milamarus komentáře u knih

Přehledný soupis exponátů čítající 131 položek, z nichž rovných dvacet bylo vybráno pro obrazovou část katalogu. // Líbí se mi důraz na autorství, tj. zřejmou snahu pana Raichla alespoň částečně přiblížit osud toho či onoho člověka, z jehož pozůstalosti písemnosti a předměty jsou, a pokud to nejde, alespoň snahu ukázat jeho (její) tvář na portrétní fotografii. V případě malíře Jana Podrackého (1909-1943) se to podařilo obojí. // Přidávám štítky a dávám maximální počet hvězdiček.

7 29.05.2023

Pročítám zdejší komentáře k Andersenově originálu, protože jsem nevěděla, jak začít, a "smutná" je frekventované označení. Nicméně, ta myšlenka, kterou jsem v nich podvědomě hledala, a které se lze přidržet, abych teď příběh jen bezhlavě nekritizovala, je, že "nechajú vás premýšlať". S dětmi nahlas, pokud možno. V tom bych viděla smysl knihy... // Jen s nimi rozproudit diskuzi a zrekapitulovat, proč se malá víla nechala omámit kouzlem; zeptat se, jak se jim jeví princ a rozhodnutí Serafína, atd. Mohou se také pokusit do půlky přečtený příběh dovyprávět, nebo vymyslet alternativní (netragický) konec. A samozřejmě kreslit, lepit, stříhat, a vytvořit kus okouzlujícího mořského světa, jako zde vytvořila paní Renáta Fučíková (*1964).
Dávám tři hvězdičky. // Vhodné pro sedmou, patnáctou či šestnáctou příčku letošní čtenářské výzvy.
------------------------------------------------------
CITÁT:
Po princi jí zbyla jediná útěcha, jeho bílá košile

6 19.05.2023

Povedená knížka, kterou lze otevřít před návštěvou divadla i po ní. // Líbí se mi, že je koncipována širokoúhle a má, jak uvádí anotace shora, rozličnou formu, kterou ke čtenářům promlouvá. Je tu rozhovor mezi tatínkem a dětmi; encyklopedické informace (pojmy: busta, dirigent, pas de deux, arabesque,....); pozvání na terasu; snové chvilky, v nichž propukne láska mezi princem a zakletou princeznou Odettou; nechybí ani mini-kvíz (str. 34-35) a šimrací příloha v podobě bílého pírka.

Věkovou hranicí cílové skupiny si netroufám odhadovat. U knihy stojí přívlastek dětská, u inscenace na webu ND (viz zajímavosti) pak vhodné k maturitě, vhodné pro publikum od 7 let.... jenže začátek v 19:00 hodin a ta tříhodinová délka. Pro malé diváky nekonečná. // Dávám čtyři hvězdičky, přidávám štítky a jako dospělá chválím.

9 17.05.2023

Příští rok bude této knížce sto let, přesto si ji lze vypůjčit ze skladu a odnést domů. Za to první pochvala, knihovno. Děkuji. :-) // Druhá pochvala bude směřovat k autorovi, který soupis exponátů rozdělil do deseti kapitol (viz počet výstavních síní) a ke kapitolám příhodně napsal jakési životopisné úvodníky. Čtenář má tak čas si vydechnout a hlavně neztratí přehled, ani tu krásnou možnost znalecky - třebaže jen v duchu a o samotě - odhadnout, co bude dál. // Za průběžnou obrazovou přílohu, tj. některé vybrané a zde reprodukované exponáty pochvala třetí.
Dávám maximální počet hvězdiček, přidávám štítky a vřele doporučuji. // Velmi pěkná příručka! // Vhodná pro první příčku letošní čtenářské výzvy, kdo stále hledá.

