má šanci přetrvat mnohem déle, tisíce nebo dokonce miliony let, jsou naše geny. Genom je stručně řečeno zakódovaná informace o tom, jak je tvůj organismus utvořen. To v genech spočívá nesmrtelnost. V genech, které zanecháš svým dětem, bude pořád žít kousek tebe; tvoje děti ho předají tvým vnoučatům, pravnoučatům a dalším generacím, se kterými už se ale nesetkáš." (Host, 2018)... celý text
