lis-elis komentáře u knih

Naprosto souhlasím s komentáři např. Alizon a Richie1. V posledních dílech už je Petr Emanuel jen průvodcem historií, zmínka o narození dcery nebo obědy v jeho paláci (ve skutečnosti politické schůzky) působí jako nezbytné vsuvky, abychom neřekli, že už to není kniha o jeho životě :-)
Oproti první části ságy je zde více chyb. Nás nejbolavěji zasáhnou nepřesnosti ohledně defenestrace, ale narazila jsem i na překlepy v letopočtech. Uvedení, že Ludvík XIII. a Richelieu založili Sorbonnu je do očí bijící chyba (mělo tam být rozsáhle zrenovovali), protože o ní byly zmínky snad ve všech předchozích dílech a v té době byla univerzita téměř 400 let stará. Taky se zde třeba jednou uvedlo, že barona z Mespechu byl pradědeček Petra Emanuela (byl to dědeček).
Ovšem je otázka, co je opravdu omyl autora, a kdy za ním stojí překladatel...
Také u fiktivních postav bylo pár nesrovnalostí. Nejvíc do očí bijící asi je, když hlavní hrdina v mládí tvrdí, že Lojzka chce od něj dopředu vědět, až se bude chtít oženit. A že až později zjistil proč, jelikož záměrně otěhotní, aby mu dala dítě jako první. Jenže od seznámení s Kateřinou až po svatbu se s Lojzkou nesetkal, ale naopak mu porodila syna jeho nastávají. Lojza se navíc už v příběhu pro jistotu vůbec neobjeví :-)
Ovšem co mě v druhé sérii začalo postupně víc a víc rozčilovat bylo neustálé opakování stejných faktů. Opět namátkou třeba, že Fogacer byl původně bezvěrec a sodomita. Nebo důvody, proč neměl Ludvík XIII. tak vřelý vztah k ženám. Opakování je sice matka moudrosti a v mnoha případech jsme byla za připomenutí ráda. Ale když to v těchto případech bylo několikrát v jednom svazku, už jsem si říkala: "Já vím, nejsem bl... ".
I když mě tyto drobnosti zlobili, je to stále nadprůměrné dílo. Románový příběh sice postupně ustupuje ve prospěch vyprávění o historii. Ale je to tak poutavé, že pokud vás zajímají dějiny jako mě, přijdete si určitě na své a najdete možná i některé nové historické souvislosti.

Když jsem po dočtení celé ságy zjistila, že pokračování začal pan Merle psát ve věku přes osmdesát let a poslední díl dokončil v 94 letech, doslova mi spadla čelist. Hluboce smekám. Já osobně budu šťastná, pokud bych se dožila podobného věku, abych byla alespoň schopná si jeho knihy opět přečíst a chápat je.

A jedna zajímavost pro fanoušky:
Syn Olivier Merle vydal v roce 2009 román "L'Avers et le Revers", který vypráví dobrodružství Mirula a má to být jeho úhel pohledu na nám známý příběh. Zatím u nás nevyšel.

4 26.01.2022

Díky panu Merle jsem si uvědomila, jak moc je všeobecný obraz kardinála Richelieu ovlivněn výmysly Alexandra Dumase. Přestože jsem brala Tři mušketýry s rezervou, tak i díky jiným zdrojům ve mě zakořenila všeobecná představa, že byl Ludvík XIII., loutkou v rukou kardinála. Moc děkuji za nezaujatý pohled, který nám oba může představuje jako zajímavé osobnosti. Rozhodně si ještě ráda přečtu jejich kvalitně zpracované životopisy.

1 26.01.2022

Tímto dílem začíná druhá část série, kterou tvoří paměti Petra Emanuela, nemanželského syna Petra že Sioraku. Zachycují období konce vlády krále Jindřicha IV., celý život Ludvíka XIII. a zlehka se na závěr dotkne i prvních let vlády Ludvíka XIV. Knihy jsou již psané v téměř současném jazyce, což je škoda, protože právě charakteristický styl jazyka k Dědictví otců patří. Ale chápu, že to byl záměr, protože nyní vypráví příběh nová generace. Je však poznat, že autor sám psal tyto osudy s odstupem času a již to není úplně ono. Ať se snažím jak chci, Petr Emanuel mi tolik nepřirostl k srdci jako jeho otec.
Stále ovšem následujících 7 dílů stojí určitě za přečtení a i nadále je to báječný způsob, jak se seznámit s tímto obdobím Francouzské historie. Aby to ale bylo z mého pohledu spravedlivé, ač nerada, musím hvězdičku ubrat.

