Květinka008
komentáře u knih
Místo pro princeznu!
Meg Cabot
Už jsem na to moc stará, pubertální deníčkové zápisky mě nedokážou překvapit ani uspokojit. Filmy lepší.
Kam se vytrácí láska
Lenka Lanczová
Nostalgie krasnych -nacti... Ale tahle me minula, uz jsem byla po gymplu a mela spoustu jinych zabav nez cteni :-) Na knihach Lanczove se mi libi, jak se v nich obcas objevuji epizodne postavy z jinych knih, tady treba Janek s kapela Pest z me oblibene Tajne lasky :-)
Mstitel / Flirtování s Petem / Výročí / Podivný případ se psem
Frederick Forsyth
Mstitel - zajimava zapletka, ale kraceni je zde velice patrne a kdyby me tema zajimalo, tak bych urcite sahla po originalu - ale takhle mi stacilo i bavilo ****
Pete - divny pribeh, ktery me nezaujal i*
Vyroci - thrillerum se uz obvykle vyhybam, ale tenhle byl hodne dobry a az do posledni chvile jsem netusila... tuhle jedinou bych si precetla klidne i v originale ****
Pripad se psem (zabitym vidlemi, kvuli cemuz je mi to uz proti srsti od zacatku) - styl psani mi nesedl, otazka je, nakolik takhle doopravdy nejaky "Asperger" premysli... puvodne jsem ani cist nechtela, k pribehu se uz urcite nevratim **
Celkove opet relativne povedeny vyber, ale jsou i lepsi.
Bílá Voda
Kateřina Tučková
"Ona se s tím deset let píše a já to za pět dní přečtu," byla moje první myšlenka po zaklapnutí knížky :-) Odtrhávala jsem se jen těžko a opět smekám před autorčiným výkonem. Nacházela jsem na stránkách kousky přítelkyní z domu smutku, Gerty, bohyní - zkrátka silné ženské příběhy. Jen z konce jsem byla rozčarovaná... Nalákala mě k návštěvě Bílé Vody, začala jsem také přemýšlet, kde probíhá hranice mezi reáliemi a literární fikcí. Ještě budu pátrat. Ale ke knize se už vracet neplánuji.
Hra s čísly
Dick Francis (p)
Pro mě zatím nejlepší knížka od autora - předně je to dvě v jednom - po prvním příběhu klidně mohla skončit, ale ve druhé polovině skvěle navázala. V neposlední řadě jsem si fakt myslela, že mě nějaké prehistorické programování nebude bavit, ale dalo se v rámci děje snést. Neumřel a nebyl týrán žádný kůň. A hlavně jsem velmi spokojená se závěrem :-)
Jak jsme zkoumali Gregora Johanna Mendela
Eva Drozdová
Knížečka z řady populárně-naučné edice, která hravou formou a jednoduchými, srozumitelnými texty přibližuje běžnému čtenáři jedinečný, dlouholetý, náročný a multidisciplinární výzkum Masarykovy univerzity a dalších institucí. Průběh, fotografie a výsledky jsem znala už dříve, jednou z autorek, které do knihy přispěly a mají s genetikou co do činění, je blízká příbuzná. Osobu, která se v oboru nepohybuje, nejvíce zaujmou fakta jako co vše se dá z DNA vyčíst, co vše se ještě po 140 letech od pohřbu z těla v zemi zachová (i části měkkých tkání!), jaká jsou úskalí antropologická - a samozřejmě etická. Nejvíce však na knížečce oceňuji moderně pojaté a hravé ilustrace! :-)
Kniha dvou cest
Jodi Picoult
Kamarádka odložila po pár desítkách stran, já se vzdát nechtěla a bojovala a bojovala... Ač na stránkách není příliš textu, kniha vůbec neubíhala, a to mám ráda téma vykopávek, Egypta a pracuji v pomáhajících profesích a o "dule smrti" jsme u nás ještě neslyšeli, což pro mě bylo na knize nejzajímavější.
