Petja
komentáře u knih
Krtek a rybka
Zdeněk Miler
Krásné Milerovy ilustrace, ovšem novodobý těžkopádný text. Dceru leporelo naštěstí nezaujalo, takže je nemusíme denně číst.
Madynka zachránkyně
Astrid Lindgren
Pro druhý díl platí můj komentář k dílu prvnímu, jen tento je ještě více sociálně orientované. Madynka je u nás stejně oblíbená jako Ronja.
Madynka
Astrid Lindgren
Oba díly Madynky jsem pořídila na základě zdejších recenzí a oba předčily mé očekávání. Jedná se o jednotlivé příhody ze života Madynky a její sestry Lízy, které se odehrávají před sto lety. Jsou velmi realistické, na rozdíl od Dětí z Bullerbynu, které vykreslují ideální pohodové dětství, jaké by chtěl prožít každý, Madynka bez obalu řeší sociální otázky (chudoba, alkoholismus, dítě z neúplně rodiny...). Madynka sama je z velmi dobře situované rodiny, ale její nejbližší přátelé jsou na tom naopak. Madynka, Líza i jejich rodiče a služebná mají dobré srdce a snaží se pomáhat potřebným. Zvlášť oceňuji pokrokového tatínka, který ve dnech, kdy má služebná volno, myje podlahu. Knihu krásně doplňují něžné ilustrace.
S dcerou rády sledujeme i švédský seriál, který se v češtině jmenuje poněkud nesystematicky "Margitka" a Líza je Lisabeth. Stejně jako Ronja a Děti z Bullerbynu dobře kopíruje knižní předlohu, není jen "na motivy".
Stoprucentně doporučujeme!
Anička v zahradě
Ivana Peroutková
Poetický prázdninový poslední díl se odehrává opět u babičky na venkově, hlavně u Parašína v zahradě, hodně se řeší vztahy s Aniččinými kamarády. A přestože si Anička vybrala Tarka, já fandím Parašínovi :-). Všechny knihy jsme měly zatím z knihovny, ale asi poprosíme Ježíška o komplet Aniček v krabičce :-).
Anička v Austrálii
Ivana Peroutková
Další zdařilý cestovatelský díl. V Austrálii jsem nikdy nebyla, takže i já jsem se dozvěděla něco nového o Modrých horách, Sydney a Aboridžincích. Líbí se mi, že si Anička všude, kam přijede, najde nové kamarády.
Anička na řece
Ivana Peroutková
Toto je můj nejoblíbenější cestovatelský díl o Aničce, dýchá z něho léto a prázdniny a je opravdu plný zajímavých dětských zážitků a dobrodružství.
Anička a Velikonoce
Ivana Peroutková
Velikonoční díl je hodně emotivní, hezky to vystihl komentář witiko. Dcera byla opět nadšená. Chybu v datu velikonočního zápisu do deníku snad autorce vzhledem ke kvalitě celé série o Aničce můžeme odpustit, stejně jako to, že knihy jsou psány spisovně, ale v každé se objevuje nespisovné "oblíknout"/"svlíknout" a "zahlásit" často tam, kde se to stylisticky nehodí.
Anička u moře
Ivana Peroutková
Jeden z cestovatelských dílů Aničky, tentokrát Anička jede na dovolenou do Egypta. Konečně vím, jak to v hotelu v Hurghadě chodí :-). Moc se mi líbí, že se zde děti kromě Aniččiných prázdninových příhod seznámí i s některými reáliemi z Egypta - např. co je to bazar, bakšiš, pyramidy atd. Často posloucháme také audioknihu v podání Marthy Issové.
Anička a divadlo
Ivana Peroutková
Opět moc hezká kniha z naší oblíbené série, četly jsme v papírové podobě a často posloucháme i audio. V tomto díle mne zaujalo, jak jsou děti nadšené pro divadlo, samostatně si zajistí prostory pro představení a představení opravdu sami pro široké publikum zahrají.