7 13.05.2023

Jako vnadidlo na mě z celého soupisu působí nejsilněji část "Z Dvořákovy korespondence", tj. položky č. 232-259, kde se dozvíte nejen to, kdy písemnost vznikla a komu byla adresována, ale také obsah dopisu je zde naznačen. To se mi líbilo. I rozesmálo.
Příkladně tady, u dopisu ze dne 17.2.1890 určeného Fritzu Simrockovi (1837-1901), majiteli významného berlínského hudebního vydavatelství, autor za Dvořáka převypravuje: Musí míti za to, že S. již nereflektuje na jeho velká díla. Není to jeho vinou. Nežádá větších honorářů než dříve. Počká se symfonií, ale kdyby neměla do podzimu vyjíti, musil by se ohlédnouti jinde. Nerad, ale má nyní své věci přechovávati v kufru?

Závěr: hodnotím třemi hvězdičkami, přidávám štítky a směrovku SKLAD.

7 13.05.2023

Soupis exponátů, které mohli vidět návštěvníci výstavy konané před pětasedmdesáti lety v Domě umění města Brna. // Jsou tu fotografie, dopisy, pohlednice, notové partitury, Janáčkovy kalendářní zápisníky a také nepapírové předměty - turistická hůl, výletní čepice,.... přičemž onen časový odstup, který jsem v první větě zdůraznila, a který od vydání katalogu uplynul, jako by nebyl. Je to nadčasová publikace! Dobře uspořádaná. Dobře odprezentovaná.

Budu s ní ještě pracovat.

Dávám maximální počet hvězdiček, přidávám štítky a z množství jmen Janáčkových současníků vybírám tyto:
- Karel Kovařovic (1862-1920)
- Břetislav Bakala (1897-1958)
- Ferdinand Vach (1860-1939)
- Hugo Boettinger (1880-1934)
- Arne Novák (1880-1939)
- Leoš Firkušný (1905-1950)
- Joža Uprka (1861-1940)

7 12.05.2023

Povedená brožurka, která čtenáře přímo postrkuje k otevření větších knih a k hlubšímu poznání této pražské čtvrti. // Dávám maximální počet hvězdiček a poznamenávám si jméno fotografa Jiřího Podrazila (*1962). // Vhodné pro čtvrtou příčku letošní čtenářské výzvy.

Knížku doporučuji.

------------------------------------------
CITÁT:
Každý den chodíme okolo míst, která mají svou dlouhou a v mnoha případech pohnutou historii a už jen málo času dnes věnujeme zamyšlení, jak se v naší čtvrti žilo v minulosti.

6 11.05.2023

Právě jsem o jednu snížila počet knih v sekci "Chystám se číst". Děkuju ti, Nočníptáku, za nadšený komentář. Dala jsem na tebe. :-)

Sama však napíšu pár řádek o ke knize přiloženému DVD, na které láká anotace shora. Jde o záznam setkání s autorem - viditelně dobře naloženým, inspirací naplněným, moudrým mužem...., který si rád povídá. Otázky mu pokládá sopranistka Markéta Fassati (*1985). // K záznamu mám jedinou výtku, a to že byl sestřihán na pouhých dvacet minut. Dovedla bych poslouchat déle.

Přidávám štítky.

-------------------------------------
CITÁT:
(...) A tak když maluješ přes noc, tak to zkrátíš na půlku.

7 10.05.2023

Skladovka, v níž září "zrádné hvězdy", hvízdá "prostořeký vítr" a "v dlani dlaň" jdou milenci.... Kam, ptáte se?! Inu, třeba do Valdštejnské zahrady, k rozhledně nebo na Pražský hrad. // Líbilo. :-)

Ozdobeno několika kresbami Václava Sivko (1923-1974), z nichž nejvíce mě potěšily dvě. Jednak ta na str. 29 aneb úplňkový výjev zachycující kus mostu Legií, Vítěznou ulici a rohový dům, v němž toho času bydlel pediatr Jiří Brdlík (1883-1965); a dále kresba na str. 35, která ukazuje Novotného lávku ještě bez pomníku Bedřicha Smetany. Jen ten strom tam je. Jen ten mohutný strom....

