Marekh komentáře u knih

Toto drama se odehrává během 12 let v době Třicetileté války (1624 – 1636). Hra není členěna na dějství, ale má 12 scén, které uvádí krátký heslovitý nástin děje té, které scény.

Hlavní postavou je ANNA FIERLINGOVÁ zvaná MATKA KURÁŽ. Táhne se svým vozem spolu se svými syny (EILIF – starší syn, ŠVEJCAR – mladší syn) a dcerou (KATRIN – je němá) válečnými bojišti se švédským vojskem, je svědkyní bitev v Polsku a Bavorsku. V této válce vede svůj vlastní boj – boj za „hospodářské přežití“ své a svých potomků. Nechápe, že válka je jejím nepřítelem. Je přesvědčena, že válka ji živí.

Matka Kuráž je příkladem epického divadla. Epické divadlo podle Brechta je protikladem divadla psychologického, divadla iluzivního, protikladem divadla čechovského či aristoteleského typu. Jedním z hlavních principů je efekt zcizovací. K tomu slouží použití cedulí, nápisů, které upřesňují dějiště jednotlivých scén, objevuje se vyprávění, používá se juxtapozice, komentář, scénické prvky mají charakter jednoduchého divadelního znaku, využívá se songů, které interpretují děj hry, podtrhují témata a sdělují divákovi postoje autora hry.

Z této hry jsem měl docela obavy, poněvadž jsem si říkal, že je to historická hra, a navíc se odehrává během třicetileté války. Celkově se však četla hra dobře. Líbily se mi písně, které se vyskytovaly v této hře. O autorovi a jeho díle jsem se dozvěděl nové informace.

2 12.02.2024

Od autora jsem v minulosti nečetl žádnou knihu, a tak jsem se rozhodl, že si přečtu jeho nejznámější drama OVČÍ PRAMEN. Námět pro tuto hru byl čerpán z národních dějin. Drama má 3 scény.

Hrdinou dramatu je španělská vesnice Fuente Ovejuna, která povstane proti tyranovi FERNANDOVI GOMEZOVI, který je místní komtur (hodnostář rytířského řádu). Zneužívá svou moc, znásilňuje dívky a ponižuje sedláky. Líbil se mi závěr dramatu.

Zajímavé byly další postavy jako např. FRONDOSO, LAURENCIA aj.

Drama se četlo dobře, bylo veršované.

Lope de Vega zavedl tzv. španělskou komedii, což je drama, v němž se mísila komika s tragikou, které bylo veršované a rozdělené do tří aktů.

V závěru knihy se nachází tyto kapitoly: LOPE DE VEGA, LOPEHO „NOVÁ KOMEDIE“, LOPE DE VEGA A JEHO FUENTE OVEJUNA, OTOKAR FISCHER, JIŘÍ FREJKA A FUENTE OVEJUNA.

2 10.02.2024

Jedná se o absurdní drama. Toto drama mi v minulosti někdo doporučil, a tak jsem se rozhodl, že si jej přečtu. Hra má 3 dějství – Radovánky a hry, Valpuržina noc a Zažehnání zlých duchů.

V tomto dramatu vystupují jen 4 postavy: MARTA (52 let), její manžel JIŘÍ (46 let), DRAHUNKA a její manžel NICK (28 let). Jednoho dne Drahunka a Nick navštíví Martu a Jiřího v jejich domě. Všichni mají něco popito, diskutují o různých věcech a hrají podivné hry (Hurá na hosty, Hupky, hupky na hostitelku).

Dialogy postav jsou pichlavé, vtipné, s ironickým až cynickým nadhledem a primárně založeny na principu agresivní hry využívající protiklady reality minulé, přítomné i budoucí, paměti a fantazie.

Při četbě jsem si nebyl v určité věci jistý a až v doslovu jsem si to ujasnil.

1 10.02.2024

Román je inspirovaný skutečným osudem vily TUGENDHAT. Má 5 částí. Kniha je poměrně obsáhlá a v tomto románu vystupuje hodně postav. Nalezneme zde prvky LGBT.

Hlavními postavami jsou VIKTOR (Žid) a jeho manželka LIESEL. V období první republiky požádají architekta RAINERA VON ABTA, aby jim postavil vilu v Brně poblíž obydlí rodičů od Liesel. Abt pracuje na tomto projektu a následně je vila postavena. Je tvořena sklem a betonem a je to velmi zajímavý architektonický počin, který vzbuzuje údiv. Má rozlohu kolem 500 m2. Jelikož se schyluje k válce, vila přechází do rukou Němců, následně do sovětských rukou až se nakonec vrátí do majetku Československa.

