posterka
komentáře u knih
Láska je jen slovo
Johannes Mario Simmel
Poprvé jsem tuhle knihu četla v 15 letech, když jsem ji dostala od táty. Je to asi moje nejoblíbenější kniha.
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
Dlouho jsem nečetla nějaké YA fantasy a ani ho moc popravdě nečtu... Když mi doporučovala knihu paní v knihkupectví, nijak zvláště mě nenalákala. Myslela jsem si, že to bude slátanina, obvláště, když jsem si přečetla v některých komentářích zde, že kniha čerpá z několika profláklých titulů jako jsou: Aliance, Hunger games, trochu Hra o trůny... Někdo tu kritizoval i intimní scény přirovnávajíc k 50 odstínům šedi pro mladé... Ale nějak mi to nedalo a přemohla mě zvědavost. K mému překvapení jsem ji přečetla za 2,5 dne.
Rozhodně mi kniha nepřipomínala ani trochu jako Hunger Games které jsem četla naposledy, Aliance spíš namátky a 50 odstínů šedi už vůbec ne, tak nevím?! Hra o trůny se mi mihla v hlavě jen díky stříbrným vlasům hlavní hrdinky a protože draci. Ale jinak mi kniha přijde celkem hezká a příběhem originální. :)
Kdyby mi bylo o 10 let méně, patřilo by 4. křídlo mezi mé nejolíbenější romanťárny v poličce. Je to prostě hezká "fantasy pohádka" pro mladší, kde svět není růžový i přes pozitivní a zároveň napínající konec, ve kterém očekává čtenář druhý díl. Až vyjde, 100% si ho přečtu :-) Jen dám určitě přednost e-podobě, než pevné vazě. Design pěkný, ale jinak na tom šetřili, jak se dalo.
Kde jsi, když nejsi
Radka Třeštíková
Takový smutný příběh ze života ženské, která utíká z manželství někam, kde se může cítit být sama sebou. Ženské jejíž manželství po X letech už dávno není, co bývalo... Její manžel se jí postupem času zhnusil, už k němu zkrátka nic necítí, vyprchalo to... Zatímco její muž ji bere automaticky, majetnicky, hloupě... A milenec je tak trochu tele, ale stačí to. Nejvíce mi bylo líto těch dětí na konci knihy. A ta nespravedlnost byla do nebe volající... Ale styl psaní je jednoduchý, nic komplikovaného. I když v knize člověka občas zamrazí, není to zase tak náročná a kvalitní četba abych si ji chtěla přečíst znovu. Anna Karenina měla také nešťastný život a je úplně někde jinde... Proto nemohu dát plný počet hvězd.
Zvrácené království
Rina Kent
Knihu jsem si přečetla na základě doporučení v komentářích pod knihou Slzotvůrce. Koupila jsem si raději všechny tři doporučené díly Royal Elite najednou, protože jsem pochopila, že celkový příběh nelze hodnotit už podle prvního dílu, kde je na konci utnut přesně tak, jak to bývá u napínavých seriálů v TV. Styl psaní a celkové propracování však člověk vnímá už po prvních stránkách, to je jasné...
1) Všechny tři knihy jsem přečetla za necelé tři dny. Nejedná se o složitou četbu, nýbrž svižnou a odpočinkovou.
2) Ačkoli se místy zdá kniha jako náctiletá verze 50-ti odstínů šedi mixlých se stmíváním a 10 důvody, proč tě nenávidím, nebylo to úplně zlé. ALE!
3) U intimních scén chyběla přirozenost. Autorka tlačila příliž na pilu a velmi často se opakovala ve své slovní zásobě, což mě vyložene štvalo. Někdy sexuální scény cpala do chvílí, kdy jsem si skoro jistá, že by vše v realitě probíhalo jinak - v takové chvíli je potřeba se psychologii postav pověnovat a ne je odbít "zvlhlou kundičkou, ve který se smočí pták" a zase bude všechno dobré... Samozřejmě, že jsem z těch scén pochopila, co se tím autorka snaží naznačit, ale přesvědčovat mě každých pět minut o tom, že je Aiden psychicky nemocný, mě nikdo nemusel. Je strašně jednoduché to o člověku jen dokola psát a psát a psát místo toho, aby se autor ponořil hlouběji... Nicméně se mi líbilo, jak autorka přes sex ukazuje, jak se Aiden s Elsou mění a jak může být vztah vyloženě toxický.
3) Někdo tu psal, že se mu příběh nelíbil, protože nabádá dívky, aby si myslely, že podobný vztah je v pořádku. Já s tím nemohu souhlasit. Ve druhém dílě Ocelové princezny je vyloženě znát, jak Elsa bojuje o svoji hrdost a že není v pořádku, když si s vámi někdo hraje a dělá, co chce, i když vás to jistým způsobem může přitahovat... Byly chvíle, kdy jsem při čtení posmutněla a pak zas měla radost, když jsem spatřila naději, že Aiden dokáže víc, než si někoho podmaňovat silou vůle.
4) Knihy bych určitě smrskla a ubrala na intimních scénách. V těch co by zůstaly bych si více pohrála se slovní zásobou a fantazií... Fakt mi tu chyběla kvalita :-( Všeho moc škodí a člověk měl prostě potřebu občas začít stránky přeskakovat, jak moc ho zajímalo co za tím vším je! proto byl pro mě nejepší asi třetí díl... První je za mě nejslabší, ale navnadit dokáže. To jo! Myslím, že 2 díly by bohatě stačily na to, aby ta četba byla kvalitnější...