6 10.05.2023

Česko-německá (místy jen německá) publikace, která vypráví o jednom mladém muži, o době, ve které žil, o lidech, se kterými se znal. // Vypráví a utichá, vypráví a utichá znovu. Najdete v ní totiž velké množství obrazového materiálu - fotografie, kresby, skicy, akvarely a olejomalby; Peterovy návrhy na obálky knih, návrhy na plakáty a nejrůznější výrobky; několik jeho autoportrétů, jejichž prostřednictvím uvidíte, jak se viděl sám...., přičemž to vše dobře koresponduje s textovou částí s vybranými úryvky z korespondence, úryvky z deníků a z rozhovorů, které autorka s pamětníky vedla, za kterými po světě cestovala. // Díky za tuto mravenčí práci, paní Makarova.
Přidávám štítky a dávám maximální počet hvězdiček. Pomyslnou šestou pak za dobře zvolený formát knihy (=větší formát), který poskytuje dostatek prostoru a času k zahledění se, k vnímání detailů. // Vhodné pro čtvrtou příčku letošní čtenářské výzvy. Mapu najdete na str. 108.

A protože první komentář, připisuji ještě tohle. Po prostudování pramenů a bibliografických informací zvlášť vyzdvihuji výtvarníka Bedřicha Frittu (1906-1944), jehož kresby pro syna Tomáše se staly součástí knihy Ivana Klímy "O chlapci, který se nestal číslem" (vydalo: Židovské muzeum v Praze, 1998). A dále nejmladšího člena rodiny Welsových - Martina Welse (1925-1944), který je spolu se svým bratrem Tomášem (1920-1988) autorem knihy "Sancta Familia" (vydala: Triáda, 2020).

Knihu doporučuji.

--------------------------------------
CITÁT CITÁTU:
To nejhezčí, to jediné velké na naději a důvěře je, že nám umožňují snášet přítomnost!

7 06.05.2023

Vyprávění autora o otci a strýčkovi, kteří oba udělali díru do světa a v operním (chcete-li pěveckém) prostředí něco znamenali... // Jde o jedenáct krátkých kapitolek pro přehlednost patřících jednomu nebo druhému, popř. o kapitoly společné, v nichž je hledána a vypočítávána jejich bratrská podobnost, co do charakterových vlastností, pěvecké techniky a jejich snahy ukázat dorůstající generaci nejen krásu zpívaného slova. To se mi líbilo. // Zvláštní poděkování však patří autorovi za černobílé fotografie a kapitolu o veršotepectví (viz str. 75-84) - bude hlouběji prozkoumána. // Dávám maximální počet hvězdiček. Líbilo.

Některé osoby, které se v knížce objevují:
- Bedřich Smetana (1824-1884)
- Enrico Caruso (1873-1921)
- Leopold Demuth (1861-1910)
- Karel Kovařovic (1862-1920)
- Zdeněk Nejedlý (1878-1962)

--------------------
CITÁT:
Nemůžeme říci, byli-li šťastni.

6 05.05.2023

Je to tu! Edice "Moji hrdinové", kterou má pod palcem španělské nakladatelství Emse Edapp, má svou kamarádku. Není tak velká, pravda, ovšem k dětem je stejně vstřícná a umožní jim seznámit se s osobnostmi naší historie, jež měli (mají) své sny. // Vhodné pro čtení s unavenými rodiči (textu není mnoho, písmena jsou větší), vhodné i pro samostatné listování, neboť dvoustránkové ilustrace Frau Isa (*1986) vyprávějí samy. // Dávám maximální počet hvězdiček a chválím za to, že pro opravdu zvídavé skrývá nápovědu, kde zjistit víc. Mimo jiné u Karla Pacnera (1936-2021). // Líbilo.

