Čajka Jonathan Livingston

od:

Čajka Jonathan Livingston

Čajka Jonathan Livingston je dojímavý príbeh o morskej čajke, ktorá spoznala, že nie je len vtákom z kostí a peria, ale dokonalou ideou slobody, ktorú nič neobmedzuje. Čajka Jonathan Livingston sa stala kultovou knihou našej doby.

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30666/cajka-jonathan-livingston-JQ6-30666.jpg 4.4748
Originální název:

Jonathan Livingston Seagull (1970)

Žánr:
Literatura světová, Povídky
Vydáno:, Gardenia
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (97)

Přidat komentář
Gweny
18. září

Nádherná kniha, jejíž četba vám nezabere ani celý večer ale přitom je v ní tak ohromné poselství.

hermína14
10. září

...jen některé knížky se dají nazvat přáteli, učiteli...nebo "teplou, čerstvě povlečenou peřinou"?

klárka97
31. července

Kniha o poznání, zamyšlení se nad životem a jeho hodnotami. Věřit v sám sebe.. krásné. A taky fotografie racků tomu dodaly své kouzlo. Takové pohlazení na duši při textu.

PepeA
04. července

Jednoduchý, ale velmi silný příběh, po kterém je dlouho o čem přemýšlet.

MadamC
10. května

Další kniha od Bacha, která by neměla chybět v žádné knihovně. Pokud se zajímáte o pochopení a ne o materiální věci, je tato kniha právě pro vás. Je opravdu zvláštní, jak je těžké pochopit, že jsme volní. Že si své vězení z konvencí a předsudků vytváříme pouze my sami. Prostě strach...nejhorší, co nás může potkat.

ikorka
02. května

Z některých mouder čerpám dodnes a hluboké myšlenky aplikuju na různé situace, které mě v životě potkávají. Jednoznačně plný počet hvezd!

Paulus.1987
03. dubna

Nečekal jsem, že tuto knížečku zvládnu přečíst za jeden večer, ale stalo se. Dost dobře jsem nevěděl, co od ní očekávat, ale o to větší dojmy z ní mám. Myslím, že to je jedna z těch knih, které člověk může číst celý život a pokaždé v ní něco najde - moudrost, útěchu, povzbuzení, cokoliv.
Podle mě je tato kniha především o víře - o víře v sebe sama, o víře, která dokáže bourat předsudky, omezenost, všední rituály, prostor, čas... Možná je to pouze můj dojem, ale v knize jsem spatřoval hodně náboženských motivů. Rozhodně jsem ji nečetl naposledy, protože číst ji pouze jednou nestačí.

eLeR
29. ledna

Byť obyčajný niekomu nestačí. Treba nabrať odvahu, ísť proti prúdu sám a vyčkať, či sa niekto odvážny pripojí ... knihu prečítate na jeden šup, je krátka a má kopec krásnych fotiek. Príjemné a obohacujúce čítanie, aj napriek tomu, že túto literatúru nevyhľadávam.

pestas
01. ledna

Kniha prinasi mily pribeh a hlavne me donutila zamyslet, co znamena jit za svym cilem, co to obnasi a ze byt mimo hlavni proud se vyplaci. Kniha ma v sobe hluboke poselstvi, ktere si kazdy uchopi po svem a v tom je jeji krasa

lenka4434
16.12.2017

Zajímavé téma, ale na plné čáře knížku vyzdvihují ilustrace (vydání Argo), bravo!

Luca84
22.11.2017

Nemůžu jinak, než dát plný počet hvězdiček. Kniha mi neskutečně sedla. Otevřela mě a vynesla vysoko do nebe, aby mě po určité chvíli zase snesla na zem, klidnější, silnější a zářivější. Racka jsem určitě nečetla naposledy.

Lynxova
18.10.2017

Četla jsem ji prvně když mi bylo 19 let, bylo krátce po Sametové revoluci a připadala mi neskutečná...tak moc, že dnes po 25 letech raději nenacházím odvahu ji přečíst znovu, protože se obávám, že bych o ten krásný dojem z ní přišla...

Ildi
14.10.2017

Viem, že knihu, ktorú si zaobstarám po odporúčaní hliny- Martinky sa mi bude neskutočne páčiť. A presne tak to bolo aj pri tejto knihe. Krásne, milé dielo, ktoré má popredné miesto v mojej knihovničke.

Dáma s hrnstjm
13.09.2017

Toto je přesně ten druh knihy, na kterou si tisíc čtenářů udělá tisíc názorů... Já si odnáším krásný poetický zážitek a zamyšlení nad tím, když jedinec vybočí z davu ne z touhy se odlišovat, ale z vnitřní motivace ke změně. To je pro mě aktuální téma.