Kniha se celkově četla dobře. Některé okamžiky byly docela překvapivé, ale působilo to celkem uvěřitelně. Autor poměrně dobře vykreslil první republiku, období před 2. světovou válkou, 2. světovou válku a poválečné období v Československu až do roku 1990.

V románu byly zajímavé postavy: HANA, která byla přítelkyní Liesel, Němec (vědec) STAHL, TOMÁŠ, ZDENKA a další postavy.

V románu se nachází smutné okamžiky. Je zde zmínka také o brněnské hudební skladatelce a dirigentce VÍTĚZSLAVĚ KAPRÁLOVÉ.

5 09.02.2024

Jedná se o výběr básní z autorovy tvorby. Od autora jsem doposud nečetl žádnou knihu a básně se mi líbily. Je to pohlazení po duši a celkově srozumitelné. Časem vyzkouším další autorovy knihy.

Autorova poezie se opírá o lidovou moudrost, zdůrazňuje lásku, domov a přírodu. Klade důraz na lidskou ctnost a opravdového ducha, touží po mravnosti.

V básních nalezneme různá roční období. V básních se autor zmiňuje o Jižní Moravě a také Vysočině.

Pro autorovu poezii je příznačné vytváření neologismů – nová slova (smuténka, kráčivec).

Líbily se mi např. tyto básně: Druhá báseň na Lunu a Člověka, Kolik příležitostí má růže, Smuténka, Kaštany padají, Balada o Ječmínkovi, Modlitba za vodu, Pohádka o princezně a pávech, Déšť aj.

V závěru knihy se nachází kapitola, CO RADÍ BÁSNÍK a EDIČNÍ POZNÁMKA.

MODLITBA ZA VODU

Ubývá míst kam chodívala pro vodu
starodávná milá
kde laně tišily žízeň kde žila rosnička
a poutníci skláněli se nad hladinou
aby se napili z dlaní.

Voda si na to vzpomíná
voda je krásná
voda má
voda má rozpuštěné vlasy
chraňte tu vodu
nedejte aby osleplo prastaré zrcadlo hvězd

A přiveďte k té vodě koníčka
přiveďte koně vraného jak tma
voda je smutná
voda má
voda má rozcuchané vlasy
a kdo se na samé dno potopí
kdo potopí se k hvězdám pro prstýnek

Voda je zarmoucená vdova
voda má
voda má popelem posypané vlasy
voda si nás stýská

1 09.02.2024

Americký spisovatel, ženou tohoto autora byla MERILYN MONROE.

Jedná se o americké psychologické drama o 2 jednáních. Millerovy hry mají etické a sociální ladění, odkrývají pokřivené hodnoty moderní civilizace.

Hlavní postavou je obchodní cestující WILLY LOMAN, který má už něco za sebou. Cestuje za svými obchody do Nové Anglie, ale bohužel se mu moc nedaří. Jelikož je už starší, nejraději by pracoval v místě bydliště, a to je New York. Má ženu HAPPY, která ho miluje a 2 syny – BIFFA, se kterým má spory a HAPPYHO, který hájí otce.

Bylo mi líto hádek mezi Willym a jeho synem Biffem. Biff neveděl, co se životem. Vykonával různé práce a stále nenašel sám sebe. Líbilo se mi, že Biff oslovoval rodiče – můj kamaráde. Willy byl ze „staré školy“. Snažil se zabezpečit rodinu, jak nejlépe mohl, jenže časy se neúprosně změnily k horšímu. V mládí udělal chyby, ale nikdo není neomylný. Závěr knihy byl smutný.

V této hře se prolínají časové roviny (přítomnost, minulost, imaginární čas).

V závěru se nachází REKVIEM (EPILOG).

Citáty:

LINDA: Já neříkám, že Willy je nějak vynikající člověk. Nikdy nevydělával moc peněz, nikdy vo něm nepsali v novinách, není to zrovna ten nejlepší charakter pod sluncem. Ale je to člověk! – A dějou se v něm strašný věci. A proto je nutný bejt k němu ohleduplnej. Nesmíme dopustit, aby umřel, jako když zdechne starej pes. K takovýmu člověku je nutný bejt ohleduplnej. Ohleduplnej. Tys o něm řek, že je blázen –

Nezáleží na tom, co řekneš, ale jak to řekneš, protože dneska vyhrává ten, kdo má kouzlo osobnosti.

