ladyfromskye komentáře u knih

Své první setkání s autorem jsem si opravdu užila a už se těším na další jeho knihy.

2 08.09.2014

Předlohu, tedy počítačovou hru, jsem viděla po kouscích, když jsem čas od času nahlédla spolubydlící na koleji pod ruku. Střípky příběhu se mi líbily, ale nejsem žádný hráč, osobním vrcholem je Montezumův poklad :-) Takže bylo jasné, že pokud se budu chtít s příběhy herní série více seznámit, budu muset sáhnout po knihách.
Neočekávala jsem nic moc velkého, zpočátku jsem byla s touto knihou spokojená, ale jak se postupně zrychlovalo tempo vyprávění, začala jsem mít problém. A poslední asi tři kapitoly, to byla, alespoň pro mě, prostě hrůza. Také spisovatelský projev se mi jevil jako postupně klesající (ačkoliv již od samého začátku to nebylo nic moc extra). Takže nakonec jsem si příběh vůbec neužila. Knižní sérii samozřejmě dočtu (jen nerada nechávám rozdělanou práci nehotovou), ale jak to tak vypadá, na stará kolena se asi budu učit hrát složitější počítačové hry, než je ta mnou výše zmiňovaná... Tak to abych si nechala držela palce :-)

1 04.09.2014

Milá knížka, která naučí děti, jak se chovat k lidem i k přírodě. Obojího je přitom dnes hodně potřeba. A kdo ví, třeba i dospělí si vezmou nějaké poučení k srdci. Některým, a znám jich bohužel více, než by se mi líbilo, by to více než prospělo!

5 21.08.2014

Knížka, která i přes svoji útlost není čtením na jeden den, nebo dokonce večer! Taková kniha se musí vychutnat, třeba i opakovaně, u takové knihy se musí přemýšlet. Teprve po zevrubnějším zkoumání lze dosáhnout poznání, jakým klenotem současné literatury tato kniha je. Autorce tleskám a troufám si říct, a vlastně mi to svým názorem umožňuje i sám překladatel knihy Vladimír Piskoř, že je výbornou žačkou Joyceovou, které se podařilo experimentální prózu dostat k širší veřejnosti.

4 21.08.2014

Kniha V zámku a v podzámčí, Mladá fronta, nakladatelství ČSM, Praha 1953: V zámku a v podzámčí 4*, Divá Bára 3*, Chyže pod horami 5*, Kávová společnost 2*, Cesta z pouti 3*.

1 02.08.2014

Další klasická česká humoristická knížka, kterou jsem přečetla (po Saturninovi od Zdeňka Jirotky). Zpočátku to vypadalo, že konečně ocením klasický český humor pěti hvězdičkami, jak tak činí většina čtenářů, ale opět jsem byla v tomto bodě zklamána. Alespoň jsem ale zjistila, čím to je, že mi český humor příliš "nechutná": je pro mě prostě krátkodechý. Něco načne, ale pak to nechá vyprchat do ztracena, nebo něco pohřbí docela (například smrt hostinského v této knize mi vtipná ani trefná nepřipadala). Zjevně jsem typ, který když čte humoristickou knížku, očekává, že mu po celou dobu čtení bude hrát úsměv na rtech, popřípadě že se bude dokonce lámat smíchy. A to mi, bohužel, český humor zatím neumožnil.

3 28.07.2014

Už jen precizní zpracování tohoto kritického vydání (Atlantis, 2005) by si samo o sobě zasloužilo pět hvězdiček. Ale Král Lear je zároveň snad největší tragédie Shakespearova, plná poučení, která bychom si k srdci měli brát i dnes. Osobně bych řekla, že patří do povinné četby spíše než tolik oblíbená tragédie Romeo a Julie (ačkoliv i ona má samozřejmě své kouzlo a svou hodnotu).

1 20.06.2014

Pro mě hodně inspirativní knížka. Ačkoliv si totiž o většině Kateiných kusech oblečení, párech bot a špercích můžu nechat leda zdát, v knize se najde spousta tipů, triků a rad, jak vévodkynina stylu dosáhnout i s částkou, která je reálná. Takže, všechny obdivovatelky Kateina stylu sem. Všechny, které ji z nějakého důvodu nemáte rády, od této knihy ruce pryč!