PeŠou
21.08.2017

Nádherná kniha k zamyšlení.

angloumene
20.07.2017

Poetický příběh o duchovním růstu a síly víry ve vlastní individualitu. Zůstat v hejnu, dnes bychom řekli v komfortní zóně, je snadné. Naneštěstí se tak nikdy nedozvíme, co nás čeká dál, mimo všechna často absurdní nařízení a pravidla.
Tehle Racek je prostě ukázkovou příručkou osobního růstu. Škoda je, že nastíněné připodobnění je extrémně explicitní a tím tak trochu ztrácí na síle. Na druhou stranu, pokud se najde byť jen jediný člověk, kterého tato útlá knížečka posunula zase o kousek dál, jistě zcela naplnila účel svého vzniku.

egona
05.06.2017

Vhodné k četbě v dospívání. Stále je to lepší než jiná, na oko hluboká (a dobře prodejná) díla... ale i tak mohl autor děj utnout podstatně dříve. První část je úsměvně milá a líbivá, pak už je to prodlužované utrpení.

martina.culik
30.05.2017

Je to zajímavé, ale příběh Jonathana Livingstona Racka mě na střední škole hodně bavil a v té době bych určitě neváhala a dala 5 hvězd. Nedávno jsem si četla příběh znovu a zjistila jsem, že mě už vůbec nebaví a neoslovuje. Nedokážu říct, čím to je, že se můj pohled tolik změnil, každopádně dávám tedy průměr.

Atanone
10.05.2017

Souhlasím s wiix.
neřekla bych to líp.
Ještě něco mě na tom příběhu zaujalo a podobný zážitek mělo už několik lidí z mého okolí,kteří se o něco snaží,nebo v něčem vynikají a sice-že čím výš se člověk odváží,tím míň lidí potká,takže občas zakouší pocity osamělosti a marnosti..než zjistí,že není sám.
A my nikdy nejsme sami.

PanTomina
06.05.2017

Jeden kolega to zde nazval krasořečněním. Líbivá slova bez skutečného obsahu. Kompletně mimo můj rank.

wiix
26.03.2017

Príjemné metaforické dielo. Na prvý pohľad (skôr na prvé čítanie) to môže vyzerať, že kniha je o čajke. Čo je na čajke také zvláštne, že niekto potrebuje o nej napísať knihu? Naozaj je kniha o život čajky? Áno i nie. Takáto čajka ako Jonathan Livingston je v každom z nás. I niektorí z nás sa "viac sústredia na lietanie než na jedlo." V každom z nás sú vyššie ciele a sny, za ktoré sa netrba hanbiť, treba sa snažiť, dúfať, sniť, prekonávať sa. Niekedy som mala pocit, že každý sa v Jonathanovi snaží utlmiť to, prečo v skutočnosti žije. On si myslí že preto, aby zistil rôzne techniky letu pre radosť, ostatní si myslia že žije a lieta preto, aby sa nasýtil, rozmnožoval, jednoducho prežíval. Aké metaforické! Človek by sa však takto nemal nechať ututlať, nechať sa odradiť, ponížiť či demotivovať. Človek môže byť kým a čím chce, len musí chcieť.
Niekedy stačí len malý impulz, aby sa človeku otvorili oči a vnímal svet.

hellena1523
30.01.2017

Velmi útlá, opravdu hodně poetická kniha, která může být skutečnou inspirací, čte-li ji člověk ve správném (nebo právě špatném) životním období. Osvobozující...

Eremites
27.01.2017

Malá knížečka s velkým poselstvím.
Na pár stránkách jasně, srozumitelně a lehce zachycena podstata našeho bytí zde. To, co se v tisících knihách snaží tisíc autorů sdělit více či méně srozumitelným způsobem, dokázal R.Bach výstižně zachytit perem lehkým jako mávnutí křídla (racka).

"Nechápu, jak můžeš milovat hordu ptáků, kteří tě před chvíli chtěli zabít."
"Ach, Fletchi, ovšemže tohle zrovna nemiluji! Nemiluji nenávist a zlo. Musíš se naučit vidět skutečného Racka, to dobré v každém z nich a pomáhat jim, aby to v sobě objevili i oni sami. To je podle mne láska."

tlllk
25.01.2017

Na podobný motív som už čítal more kníh, ale žiadna nemala v sebe takú ľahkosť a eleganciu. Celú noc som musel rozmýšľať aké má byť moje určenie, keďže dokonalý let to nebude ....

katicaj
22.01.2017

Úžasná kniha sice útlá, ale skrývá se v ní tolik moudrosti a poselství. Četla jsem v angličtině a naprosto jsem všemu porozuměla. Musím se k ní zase někdy vrátit.

vltavínka
19.01.2017

Nádherná knížka plná moudrosti

alef
16.01.2017

"Několik dní se snažil být jako ostatní – snažil se doopravdy ... jenže ... v hlavě mu stále hlodalo, že život je neznámo a nepoznatelno"

... seznamte se prosím, tohle je Jonathan Livingston Racek, který není jako ostatní rackové, protože má touhu ... objevovat a následovat smysl a vyšší cíle života :-) ...

