Mé dobré město Paříž

Překvapilo mě množství pozitivních až nadšených hodnocení tohoto dílu. Po přečtení předchozích dvou dílů, které mě moc bavily, půvabný Mespech, příběhy Petrova otce i Petrovo mládí, to bylo nádherné čtení. Tento díl byl pro mě velkým zklamáním, 500 popsananých stran, z nichž 400 je o ničem, obrovská nuda. Do čtení jsem se nutila a doufám, že následující díly budou lepší.

Hrr na paní věc aneb toliko tuze výpravné seznámení s děním předcházejícím i samotném průběhu Bartolomějské noci, pohledem stále charismatického Petra ze Sioraku.

Další díl velkolepého historického dramatu může směle sloužit, jako ta nejpoutavější učební pomůcka všem, jež mají chuť studovat dění v Paříži konce 16. století. S trochou nadsázky si dokáži představit, že dokonaleji v tomhle by posloužil už jen stroj času s možností cestovat. Tak strhující je zde pro mne Robert Merle vypravěč.

Díky tomu si v tomto díle, jen za nevelkého přispění své vlastní fantazie a tedy téměř bez námahy, přijde čtenář k dokonale vykreslené kombinaci historie, politiky a napětí.

S kazdym dielom lepsie! Oblast zaujmu pana zo Sioraku je nadalej hlavne fraucimor, berie to vcelku do podlahy, ale Bartolomejska noc a najma jej predvecer je vykresleny naozaj mrazivo....kam sa hrabe Dumas s Kralovnou Margot

Další díl série, která tvoří autorův Opus magnum. R. Merle je neskutečný vypraveč a díky němu jsem se naučil o Francii 16. a 17. století tolik, jako nikde ve škole.

Velmi zajímavý a poučný díl. Průběh Bartolomějské noci je popsán velmi živě až člověka mrazí.

Nejkrásnější město, jak mu místní říkají. Každý pařížan je patřičně pyšný na to, že jím je.
Autor ovšem ukazuje i tu nelichotivou a mnohdy zapáchající stránku staré Paříže.
Mladý Siorak musí žádat o prominutí od samotného krále. Tato na první pohled přímočará cesta jej zavede ještě hlouběji do víru událostí Francie 16. století. Děj je místy opravdu brutální a ukazuje bez obalu, co si jsou lidé schopni páchat pod záminkou pravé víry.
Petr je již dospělý a jestli se s ním svět doposud nemazlil, tak teď mu jde vyloženě o život.

Četla jsem knihu v překladu Miroslava Drápala (Klub čtenářů 1985) a kniha se mi nečetla dobře. Snaha psát "archaickým jazykem" mi přišla až moc křečovitá. Mé oblíbené knihy od Merleho jsou Malevil a Až delfín promluví.
Tato mě fakt nenadchla.

27.04.2025

Mistrovské vyprávění Merleho, jako vždy. Je velmi zajímavé přenést se do Paříže konce 15. století. Zejména popis dramatických událostí kolem Bartolomějské noci je fascinující. Dokazuje, že lidstvo se z historie nepoučí. Přednes Zbyška Horáka v podobě audioknihy dodává podání pamětí Petra ze Sioraku přidanou hodnotu.

S každým dílem stoupá kvalita, tenhle je prostě NEJ. Merleův popis Paříže šestnáctého století, jak z hlediska architektury, sociálního složení a psychologie náboženských nálad je naprosto brilantní. Pokud se chcete něco dozvědět o náboženských válkách ve Francii, tak rozhodně sáhněte po tomto svazku.
Bartolomějská noc je tématem celé knihy, přípravy, politicko-náboženská atmosféra, vykreslení myšlení pařížských kupčíků a kněží je takřka hmatatelný. Opravdu velká paráda. Jazyk je skvostný i když zpočátku může působit krkolomně a hodně starosvětsky, ale po pár stránkách si zvyknete a nemůžete bez něj být.

Další pokračování příběhů ve sladké Francii.

Tato saga mě nepřestává udivovat. Po dvou skvělých (4*) dílech jsem čekal mírné zadýchaní a kvalitativní posun k průměru. Dílo, servírované autorem, však nechává daleko v prachu za sebou zašlapanou tématicky podobnou Královnu Margot od Dumase.
Petr je stále mladíček s lýtky ohořelými od věčného zapalování, každá sukně a kulaťoučká ňadra ho dokáží úspěšně rozptýlit od jeho poslání, nicméně stal se z něj velký sympaťák a hlavně pragmatik. Nejedná se o tupého zákonitě dobrého Dušína (Samsona), jakých známe nekonečné frontálně-lobotomické zástupy z tolika jiných románů. Naopak, dokáže využít situace, převléknout kabát, je-li to prospěšné jeho hrdlu, případně dofouknout vlastní měšec ze zásob náhodného nebožáka.
Samotná Bartolomějská noc byla pekelným počtením, moje, bohužel nadmíru živá, představivost mi dávala zabrat. Jedná se o zhruba poslední pětinu knihy, ovšem utrpení, nespravedlnosti a lidská krutost a hamižnost je zde tak koncentrovaná, že silou zážitku překoná začátek knihy.
Velice se těším na další díl a skládám hlubokou úklonu autorovi a smekám před překladatelem ( o úklonu přichází z důvodů "pakliže", velmi mě zajímá, kdo a kdy tento patvar vymyslil)

Třetí díl opět dostal spád. Petr ze Sioraku odcestuje do Paříže, kde chce požádat o milost za zabití soka v souboji. Ovšem ocitne se v jiném souboji, souboji mezi králem Karlem, jeho bratrem Jindřichem. A vlastně i jejich matkou Kateřinou Medicejskou a vévodou Guisem. A v momentě, kdy mu fandí jeden, znepřátelí si druhého.