1 09.02.2024

Jedná se o druhý díl ze série Námi to končí. Kniha NÁMI TO KONČÍ se mi líbila a byl jsem zvědavý, jak se budou vyvíjet vztahy našich hrdinů. Kniha NÁMI TO ZAČÍNÁ je stejně dobrá jako první díl. Škoda, že tímto románem se série uzavírá a další díl už nebude. Autorka doporučuje číst knihy postupně, nejprve začít prvním dílem a až následně si přečíst druhý díl.

Střídají se kapitoly z pohledu ATLASE a LILY. Moc se mi líbily deníkové záznamy Lily a také dopisy, které psal Atlas. Příběh působil uvěřitelně a je z běžného života. Nalezneme zde romantiku a také trochu erotiky. Seznámíme se s novými postavami.

3 08.02.2024

Od autora jsem již četl knihu ČERNÁ A PURPUROVÁ, která se mi líbila.

Román má 2 dějové linie – minulost a přítomnost.

V roce 1932 přichází do Gliwic mladý učitel MARTIN WEBER, kterého si oblíbí studenti. K moci se však dostávají nacisté. Vyučuje starověké dějiny, řečtinu a filozofii.

V současnosti v Gliwicích nastupuje na prestižní školu, Všeobecné gymnázium Knížete Józefa Poniatowského, profesor MARCIN BURDYGA, kterého mají studenti rádi, protože jeho styl výuky není nudný. Vyučuje dějepis a filozofii. Umí vyprávět příběhy, zapojuje studenty do diskuze a studenty okamžitě zaujme. Pořádá kroužky pro studenty. Dodělává si doktorát. Nemá přítelkyni a bydlí sám v jednom hotelovém pokoji. Trpí Aspergerovým syndromem. Marcina jsem si oblíbil. Bohužel většina jeho kolegů v profesorském sboru se k němu nechová dobře. Obzvláště profesorka EDYTA PIOŁUNOWSKÁ mi pila krev, poněvadž intrikovala a znesnadňovala život Marcinovi, který se k ní od počátku choval dobře. Záviděla mu, že je schopnější profesor a oblíbenější než ona. Jednoho dne jeden z Marcinových studentů (TOMEK) zmizí a Marcin se snaží vypátrat, co se s ním stalo.

Autor v Doslovu píše, že „Předkládaný román je výhradně literární fikcí. Všechny události, situace a osoby, které jsou v knize vylíčeny, jsou smyšlené a neodrážejí žádné reálně existující osoby nebo instituce v Gliwicích.“

Autor se zamýšlí nad polským školstvím a určitě jsou to zajímavé myšlenky (např. 3 typy profesorů na školách, maturity, postavení pedagogů ve společnosti, platy učitelů aj.). Myslím si, že některé autorem popsané situace mezi kolegy jsou trochu „přitažené za vlasy“. Ano, ani mezi profesory není všechno zalito sluncem, ale že by byli mezi profesory různé intriky a nevraživost, jak je v popsáno v románu, to se mi nezdá úplně reálné a pokud ano, tak snad to jsou ojedinělé případy. Když se spolčí několik lidí proti jednomu, ať už v jakémkoliv kolektivu, je to pro daného člověka hodně náročné a příliš mnoho možností mu nezbývá, jak situaci vyřešit. Buď bude bojovat a bránit se ze všech sil, anebo musí opustit práci, aby se nezhroutil a žil v poklidu.

Líbily se mi části jak z minulosti, tak také z přítomnosti. Bavilo mě školní prostředí a debaty profesorů se studenty. V románu nalezneme také cestování časem. Kniha se četla celkově dobře. Více se mi však líbila kniha ČERNÁ A PURPUROVÁ.

V závěru knihy se nachází DOSLOV a POZNÁMKY.

Přebal knihy je pěkný.

1 06.02.2024

Hlavní postavou je chlapec TOM, kterého vychovává teta POLLY. Tomovým kamarádem je HUCKLEBERRY FINN, který je tulák a JOE. Tom se kamarádí také s dívkou BECKY. Tom s kamarády zažívá různá dobrodružství. Při určitém dobrodružství mi tuhla krev v žilách, jak to všechno nakonec dopadne.

Tom se nechová pokaždé dobře, zejména vůči tetě Polly, která má o něj strach. Z druhé strany Tom prokazuje, že když se někdo ocitne v nouzi, dokáže mu pomoci.

Autor v Předmluvě uvedl, že „Většina dobrodružných událostí zaznamenaných v této knize se skutečně přihodila; několik jsem jich zažil sám, ostatní zažili jiní chlapci, moji spolužáci. Huck Finn je kreslen podle skutečné předlohy. Tom Sawyer také, jenže nikoliv podle jednoho určitého modelu. Tom Sawyer je kombinací charakteristických znaků tří chlapců, jež jsem znal, a patří tudíž do skupiny staveb ve smíšeném slohu.“

Autor poukazuje v tomto románu také na to, že děti jsou nuceny se učit nazpaměť verše z Bible, a přitom většině vůbec nerozumí, což není správné.

