posvicmichal komentáře u knih

Prvním dvěma dílům jsem dal čtyři hvězdičky, třetímu tři. Byl jsem zvědavý, jaký dojem budu mít z tohohle. A zůstávám na třech, za mě to má celé jednoznačně klesající tendenci, je to hrozně opakované, předvídatelné a neuvěřitelné.

02.10.2023

Celkem příjemné, nenáročné čtení. Nic extra hlubokého, ale zároveň to jisté poselství skýtá :)

5 12.08.2023

Backmanův styl psaní nemusí sednout každému. Poměrně jednoduché charakteristiky a definování postav pomocí několika málo neustále zmiňovaných vlastností mi většinou vadí, ale u něj z nějakého důvodu ne. Babička je ve spoustě věcech podobná jako jeho další knihy - nikdo není černobílý, každý má své démony a každého nějak ovlivňují. A my bychom neměli lidi tak snadno odsuzovat, aniž bychom tyhle démony znali. O tom podle mě tahle kniha je, je o lidech, ne o tom trochu bláznivém příběhu, ale o tom, jak je snadné odsoudit člověka, když ho známe jen z jedné strany. A v tom je krása té knížky. V tom, jak často se vám mění názory na jednotlivé postavy, protože poznáváte jejich příběh z nových a nových úhlů.

16 20.04.2023

Knihu jsem si podruhé přečetl, když už vyšel, a snad brzy vyjde i v češtině, třetí díl, a přijde mi pořád stejně skvělá, jako na první přečtení. To, jakým způsobem Backman dokáže kombinovat úhly pohledu jednotlivých postav, jak dokáže komplexně vykreslovat jejich charaktery jen pomocí několika málo vět a přesně najít tu správnou hranici mezi pointou a omáčkou. Úchvatné, moc se těším na třetí díl.

13 13.12.2022

Ódinovo dítě byla na čtení poměrně náročná kniha, hlavně zpočátku, protože jsme byli vhození do světa, který je úplně jiný, než ten náš, ale nikdo nám ho nevysvětlil a museli jsme ho pochopit sami podle toho, co se v něm dělo. Což, z mého pohledu, trochu odpoutávalo pozornost od samotného děje. Druhý díl je v tomhle snazší, Ymslandu už známe, lidský svět také, a můžeme se soustředit na příběh. Ten je podle mě docela čtivý, zvraty působí přirozeně a nenásilně, má to gradaci a postavy jsou konzistentní, byť pohnutky některých z nich nám stále zůstávají tak trochu záhadou. Co mě naopak moc neoslovilo byly "milostné" scény, dá-li se to tak nazvat. Ale naštěstí jich nebylo zbytečně moc :)

Na konci 13. dílu jsem nebyl moc nadšený, ale nakonec jsem rád, že to bylo roztažené na dva díly a neuspěchalo se to na konci prvního. Přiznám se, že z nějakého důvodu se mi tenhle díl líbil opravdu hodně. Nejspíš proto, že se hlavní hrdinové dostali po dlouhé době do situací, ve kterých ještě nebyli a bylo to tak něco trochu nového.

2 24.09.2022

John Flanagan má jediné štěstí, že mám 14. díl doma. Jinak bych za ten konec hodil hvězdu dolu :) Jinak je to prostě další díl HU, se svou jednoduchostí odpovídající cílové věkové skupině. Nikdo od toho asi nic víc neočekává a ani nechce. Cením, že i po 13 dílech pořád nemám pocit, že by byl děj vyloženě repetitivní, byť jisté podobnosti jsou zjevné. Nepochybně tomu pomohl onen časový skok, který výrazně změnil poměry v království. V prostřední části knihy mi trochu vadilo skákání mezi dějovými linkami, vždycky jsem se do jedné zabral a bum, najedou jsem zase na druhé straně a řeším něco úplně jiného. Nezvykle široký děj, který se potáhne až do dalšího dílu, je trochu frustrujícím, ale zajímavým zpestřením.

1 14.09.2022

(SPOILER) Královskou hraničářkou posunul John Flanagan sérii do trochu jiných rozměrů. Nejen tím časovým skokem, který otevřel prostor pro úplně nové příběhy a postavy, ale i tím, že jsme poprvé zažili smrt jedné z oblíbených hlavních postav, byť mimo děj. Po celých 11 prvních knih sice bylo v příbězích určité napětí, ale vždycky jsme v hloubi duše věděli, že nikdo z hrdinů neumře. A nejednou bum. A závěr příběhu, ve kterém šlo hrdinům o život, tak dostal úplně nový rozměr. Alyssina smrt vytvořila brouka v hlavě - neumře Will? Přece jenom, hlavním hrdou už asi nebude on, už není učeň, tím je Maddie, tak proč by nemohl? Co se týče samotného příběhu, první polovina byla trochu deja vú. Maddie podstoupila velmi podobný proces, jako kdysi Will, koneckonců, Will byl každým coulem učněm svého učitele a od Halta nepochytil jen dovednosti, ale i chování. Nová zbraň byla příjemným osvěžením, samotný fakt, že je Maddie žena, zatím podle mě neměl pro příběh moc význam. Willův charakter byl ve druhé polovině z mého pohledu napsán trochu nekonzistentně, myslím, že z toho, co všechno víme o Willovi z předchozích dílů, udělal chyby, které by udělat neměl. Ale dá se to asi vyargumentovat smrtí jeho ženy. Jsem zvědav, jestli v dalším díle uvidím znovu starého, pečlivého Willa, když konečně Allys pomstil.

3 02.09.2022

Navzdory tomu, nebo možná právě proto, že jako programátorovi je mi téma blízké, mě tenhle díl bavil nejméně. Nejspíš proto, že jsem očekával víc hackování a méně střílení, kterého tady bylo snad pocitově ještě víc, než v předchozích dílech už od samého začátku. Z mého pohledu, méně je někdy více a kdyby tam té bojové akce bylo o trochu méně, možná by tolik nevyplouvala na povrch podivná nesmrtelnost Marca Dana a jeho superschopnost v každé místnosti najít nějakou zbraň na blízko, kterou může praštit nepřítele. Ale hlavní zápletka jako taková podle mě nebyla špatná, čtvrtý díl si určitě příležitostně také pořídím.

1 19.08.2022

Backman píše primárně o lidech a příběh je v podstatě jen nástroj. Tahle knížka není výjimkou, ale z mého pohledu je to asi první kniha, kterou jsem od něj četl, kde ten příběh přece jenom to výborné zpracování postav a poselství, které kniha má, stahuje trochu dolů. I tak je to ale podle mě dobrá kniha a koupě rozhodně nelituji.

10 16.08.2022