Petja
komentáře u knih
Pohádky z bílého pyžamka
Ludmila Pelcová
Není nad to, když v krabici s knihami najdete svou milovanou knížku z dětství (i když díky častému čtení rozpadlou na prvočinitele a lepenou takovou tou papírovou páskou, co se musí olíznout a pak stejně vůbec nedrží :-) ) s obrázky, které jsou snad z cukrové vaty. A když se ještě zde dozvíte, že existuje i jako audiokniha (díky, hippiesak!), tuto obratem pořídíte a pak už jen dceru obléknete do podobně obrázkového pyžamka a společně se radujete při čtení i poslechu. Pozor, vlak do Hajánek právě odjíždí!
Malá princezna 1
Tony Ross
Knihu si dcera vybrala v knihovně podle pohádky v televizi. Oba příběhy se jí líbily, ale já jsem byla ráda, když jsme ji vrátily do knihovny, pro člověka, který vyrostl na Petiškovi, Říhovi a dalších je to přece jen příliš odbytá literatura.
Lesní školka
Andrea Popprová
Poslední leporelo od Andrey Popprové, které doporučujeme do každé dětské knihovničky! Lesní zvířátka jsou se svou lesní školkou na výletě, zmoknou, sundají si kožíšky, jdou spinkat a po spaní si kožíšky popletou, takže malý čtenář musí určit, komu který kožíšek patří. Pyžamka zvířátek jsou vystřižena z opravdových látek. Příběh je jednoduchý, ale mezi stohy jiných leporel o zvířátkách, kterými jsou zahlcena všechna knihkupectví i naše domácí knihovna, nápadně vyčnívá.
Karkulín ze střechy
Astrid Lindgren
Další dílo od Astrid Lindgrenové, které jsem v dětství vůbec neznala, a teď jsem se s pětiletou dcerou dobře bavila. Je úplně jiné než Děti z Bullerbynu, Madynka nebo třeba Lotta, protože v ní vystupuje pohádkový Karkulín. Ten mne v první části knihy hodně rozčiloval, ve druhé se z něho stal skoro kladný charakter. Kapitola o koláčové horečce nám navíc hodně pomohla, když měla dcera stejně jako Benovi sourozenci podezření na spálu, z které nakonec vyšla angína s vyrážkou a musela držet přísnou dietu - bez koláčů, sladkostí a kakaa.
Příběhy perfektně doplňují ilustrace od Heleny Zmatlíkové. Knihu jsme zatím měly půjčenou z knihovny, ale asi si o ni napíšeme Ježíškovi.
Objevujeme svět! Tělo
Nathalie Choux
Knížka ze série Minipedie vhodná pro děti mezi jedním a druhým rokem ukazuje dětem základní části lidského těla, denní činnosti a pocity. Vzhledem k tomu, že text je hodně odbytý, jak už to v knihách od Svojtky bývá (v tom rozsahu by tam vlastně nemusel být vůbec, protože jaké části těla jsou na obrázku nebo že se někdo mračí/směje poznáme i bez popisu), se jedná spíše o hračku - v knížce jsou „hýbací obrázky“, např. kluk mrká, děti skáčou na prolézačkách, schovávají se za keř a kluk dává pusu mámě. Za hezké zpracování a malý čtvercový formát do dětských ručiček dávám tři hvězdičky (ale ocenila bych více stránek - kniha jich má jen pět).
Maxipes Fík
Rudolf Čechura
Jsem ráda, že se oblíbená kniha mého dětství (již velmi opotřebená a lepená) dočkala dotisku. Jedná se o velké obrázky z jednotlivých vtipných epizod o Maxipsu Fíkovi s krátkými popisy a částečně s „bublinami“, ideální pro začínající čtenáře i pro děti, které si rády samy knížky prohlíží. Dnes už bych si knížku troufla označit za klasiku, která by neměla chybět v knihovně žádného fandy Maxipsa Fíka.