Kniha se celkově četla dobře a časem si určitě přečtu knihu DOBRODRUŽSTVÍ HUCKLEBERRYHO FINNA.

Kniha byla vydána v roce 1964 v nakladatelství Mladá fronta. V závěru knihy se nachází EDIČNÍ POZNÁMKA, VYSVĚTLIVY a SLOVNÍČEK VÝSLOVNOSTI.

3 05.02.2024

Tento grafický román se mi líbil. V minulosti jsem četl knihu V ŠEDÝCH TÓNECH a od té doby jsem si autorku oblíbil a přečetl jsem téměř všechny knihy. Příběh jsem si díky tomuto grafickému románu připomněl.

Kniha má 3 části. Hlavní postavou je LINA, která se těší, že půjde po prázdninách na uměleckou školu. Jenže v roce 1941 přijde do jejich domova sovětská tajná policie a odveze je do pracovních táborů na Sibiři, kde panují kruté podmínky. Linu doprovází její mamka a mladší bratr JONAS. Pocházejí z Litvy. Lina vše zaznamenává v podobě kreseb, aby se všichni lidé v budoucnosti dozvěděli, jak s nimi bylo zacházeno.

Je to velice silný příběh a rozhodně stojí za přečtení ať už v podobě klasického románu, anebo v podobě grafického románu. Vychází ze skutečné události.

Ilustrace jsou moc pěkné.

Citát:

Člověk musí stát za tím, co je správné, a nesmí přitom čekat vděk nebo odměnu

3 03.02.2024

Jedná se o první Kunderův román. Nevinný vtip studenta LUDVÍKA JAHNA, který pošle MARKÉTĚ pohlednici s provokativním textem: „Optimismus je opium lidstva. Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij!“ Tento čin způsobí, že je Ludvík vyloučen z vysoké školy. Po celý život cítí křivdu, a nakonec ho napadne plán, jak se pomstít.

Román je dokumentem doby a lidským dramatem 50. let. Román má matematickou, racionální strukturu.

V románu se nachází vyprávění z různých úhlů pohledů (LUDVÍK, HELENA, JAROSLAV, KOSTKA).

Při četbě se můžeme zamyslet nad tím, jestli je nejlepší způsob pomsta, když nám někdo ublížil. Jestli pomstou vlastně neubližujeme především sami sobě a nesžírá nás to během života.

Zajímavé byly také části o hudbě a událost JÍZDA KRÁLŮ. Oslovila mě také postava LUCIE.

V románu se nachází také filosofické úvahy, ale kniha se celkově četla dobře. Celkově se dá říci, že jsem všemu porozuměl a není třeba mít obavy z těchto částí. Autora můžeme zařadit k postmodernistickým autorům.

Citáty:

Ne. Všechny ty tváře byly pravé. Neměl jsem jako pokrytci tvář pravou a tváře falešné. Měl jsem několik tváří proto, že jsem byl mlád a nevěděl jsem sám, kdo jsem a kdo chci být.

Nic nesbližuje lidi rychleji (byť třeba zdánlivě a klamně) jako smutné, melancholické porozumění; toto ovzduší klidné účasti, které uspává jakékoli obavy a zábrany a je srozumitelné duši jemné i vulgární, vzdělané i prosté, je nejjednodušším způsobem sblížení, a přece tak velmi vzácným: je totiž třeba odložit vypěstované „držení duše“, vypěstovaná gesta a mimiku a být prostý; nevím, jak se mi toto (náhle, bez přípravy) podařilo dosíci, jak se to mohlo podařit mně, který jsem slepecky tápával za svými umělými tvářemi; nevím; ale pociťoval jsem to jako nečekaný dar a zázračné vysvobození.

Člověk hledá ve chvílích neštěstí útěchu v tom, že svůj smutek spojuje se smutkem jiných;

Tehdy jsem k němu neuměl cítit nic jiného než nenávist, a nenávist vrhá příliš ostré světlo, v němž se ztrácí plastičnost předmětů. Viděl jsem ve veliteli prostě jen mstivou a úskočnou krysu, dnes ho však vidím především jako člověka, který byl mlád a hrál. Mladí lidé přece za to nemohou, že hrají; jsou nehotoví, ale jsou postaveni do hotového světa a musí v něm jako hotoví jednat. Použijí proto honem forem, vzorů a předloh, těch, které se jim líbí, které se nosí, které jim sluší – a hrají.