6 28.04.2023

Křehká, cenná, rozpadající se skladovka, ve které je ukryto přes šedesát písňových textů a několik půvabných kreseb Josefa Kočího (1880-1961). // Myslím, že obstojí i bez melodií. Jako průvodce hlavním městem. // Start je na nábřeží, odkud dojdete k Čertovce a do Sněmovní ulice, na petřínské schody... nebo dál na Cibulku (str. 33-34), kde vodil Ignác pannu Julku; do Kanálky (str. 60-61), do Podskalí na grundle... a když večer snese se tiše, chvátejte do Jedové chýše (str. 70)! Nechybí šenkýři, pavlače, flašinetář, paní radová, ...a láska. Hodně lásky. :-)
Sedmá příčka letošní čtenářské výzvy obsazena. // Dávám maximální počet hvězdiček a opisuji kus kupletu o hrnčířském trhu na Kampě. // Jsem ráda, že jsem přečetla.

-------------------------------------------------------
Když jsem jednou časně z rána
po Kampě Vám zvolna šel,
v okně stála krásná panna,
kterou v negližé jsem zřel.

Hrnčířský trh v pátek mají
tam, co rostou topoly,
a pod nimi prodávají
talíře a kastroly.

Jak tak koukám na tu děvu,
k níž jsem náhle láskou jat,
a tvář ladím do úsměvu,
zakop´ jsem a v hrnce spad´.

Seběhly se všecky baby,
láteřily z plných plic,
a že jsem byl pádem slabý,
neříkal jsem na to nic.

Zaplatit jsem musel všecko,
talíře i kastroly,
avšak pro to krásné děcko,
snesl bych rád cokoli.
(...)

7 27.04.2023

Jedinečný vhled do uměleckého světa, do života nabitého prací, potleskem a cestami napříč zeměkoulí. Je tu Bulharsko, Itálie, Francie, Německo, Anglie nebo španělská metropole Barcelona. Je tu vzdálené Turecko, Kyrgyzstán, Japonsko a také Kanada a sousední Spojené státy se svým "Los Kraváles". ...Startovní stanicí je však vždy Brno nebo Praha. Domov.
A snad proto, že je to psané postupně, ještě pod vlivem okamžiku, pod vlivem toho či onoho místa, řekla bych chlapsky psané, navzdory těžkostem optimisticky a stále pokorně, je to vyprávění čtivé, zábavné a moudré. // Role editora zápisků - muzikologa a pedagoga Václava Drábka (1943-2008), není v knize blíže specifikována. V úvodním slovu pouze uvedl, že se jedná o fragment zápisků, o nedokončené dílo. // Doplněno černobílými fotografiemi, soupisem operních rolí a supraphonskou diskografií Viléma Přibyla. // Hodnotím maximálním počtem hvězdiček a jsem ráda, že jsem přečetla.

Některé osoby, které se v knížce objevují:
- Lies Askonas (1913-1996)
- Naděžda Kniplová (1932-2020)
- Václav Kašlík (1917-1989)
- Charles Mackerras (1925-2010)
- Ludmila Dvořáková (1923-2015)
- Zubin Mehta (*1936)

--------------------------------------------
TŘI CITÁTY:
,,Když tu operu člověk vidí a slyší v celku, je to přece jen o něco lepší, nežli to zpívat."
,,Není umění zazpívat někde jednou - to je věcí impresária, ale vrátit se tam znovu, být znovu pozván - to už je úspěch."
,,Byl jsem spokojen, protože za daných okolností jsem víc ani dělat nemohl."

