Mlikova komentáře u knih
Kdysi jsme ji měli doma a s kamarádkou ji často četly... záhada, vraždy, tajemný dům, "zelené oči", atd., moc se nám líbila. Koupila jsem ji teď v rámci vzpomínání v antikvariátu a čtu před spaním - je to takové béčkové brakové čtení z 30. letech, docela příjemné.
I když se mi kniha hezky čte a autora mám ráda, místy jsem se trochu nudila...
Konečně knížka pro děti, která je baví, smějí se při ní a kreslí po četbě obrázky. Je milá a vtipná, líbí se i dospělým. Dlouho jsem nemohla zaujmout vnučku pro čtení, až touto knihou.
Snažím se najít knihy, ke kterým bych přitáhla vnučky - ty naše oblíbené, jako je Mikeš, Děti z Bulerbynu atd. je nebaví, že je to nuda. Tuhle jsem si koupila a přečetla, myslím, že by mohla mít u holek úspěch, jen ještě chvíli počkám, je to o starších dětech.
Je to moje dávná srdcovka. Kupovala ji kdysi moje babička, četla ji i máma, já mockrát... všechny díly. Postavy znám zpamětí. Nyní, po letech, jsem znovu knihu otevřela - jak ji budu vnímat novým pohledem, kdy už nás po 89. roce pustili ven a umím si všechno líp představit... vidím děj i vše okolo trochu jinak, ale stará láska nerezaví... Jen mi jdou na nervy obrázky na obálce, ty se mi hodně nelíbí.
Po Kronikách prachu velké zklamání, i když zpočátku to vypadalo slibně.
Začátek byl velmi slibný, no Aaronovitch, ale pak najednou nastala dost nuda bez vtipu a napětí, až ke konci mě to zase začalo bavit, ale některé věci se mi zdály nedotažené, celkově jsem trochu zklamaná.
Kniha je fajn a dobře se čte. Mockrát jsem se u ní smála nahlas. I když občas je to humor hodně černý. Také jsem se ledacos nového dověděla. Mám ji přečtenou ve čtečce a nemažu, ještě se k ní vrátím. Neskutečné hlášky :-).
Kniha se mi moc líbí, jen ty obrázky kdyby byly od někoho jiného, škoda...
Jedna z nejoblíbenějších dětských knížek, a to i v dnešní době, kdy některé starší knížky děti už nebaví. Krásné obrázky.
Možná osloví zasvěcené. Mne nudila, ale kniha je výtvarně moc hezká.
Mně se kniha líbila, čte se rychle, i když autor vážil každé slovo, je zde spousta hříček, chytrého humoru i napětí. Četla jsem ji s chutí a potěšením, moje první kniha od Jana Jandourka, určitě ne poslední.
Mívala jsem ráda v dětství, krásné popisy přírody. Ale dnes mi tam to střílení už vadí...
Držím ji jako historickou vzpomínku, je děsná, i když grafická úprava je zajímavá.
Krásná kniha, takové dnes zrovna nevycházejí, oceňuji, že jsou v ní samé ilustrace a ne fotky. Koupila jsem za směšnou cenu v antikvariátu a mám z ní radost.
Četla jsem z té řady všechny, proto jsem dočetla i tuto. Ale kniha mne moc nebavila, neustálé duševní monology - ještě k tomu dost nepravděpodobné, omílání starých věcí dokola a dokola, zdá se mi, že postavy nejednají často věrohodně, je tam spousta "omáčky". Jako nějaká telenovela. Je to teprve druhá kniha ze všech, která mne nenadchla, příští třeba bude zase skvělá...