Přemýšlela jsem, čím to je, že dohromady to vše nefunguje:
1) extra dlouhé kapitoly
2) naprosto nelogické přeskakování mezi dobami a místy - čtenář se nakonec nějak zorientoval, ale příjemné to nebylo a nenašla jsem až do konce klíč
3) informace o starověkém Egyptě a vysvětlování fyzikálních jevů byly zdlouhavé a podávané jako přednášky, místy dle mého názoru ani nezapadaly do děje románu - prostě "hodně toho vím a musím to tam nacpat"
Za tohle vše dvě hvězdy a moc nechápu, jak mohla kniha dostat "medaili".
Nakonec jsem se rozhodla dát tři - a to z důvodu, že v každé knize si umím najít něco pro sebe, podle aktuálního období a problémů, které řeším. Dělám si výpisky - a zde jich budu mít fakt hodně.
Pověsti z moravských Kopanic
Bedřich Rychlík
Ačkoliv ze strany svých báb mám kořeny spíše na Slovácku, ze strany dědů jsme Slováci, zjistila jsem, že kopaničářskému nářečí docela dobře rozumím, protože spousta slov se u nás používala - zalúbíl, s ňú, chodíja, mluvíja, smíl sa, enem, bojíja, čut, zasyčál... Bylo to jako návrat do dětství :-) Také jsem zjistila, že můj rodný kraj pod Pálavou má s Kopanicemi společnou pověst o Tatarech - na Děvičkách dle pověsti zabili a oloupili tatarskou princeznu, u Hrozenkova má být pohřbený její otec, který přijel na Moravu její smrt pomstít...
Na knížce oceňuji řazení pověstí, které přirozeně sdružují k sobě pověsti o bohyňách, o strašidlech, o zbojnících...
Kníže temnot
Christophe Lambert
Zajímavý historický pohled do tématu imigrantů v USA koncem 19. století, což posloužilo jako podklad pro fantazijní příběh pro děti. Nemyslím si však, že by byl pro malé české čtenáře přitažlivý, prostředí je příliš "cizí". Hvězda navíc za zdařilé ilustrace.
Očistec aneb cesta do kriminálu
Jack Unterweger
"Všechno ostatní mi vzali. Odosobnění z bezpečnostních důvodů. Všechno bylo deponováno, moje duše vystěhována." s. 118
Musím odlišit dvě roviny. Na jednu stranu uznávám spisovatelský um, poutavost, naléhavost, syrovost a osobitost vyprávění. Kdyby to byl smyšlený příběh, zasloužil by si 4 hvězdy (o jednu méně za nudné opakování vzorce chlast-kurvy-krádeže-vězení, zmíněného v předchozích hodnoceních).
Druhá rovina je osobní a emoční. On to není smyšlený příběh. Je až příliš reálný, ale já byla moc malá, když se naplňoval. Knížka ke mně přišla jako vyřazená od tety z vesnické knihovny, zřejmě nikdy nečtená. Jednou jsem si ji vzala do MHD na cestu do práce. Hlavní hrdina "Hansi" dostal obličej a svůj příběh až poté, kdy jsem dočetla... A z profesionálního zaujetí tím, jaký vliv má na člověka působení sociálního prostředí, ve kterém vyrůstá, soucitu s týraným chlapečkem, fungování - či spíše pokulhávání - sociálních pracovníků a celého systému v Rakousku v 50.-70. letech 20. století, se stalo absolutní znechucení a odpor. Pasáže z knihy, které prokládají hlavní příběh, jsem považovala za úvahy. Pročetla jsem si krimi zdroje na internetu a změnila názor - jde o sebestředné a sobecké fňukání, sebelítost bez reflexe, bez studu a pocitu viny, hra na oběť. Nebyl hloupý, aby si neuvědomoval, co a proč činí, a jaké za to musí nést následky. Knihy se teď téměř štítím dotknout a jsem ráda, že Jack vyřešil svůj život tak, jak ho vyřešil...
...a stejně je neuvěřitelné, jak dítě nepřestává milovat svou matku, hledat ji a toužit po ní, přestože je dítětem nechtěným, odloženým, opakovaně odmítnutým a zrazeným... ale jak se potom podvědomě mstí každé další ženě podobného charakteru...
