knihovniceS komentáře u knih
Jsem divná? Po knihách, které dějem "odsýpaly", jsem se nemohla začíst a po 260 stranách jsem knihu odložila, je mi líto. Všichni knihu doporučují, možná se k titulu ještě vrátím, ale dnes jen 3 hvězdy . Předešlé knihy této autorky se mi líbily, tak nevím čím to je ...
Četla jsem Provence ..., Lanýže a teď Pohlednice ..., první se mi líbila, druhou jsem nedočetla a Pohlednice jsem sice přečetla, ale s přeskakováním – některé kapitoly se mi líbily, ale většinu jsem musela přeskočit (plácání o ničem). Jsem zklamaná, další knihy od autorky zkoušet nebudu, ale nikoho neodrazuji, třeba je chyba ve mně. Dnes jen 3 hvězdy.
Série Emma Harte se mi moc líbí. První tři díly jsem přečetla rychle, další díly prokládám jinými knihami v čase čekání na pokračování. Jsem netrpělivá a díly čtu na přeskáčku (4. a 6. zatím nemám), pátý díl a nyní sedmý „Rodinný nepřítel“. Zjistila jsem, že to tak moc nevadí. I v ději je časový odstup – postavy přibývají i ubývají, děj ubíhá bez zvláštního napětí. Ale pozor, v poslední pětině knihy děj nabral spád a nemohla jsem se odtrhnout ... Nic neprozradím, komu se líbily předchozí části, doporučuji!
Dočetla jsem román - pravdivý příběh o nelehkém životě české pěvkyně z 19. století, o cestě k českému divadlu. Jsme svědkem vzniku Národního divadla, v příběhu potkáváme osobnosti národního obrození jako F. L. Čelakovského, J. K. Tyla a další známá jména. Příběh je napsán čtivě skoro „Kožíkovsky“ . Kniha se mi líbila a doporučuji.
Všechny díly jsou úsměvné, ani tento nezklamal. Jako oddechovku doporučuji dávkovat a od srdce zasmát.
Dnes jsem viděla film na motivy knihy, líbil se mi!
Četla jsem už dřív, zapomněla jsem napsat hodnocení. Za sebe dávám 5 hvězd. Nádherně podaná historie Prahy ve verších a v obrazech.
Jsem milovník Prahy, pověstí, příběhů a na tuto knihu se moc těším!
Knihu jsem četla už dřív a moc se mi líbila. Včera jsem viděla film "Jak jsme hráli čáru", který vznikl na základě literární předlohy Rukojmí , a knihu jsem si připomněla. Moc pěkné čtení
Moc pěkný příběh, čtivý i pro neznalce esoteriky jako jsem já. Prolínání snů a přítomnosti je zajímavé. Přečetla jsem rychle a vřele doporučuji.
Tolik chvály a já jsem byla děsně zklamaná. po třetině knihy jsem četbu vzdala. Možná je to tím, že nejsem příznivcem černého humoru. Nikoho od četby neodrazuji, to neznamená, že když se nelíbila mně, nebude se líbit jiným.
Jsou to lehké povídky, které jsem si dávkovala mezi přečtenými knihami s vážným tématem.
Knihy Nory Robertsové mám ráda. Tato kniha je první, která mi nesedla. Dočetla jsem do poloviny a pak jsem to vzdala - další 2 díly číst nebudu
Prahu miluji, ale je škoda, že toto dílko není napsané lépe
Milé vzpomínky na známá místa a známé autory viděné z "nebe".
Ufff! Dočetla jsem, ale musela jsem se dost nutit. Tedy světový bestseller si představuji jinak. Děj se vlekl, chyběl tomu spád a lepší konec , který mě fakt zklamal.
Knihu mám doma už dlouho, mrkla jsem do ní "letem světem", když jsem nevěděla co číst dřív. Teď mám více času, musím se do ní začíst znovu. Věřím, že teď už si ji vychutnám.
Autorku mám ráda a opět mě nezklamala. Četlo se to hezky a těším se na další romány .
Včera jsem dočetla a jsem spokojená. Knihu jsem koupila pro knihovnu na doporučení a nelituji. Barvité vyprávění Terezy se mi líbí a přála bych si pokračování.