“Tisíc let jsme se honili za rybími hlavami, ale teď konečně máme proč žít – učit se, objevovat, být svobodní“ ... Jonathan racek od toho dne ale žije sám, ... „netrápila ho samota, ale spíš to, že ostatní rackové odmítli slávu létání, která se jim nabízela – odmítali prostě otevřít oči a vidět“

... Jonathan prostě přišel na to, že ... nuda, strach a vztek zkracují rackům život :-) ... a proto, na rozdíl od ostatních, žil dlouho a ... pak se dostal do nebe ... jenže, otázky ho trápily dál: Proč nás tu není víc?

„Tam, odkud jsem přišel, byla…spousta racků, tisíce a tisíce.“ ... odpovědi se mu samozřejmě dostalo: „Ty jsi, Jonathane, výjimečný případ, jeden z miliónu. Většina z nás se sem propracovala velice namáhavě. Putovali jsme z jednoho světa do druhého, který se od prvního příliš nelišil, hned jsme zapomínali, odkud přicházíme, a vůbec jsme se nestarali, kam směřujeme, protože jsme žili jen pro přítomnou chvíli. Dovedeš si představit, kolika životy jsme museli projít, než nás vůbec napadlo, že život znamená víc než jídlo, boj nebo moc v Hejnu? Možná tisíc, možná deset tisíc takových existencí! Potom další stovka životů, než nám začlo svítat, že existuje cosi jako dokonalost, a další stovka, než jsme přišli na to, že smyslem našeho žití je tu dokonalost najít a ještě ji zdokonalit. Tohle pravidlo ostatně platí i tady: příští život si volíme tím, co se naučíme v tomto. Když se nic nenaučíš, bude to stejné, stejná omezenost a olovo na nohou. ... Ty ses ale, Jonathane, naučil tolik věcí najednou, že ti na cestu sem stačil jediný život.“

... ale ani to Jonathanovi nestačilo ... a otázky na sebe nedaly dlouho čekat: „Co bude tedy dál? Kam vlastně směřujeme? Je vůbec nějaké nebe?“ ... a Jonathan se musel přestat považovat za „zajatce těla, jehož křídla mají zhruba metrové rozpětí a které snese výkon, jaký je možné zaznamenat na obyčejné mapě. Měl by pochopit, že jeho pravá podstata, dokonalá jako nenapsané číslo, žije zároveň v celém prostoru a čase.“

... a Jonathane ... ještě to nejdůležitější ... nezapomeň, že se „musíš pořád učit mít rád.“ ... a taky tak úplně „Nevěř svým očím, ... Ukazují nám jen naši vlastní omezenost. Dívej se mozkem, hledej, co už znáš, a tak se naučíš létat.“ :-) ... a hlavně nezapomeň, že my všichni ...jsme příroda sama!

Krásný příběh, při jehož čtení mi bylo ... prostě příjemně :-) ...

lyriq
07.01.2017

Čteno v angličtině spolu se znovuobjevenou čtvrtou částí, kterou se autor původně rozhodl nevydat. Na jednu stranu ho chápu, na druhou musím říct, že je skvělá. Co jsem tak pochopil, v češtině zatím ona část nevyšla, což je veliká škoda.

honajz
25.12.2016

Ve své době možná kniha působila jako zjevení - v době, kdy dostat se ke skutečně kvalitním duchovním knihám byl problém. S odstupem času a s objevením se oněch kvalitních a kvalitnějších duchovních knih (třeba od Marie Calasanz Ziescheové) nutno říci to, co zde píše uživatel Stammel, jehož bych v podstatě jen citoval a kopíroval. Kniha nakonec vlastně ani nenabízí novou cestu, resp., co na ní dělat - a nepojmenovává nebezpečí, zda se tato nová cesta také nemůže stát "starou". Také může jít jen o jiné přístupy k témuž, jeden ověřený, druhý nebezpečnější a dobrodružnější, ale opět chybí součet výhod a ztrát, a zda třeba neexistuje třetí cesta a způsob. Osobně mi přijde, že spousta těch slov je sice krásných a velikých, ale bezobsažných a povrchních - krasořečnění se tomu kdysi říkalo.

Denika
18.07.2016

"Celé vaše tělo, každé jeho peříčko," říkal Jonathan jindy, "není nic víc než vaše myšlenka v podobě, kterou můžete vidět. Zbavte své myšlenky okovů a uvolníte z nich i své tělo..."

"...nezáleží na podobě, jakou na sebe vezmeme, ale na lásce, kterou se jejím prostřednictvím rozhodneme vyjadřovat."

Krásné čtení. :)