5 09.04.2023

Jak praví anotace shora - z jedné poloviny je to obrazárna, z té druhé pak krátké počtení. Dohromady sedmdesát stránek. Řeklo by se jednohubka..., ale těší mě, že není. Je to náležitě-pomalu-plynoucí, zklidňující a - nebála bych se toho přídavného jména - terapeutická knížka. Knížka s trochou nostalgie, trochou pravdy, slz a spoustu krásného. Kniha o malých velkých cosi..... // To jsem potřebovala. To jsem hledala. Jsem zaujata! // Dávám maximální počet hvězdiček, chválím za česko-německé zpracování a přimlouvám se, aby kniha nebyla dána hned zpátky do skladu. // Vhodné pro čtvrtou nebo pro patnáctou příčku letošní čtenářské výzvy.

-------------------------------------
ÚRYVEK:
Před každým mostem může chybět odvaha vykročit vstříc někomu jako první. Stačí ale uvědomit si, že ten na protější straně vnímá možná stejnou nejistotu.

6 05.04.2023

Esej, která vznikla jen pro osobní autorovu potřebu. Přesto byla později vydaná a i dnes, více jak padesát let od napsání, může čtenářem otřást a jaksi stvrdit v ní konstatované. Tedy nadčasová esej. // Přečetla jsem jí dvakrát... a jestli na mě při prvním čtení působila jako argumentační smršť (myšlenka za myšlenkou, fakt za faktem), napodruhé z ní bylo už jen "sebevědomě běžící" vyprávění, v němž spád podporuje i rozložení textu, kdy jeden odstavec=celá strana, i víc... A výběr slov? Pro mě nezvyklý. Chválím!

Vypsala jsem si několik jmen:
- Alexander Bach (1813-1893)
- František Palacký (1798-1876)
- Johann Kempen (1793-1863)
- Leopold von Sacher-Masoch (1836-1895)
- Josef Hamerník (1810-1887)
- Josef Podlipský (1816-1867)

A zcela zvlášť si poznamenávám - prof. Karel Kazbunda (1888-1982) // Nadprůměrná, provokativní, místy cynická, rozhodně ne románová skladovka, v knihovní síti dostupná pouze v počtu dvou exemplářů. // Přidávám štítky a dávám maximální počet hvězdiček. // Stojí za pozornost.

--------------------------
ÚRYVEK
(...) Když epilog, tak ať stojí za to! rozhodne se ten paličák a ruče si pronajme tiskárnu v Kutné Hoře a spustí takovou kanonádu, že nemá v dějinách žurnalistiky dodneška obdobu: měsíc co měsíc 412 stran Slovana - píše to všecko sám! A přitom vymýšlí nejrůznější manévry, jak vyzrát na cenzory, exekutory, žandarmy a soudní poslíčky, kteří si u Havlíčků podávají dveře - tento buřič dokáže zaměstnat veškerou okresní administrativu - sám si spočítá, že měl-li by být státní žalobce důsledný, musel by mu za obsah jediného čísla naměřit 26 let, 6 měsíců a 5100 zlatých pokuty - jenomže čert, aby nešťastným úřadům radil: směrnice shora jsou jaksi zmatené - pan místodržitel z Prahy nařizuje nevšímat si toho kverulanta a odrovnat ho tichem jako naprostou lapálii - policejní šéf velí naopak všímat si ho maximálně, sledovat ho ve dne v noci na každém kroku (,,byl pozván do sousedních Libenic k sedláku Mojžíšovi - s největší pravděpodobností dojednávají pod rouškou zabíjačky spiknutí!") - předvolat kohokoli, kdo s Havlíčkem přijde do styku, zavést vyšetřování s každým, kdo je přihlášen k odběru Slovana (...)

6 30.03.2023

Takové cestování si nechám líbit! :-) // Neokázalé, přesto efektní provedení, které - zaměřím-li se na popisky - sází na jednu, dvě informace, které si můžete během chvíle ověřit, se kterými můžete dál pracovat, a šup k dalšímu místu, k další kresbě... // Vhodné pro prvotní seznámení. Vhodné pro opakované čtení. // Líbilo. Dávám maximální počet hvězdiček.