Cukrová panenka
Laura Lane McNeal
Knížku jsem si vypůjčila na pultu jednoho oddělení brněnské LDN. Jednou jsem si ji prohlédla, za měsíc tam ještě ležela... U mě doma "padla" za čtyři dny. Nečekala jsem takový zážitek, tolik postupných dějových zvratů včetně výrazných a odhalení na úplném konci! Postavy mě velmi bavily, chvílemi jsem měla pocit, jako bych v tom New Orleansu byla s nimi...
Za Modrými horami
Jean Plaidy (p)
Přemýšlela jsem, proč mi tato kniha tak moc nesedí, když je a) historická, b) romantická a za c) bohatá na děj, dialogy i postavy, přesně jak to mám ráda. Ale madem na to kápla. Také potřebuji s alespoň jednou postavou souznít, anebo ji aspoň chápat. Tady je to opakující se zoufalství, které se snad dětí z matky na dceru, na dceru... A zas se z ní vyklube... :-)
Anotace je nepřesná a velmi přikrášlující.
10 000 kroků
Pavel Baroch
Krátká motivační knížečka, kterou jsem "zhltla" při kafíčku v knihkupectví. Autor prokazuje, že když se chce, všechno jde. Povzbuzující je ten zdravotní benefit.
Pět dní
Julie Lawson Timmer
(SPOILER) Další z knih, která mě vtáhla a nepustila, dokud jsem nedočetla... Ve 2:22 hod. Téma velice smutné, o to bližší, že hlavní hrdinka je moje vrstevnice, a v loňském roce jsem se s jednou mladou ženou v pokročilém stádiu HD setkala osobně :-( Znovu připomenutí, jak musí být člověk vděčný, že je zdravý a má zdravou rodinu, protože to nemusí být navždy.
Při čtení člověk pořád doufá, že to vše dopadne úplně jinak, pak se situace úplně vyhrotí před koncem v obou příbězích, přes slzy už čtenář nevidí... Šílené vše s hlavní postavou prožívat tak, jako by se to týkalo mě samotné.
"Myslím, že rozum, intelekt i logika vědí hovno o tom, co je to, když někomu najdou nevyléčitelnou nemoc." s. 86
Za tichého příboje
Leni Behrendt
Naivní příběh, kde se vlastně až téměř do konce nic neděje a pak najednou svatba :-D
Lásky z Čech: Setkání v Praze / Falešná novinářka
Penny Jordan (p)
Velmi slabé a místy trapné, zejména první příběh.
A "ať žijí typická česká jména"... Vendelín Gajdušek, Milada Pankrácová, Edita, Lubor... :-D
Titanic - Poslední tajemství lodi snů
Bradford Matsen
Od čtení jsem se nemohla odtrhnout a zhltla ji během dvou vánočních dnů... A mám k ní pár postřehů:
1) výborná struktura, kdy na sebe navazují příběhy jednotlivých účastníků a skládají ucelený příběh - jak novodobý, tak ten z dávné minulosti... mimochodem postavy, jejich život a prostředí zpracované tak, jako by s nimi autor začátkem 20. století žil...
2) číst o miniponorkách Mir, do nichž se vešli vleže pouze tři průzkumníci, půl roku po tragédii Titanu, kterou jsem hodně prožívala... bylo to svírající, přestože jsem věděla, že tihle to před dvaceti lety přežili - každopádně RESPEKT!
3) neuvěřitelný příběh Violet Jessopové, která přežila nejen potopení Titanicu, ale za pár let i Brittanic! Její příběh jsem neznala a rozhodně si o ní zjistím víc.
4) ... a stejně je zvláštní, kolik lidí ještě po tolika letech Titanic fascinuje... včetně mě :-)
Sestřička popelka
Barbara McMahon
Prijemna oddychovka se zamenou dvojcat. Kdyby se rozuzleni odehralo mene "podlezave", dala bych 4 (ve sve kategorii).