Pohřební obřad
Jean Genet
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/78866/bmid_pohrebni-obrad-5Bc-78866.jpg
4
9
3
Román Pohřební obřad je oslavou smrti Jeana Decarnina, autorova přítele, zastřeleného 19. srpna 1944 na barikádách při osvobozování Paříže. Genet ve své bolesti zjišťuje, že nejvyšší poctu, jakou může mrtvému Jeanovi prokázat, je vylíčit své sny o životních příbězích nejopravdovějších a nejkrásnějších vojáků, kteří doposud bojují a milují se za komíny pařížských domů. Román se stává mohutnou epickou básní, v níž se zloději, zrádci, udavači, homosexuálové, němečtí vojáci a Hitlerem zpodobněná Říše podílejí na pohřebním obřadu za zastřeleného Jeana Decarnina.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2004 , GaramondOriginální název:
Pompes funebres , 1948
více info...
Přidat komentář
Svým způsobem fascinující báseň - román, který až s krutou otevřeností zaznamenává myšlenkové pochody člověka, který přišel o svého přítele. Ono plynutí obrazů bez mravní a rozumové cenzury je děsivé, neboť pravdivé. Kdo jiný se něčeho takového odvážil? Jsem rád, že mám tuto knihu za sebou. Nelituji, že jsem s ní strávil několik dní, avšak být v přítomnosti nahoty Genetovy duše je opravdu náročné.
Genet si vysnívá metapříběh, o tragickém osudu 16-letého milicionáře Ritona, který se dává do služeb hitlerovců a bojuje proti své vlasti. Pro Ritona není Francie "jeho" vlastí a stejně je tomu i v případě Jeana Geneta. Principy "estetiky krutosti" a "estetiky odporného" jsou zde důsledně rozvíjeny! To se týká i sexuálních výjevů, dosti podrobně popisovaných. Navzdory tomu však Genetův román splňuje označení "báseň v próze."
Štítky knihy
homosexualita francouzská literatura
Autorovy další knížky
| 1992 |  Deník zloděje |
| 1994 |  Querelle z Brestu |
| 1967 | Služky |
| 2004 | Pohřební obřad |
| 1967 | Balkón / Černoši |
Kniha Pohřební obřad je v
| Přečtených | 13x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 11x |
| Chystám se číst | 11x |
| Chci si koupit | 6x |
| dalších seznamech | 1x |
Genetova ne-tradiční morálka a estetika mně naservírovaly v tomto románu snad
všechno,čemu se obvykle v četbě snažím vyhnout.S bezohlednou upřímností,
přímočaře,autenticky.Každopádně ale psát Genet uměl.A souhlasím s předchozím
komentářem-také jsem byl na konci rád,že už to mám za sebou.