4 17.06.2014

Je mi líto, ale zdejší nadšení z knihy nesdílím. Naopak, stala se pro mě velkým zklamáním. Snad proto, že jsem už četla takové knihy, jakými jsou Puškinův Evžen Oněgin, Rostandův Cyrano z Bergeracu, či, chcete-li české zástupce, Dykova Krysaře, Vančurovu Marketu Lazarovou. Ty a ještě několik málo dalších knih s podobnou tematikou nešťastné či alespoň složité lásky jsou pro mě docela jiný level. A to, promiňte mi, pane Nezvale, i po jazykové stránce. Zatímco k nim se ráda vracím, k Manon se už nevrátím (pokud tedy nepočítám plánové přečtení předlohy). Dvě a půl *.

5 15.06.2014

Místy řekla bych trošku neuspořádané nebo opakující se, ale jako základ postačující.

1 08.06.2014

To není jenom milostný román v dopisech, to je taky jeden z hlavních textů reprezentujících hnutí Sturm und Drang. A taky je to tak trochu dílko filosofické - koneckonců, jak tu už pár lidí přede mnou zmínilo, myšlenek, které nás zasáhnou i dnes, je tam víc než dost. Za všechny alespoň tu, která mě osobně zasáhla nejvíc: "Kdybychom se místo toho, jak jsme slabí a těžkopádní, jen stále probíjeli kupředu, shledali bychom často, že se i se svým loudáním a křižováním dostáváme dál než jiní se všemi svými plachtami a vesly - a - to přece dává pravé sebevědomí, když jiným stačíme, anebo je dokonce předstihujeme. (20. října 1771)"

4 05.06.2014

Krásná pohádka s trvalým kouzlem. A přitom je to vlastně alegorické zobrazení boje proti okupantům a vítězství českého člověka nad nimi.

4 04.06.2014

Krásná a poměrně obsažná poéma obracející se svým námětem k takovému velikánovi, jakým byl Friedrich Schiller. Pro mě jedno z nejlepších děl české novoromantické tvorby. Škoda, že má tak nízké hodnocení, nezaslouží si ho.

6 03.06.2014

Tak tohle je věc pouze pro úzký okruh čtenářů, které buď zajímá Gallašova postava, nebo se zajímají o první naše (ale i světové) autobiografie. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ale už se k ní nikdy nevrátím, nic mi nedala.

1 21.05.2014

Pravý výlet pana Broučka do Měsíce byl svižný, vtipný a jiskrný, Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do XV. století mě už tolik nezaujal, přišel mi těžkopádnější, táhlejší, téměř bez vtipu. A tak i když tu Čech více narážel na otázky, kterými se zabývala soudobá česká společnost, a i když se tu více věnoval charakteru pana Broučka, hodnotím první broučkiádu 5* a druhou 3*.

3 21.05.2014

Pochod Radeckého za 5*, i když si ho už asi nikdy nepřečtu. Kapucínská krypta byla bohužel mnohem horší a bylo na ní zřetelně vidět, jak Josepha Rotha zasáhly události vedoucí k anšlusu Rakouska a nakonec i ke druhé světové válce. Kapucínská krypta za 3*.

1 12.05.2014

Více se mi sice líbilo Černé světlo, ale i tento román Václava Řezáče si jistě zaslouží pozornost.

2 08.05.2014

Juj! Z toho by byl úžasný román! Ale počkat... pravda... on už to vlastně román je... jen je vměstnaný do malého prostoru hry o třech dějstvích. Ale co by nám přinesl tento román v prozaické formě...? Určitě by nás tak rychle a tak moc nezahltil svou symboličností, výraznou psychologičností a obecnou mnohovrstevnatostí a nás by proto tolik nebolela hlava tím usilovným zachytáváním a udržováním všech našich zběsile kmitajících myšlenek, které se nám při čtení rojí v hlavě jako komáři v létě po dešti. A přesto by nám toho všeho dal román stejně vrchovatě jako hra, jen po menších a pomalejších dávkách ... a ... a pak už by dozajista každý odhalil všechny i ty nejdrobnější střípky, ze kterých se román-hra skládá. ... A tak nás jen může mrzet, že prozaické formy se už nikdy nedočkáme...

3 28.04.2014

Jak to tak vypadá, ačkoliv jsem v Benátkách byla už dvakrát, budu si muset cestu do tohoto města najít ještě jednou. S Neviditelnými městy v kapse :-) ... Když o tom tak ale uvažuji... Proč si knihu nevzít rovnou do každého cizího města, které navštívím? Třeba tak postupně posbírám všechny ty střípky, ze kterých jsou Neviditelná města složena...

3 27.04.2014

Za mě: Svatý Václav 5*, Ráno 5*, Vítězové 4* (Vzdání se 28. pluku 5*, Zborov 3*, Na Sibiřské magistrále 5*), Jízdní hlídka 5*, Bronzová rapsodie 3*

1 23.04.2014