Mládí je strašné: je to jeviště, po kterém chodí na vysokých koturnech a v nejrůznějších kostýmech děti a pronášejí naučená slova, jimž jen zpola rozumějí, ale jimž jsou fanaticky oddány. A dějiny jsou strašné, protože se tak často stávají hřištěm nedospělých; hřištěm pro mladičkého Nerona, hřištěm pro mladičkého Napoleona, hřištěm pro zfanatizované davy dětí, jejichž odkoukané vášně a primitivní role se rázem proměňují ve skutečnost katastrofálně skutečnou.

Prostý a jasný. Ale co je to prostý a jasný? Je to všechno v tom, aby byl člověk takový, jaký je, nestyděl se chtít to, co chce, a toužit po tom, po čem touží. Lidé bývají otroky předpisů. Někdo jim řekl, že mají být takoví a takoví, a oni se snaží takovými být a do smrti se sami o sobě nedovědí, kdo byli a kdo jsou. Nejsou pak nikým a ničím, jednají podvojně, nejasně, zmateně. Člověk především musí mít odvahu být sám sebou.

Lidé sami nedovedou totiž odpouštět a není to ani v jejich moci. Nemají v moci učinit ničím hřích, který se stal. To není v silách samotného člověka. Zbavit hřích jeho platnosti, odčinit jej, vygumovat ho z času, učinit tedy něco ničím, to je výkon tajemný a nadpřirozený. Jen Bůh, protože se vymyká pozemským zákonitostem, protože je svobodný, protože dovede tvořit zázraky, může smýt hřích, může ho proměnit v nic, může ho odpustit. Člověk může odpustit člověku jen proto, že se opírá o odpuštění Boží.

Někteří lidé prohlašují, že milují lidstvo, a druzí jim právem namítají, že milovat lze jen v singuláru, tedy jen jednotlivé lidi; souhlasím s tím a dodávám, že co platí o lásce, platí i o nenávisti. Člověk, ta bytost prahnoucí po rovnováze, vyrovnává tíhu zla, která mu byla hozena na hřbet, tíhou své nenávisti. Ale zkuste namířit nenávist na pouhé abstraktno principů, na nespravedlivost, fanatismus, krutost, anebo došli-li jste k tomu, že nenáviděníhodný je sám lidský princip, zkuste nenávidět lidstvo! Takové nenávisti jsou příliš nadlidské a tak člověk, aby ulehčil svému hněvu (vědom si jeho omezených sil), soustředí ho nakonec vždycky jen na jednotlivce.

všude, kde jsem se snažil vyrovnat s křivdou, kterou jsem utrpěl, nalezl jsem posléze sama sebe jako křivdícího.

7 03.02.2024

Hlavní postavou je GARP, který chce vést normální život a ochraňuje rodinu, aby se jí nic nestalo. Je spisovatelem. V románu sledujeme jeho dětství a dospívání a následně až si založí rodinu. Rád vaří a stará se o domácnost kromě žehlení. Rád pročítá telefonní seznamy. Ožení se s HELENOU, která vyučuje na vysoké škole. Společně mají 3 děti (DUNCAN, WALT, JENNY). Garpova máma JENNY je feministka, za kterou chodí hodně dívek a žen, aby jim pomohla. Je zdravotní sestra. Napsala jednu knihu.

Tento román je mnohovrstevnatý. Autor v tomto románu zpracoval hodně témat např. násilí a strach z neštěstí a ze smrti (znásilnění, bezpečnost na ulici, sebevražda), emancipace žen (ženské hnutí), rozvedené ženy, transsexualita aj.

V románu se prolínají různé žánry: komedie, tragédie, satira, tragikomedie. V románu se vyskytuje také černý humor.

Irvingův Svět podle Garpa je groteskní metaforou přítomnosti strachu a zla ve společnosti.

Garp píše povídky a romány a v této knize nalezneme úryvky z těchto děl, což se mi líbilo. Líbily se mi další postavy, které v románu vystupovaly (ROBERTA).

Některé události, ke kterým se rozhodl Garp s Helenou, mi připadaly postavené na hlavu. Některé momenty byly překvapivé. Strach je v knize symbolizován vědomím přítomnosti „SPODNÍ VÍRA“. V závěrečné kapitole nalezneme medailonky hlavních a vedlejších postav, jak jejich život pokračoval dále.

O tomto románu jsem uvažoval několik let a konečně jsem si přečetl tuto knihu. Kniha se celkově četla dobře.

Viděl jsem také film SVĚT PODLE GARPA, který byl natočen v roce 1982. V některých momentech se odlišoval od knihy, některé události v něm nebyly zobrazeny.