Neposlušná kůzlátka a jiné pohádky
Ivana Kocmanová
Pohádky o třech prasátkách, O neposlušných kůzlátkách, Jak šlo vejce na vandr a o rozmarné ovečce ve formě „malovaného čtení“, tj. některá slova jsou nahrazena obrázky. Každý příběh naštěstí obsahuje legendu s popisem jednotlivých obrázků. V některých případech (zejm. tam, kde je více jmen, jako např. u kůzlátek) je pro čtenáře náročnější si doplňované zapamatovat. Na konci každé pohádky jsou kontrolní otázky. Pěkná knížka, ačkoli malovaným čtením od Jiřího Havla se nevyrovná. Pro zpestření je fajn půjčit si ji z knihovny, domů není nutné pořizovat.
O Červené karkulce
Jana Semelková
Leporelo s převyprávěnou pohádkou o Červené karkulce – nejdůležitější rysy pohádky zůstaly, ale text je málo propracovaný, jakoby vznikl za jeden večer (myslivec nahlédl do světnice oknem a „hned mu bylo jasné, co se přihodilo“). Akvarelové ilustrace jsou naopak něžné a zdařilé. Dcera knihu dostala v roce a tři čtvrtě a musely jsme ji číst pořád dokola, i teď ve čtyřech letech se k ní občas ráda vrátí.
Kudy teče řeka
Eva Obůrková
Dlouhé oboustranné rozkládací leporelo, na kterém je nakreslen tok řeky od pramene k moři a všechno možné, co lze kolem řeky vidět. Na každé stránce je řada detailů, takže si dítě může pěkně rozšířit slovní zásobu, obrázků na druhou stranu ale není moc, takže stránky nepůsobí chaoticky. V horní části každé strany je dírka k zavěšení na zeď. Na druhé straně jsou větší obrázky a podrobnější popisky plavidel a vodních zvířat.
Ku-ku! Jen po mně vztáhněte ruku.
Josef Lada
Klasické leporelo se známými ilustracemi Josefa Lady, které jsou díky jasným černým obrysům srozumitelné i pro nejmenší děti. Ke každému obrázku je připojeno klasické lidové říkadlo (Sviť, měsíčku, sviť, Šel zajíček brázdou, Utíkej, Káčo, Naše kočka strakatá, Ententýky, Strejček Nimra, Sluníčko zapadá za hory, několik zimních říkadel a další). Doporučuji jako dobrý základ knihovničky každého batolete.
Zpívánky
Jitka Saturková
Zdařilý soubor šedesáti dvou klasických českých písniček pro děti vč. notového záznamu na pěkném křídovém papíře v pevné vazbě z edice ČT. Ilustrován je různými variacemi obrázku veselé modro béžové kočky, jejích tlapek, květinek a not. U nás oblíbený zpěvník, nemusíme přemýšlet, co budeme zpívat, ale listujeme a vybíráme.
Cirkus je tu
Petr Šulc
Tenká brožovaná knížka, spíše sešit, o příhodách v cirkuse. Jedná se o „malované“ čtení, kdy jsou některá slova vypuštěna a čtenář si je musí doplnit sám podle obrázku. Kvalit Malovaných čtení od Jiřího Havla nedosahuje, ale i tak u nás bylo oblíbené. Jen škoda, že obrázky, které se v textu doplňovaly, se v jednotlivých kapitolách opakovaly, a také bych uvítala, kdyby byly trochu větší.
Rok ve školce
Przemyslaw Liput
„Hledací“ knížka, podobná jako Jaro, Léto, Podzim, Zima a Noc od Rotraut Berner. Na rozdíl od Rotraut Berner má ovšem víc listů, na kterých jsou obrázky z typického dění ve školce od podzimu do jara (např. halloweenský večírek, vánoční besídka atp.) Zatím ji máme z knihovny a dcera ji studuje stále dokola, takže se ji chystáme koupit. Obrázky jsou bohaté, ale ne chaotické jako u jiných knih tohoto typu. Potěší určitě nejen školkové děti, ale i větší batolata a prvňáčky.
Tuze hladová housenka
Eric Carle
Světová klasika pro nejmenší, která se u nás dočkala vydání teprve v r. 2018. Typické vtipné a pestré obrázky Erica Carleho děti zaujmou a díky jednoduchému textu je naučí dny v týdnu, základní počítání, barvy , oblíbené potraviny a samozřejmě i vývoj motýla. Děti zároveň potěší kratší stránky a dírky v počítaném ovoci, do kterého lze strkat nezbedné prstíky (to platí ovšem jen pro nejmenší děti. Mám vydání v angličtině a i to je jaksi zmenšené, takže odhaduji, že prstíky se tam vlezou tak do dvou let, za což ubírám jednu hvězdičku). Tato kniha by neměla chybět v žádné dětské knihovničce.