Anička a cirkus
Ivana Peroutková
Další vydařený díl o Aničce (i když u nás ne ten nejoblíbenější), který se tentokrát odehrává v cirkuse, kde si Anička najde kamarádku a chce zkusit vystupovat. Výraznější než v ostatních dílech je zde právě přátelský vztah s holčičkou od cirkusu, zklamání i smíření, pomoc ze strany dospělých kamarádů.
Posloucháme jako audioknihu, takže je zde i veselá cirkusová hudba. Jinak i pro tuto část platí obecná charakteristika díla, kterou jsem uvedla u dílu Anička a její kamarádky.
Anička a její kamarádky
Ivana Peroutková
Druhá knížka o Aničce, kterou jsme si pořídily, resp. poslechly v podání výborné Marthy Issové. Anička je milá a šikovná osmiletá holčička s dobrým srdíčkem, která žije u babičky na venkově, zatímco jsou rodiče pracovně na rok v zahraničí. V knížce je tak popsáno dětství, jaké znám a jaké bych taky přála svým dětem – ne u počítače, telefonu a televize, ale venku mezi kamarády.
Přesto se jedná o příběh ze současnosti, taková novodobá Šmahelová pro mladší školní věk, resp. pro předškoláky (pětiletá dcera je nadšená). Kniha je psána nekomplikovaným, ale přesto dostatečně bohatým jazykem, autorka dovede velmi dobře vystihnout Aniččiny pocity (ať už negativní, nebo pozitivní), různé problémy, které taková holčička může mít (vztahy s kamarády i s dospělými) i jejich řešení. CD posloucháme od zimy často a rády.
Skřítek Nils
Astrid Lindgren
Různé příběhy, i s pohádkovými prvky, tentokrát vážnější a smutnější než Pipi nebo Děti z Bullerbynu. U dcery velmi oblíbené, a to jak klasická kniha (krásně bohatě ilustrovaná Markétou Vydrovou), tak audiokniha.
Dědečku, ještě vyprávěj
Ladislav Špaček
Druhý díl etikety pro děti, který opět posloucháme jako audioknihu, kterou čte přímo autor. Dceru baví, opakovaným poslechem si vše lépe zapamatuje.
Ronja, dcera loupežníka
Astrid Lindgren
Ronju prostě milujeme! I když obsahuje některé pohádkové prvky (skřítky, bludičky, větrnice), celkové vyznění je „realistické“ (na rozdíl třeba od Pipi, která pro mne byla vždycky těžko uvěřitelná). Je to krásný příběh o přátelství, o lásce mezi rodiči a dětmi a o lásce ke svobodě a přírodě. Některé pasáže jsou vtipné (např. jak po rozpůlení hradu zůstal za Pekelnou tlamou záchod), některé velmi napínavé (např. útok větrnic na Ronju a Birka ve vodě nebo na Ronju ve sněhu).
S příběhem jsme se poprvé setkaly v kresleném japonském televizním seriálu, který, stejně jako švédský film z osmdesátých let, odpovídá knize (není jen „na motivy“), a pro velký úspěch jsme si pořídily i audioknihu, kterou vypraví Rudolf Hrušínský. Ronja se tedy stala neoddělitelnou součástí naší domácnosti, jen lituji, že mne tento příběh v dětství minul.
Forrest Gump
Winston Groom
Snad první kniha, která mne bavila méně než film, který se mi asi nikdy neomrzí (přičemž je hodně „na motivy“, tj. kniha a film se dost liší). První část byla vtipná a měla spád, druhá už mne tolik nebavila a místy mi přišla hodně nucená, zejm. pasáže s opicí. Audioknihu v podání Jana Hartla každopádně doporučuji.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Takový severský Forest Gump, poslouchala jsem jako audioknihu v podání Martina Stránského při vánočním úklidu a opravdu dobře jsem se bavila. Je neuvěřitelné, jak je děj do detailu promyšlený na pozadí historických událostí a všechno do sebe krásně zapadne.