CITÁTY:

V tomto tak nízce smýšlejícím světě, uvažovala, je člověk buď něčí manželkou nebo něčí kurvou – anebo na nejrychlejší cestě, jak se stát jedním či druhým.

Kdokoli, kdo čte knihy z nějakých tajných důvodů a nikoli, aby o nich diskutoval, jeví se akademické obci podivně.

Marcus Aurelius: V životě člověka je jeho čas jen okamžik, jeho bytí neustálá změna, jeho mysl matné blikátko, jeho tělo kořist červů, jeho duch neklidný vír, jeho osud temný a sláva pochybná. Krátce, vše, co jest tělo, je plynoucí voda, a vše, co jest jeho bouře, jen sny a páry.

Chlípnost dohání i ty nejlepší muže tak daleko, že jednají způsobem naprosto neodpovídajícím jejich charakteru.

Člověk roste jenom tím, že dojde na konec jednoho a začne něco jiného.

Tohle je přímo klasický příklad. Ženská, která nikdy v životě nepocítila sexuální touhu, řečňuje o tom, co je a není všeobecné. A papež, který se slavnostně zaslíbí celibátu, rozhoduje pro milióny lidí otázku antikoncepce. Svět je opravdu šílený!

Garp cítil, že většina lidí směšuje otázku „opravdovosti“ s otázkou „vážnosti“; když má být člověk „hlubokomyslný“, musí být podle nich „smrtelně vážný“. A když se člověk zřejmě jen pokouší říkat něco vážného, je hlubokomyslný. Ostatní živočichové se samozřejmě sami sobě smát nedovedou a Garp věřil, že smích je v přímém vztahu k soucitu, kterého nikdy nemáme dost. Jako dítě nakonec mnoho humoru nepoznal – a nevyrůstal ani v náboženské atmosféře -, takže teď bral komedii daleko vážněji než ostatní.

Román je „pouze skladovací prostor – všech smysluplných věcí, které romanopisec není s to použít ve svém životě.

„ jako kdyby se člověk snažil všechny udržet navěky při životě. I ty, kteří nakonec musí zemřít. Právě u těch je nejdůležitější je při životě udržet.

5 01.02.2024

Hlavní postavou je CHRISTIAN, který je bohatý realitní makléř. Když uzavře dobrý obchod, necítí se vůbec dobře. Začíná dostávat tajemné vzkazy, které mu zanechává někdo neznámý. Následně se dostává do přírodní rezervace. Jeho putování získává spirituální rozměr. Na jeho pouti ho doprovází rezavý kocour JOSHUA, kterého si oblíbil.

Christian se na své pouti potkává s bývalým manažerem, s tajemnou mniškou, mladíkem žijícím mezi zvířaty a dalšími postavami. Tato pouť mu pomůže pochopit opravdový smysl života a štěstí.

Knihu jsem přečetl na jedno posezení. Knihu bychom mohli zařadit do osobního nebo duchovního rozvoje. Nebylo to úplně špatné čtení, ale s hodně myšlenkami jsem se již setkal v jiných knihách.

Tento román se líbil papežovi Františkovi, který o něm napsal: „Podmanivé ponoření se do světa fantazie. Fascinující příběh, který se mi moc líbil.“

2 21.01.2024

Hlavní postavou je mladá žena MELANIE, která se starala o svou babičku, která měla rakovinu po dobu 3 let. Když babička zemře, odkázala Melanii peníze na koupi milovaného domu v Rozmarýnové zátoce.

Melanie má starší sestru KATHRYN. Melanie pracovala jako manažerka.

Melanie se seznámí s místním tesařem JOSHEM, který ji pomáhá při rekonstrukci domu. Josh se chce odstěhovat do New Yorku.

Je to romantické čtení, ve kterém se nachází tajemství. Je to oddechové a nenáročné čtení. Líbily se mi dopisy, které našla Melanie v domě a které následně četla.

V závěru knihy se nachází EPILOG, DOPIS OD JENNY a PODĚKOVÁNÍ.

Kniha má pěknou obálku.

2 21.01.2024

(SPOILER) S autorčinýma knihama to mám jako na houpačce. Některé knihy jsem hodnotil průměrně (KŘÍĎÁK), jiné se mi hodně líbily (UPÁLENÉ). Na knihu ZÁVĚJ jsem se těšil, ale bohužel tato kniha patří spíše k těm průměrným knihám.

Jedná se o postapokalyptický hororový thriller. 3 obyčejní lidé riskují vše, aby přežili. HANNAH se probouzí v havarovaném autobusu, MEG sedí v lanovce, která uvízla a CARTER se nachází v horské chatě, ve které generátor začne vypovídat službu.