Malované čtení
Jiří Havel
Nejlepší malované čtení, které jsme kdy měli doma. Příjemně velká písmena i výrazné obrázky, takže není těžké poznat, co obrázek znamená a co se má do textu doplnit. Texty jsou vtipné a každý je o něčem jiném, takže v textu se doplňují různé obrázky, ne pořád deset obrázků dokola jako v knihách, kde na sebe jednotlivé kapitoly navazují. U nás jedna z nejčtenějších knih pro děti, dceru baví zhruba od tří let a ráda se k ní vrací.
Příběh opravdové vášně
Blanka Milfaitová
Přečetla jsem prvních třicet stran a jsem nepříjemně překvapená. Kniha má krásnou obálku s usmívající se autorkou na přední straně, je kvalitně zpracovaná na křídovém papíře a obsahuje řadu zajímavých fotografií cest (za to dávám jedinou hvězdičku). Očekávala jsem tedy pozitivní dílo o cestování, vaření marmelády a vzestupu na vrchol. Těch prvních třicet stran je ovšem velmi negativních, plných útoků na rodinu, známé a obchodní partnery, kteří autorku nepodpořili v jejím podnikání, zničili jí dětství a mládí, nevěřili jí, útočili na její podnikání, avšak autorka se všem těm zlým lidem vzepřela a nad všemi zvítězila. Zdá se, že autorka je velmi zakomplexovaná a své (ať už skutečné, nebo domnělé) křivdy musí stále omílat dokola. Takový příval negativních emocí jsem v knize tohoto formátu nečekala a knihu jsem nedokázala dočíst, prolistovala jsem jen fotografie a pošlu ji dál.
O jabloňce
Eduard Petiška
Jeden z příběhů z Martínkovy čítanky ve formě leporela. Jednoduchý příběh o tom, jak se Martínek stará o jabloňku od zimy až do podzimu, kdy sklidí jablíčko, doprovázený krásnými ilustracemi od Heleny Zmatlíkové. Text je pro děti lehce srozumitelný, ale přesto psaný bohatým jazykem. Toto leporelo doporučuji jako základ dětské knihovničky, sama jsem je měla ještě po mamince a své dcerce je čtu také.
Kuřátko a obilí
František Hrubín
Klasická literatura pro nejmenší od Františka Hrubína ilustrovaná Zdeňkem Milerem. Provázela mne celé dětství, poté jsem ji četla bratrovi a po letech při předčítání dcerce jsem zjistila, že ji stále umím zpaměti. Základ knihovničky každého malého knihomola; tuto knihu většinou kupuji dětem příbuzných a známých jako jeden z prvních dárků do výbavy. Daleko předčí všechny minipedie, otvírací okénka a novodobé příběhy o krtkovi.
Úsměvy smutných mužů
Josef Formánek
Útlá autobiografická knížka o pobytu v protialkoholní léčebně. Popisy života v léčebně (a života před a po léčení jednotlivých hrdinů) střídají zápisky v deníku. Na začátku je trochu náročnější zorientovat se v jednotlivých postavách, pak už je to lehké čtení (běžnému knihomolovi určitě bude stačit jeden večer) o těžkých životních osudech, režimu v léčebně a léčebných postupech, které si běžný smrtelník jen těžko představuje. Výborná kniha, těším se i na film.
O Kanafáskovi
Galina Miklínová
Komiks většího podlouhlého formátu (malé děti si tedy musí prohlížet na stole, protože knihu ještě neudrží) o uspávací peřině Kanafáskovi a Jonášovi podle oblíbeného Večerníčku – jednotlivé kapitoly odpovídají komiksovým epizodám, obsahují hodně obrázků a text v bublinách, takže je náročnější na předčítání, protože je nutné ukazovat, co která postava říká. Ideální tedy je, pokud dítě už číst umí nebo si rádo samo prohlíží. U nás každopádně hodně oblíbená publikace.