Ocelová princezna
Rina Kent
Knihu jsem si přečetla na základě doporučení v komentářích pod knihou Slzotvůrce. Koupila jsem si raději všechny tři doporučené díly Royal Elite najednou, protože jsem pochopila, že celkový příběh nelze hodnotit už podle prvního dílu, kde je na konci utnut přesně tak, jak to bývá u napínavých seriálů v TV. Styl psaní a celkové propracování však člověk vnímá už po prvních stránkách, to je jasné...
1) Všechny tři knihy jsem přečetla za necelé tři dny. Nejedná se o složitou četbu, nýbrž svižnou a odpočinkovou.
2) Ačkoli se místy zdá kniha jako náctiletá verze 50-ti odstínů šedi mixlých se stmíváním a 10 důvody, proč tě nenávidím, nebylo to úplně zlé. ALE!
3) U intimních scén chyběla přirozenost. Autorka tlačila příliž na pilu a velmi často se opakovala ve své slovní zásobě, což mě vyložene štvalo. Někdy sexuální scény cpala do chvílí, kdy jsem si skoro jistá, že by vše v realitě probíhalo jinak - v takové chvíli je potřeba se psychologii postav pověnovat a ne je odbít "zvlhlou kundičkou, ve který se smočí pták" a zase bude všechno dobré... Samozřejmě, že jsem z těch scén pochopila, co se tím autorka snaží naznačit, ale přesvědčovat mě každých pět minut o tom, že je Aiden psychicky nemocný, mě nikdo nemusel. Je strašně jednoduché to o člověku jen dokola psát a psát a psát místo toho, aby se autor ponořil hlouběji... Nicméně se mi líbilo, jak autorka přes sex ukazuje, jak se Aiden s Elsou mění a jak může být vztah vyloženě toxický.
3) Někdo tu psal, že se mu příběh nelíbil, protože nabádá dívky, aby si myslely, že podobný vztah je v pořádku. Já s tím nemohu souhlasit. Ve druhém dílě Ocelové princezny je vyloženě znát, jak Elsa bojuje o svoji hrdost a že není v pořádku, když si s vámi někdo hraje a dělá, co chce, i když vás to jistým způsobem může přitahovat... Byly chvíle, kdy jsem při čtení posmutněla a pak zas měla radost, když jsem spatřila naději, že Aiden dokáže víc, než si někoho podmaňovat silou vůle.
4) Knihy bych určitě smrskla a ubrala na intimních scénách. V těch co by zůstaly bych si více pohrála se slovní zásobou a fantazií... Fakt mi tu chyběla kvalita :-( Všeho moc škodí a člověk měl prostě potřebu občas začít stránky přeskakovat, jak moc ho zajímalo co za tím vším je! proto byl pro mě nejepší asi třetí díl... První je za mě nejslabší, ale navnadit dokáže. To jo! Myslím, že 2 díly by bohatě stačily na to, aby ta četba byla kvalitnější...
Zvrhlý král
Rina Kent
Knihu jsem si přečetla na základě doporučení v komentářích pod knihou Slzotvůrce. Koupila jsem si raději všechny tři doporučené díly Royal Elite najednou, protože jsem pochopila, že celkový příběh nelze hodnotit už podle prvního dílu, kde je na konci utnut přesně tak, jak to bývá u napínavých seriálů v TV. Styl psaní a celkové propracování však člověk vnímá už po prvních stránkách, to je jasné...
1) Všechny tři knihy jsem přečetla za necelé tři dny. Nejedná se o složitou četbu, nýbrž svižnou a odpočinkovou.
2) Ačkoli se místy zdá kniha jako náctiletá verze 50-ti odstínů šedi mixlých se stmíváním a 10 důvody, proč tě nenávidím, nebylo to úplně zlé. ALE!
3) U intimních scén chyběla přirozenost. Autorka tlačila příliž na pilu a velmi často se opakovala ve své slovní zásobě, což mě vyložene štvalo. Někdy sexuální scény cpala do chvílí, kdy jsem si skoro jistá, že by vše v realitě probíhalo jinak - v takové chvíli je potřeba se psychologii postav pověnovat a ne je odbít "zvlhlou kundičkou, ve který se smočí pták" a zase bude všechno dobré... Samozřejmě, že jsem z těch scén pochopila, co se tím autorka snaží naznačit, ale přesvědčovat mě každých pět minut o tom, že je Aiden psychicky nemocný, mě nikdo nemusel. Je strašně jednoduché to o člověku jen dokola psát a psát a psát místo toho, aby se autor ponořil hlouběji... Nicméně se mi líbilo, jak autorka přes sex ukazuje, jak se Aiden s Elsou mění a jak může být vztah vyloženě toxický.
3) Někdo tu psal, že se mu příběh nelíbil, protože nabádá dívky, aby si myslely, že podobný vztah je v pořádku. Já s tím nemohu souhlasit. Ve druhém dílě Ocelové princezny je vyloženě znát, jak Elsa bojuje o svoji hrdost a že není v pořádku, když si s vámi někdo hraje a dělá, co chce, i když vás to jistým způsobem může přitahovat... Byly chvíle, kdy jsem při čtení posmutněla a pak zas měla radost, když jsem spatřila naději, že Aiden dokáže víc, než si někoho podmaňovat silou vůle.
4) Knihy bych určitě smrskla a ubrala na intimních scénách. V těch co by zůstaly bych si více pohrála se slovní zásobou a fantazií... Fakt mi tu chyběla kvalita :-( Všeho moc škodí a člověk měl prostě potřebu občas začít stránky přeskakovat, jak moc ho zajímalo co za tím vším je! proto byl pro mě nejepší asi třetí díl... První je za mě nejslabší, ale navnadit dokáže. To jo! Myslím, že 2 díly by bohatě stačily na to, aby ta četba byla kvalitnější...