Tato kniha je úplně jiná před předešlé autorčiny knihy, které jsem četl. V knize se nachází hodně postav a akční scény. Mám pocit, že autorka nepřišla s ničím originálním. Některé události mi připadají přitažené za vlasy. Ideální je tuto knihu číst v zimě, protože se odehrává v zimním prostředí a dolehne na nás zimní atmosféra (sníh, vánice aj.).

Autorka uvedla, že v roce 2024 vyjde její nový thriller THE GATHERING. Snad se mi tato kniha bude líbit více.

4 16.01.2024

Jedná se o první přečtenou knihu od této autorky. Kniha se mi líbila a časem si přečtu druhý díl z této série – NÁMI TO ZAČÍNÁ.

LILY neměla jednoduché dětství, a proto se stěhuje do Bostonu. Zde se zamiluje do mladého muže RYLYHO, který má sklony k násilí. Lily je starostlivá, inteligentní a silná žena. Pořídí si květinářství. Ryly je atraktivní, soucitný, zábavný a chytrý, ale v jistých momentech se chová neodpustitelně. Pracuje jako neurochirurg. Lily se v dospívání seznámila s ATLASEM, kterému pomohla.

Román vychází ze skutečných zážitků. Autorka se rozhodla vytvořit Lilyin a Ryleův příběh podle manželství jejich rodičů.

Líbily se mi deníkové záznamy, které si zapisovala Lily. Autorka píše procítěně a celý příběh působil uvěřitelně.

Častokrát si člověk říká, proč ženy okamžitě neodejdou od muže, když jsou vystaveny prvnímu domácímu násilí, ale autorka v tomto románu se snaží vysvětlit, že to není úplně tak jednoduché odejít ze vztahu, když dotyčného člověka milujeme. A samozřejmě sehrávají zde roli další faktory, které člověka ovlivňují v tom, jestli ve vztahu s „násilníkem“ zůstane či nikoliv.

V závěru knihy se nachází EPILOG, POZNÁMKA AUTORKY, UŽITEČNÉ ODKAZY a PODĚKOVÁNÍ.

Kniha má pěknou obálku.

Citáty:

Nejsou špatní lidé. Jsme všichni jen lidé, kteří někdy dělají špatné věci.

8 13.01.2024

Jedná se o první vydání, které bylo přeloženo do češtiny

Hlavní postavou je žena ve středních letech EVELYN (48 let), která se v pečovatelském domě Růžové zahrady setkává se starší dámou paní THREADGOODEOVOU (83 let) a ta jí vypráví poutavý příběh o sobě a dalších lidech, u kterých bydlela v jednom domě. Evelyn má 2 děti a při návštěvě tety jejího manžela v tomto pečovatelském zařízení se vždy těší na vyprávění starší dámy a je zvědavá na další historky, které ji řekne. Starší dáma dodává Evelyn sebevědomí a chuť do života. Postupem času se z nich stanou přítelkyně.

Líbily se mi postavy IDGIE a RUTH, které si založily kavárnu v Alabamě na Jihu v USA. Idgie a Ruth jsou sestřenice. Idgie pomáhala všem lidem, jak bílým, tak také černým. Pokud někdo poprosil o jídlo, vždy mu nějaké dala a na oplátku ji lidé s něčím pomohli. Idgie se ničeho a nikoho nebála. Chodila na ryby, kouřila cigarety a hrála poker. Ruth učila ve škole. Měla syna PAHÝLA. Zajímavé byly také další postavy jako např. samotář SMOKEY, ŽELEZNIČNÍ BILL, který krade z vlaků jídlo a ponechává ho chudým, VELKÝ GEORGE nebo znamenitá kuchařka SIPSEY.

V románu se střídají kapitoly ze současnosti (od roku 1985) a z minulosti (od roku 1929). V románu nalezneme otázky rasismu (černí lidé nemohli sedět ve společnosti bílých v jedné restauraci, černí měli vyhrazené místo v tramvaji, černí měli vyšší tresty oproti bílým za spáchání trestného činu, Ku-Klux-Klan aj.) a také otázky postavení žen ve společnosti. Hlavní hrdiny poznamená velká hospodářská krize a také 2. světová válka. V románu nalezneme také překvapivé okamžiky. Líbil se mi také týdenní zpravodaj z městečka, který pravidelně zveřejňovala DOT.

V závěru knihy se nachází recepty jídel, o kterých se dočteme v průběhu četby.

Kniha se celkově četla dobře.

