Mišima komentáře u knih

Od Fallady jsem zatím četl Pijana a Každý umírá sám. Této knize u mne předcházela výborná televizní inscenace se stejným názvem. Asi proto dávám o hvězdičku méně! Zdá se mi, že tentokrát, a to se stává opravdu zřídka, předstihl film svou literární předlohu. A také ve srovnání s těmi dvěma výše uvedenými knihami, se mi Kufalt zdá literárně slabší.

4 15.03.2017

Vondráček v sobě psychiatra nezapře. Na Junga i psychoanalýzu pohlíží kriticky, což v kontextu doby, kdy toto dílo vyšlo, bylo pochopitelné! Autor zastává důsledně materialistický přístup k dané problematice. Ovšem informační šíři jeho záběru lze sotva co vytknout. Dnes by byl Vondráček asi zděšen, když by viděl, jak se s esoterikou a mysticismem doslova roztrhl pytel, o různých náboženských sektách ani nemluvě!

4 09.03.2017

Nejsem zrovna fanouškem knih Jáchyma Topola, a tato jeho kniha mne z toho, co už jsem od něj četl zaujala nejméně. A příběh se Zemanem a hajzlbábou z pražského hlavního nádraží působí trapně povrchně.

3 18.10.2017

Doporučuji čtenářům tohoto Wildova díla srovnat si překlad Františka Vrby(zde) s překladem "Vězeňské balady z Readingu", vydané nakladatelstvím Radix. Tam překladatel překládal Wildovy verše doslovně a vedle nich uváděl anglický originál. Proč o tom píši: myslím, že cílem překladu by mělo být vystižení "ducha" díla, ne otrocký převod do češtiny! Rozdíl v obou překladech Balady je obrovský - zde krása, tam katastrofa!

3 15.03.2017

Na jedné straně jsem rád, že podobná kniha vyšla /překvapuje mne, že ji oficiální kritika vůbec nehodnotí a tudíž kolem ní převládá mlčení/, na druhé straně se mi zdá, že autor této knihy mnohdy zabředává do tzv. konspiračních teorií /např. okolnosti Stalinovy smrti, spiklenecké skupiny Židů kolem Trockého atd./. Beru tedy tuto knihu jako svěží protipól dosavadní, u nás vydané literatury o Stalinovi.

2 04.02.2020

Skvělá kniha! Odvážné a pravdivé zobrazení životů čelných představitelů "beat generation". Ginsberg, Burroughs, méně už Kerouac, vždy patřili k mým oblíbeným autorům. Jsem autorovi vděčný za spoustu podrobností z jejich "manického" běhu životem!

2 23.03.2017

Mládež z Misařova "Pasťáku" je především narušená! Pojem "nonkonformní" se lépe vztahuje k revoltujícím studentům nebo k intelektuálům. Ti hoši jsou narušení emočně, intelektově, vesměs pocházejí z rozvrácených rodin. Pasťák není samozřejmě klasické vězení, spíše je jeho předstupněm. Z každé stránky knihy čiší beznaděj a mladý vychovatel to na konci vzdává. Filmový přepis ( režíroval Hynek Bočan) jsem také viděl, ale neseděl mi ten drastický konec. Misařův závěr je méně dramatický a podle mého názoru lepší.

2 23.03.2017

Nejen tento první díl Vondráčkových Pamětí, ale i ty dva díly ostatní, jsou nádherné! Dýchá z nich autenticita doby a moudrý pohled pisatele. Pan profesor Vondráček své vzpomínky obezřetně končí rokem 1945. Pokračovat dále s upřímností jemu vlastní, by pro jeho profesní kariéru mohlo být zničující.

2 09.03.2017

Myslím, že z toho, co Kříž zatím napsal, jde o jeho největší( a nejrozsáhlejší) dílo. Kdyby věci mohl pojmenovat přímo a nepoužít historické alegorie, byla by tím kniha ochuzena o řadu lyrických, erotických a také apokalyptických scén! Jak úžasný by z toho byl film, ovšem nesměli by to natáčet Američané!

2 07.03.2017

Dosti rozporuplná kniha: Čína jako vyzyvatel světového hegemona /USA/ k boji o prvenství. Rusko pak skromně za ní v závěsu. Autor vidí všechny aktéry jako bezohledné dravce v boji o světovou nadvládu. Dosavadní imperátor používá všechny možné i nemožné prostředky, aby si svou nynější pozici udržel, tedy i temné síly džihádistů. Pokud je tomu tak, potom padají všechny romantické iluze pravdoláskařů a jejich ideje jsou cynicky zneužívány současným imperátorem k docela jiným cílům.