A blíží se svatba princezny Margot a Jindřicha Navarského, která má budit dojem usmíření katolíků a hugenotů. Nic není dál od pravdy. Z historie víme, jak bartolomějská noc dopadla. Perfektní ukázka toho, jak dovedou manipulátoři dostat dav tam, kam chtějí. Naštěstí Petr vyvázne se zdravou kůží, takže se můžu pustit do čtení čtvrtého dílu...

Skvělá románová epopej, zejména první tři části, trochu míň další tři.
Slabší jsou ty další, které se týkají Petra Emanuela, syna Petra ze Sioraku - celkem dalších sedm svazků. Je na nich poznat, že autor stárnul a začínal být rozvleklý.
Ale dovoluji si tu také připomenout úžasný překlad Miroslava Drápala.

Nádherný přednes francouzské historie, krásně se to četlo, až na dva narušitele - bratry Siorakovy, jeden naivní - druhý nerozhodný, toho děje tentokrát bylo moc a právě proto mě ty jejich povahy dost vytáčely, ale bez nich a jejich povah by to nebylo ono, zkrátka mohu jen znovu doporučit a jdu na další díl, je moc fajn si to vše zase po letech přečíst!

Svůj komentář začnu výňatkem z knihy: " Dobrou hodinu to trvalo, než jsme zdolali to objímání, ty slzy, to vzdychání, ty otázky a ta díkuvzdání, neboť naše chasa opustila vinobraní a seběhla se, majíc nemalou chuť také nás sevřít v náručí, ohmátat si nás, poplácat i zlíbat nám ruce a tváře"......Inu 5 století zpátky lidé žili, myslívali a přemýšlivali jináč.
I když v tomto díle jsem byl trochu na rozpacích z mnoha celování, líbání i nitěrných prožívání, nakonec jsem si vyhodnotil, že budu pokračovat dalším dílem a že i tento díl mě pobavil a další přivinu k svému srdci. :-)

Tento díl byl pro mě osobně z celé série zřejmě nejlepší. Zachycuje na rozdíl od zbývajících krátký časový úsek. Hlavním tématem jsou události Bartolomějské noci. Miluji Paříž a francouzskou historii. O této noci jsem hodně věděla již předtím. Události jsou popsané opravdu podle skutečnosti. Na rozdíl od encyklopedií jsem se ale díky barvitéme vyprávění mohla stát téměř jejich účastníkem a lépe si uvědomit, co lidé prožívali a jak hrozný je fanatismus.

Merle je autorem, kterého jsem v mládí objevil skrze jeho Malevil či knihu Smrt je mým řemeslem. Když pak začala vycházet rozsáhlá sága, původně šestidílná a posléze znovu stejnou měrou rozšířená, s chutí jsem se pustil do čtení, ale nikdy nedočetl ani prvních 6 knih.

Na stará kolena se ke knihám vracím a znovu si oživuji klíčové historické zvraty, jež v 16. a 17. století formovali Francii. Vedle ukázky života lidí v této historické době je to i příležitost si oprášit znalosti francouzských, potažmo evropských dějin.

Všechny knihy jsou spojeny v jeden příběh, v jednu časovou osu, kterou Vás provází hlavní hrdina, Petr ze Sioraku, který předkládá své paměti a životní úskalí od svého zrození až po své kmetské dovršení.

Merle psát umí, ale jednotlivé díly celkové ságy se přeci jen mírně liší, především v časovém rozsahu, který jednotlivé díly popisují.

Mé dobré město Paříž je třetím dílem, kde jste spolu s Petrem ze Sioraku vrženi do na svou dobu do velkoměsta, perly Francie, města Paříže. Paříž se svým králem, dvořany, etiketou a na druhou stranu vzpurnými měšťany a lidmi – Pařížany, kteří se tak výrazně liší od francouzského venkova. S hrdinou zde prožijete Bartolomějskou noc, jednu z velkých historických událostí v náboženské rozpolcenosti Francie 16. století.

Další díl, který Vás zavádí opět do jiného prostředí a předestírá zase jiný pohled na život střední a vyšší šlechty, život ve velkém městě se všemi problémy či výhodami. Taktéž Vás provází nestálou politicko náboženskou situací pohledem z centra moci – Paříže.

Opět dost čtivé, i když zde se již trochu nepoučený čtenář ztrácí, nezbyde než oživit vědomosti kolem historie Francie té doby i z jiného pramene.

Bartolomějská noc - pojem, při kterém zbystří nejen znalci francouzské historie. Krvavé vraždění, ulice plné mrtvol a král, který jde na katolickou mši. Kdyby pro nic jiného, tak aby člověk viděl, kam až může zavést jiného člověka fanatismus a náboženská zášť, tak to stojí za to si tenhle díl přečíst!

3.díl ságy o Hugenotech ve Feancii 16.století. Rod pánů ze Sioraku.
(2006)