lidunka1 komentáře u knih
Vždycky jsem si říkala, že největšími hrdiny, kteří bojovali proti Hitlerovi byli protifašisticky smýšlející Němci. Není to lehké čtení, ale autor píše brilantně. Šestisestránkový román napsal za 4 týdny. Výborně vykreslené postavy. Doporučuju.
Mě to nebaví. Končím ve třetině knihy. Když se člověk rozmazlí klasiky jako je Steinbeck nebo Remarque, tak mu pak četba těchto knih přijde jako párek ve srovnání se steakem
První část knihy byla velmi čtivé, druhá byla trochu slabší. Co se příběhu týče zase jsem si ověřil, jak snadno může člověk "z dobré společnosti" padnout na úplné dno.
Silná kniha. Manželé Yalomovi píší na střídačku jednu kapitolu. Marilyn má rakovinu. Člověku dojde, jak velikou moc má hluboká láska, jak důležité je pěstovat vztahy a jak moc bolí odchod milované bytosti.
"Je lepší něco cítit než necítíte nic."
Úžasné svědectví o tom, jaké to je nechat se vést Bohem a najít službu jako smysl svého života.
Smekám před autorkou: nejen že je to inteligentní a citlivá žena, ale má i dar psát. Moje maminka má tuto diagnózu, tak jsem hledala někoho se stejným osudem. Není to příjemné čtení, ale pomáhá se se situací vyrovnat.
Ještě nikdy jsem nedala knize, kterou jsem četla hodnocení odpad. Dnes poprvé.
Příběh: pro mě nesrozumitelné
Jazyk: příšerný. Když jsem četla úryvek své kamarádce, která má dcanactiletou dceru, tak řekla, že takhle se její dcera nevyjadřuje.
Vůbec mi nesedl autorčin styl, musím říct, že mi z těch vět bylo na zvracení. Nepochopila jsem, jak takovou slátaninu může vůbec nějaké nakladatelství vydat.
Měla jsem dojem, že konzumuju.něco smradlavého a zkaženého. Po 30 stranách jsem knihu s odporem odložila a přemýšlela jsem, zda ji nahodit do odpadků.
Bez přehánění: toxická kniha, která mou duši zaplavila hnusem.
Trochu pomalejší rozjezd, ale pak se to četlo výborně. Tři vrstvy vyprávění ještě zvyšují napětí. Moje první knížka od pana Březiny a fakt svižná a čtivá detektivka.
První část je trochu vlekla. Autorka skvělé vykreslila psychologii postav a na své si přijdou i milovníci přírody.
Jako extrovert, který nemůže bez lidí žít, si vůbec neumím představit, že bych na místě Key přežila. A zklamání z lásky a opuštění jsme zažili asi všichni. A s předsudky se setkáváme taky.
Napsáno skvěle, jednu hvězdičku ubírám za pomalý rozjezd.
Bylo krásné číst po dlouhé době klasiku. Ty barvité popisy přírody! Dnes jde v literatuře hlavně o akci.
Já si z knížky odnáším to, že člověk je tvor náboženský. U líčení povah bratří mi došlo, že jen těžko můžeme změnit sami sebe, snad jen trochu zhoršovat.
Někdy mám pocit, že jsem snad musela číst něco jiného než ostatní. A zase mám tendenci se srovnávat s druhými. No, potěšilo mě, že někdo knihu dokonce označil za odpad. To bych zase neřekla, ale 4 nebo 5 hvězdiček, to mě šokuje.
Tak tohle po 40 stránkách vzdávám. Přijde mi to tak plitké a povrchní. Nechť se paní Austen nehněvá, ale čtení jsem zanechala a vrácení se již k její tvorbě nehodlám
Knihu hodnotit nebudu. To, že syn je autista by mi nevadilo, ale že má ještě mámu fanatičku , na to už nemám. Doprčic, to někdo nemůže napsat něco milého a hladivého? Odkládám nedočtené a vracím do knihovny.
Kniha mě vtáhla.
Po přečtení mi došlo pár skutečností:
1. fyzická práce je blahodárná pro duši
2. Když neobjevíme kořen svých problémů, nebudeme se uzdravovat.
3. Bůh často působí jinak, než bychom si představovali.
4. Každý má svá tajemství a věci, které potřebují vyjít na světlo.
5. Proces uzdravování není možný bez bolesti.
Tohle bylo na mě moc velké psycho. Potřebuju pro svou pohodu, aby věci byly aspoň trochu normální. A Mága byl až moc střelenej a nekonformní. Nedokážu o tom číst.
Toto byla přesně knížka pro mě do postele při nachlazení. Trochu lásky, dost trápení, děj měl spád. A tou porodní bábou jsem se opravdu lehce sama stala. Výborná oddechovka, ale žádný laciný slaďák.
Dávám knížkách 30 stran. A když mě nezaujme, odkládám. Vůbec mě nebavila. Strašně rozvleklý začátek. Jodi mě poprvé zklamala.