Moncele komentáře u knih

Francie... Zdaleka ne již tak sladká, jako se o ní v minulosti říkalo. Možná, že sladká ani nikdy nebyla, možná jen v mysli těch, kterým se líbí její historie, styl života a kultura. Asi pod vlivem hezké, téměř dětské obálky, jsem očekávala takové to lehké, letní čtení. Něco ve stylu "Francouzky umí žít" nebo "Trapasy po francouzsku" od jedné německé novinářky. Ale přesto jsem nebyla zklamaná, naopak. Obecně mám ráda povídky, protože napsat na pár stránkách dobrý příběh považuji za velkou věc. Dostala mě hned první z nich, Kartářka. Líbily se mi v podstatě všechny, nenašla jsem tam žádné hluché místo. V některých povídkách byl autorčin styl mírně neosobní, ale to na tom bylo právě zajímavé. Naopak poslední povídka U Hrdinů na čaji byla víc než vřelá, alespoň na mě tak působila. Místa, lidé, lidičky, životní situace... Užila jsem si to, doporučuji k přečtení.

2 06.08.2019

Zajímavá sonda do prvorepublikového života, zločinu a pátrání. I v tomto období bylo plno administrativy, výnosů a formulářů, ale asi je to nutnost. Líbilo se mi rozdělení do jednotlivých částí Československa (Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus). Současně mě udivila, alespoň pro mě laika, složitá struktura policejních, četnických a policejních orgánů vůbec. Příběhy byly krátké, ale výstižné.

2 05.08.2019

Úžasné, vynikající, kouzelné...Očekávala jsem tak trochu selanku, ale je to krásný příběh z nelehké doby - o přátelství, lásce a odvaze. Doporučuji!

6 07.07.2019

Na trilogii Báztan jsem narazila minulý rok v nějakém literárním magazínu. A asi poprvé v životě jsem si vědomě vybrala ke čtení knihu, protože mě zaujalo jméno autorky. Jméno Dolores Redondo jsem vůbec neznala, ale anotace děje prvního dílu mě hodně zaujala. A samotný příběh? Drsná příroda, drsné vztahy, hodně magie..., pokud vás tohle zajímá, je to kniha pro vás. Koneckonců, přečtěte si ji, já jdu v knihovně pátrat po druhém dílu...

1 30.03.2019

Rychlý rozjezd, zajímavé prostředí, spousta odkazů na literární díla... V jednu chvíli jsem maličko zaváhala nad "pravdomluvností, ctí a pravdou", ale na celkovém zážitku z knihy to nic nezměnilo. Podle některých slabší Grishamovo dílo, ale já jsem ji užila, doporučuji.

4 16.03.2019

Laskavá a humorná kniha o vážných a důležitých věcech života. Když jsem ji začala číst, dýchla na mě atmosféra Anglie a knih Agathy Christie, byť to není detektivka. Moc se mi líbíla forma dopisů, i když postav bylo požehnaně... Určitě doporučuji k přečtení a ráda bych si ji časem pořídila do vlastní knihovny, protože jsem ji měla pouze půjčenou.

10 02.03.2019

Budu v opozici, mě se příběh, styl i zápletka líbila, skoro bych řekla i víc, než Starožitník...

1 10.02.2019

Drsné a současně krásné, smutné i silné... Dlouho mě tak něco nezaujalo, doporučuji všem, kteří nehledají jen zábavu a jednoduchost.

3 24.01.2019

Knihu jsem si původně vybrala do letošní čtenářské výzvy jako knihu od více autorů. Než se ale na mě v knihovně dostala řada, přečetla jsem si něco jiného a tak jsem byla trochu na rozpacích, když jsem si knihu nakonec donesla domů. Co teď s ní? Přečíst nebo nepřečíst? Toť otázka... Jsem ráda, že jsem si ji nakonec přečetla. Netvrdím, že je to něco objevného, ale po duši v určitých chvílích pohladí. Nedá se číst systémem start - cíl, spíš je to čtení po troškách a k zamyšlení: co z deseti rad do života se týká mně? Jak mě vidí jiní lidé? Dokážu stárnout s grácií? Myslím, že v určité životní etapě by po ní žena měla sáhnout... vždyť nikdy není pozdě na nový začátek...

11.11.2018

Romantické, čtivé, zajímavé, i slzy byly ... Tajně jsem doufala, že se Anna v dospělosti do Jamiesona zamiluje... (nebudu samozřejmě prozrazovat...) Líbila se mi jak současná linka, tak i minulost. Ráda si od této autorky, s nějakým časovým odstupem, znovu něco přečtu.