Pes a jeho kamarádi
Michal Černík
Leporelo s prostorovými obrázky páva, sovy, pejska a oslíka. Když se knížka otevře, obrázky se hýbou, což je pro děti velice atraktivní. Jednotlivé obrázky jsou doplněny básničkami, tyto však bohužel nejsou příliš propracované. Za slabinu knihy považuji, že obsahuje jen čtyři zvířátka, dítě ji má za chvíli prolistovanou. Přesto je hezké mít alespoň jeden díl v knihovně, už kvůli autorově osudu (knihy navrhl v šedesátých letech, pak nesměl tvořit a knihy vyšly až po jeho smrt).
Kam se ztratila rolnička?
Andrea Popprová
1) Leporelo o Vojtovi a jeho kašpárkovi, kterému se ztratila rolnička z čepičky. Vojta rolničku hledá - každá stránka ukazuje některou místnost v domě (pokojíček, kuchyni, koupelnu), resp. zahrádku a jsou zde zobrazeny typické věci, které se v takové místnosti nacházejí. Dítě si tak hezky rozšiřuje slovní zásobu. Leporelo je zároveň „hledací“. Na každé dvoustraně je zobrazených pět předmětů, které dítě vyhledává na velkém obrázku. Na rozdíl od velkoformátových leporel od Rotraut Berner je toto vhodnější pro nejmenší děti, protože obrázky jsou výraznější, je jich méně a dítě malý formát snadno udrží v ručičkách.
U nás velmi oblíbené, doporučuji zařadit do dětské knihovničky vedle klasiků jako Kuřátko a obilí, Krtek a kalhotky, O Palečkovi, o Jabloňce nebo Kuku. Není to sice takový literární klenot, ale je milé, poetické a z hromady leporel, která máme, jednoznačně vyčnívá. Obě dcery je milují (= dlouhodobě čteme několikrát denně). A té radosti, když se rolnička objeví a kašpárek už nepláče!
Vánoční příběhy
Astrid Lindgren
Výběr vánočních příběhů z různých knih Astrid Lindgrenové – Děti z Bullerbynu, Lotta, Madynka (tu jsme díky této knize objevily), Pipi, Kajsa Nebojsa atd. Příběhy jsou samozřejmě nádherné, dýchá z nich všeobjímající vánoční atmosféra a ilustrace od Heleny Zmatlíkové tu krásu ještě prohlubují, ale kdo má uvedené knihy doma, tuto knihu už nepotřebuje.
Můj život po životě
Michal Viewegh
Vieweghovy knihy dělím na ty, které mne nekonečně baví a pořád se k nim vracím (Účastníci zájezdu, Román pro ženy, Báječná léta pod psa), ty, které mi nesedly a nedočetla jsem (např. Mafie v Praze), a ty, které se přečtou, nenadchnou, neurazí a prostě se zapomenou (např. Román pro muže).
Můj život po životě jsem si poslechla v rámci Čtenářské výzvy, kdybych měla číst, nedočetla bych. Kniha je rozvláčná, ufňukaná, všechno se pořád opakuje (ačkoli možná je to záměr, aby si člověk představil autorovy stále stejně problematické dny po nemoci a lépe se do jeho situace vcítil).
Jednu hvězdičku dávám za to, že se autor po těžké nemoci rychle dal znovu do psaní, což je jistě obdivuhodné, a může tak dát naději lidem, která postihl podobně těžký úděl. Pro sebe je řadím do nové čtvrté kategorie - budu si ji pamatovat a už nikdy se k ní nevrátím. Pokud ji někdo četl jako první knihu od Viewegha, neměl by se nechat odradit a zkusit i některé jeho další dílo, jeho knihy jsou opravdu různorodé.