1 18.08.2020

Po dlouhé době první zahraniční monografie o Pasolinim u nás přeložená a vydaná. Autor v ní vskutku zevrubně rozebírá a analyzuje Pasoliniho filmy. I když například nesouhlasím s jeho hodnocením tzv. "Trilogie života" /Decameron, Canterburské povídky, Kytice z Tisíce a jedné noci/, ve všem ostatním s jeho soudy souhlasím. Pasolini byl fascinující osobnost - nikoho jemu podobného v současné kultuře /film,literatura/ nenacházím, což je jen potvrzením jeho originality.

1 04.02.2020

Každý, kdo má zájem hlouběji proniknout do Pasoliniho složité osobnosti, by si měl tuhle knížku přečíst! Není náhodné, že byla vydána až po autorově tragické a dosud neobjasněné smrti. Ač vlastně zachycuje Pasoliniho život těsně po adolescenci, autor se k jejímu vydání nikdy nerozhodl.

1 31.03.2017

Svět nejhlubších pater římského subproletariátu, nebyl pro Pasoliniho jen palčivým problémem sociálním. Poté, když se kvůli "sexuálnímu skandálu" s mladistvými odstěhoval i s matkou do Říma, zcela se ponořil do víru velkoměstské periferie. Zde se plně odrážela jeho vitalita, jeho uvědomování si smrti a zejména jeho "nenávistná láska" ke všemu, co bylo zkažené, špinavé a proto už předem nepřijatelné pro měšťáckou společnost. Vynikající překlad Radovana Krátkého!

1 23.03.2017

Genet si vysnívá metapříběh, o tragickém osudu 16-letého milicionáře Ritona, který se dává do služeb hitlerovců a bojuje proti své vlasti. Pro Ritona není Francie "jeho" vlastí a stejně je tomu i v případě Jeana Geneta. Principy "estetiky krutosti" a "estetiky odporného" jsou zde důsledně rozvíjeny! To se týká i sexuálních výjevů, dosti podrobně popisovaných. Navzdory tomu však Genetův román splňuje označení "báseň v próze."

1 23.03.2017

V oné době, v níž se děj románu odehrává, byly vlastně všechny školy rozdělené na chlapecké a dívčí. To napomáhalo rozvoji erotických praktik mezi stejným pohlavím, i když ti mladí lidé nebyli homosexuálně orientováni. V takové Vojenské kadetní škole byly pro tohle "ideální" podmínky a navíc se propojovaly s šikanou slabších jedinců. Ačkoli Musil ve své knize nepopisuje přímo detaily podobného jednání (jako je tomu v dnešní próze),jeho popis je sugestivní! Mladíček Torless je nejvíce šokován poznáním, že v našem světě neexistují žádné absolutní hodnoty mravní.

1 23.03.2017

Oscar Wilde se k tomuto dílku veřejně nehlásil, ačkoli právě na ně se ho u soudu ptali. Podotkl pouze, že je "špatně napsáno" a že jsou jen díla dobře nebo špatně napsaná, nikoli díla morální nebo nemorální. Mladý ministrant Wilfred má již 14 let, nejde tedy o skutečnou pedofílii. Možná že Wildovi vadil přílišný patos v tomto spisku, protože dojetí vždy přebíjel ironií - nicméně se přiznám, že při čtení Kněze a ministranta jsem se dojetí neubránil.

1 15.03.2017

Knih o fenoménu Charles Manson jsem v minulosti četl několik (tahle je v pořadí čtvrtá). Guinnovu knihu však zatím z toho přečteného hodnotím jako nejlepší! Nesnaží se čtenáře příliš šokovat, ale krok za krokem odhaluje celou Mansonovu narušenou osobnost, stejně jako situace kolem ní, které v konečném důsledku vedou k výsledné Apokalypse.

1 14.03.2017

Stejně jako v Pijanovi, i zde jsou lidé a prostředí znamenitě vykresleni. Určitě i v Německu byli lidé, kteří se Hitlerovi a jeho zrůdnému režimu dokázali vzepřít a zaplatili za to cenu nejvyšší. Bylo jich ale málo!

1 09.03.2017

Plná závislost na alkoholu vzniká až po dost dlouhé době. Když se s pitím začne již v raném mládí, může být člověk za několik let už v tom. Erwin Sommer začal ale pít ve zralém věku, proto je ta jeho rychlá závislost na alkoholu podezřelá! Román mne zaujal hlavně přesným popisem daného prostředí a sugestivní kresbou těch týpků ve vězení a pak v "léčebně." Léčebna to nebyla ani náhodou, spíš nacistický detenční ústav. A potom také nádherné zachycení hrdinovy narůstající opilosti při konzumaci různých alkoholických nápojů.

1 09.03.2017

Kniha, kterou Vondráček psal společně s O. Riedlem, je zajímavá i dnes. Některé odborné zjištění mohou být sice dnešním výzkumem překonané, ale sloh, jakým je kniha psána, je skvělý a podněcuje zájem čtenáře o danou tematiku.

1 09.03.2017