Merlinit
komentáře u knih
Kníže Arnsberk
Igor Von Percha
I přes absenci prvního dílu se dílko četlo rychle a dobře. Tím je však výčet pozitiv u konce: já knížku vidím jako běžnou historickou romanci, nijak se nevymykající žánru zápletkou ani úrovní podání.
Inkognito
Sue Townsend
Snad nejslabší kniha mé oblíbené autorky, ale jednou ji sbírám, tak co nadělám, že ano!?
Jehla
Karel Žilák
Přečteno za necelý jeden pracovní den, ale...
...hrdinka leze na nervy, neb průměrný občan středního věku její počínání nechápe
...způsob podání příběhu je poněkud plochý a čtenáře nestrhne
...výpovědní hodnota je v tomto případě velmi nízká, pochválit lze skutečně jen postřehy z psychiatrické léčebny
...kniha neposlouží ani jako strhující román, ani jako prevence v boji s drogovou závislostí.
Nabízí se otázka k čemu pak taková kniha je.
Pavel a já
Dan Vyleta
Berlín, zima roku 1946/1947. Není co jíst, jak se ohřát, umýt, nejsou léky, není na koho se obrátit o pomoc. Zbyl jen hlad, ukrutná zima, podmračený cizí kluk a bolavé ledviny. A mrtvý pidimužík. Těžko říci, komu mohl ležet v žaludku, ale jdou po něm snad všichni: sověti, angláni, amíci i gang hladových a odrbaných kluků z ulice.
Čtenář vstoupí hlavnímu hrdinovi do života ve chvíli, kdy se tento svíjí bolestí v právě probíhajícím zánětu ledvin, na oknech promrzlého bytu ledové květy, z bytu o poschodí výš se linou tóny klavíru, uprostřed místnosti stojí kufr s mrtvým tělem trpaslíka a všemu přihlíží dvanáctiletý hoch s nápadně křivými zuby. Mrtvý pidimužík zajímá úplně každého a mít ho v bytě je trochu problém. Přes svou nemoc se hlavní hrdina belhá ven z domu ve snaze přijít věcem na kloub a hlavně: zbavit se pidimužíka!
Trochu drama, trochu krimi, trochu špionážní román. Dobře se čte, jen v prostřední části náhle ztrácí tempo a nechává si ujíždět vlak nosného příběhu, aby mu nadběhl a v závěru naskočil zpět do jeho vagónu ještě předtím, než ho vyšší místa definitivně odpojí.
Že to ještě nemůže být konec? Že ses, milý čtenáři, ještě dostatečně neseznámil se všemi postavami? Žes nedostal dostatek indicií, abys poskládal všechny nitky příběhu? Moc se nečerti a zvykej si, tak už to u špionáže chodí!
Jizvení
Jan Pavel
Čím ostřeji proti svému strachu vystoupíme, tím více nás stravuje pocit viny. Čím víc před svým strachem utíkáme, tím víc bolí, když nás dostihne. A vo vo vo vo vo tom to je.
Hry
William Shakespeare
Vydání obsahuje nejkrásnější překlad Romea a Julie, ten Saudkův.
Podivuhodná cesta Pomponia Flata
Eduardo Mendoza
Kdo čeká břitký humor, bude zklamán, tohle není humoristická kniha. To ovšem neznamená, že by čtenář tu a tam nepostřehl (a neocenil) záblesky humoru, mnohdy bizarního: hlavní hrdina Pomponius Flatus trpící plynatostí, setkání s biblickým Lazarem, Judou Ben Hurem, důvěřivým malým Ježíšem, moudrou a oddanou Marií a odevzdaným Josefem, hamižným tribunem a mnoha dalšími postavami, jejichž životnost a často i nízkost je v příkrém rozporu s květnatostí jejich řeči.
Svatba na bitevním poli
Eva Papoušková
Nějakým omylem jsem jako první viděla film a kniha přišla až později. A jak to tak bývá, na rozdíl od filmu je knížka poměrně čtivé, svižné a vkus neurážející dílko.
Zimní nevěsta
Iris Johansen
Slaboučké jak čaj, uvěřitelnost výrazně snížená, jak už u děl tohoto typu bývá. Navíc jsem co chvíli podvědomě opravovala slohovou kostrbatost.
Vidím, že jsi opravdu blázen
Tatiana Kejvalová
Byť kvalita jednotlivých povídek kolísá, bylo to laskavé a zpříjemnilo to cestu vlakem.
Propast
Margit Sandemo
Nečtu sci-fi ani fantasy a neznám severské autory, I přesto, že tato kniha byla to jediné, co se mi z celé ságy (mj ságy také neoblibuji) dostalo do rukou, velmi příjemně překvapila.
Začalo to dýkou a křížem
David Wilkerson
Iritovala mne rigidita některých postojů (považovat v druhé polovině dvacátého století onanii za hřích není právě pokrokový náhled), nicméně klobouk dolů před pracovními výsledky vypravěče. Každý zachráněný lidský život stojí za to, i kdyby byl jediný.
Dýka a kříž
David Wilkerson
Neuvěřitelné zaujetí pro neuvěřitelnou (a nevděčnou) práci, co, práci, poslání! Jen ta naivita vypravěče....
Čajka Jonathan Livingston
Richard David Bach
Půvabná poetická vize, laskavá a inspirativní. Předvídatelná, to ano, s předem jasně daným poselstvím, ale krásná.
Mladík v odboji
C. D. Payne
Život většiny z nás je příliš krotký na Nicka Twispa a drajv, se kterým se vrhá do dobrodružství, z nichž každé další je šílenější než předchozí.
Como, vrať se
Steven Winn
Dvanáctiletá dcerka, jíž se rodiče rozhodli dopřát pejska z útulku. Jsem kynolog a přihlížet, kterak amatéři bez špetky zkušeností v rámci honu na čtyřnohého přítele neomylně sáhnou po deprivantovi, bylo značně tristní. Nedostatky příběhu by mohlo povýšit umění vypravěče, i to však výrazně pokulhává - celý příběh pak vyznívá lítostivě a bolestínsky.
Vlna zločinnosti na zámku Blandings
Pelham Grenville Wodehouse
Rozkošné. Dialog mezi strýčkem a synovcem stran střelby ze vzduchovky je literární perla!