1 16.09.2018

Po přečtení prvních čtyř kapitol jsem si řekla, že to asi nedám... Gita mi byla krajně nesympatická a od příběhu, který se začal odvíjet, jsem si nic zvláštního neslibovala. Postupně jsem tomu všemu ale propadla a jsem ráda, že jsem to nevzdala. Ději, alespoň dle mého názoru, hodně napomohlo střídání vypravěček. Bavilo mě to a měla jsem tak lepší možnost poznat názory obou hlavních postav. S odstupem času si ráda od této autorky něco přečtu...

1 22.08.2018

Jsem plna dojmů... Vynikající příběh muže, který byl za svého života outsiderem a podle všech měřítek neschopným mužem. A čas ukázal úplný opak...

2 31.07.2018

Na tuhle knihu jsem se moc těšila. Nemůžu říct, že bych byla zklamaná, ale mám pocit, že něco už bylo přes čáru... Mafie i válka je nelítostná, ale některé scény... Zatím mám za sebou pouze tento díl, konečné hodnocení si asi nechám po přečtení další části. Závěrečná kapitola naznačuje, že je na co se těšit.

2 07.07.2018

Dočteno před chvílí... Jedním slovem neuvěřitelné. Chvílemi jsem se v ději ztrácela, chvílí jsem měla chuť hlavní hrdinkou zatřepat... Nic to ale nemění na tom, že na mě kniha zapůosobila a dlouho nad ní ještě budu přemýšlet. Jak my lidé dokážeme být jeden k druhému nevlídní, necháváme city vyšumět naprázdno nebo naopak své vlastní postavíme nadevše. Osobně považuji za vrchol knihy dva okamžiky (Eva s Věrou v sauně, rozhovor Karla a Milana v Paříži), ale obrovský dojem na mě udělala i scéna na Hradě. V každé době se najdou lidé, kteří s ní splynou, využijí ho jen pro své dobro a pak ti, kteří budou žít v "exilu" - v tom vnitřním...

4 07.07.2018

Budu se opakovat, ale nemůžu jinak - nádhera! Krásné příběhy, krásné ilustrace... Doporučuji číst s hudebním doprovodem tanga a sklenkou červeného vína před sebou... Pro mě jednoznačně literární zážitek.

2 26.05.2018

Po přečtení úvodních řádků jsem si v duchu řekla: bože, zas jedna taková, co nic neudělala, za vše můžou ostatní... Naštěsstí jsem se spletla... Příběh se mi líbil, dokážu si velmi živě představit vše, co bylo v knize popsáno. Je smutné, že zlobě a nenávisti, pomluvám a intrikám se v podstatě nejde bránit. A stále se nepřestanu divit, co vše jsou ženy pro lásku schopné udělat. A když si uvědomí, že vlastně o lásku nejde, bývá už obvykle pozdě...

2 13.05.2018

Právě dočteno... v jednu chvílí jsem myslela, že jsem totálně šlápla vedla. Jsem ale ráda, že jsem to nevzdala...

1 15.04.2018

Poslední měďák slyším pod jazykem. Přemýšlím marně, kam jsem zlato dal... Ještě jsem dole láskou ojíněný. Od sebe na dlaň ležíme tu dva. A chutnám potmě hořkou pravdu mědi, poslouchám naznak, jak z nás ubývá...

Nádhera!

4 02.04.2018

A den je tichý, křehký jako skořápka. Uvnitř je slunce, také celé bílé.
I sníh je bílý, stromy, střechy, sníh.
I tato vteřina, i tahle bílá chvíle.

1 02.04.2018

Dočetla jsem právě před chvílí... Pak jsem si přečetla skoro všechny zde uvedené komentáře, některé jsem ohodnotila palcem nahoru, protože mi mluví z duše. Taky jsem jako první viděla film, a okouzlil mě. Taky mám pocit, že to není žádná high literatura, ale chápu, že svou otevřeností před 10 lety mohla kniha vyvolat na Slovensku senzaci, i když mi taky vadilo přeskakování v čase. Dám si i to pokračování a konečné hodnocení příběhu si nechám po jejím přečtení. Snad jen jedna poznámka: i silná žena potřebuje pohlazení, podporu a lásku. Holt někdy natrefí na ne zrovna vhodného partnera, i když ze začátku to vypadá na LÁSKU nebeskou... A pak už záleží jen na tom, zda se ozve rozum...