9 29.03.2023

S odstupem deseti let se k upevnění znalostí o Jiráskovi rozhodlo přikročit také Sportovní a turistické nakladatelství. Zvolilo kratší název, velkorysejší stránkový rozsah, a zdá se mi, že celkově plynulejší, povedenější styl.... Nadšená jsem zejména z toho, že obrazová příloha je součástí výkladu, ne zvlášť, jak tomu bylo v průvodci vydaným SPN. // Určitou výzvou pro mne bylo i porovnání plánků - je patrno, že v prvním poschodí došlo během dekády k přečíslování muzejních úseků a z předsíně Zdeňka Nejedlého (1878-1962) se stalo oddělení příležitostných výstavek. Paradox? // Přidávám štítky a dávám maximální počet hvězdiček.

Některé osoby, které se v knížce objevují:
- Adolf Kašpar (1877-1934)
- Václav Boukal (1922-2007)
- Vlastimil Rada (1895-1962)
- Karel Hladík (1912-1967)
- Rudolf Šváb (1909-1989)

---------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Jiráskovo umění je založeno na posile slabých proti mocným. Kdo by si troufal říci, že není dnes a nebude zítra této posily již potřebí? Ale pak ovšem i umění, jež jest na něm založeno, se stává stále víc a více aktuálním. A proto nepochybuji, že zítřek Aloise Jiráska nebude menší dneška.

3 28.03.2023

Propagační publikace vydaná jen pár měsíců po otevření, dost možná však platná ještě další čtyři desítky let. A dozajista nápomocná. // Odhaluje, jak byla expozice rozvržena, co bylo v jakém patře, v jaké síni a vitríně, přičemž čerpáno je opět z děl Zdeňka Nejedlého (1878-1962). Pro lepší orientaci je tu i plánek budovy.... Uspořádání to není špatné - nejdříve "Staré pověsti české", pak trilogie "Mezi proudy" či ještě obsáhlejší román "F. L. Věk",.... a dále Jiráskova dramatická tvorba a jeho život. // Obrazová příloha je zvlášť a tvoří jí celostránkové černobílé fotografie exponátů. // Čtyři.

Některé osoby, které se v knížce objevují:
- Mikoláš Aleš (1852-1913)
- Adolf Kašpar (1877-1934)
- Eduard Vojan (1853-1920)
- Bohdan Jelínek (1851-1874)

--------------------------
ÚRYVEK:
Všichni si práci v pravém slova smyslu zamilovali. Zdeněk Nejedlý dbal o to, aby každý pracovník byl zainteresován na celém velikém díle, aby si všichni zúčastnění uvědomili jeho význam. Zajel na příklad osobně do továrny v Prostějově, aby dělníkům pracujícím na vitrínách a rámech vyložil smysl jiráskovské akce a vyjednal s nimi včasné a dobré provedení objednávky.

3 28.03.2023

Další díl edice Obrazové soubory. // Vezme vás do Hronova, Litomyšle či pražské Resslovy ulice a ukáže Jiráska coby studenta, tatínka a dědečka, zkrátka v té osobnější rovině. To se mi líbilo. Nejsilnější dojem mám ze snímku foceného kdesi pod stromem aneb ze společného portrétu, na němž je Jirásek se svou ženou Marií. Sedí a dívají se na sebe.... // V rovině pracovní odkazuji především na textovou část, jejímž autorem je Zdeněk Nejedlý (1878-1962). Je sice kostrbatá a náležitě zpolitizovaná, ale i tak jsem ráda, že tam je. Připomene toho hodně, včetně nápadu na zbudování Jiráskova muzea v letohrádku Hvězda. // Čtyři.
----------------------------
CITÁT:
Mnohokráte byla práce českému lidu utrpením a zlem, dnes se mu stává ,,věcí cti a slávy" a pramenem radosti, jako kdysi za dob husitské revoluce na Táboře.

5 28.03.2023