Meč a lásky

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

V posledním dílu historické ságy Dědictví otců se sice neuzavírá vypravěčův příběh, končí však život protagonisty druhého cyklu Ludvíka XIII., a tím se též symbolicky uzavírá předabsolutistické období francouzských dějin. Petr Emanuel ze Sioraku, hrabě z Orbieu, nyní už dvojnásobný otec, šťastně ženatý se svou Kateřinou, sice stárne, ale nemiluje proto o nic méně gentil sesso - ženy mu stále pomáhají nejen při studiu cizích jazyků, ale i v rozkrývání dvorských intrik. Francií totiž otřásají historické zvraty: obnovené nepřátelství se Španělskem, třicetiletá válka, narození toužebně očekávaného dědice trůnu Ludvíka-Bohdana, pozdějšího Ludvíka XIV., a vzápětí "náhradního dauphina" Filipa, zrada králova favorita Cinq-Marse a jeho poprava, rychle po sobě následující smrt kardinála Richelieua a krále-vojáka Ludvíka XIII., povstání frondy... Vypravěč v závěru rehabilituje roli Anny Rakouské, kterou dřív v protikladu k Dumasově idealizaci líčil spíš jako nepřítelkyni Francie, a období jejího regentství s rádcem kardinálem Mazarinem hodnotí velmi pozitivně....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/5099/mec-a-lasky-5099.jpg 4.353
Série

Dědictví otců 13.

Žánr
Literatura světová, Romány, Historické romány
Vydáno, Mladá fronta
Orig. název

Le Glaive et les Amours, 2003

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (4)

Kniha Meč a lásky

Přidat komentář
Alizon
13.09.2018

Tak konecne jsem docetla celou serii Dedictvi otcu. Musim souhlasit s temi, kteri pisi, ze prvni cast serie (prvnich 6 dilu) byla naprosto fantasticka, kdezto druha cast uz se cetla trochu hure. Jak jsem vyrozumnela - Robert Merle psal tyto dve casti s jistym casovym odstupem a rozdil ve stylu je tak patrny. Cim vic se blizime ke konci, tim vic se do popredi dostava politika, intriky, slechtici na dvore Ludvika XIII a posleze XIV, "soukromy zivot" hrdiny uz neni tolik v popredi - respektive je omezeny na nekolik blizkych postav. Musim rict, ze mi v poslednich dilech chybely nejake vyrazne postavy z hrdinova okoli - jako byly v prvni serii Miroul nebo moje oblibena Alizon. Po pravde receno k Mikulasovi ani k manzelce Katerine jsem si zadny vztah nikdy moc nevytvorila - prisli mi vzdycky trochu do poctu. A slechtici na kralovskem dvore se mi trochu pletli:) Nastesti zustal dabelsky kanovnik Fogacer. Paradoxne jsem celou serii zacala kdysi cist kvuli tomu, ze me zajimala osoba kardinala Richelieu .... a nez jsem se k ni v druhe casti serie prokousala - chytila me prvni cast serie do svych siti - a Richelieu uz me tolik nezajimal. Jak uz jsem v komentari k jinemu dilu serie psala - tolik energie, kolik jsem venovala ke shromazdeni vsech 13 dilu (nektere dily uz se tezko shaneji) jsem nevenovala zadne jine knize. A patri mezi moje serie nejmilovanejsi. Takze i kdyz me posledni dily uz tolik nenadchly, celkove hodnotim velmi vysoko a jsem rada ze mam vsechny dily doma. A na seznameni se s vyznamnymi udalostmi FR dejin je kniha vyborna.

slyvuska
27.03.2018

přijemné spojení beletrie a faktů. čtenář se dozví neco z francouzské historie zcela nenásilnou formou. Škoda, že kniha je poslední, ale celou ságu uzavírá kvalitně.


elizabeth_ba
23.11.2016

Otočím to a začnu tentokrát úryvky, až posléze přejdu ke komentáři (a bude jasné proč): "Přesto se však stal podezřelým? Musí mít nějaké důvody, že se tak cítí, protože od roku 1629 žije v Holandsku, což je požehnaná země, kde si každý může myslet a říkat, co chce a nikdo vás proto neznepokojuje!" (MF 2005, s. 176)

"Já, který tu s vámi mluvím jsem znal jednu vznešenou dámu v Bruselu, které bylo šestašedesát a líbila se mi více než nějaká dvacetiletá husička." (MF 2005, s. 214)

A já si pro jednou zahraji na spanilou čtenářku: Na slovíčko, prosím, pane. - Oslovujete, madam, kronikáře nebo autora? - Kronikáře, vévodu z Orbieu. Pročpak jste už, pane, neprotáhl svou cestu do Haagu, abyste zřel, jak žije Ulrika, kterou jste nešťastnou, osamělou v exilu už vícekrát ani nejmenoval, ačkoli jste i s Kateřinou a dětmi žil v jejím bývalém paláci? - Neprotáhl? Cožpak to je za slovo, madam? A cožpak bych to mohl udělat svému králi a svojí Kateřině? Svou lásku k Ulrice jsem už navždy uzavřel ve svém srdci (když jsem si vzal ještě mnohem více žárlivou Kateřinu)... No, raději toho nechám, hrát si na tak vynikajícího autora, jakým je Robert Merle bych neměla, i když mě optat se a znát odpověď mě velmi láká...

Tak co dodat, asi jen to, že mít Přemysl Otakar II. nějaké Sioraky, tak k Moravskému poli vůbec nedošlo a s Rudolfem Habsburským by možná nebyli nejlepší přátelé ale určitě by se nějak dohodli. V našem vyprávění jsme se dostali o více než o jedno století dál (od jeho začátku ne od Přemysla s Rudolfem, i když s jeho potomky jsme se potkávali po téměř celou dobu), až k samostatné vládě Ludvíka XIV. A to už je další kapitola, kterou už bohužel nikdy neotevřeme. Druhá část vyprávění měla své mouchy, přesto se mé nejoblíbenější postavy (s výjimkou Jindřicha III.) pohybovaly právě v ní. Jsem nesmírně ráda a bylo mi velkou ctí si celou ságu přečíst a zřejmě se k ní zase za čas navrátím. Byly to krásně strávené necelé tři měsíce...

vitavita
11.03.2012

Poslední 13. díl historické ságy Dědictví otců - dobře se četlo celé toto dílo, navíc podloženo fakty a dokumenty.
O to je cenější a jeden si prostuduje dějiny Francie čtivou a zábavnou formou.