2 26.01.2022

Tato kniha je první, kterou jsem ještě neviděla zfilmovanou a rovněž to bylo i první seznámení s Tommym a Pentličkou. Souhlasím, že má autorka lepší zápletky, ale vzhledem k tomu, že se jedná teprve o její drahou knihu, zaslouží si shovívavost. Spisovatel se s každou knihou vyvíjí a posouvá dál. Někdy se prvotiny ani nedají příliš číst. Paní Agatha Christie si naopak od počátku nastavila laťku vysoko. Kniha umí pobavit a upoutat dějem. Souhlasím i s názorem, že zde vtipně vychází z charakteristických prvků šestákových detektivek.

2 26.01.2022

Detektivky nejsou můj knižní žánr, ale ráda se na některé podívám v televizi. Ty podle Agathy Christie jsou mé nejoblíbenější, a proto jsem se rozhodla přečíst si skutečné předlohy. Je to vlastně má první kniha - detektivky. Rozhodně mě nezklamala. Ale prostě jsem si nedovedla představit Hercula Porota jinak, než jako Davida Sucheta :-) Stejně tak jsem si pamatovala ostatní postavy nebo většina scén. Bohužel jsem si po pár stránkách vybavila děj i rozuzlení :-( Na druhou stranu bylo zajímavé zjistit, jak věrně je film natočený. A že hned autorčina prvotina je úžasná s neskutečně promyšlenou zápletkou. Rozhodně mě to neodradilo a těším se na další knihy.

6 26.01.2022

Prvních 6 dílů série Dědictví otců jsou paměti fiktivního šlechtice Petra ze Sioraku. Je to poutavá sonda do francouzských dějin 16. století, období náboženských válek. Na rozdíl od naučné literatury zde může čtenář prožít významné historické události z pohledu tehdejších lidí. Vše je popsáno věrně, avšak románovou formou na pozadí bujarého života našeho šlechtice. Šťoural najde pár nepřesností, které ale nejsou zásadní. Jediné, co mě trochu mrzelo, je nepropracovanost některých významnějších fiktivních postav. Např. se ve 3. díle dovíme, že má Alizon malé dítě. S naším hrdinou prožije nejednou další dobrodružství, dozvíme se o ní ledacos, ale o synovi už napadne jediná zmínka...
V každém případě je to ale úchvatné dílo, které stojí za to si přečíst.

1 26.01.2022

Tento díl byl pro mě osobně z celé série zřejmě nejlepší. Zachycuje na rozdíl od zbývajících krátký časový úsek. Hlavním tématem jsou události Bartolomějské noci. Miluji Paříž a francouzskou historii. O této noci jsem hodně věděla již předtím. Události jsou popsané opravdu podle skutečnosti. Na rozdíl od encyklopedií jsem se ale díky barvitéme vyprávění mohla stát téměř jejich účastníkem a lépe si uvědomit, co lidé prožívali a jak hrozný je fanatismus.

6 15.01.2022

Dědictví otců je vynikající série. Pokud chcete číst klasický historický román, můžete být trochu zklamáni (hlavně u pozdějších dílů). Spíše se jedná o nenásilný výklad francouzské historie z v období náboženských válek, a to prostřednictvím smyšleného (avšak okouzlujícího) šlechtice, který píše své paměti, a několika dalších fiktivních postav. Ty se ovšem potkávají s reálnými osobnostmi a prožívají skutečně i historické události, jejichž jsou svědky. Dějiny jsou popsané věrně, a tak se nemusíte bát žádného překrucování, jako např. u A. Dumase.
Zpočátku může odrazovat archaický jazyk. Po pár stránkách si však na nezaměnitelný styl zvyknete a naopak si jej zaručeně oblíbíte, protože dotváří atmosféru knih.
Já začala číst první díl proto, že mě zajímalo období, v němž se odehrává. Překonal však mé očekávání a nakonec jsem přečetla všech 13 dílů :-)

8 15.01.2022

Můj oblíbený spisovatel mě opět nezklamal. Naprosto báječná kniha! Dějiny Irska znám, ale spíše z encyklopedického hlediska (kdo potřebuje takové informace, ať sáhne po jiné knize). Je ovšem úžasné vidět některé významné události z pohledu "dobových" lidí a vnímat, jak je oni prožívali. Ať už jako potomek Keltů, Vikingů či Angličanů.
Nejvíce mě zasáhlo období hladomoru. Přiznám se, že mi ukápla slza :-(
Navíc si cením, že jako Angličan, dokázal mít autor nadhled a být vůči Angličanům kritický ;-)

2 26.01.2021

Můj oblíbený spisovatel mě opět nezklamal. Naprosto báječná kniha! Dějiny Irska znám, ale spíše z encyklopedického hlediska (kdo potřebuje takové informace, ať sáhne po jiné knize). Je ovšem úžasné vidět některé významné události z pohledu "dobových" lidí a vnímat, jak je oni prožívali. Ať už jako potomek Keltů, Vikingů či Angličanů.
Navíc si cením, že jako Angličan, dokázal mít autor nadhled a být vůči Angličanům kritický ;-)

4 26.01.2021