V roce 1991 byl natočený film SMAŽENÁ ZELENÁ RAJČATA, který jsem viděl a který se mi líbil. Během filmu mi ukáply slzy. Knihu lze poslouchat také jako audioknihu.

3 11.01.2024

Hlavní postavou je NATHANIEL, který je slepec. V bytě žije sám se svým psem. Občas navštěvuje adoptivní rodiče a nevlastní sestru. V dětství prožil velmi smutnou událost, o které se dočtete a která jej poznamenala na celý život.

Jednoho dne Nathaniel telefonuje se ženou CAROLE, která mu pomáhala vybrat si košili přes jednu aplikaci, který byla vyvinuta v Dánsku. Najednou však uslyší výkřik a telefonní spojení se přeruší. O ženu má strach, ale nikdo mu nevěří, protože neexistují důkazy ani stopa. Naštěstí má kamarádku MILLU, která mu pomůže s pátráním. Pracuje jako novinářka. Má přítele SANDRA, který pracuje u policie.

Kniha má krátké kapitoly. V knize nalezneme různé úhly pohledu hlavních postav. Zaujal mě případ jednoho učitele hudby, který byl děsivý. Celkově se kniha četla dobře. Závěr byl překvapivý.

V knize mě zaujala restaurace s názvem U SLEPÉ BÁBY. Jedná se o restauraci, kde si můžeme objednat jídlo, ale sedíme úplně po tmě. Pracují zde zaměstnanci, kteří jsou nevidomý.

3 08.01.2024

Autorka se narodila v Košicích. Náměty na knihy čerpá ze snů, jména svých postav nachází na náhrobních kamenech.

Dvojice mladých kriminalistů objasňuje brutální vraždu mladé ženy HANY. Příběh se odehrává v Košících, které jsem navštívil. V knize nalezneme deníkové záznamy Hany, prolíná se přítomnost s minulostí. Hana neměla šťastné dětství a prožila si peklo. Kniha obsahuje pasáže popisující násilí na dětech.

Hlavní postavou je detektiv DAVID MEIZNER, který je sukničkář, často se vyjadřuje vulgárně, nedělá mu problém lhát a věci řeší svým způsobem. Pije alkohol, kouří hromadu cigaret a má psa – vlčáka. Jeho parťačkou je EMA KOPECKÁ, která je k lidem vstřícná. David si s Emou rozumí, i když někdy to mezi nimi také skřípe.

Vyšetřovatelé krůček po krůčku vyšetřují vraždu Hany. V knize se nachází hodně postav. Během četby jsem přemýšlel, kdo může být pachatelem vraždy, ale nepřišel jsem na něj. Závěr byl pro mě překvapivý.

Celkově se kniha četla dobře a časem si přečtu druhý díl z této série.

Kniha má pěknou obálku.

6 08.01.2024

Sametová revoluce ve světě, kde neproběhl odsun Němců.

Jedná se o první přečtenou autorovu knihu. Autor píše pod pseudonymem FRANTIŠEK KOTLETA. Na knihu jsem byl zvědavý, ale bohužel z knihy nejsem úplně nadšený. Námět knihy je zajímavý, co by se stalo, pokud by Němci, kteří zůstali v česko-polském pohraničí po zastaveném odsunu, se hlásili o svá politická práva. Jak by dopadly první svobodné volby v Československu?

Příběh se odehrává na Bruntálsku na počátku 90. let, kde je zavražděn bývalý inspektor gestapa JÜRGEN SCHNEIDER.

Hlavní postavou je novinář Mladé fronty DANIEL LICHKE, který chce přijít na to, kdo zavraždil bývalého inspektora gestapa. Danielův táta a jeho dědeček pracovali jako policisté za bývalého režimu. Na dědečka rád vzpomíná. Daniel je Žid. Zamiluje se do mladé ženy KLÁRY, která je servírka.

Musím se přiznat, že se mi pletly postavy a místy jsem se ztrácel, což není dobře. Zdálo se mi to docela zamotané. Autor napsal příběh z alternativní historie. Autor dobře vykreslil vztahy mezi Čechy a Němci a různé křivdy, které se v minulosti odehrály na obou stranách. V románu se objevují jména politiků jako Václav Havel, Alexander Vondra aj.

V závěru autor píše, že většina příběhů, vyprávěných historek a dějinných událostí popsaných v knize se doopravdy stala a lidé, kteří se zde objevili, skutečně žili či stále žijí mezi námi. Stejně tak jsou autentické zprávy z dobového tisku.

Líbily se mi novinové články, které nalezneme na počátku každé kapitoly.

Přebal knihy je pěkný.

6 04.01.2024